Zprávy | Z archivu rubriky


Politici musí při obhajování výstavby protiraketového radaru lidem vysvětlovat, že hrozba napadení z nepřátelské země je reálná, řekl v rozhovoru s ČTK americký republikánský kongresman Trent Franks. Chápe, že občané se vždy s nedůvěrou dívají na něco nového, a zdůraznil, že radar sám o sobě není svou činností nijak nebezpečný. Franks uvedl, že pokud se Polsko a Česko s USA dohodnou na vybudování protiraketového štítu, Američané na projekt zajistí peníze i přesto, že Sněmovna reprezentantů Kongresu nyní naopak snížila rozpočet na přípravné práce na budování základny. Franks je v Praze na pozvání české vlády, hovoří tu právě o protiraketovém systému. Ve středu se sešel s premiérem Mirkem Topolánkem, ve čtvrtek ho přijme prezident Václav Klaus.

Kongresman podotkl, že mezi lidmi v Česku i Spojených státech je ohledně protiraketového systému mnoho mylných přesvědčení a nedorozumění. Řekl, že reálná hrozba napadení například z Íránu existuje. To si podle něj česká vláda uvědomuje, jde proto i proti veřejnému mínění, soudí. "Někdy část vedení státu prosazuje něco, co je pro zemi nejlepší, třebaže je to politická výzva. Je lepší se dívat na budoucí generace než do příštích voleb," prohlásil. I v minulosti se novinky jako letadla či elektřina těžko zaváděly, podotkl. Vysvětlování hrozeb lidem je ale podle něj vždy na místě, měli by se se záměrem ztotožnit. Musí si uvědomit, že historie a války se mohou opakovat, zmínil.

Naděžda Kavalírová a Čestmír Čejka z Konfederace politických vězňů patří spolu s profesorem Jánem Mlynárikem k novým kandidátům do rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Občanská sdružení tak navrhla zatím celkem pět kandidátů, řekl ČTK předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS). Ústav bude zkoumat éru komunismu a nacistické okupace. Jeho sedmičlenná rada, kterou bude vybírat Senát zřejmě na přelomu října a listopadu, má mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování i odvolání jeho ředitele.

Svého dlouholetého předsedu Mlynárika navrhl Svaz Slováků v ČR. Historik a někdejší poslanec československého Federálního shromáždění má české občanství, v úspěšné kandidatuře mu ale zabrání jeho dřívější členství v KSČ. Pozdější signatář Charty 77 byl z této strany vyloučen za svou politickou a publicistickou činnost v letech 1968 a 1969. Zákon ale vylučuje, aby v radě mohl být někdo, kdo byl od února 1948 do února 1990 členem nebo kandidátem komunistické strany.

Konfederace politických vězňů nominovala svou předsedkyni Kavalírovou a člena širšího vedení Čejku. Kavalírová byla v roce 1956 souzena ve vykonstruovaném procesu za vlastizradu, velezradu a špionáž. Zasloužila se mimo jiné o řešení otázek odškodnění politických vězňů, za svou činnost za komunismu byla již v minulosti několikrát oceněna. Také Čejka byl politickým vězněm v 50. letech; soudili ho v souvislosti s procesem Milady Horákové, i jemu hrozil trest smrti. Patří k zastáncům postavení komunistické strany mimo zákon.

V uplynulých týdnech byli navrženi Českým svazem bojovníků za svobodu bývalá poslankyně za KSČM Jitka Gruntová, která členkou strany ale nebyla, a novinář Petr Žantovský, kterého nominovalo Masarykovo demokratické hnutí. Nominace bude možné předkládat ještě zhruba do poloviny října. Kandidáty do rady ústavu mohou navrhovat sdružení odbojářů nebo politických vězňů či občanská sdružení a společnosti, které se zabývají zkoumáním historie, archivnictvím, vzděláváním či ochranou lidských práv. Z jejich nominací Senát vybere čtyři členy rady. Dalšího kandidáta na člena rady navrhuje prezident, zbývající dva vzejdou z návrhů Poslanecké sněmovny.

Šaty ze skla a kamene jsou novou originální tvorbou módní návrhářky Blanky Matragi. Světově proslulá česká designérka, jež obléká královské rodiny v Perském zálivu, se prý zhlédla ve svém původním řemeslu. Řekla to při prezentaci módního katalogu, který vydala k 25. výročí své tvorby. "Posun v mé tvorbě je v tom, že jsem začala vyrábět šaty jako sochy z taveného skla v kombinaci s bronzem a s kamenem. Navázala jsem na to, čím jsem vyučena v oboru skla. Dělám velké plastické reliéfy ovlivněné moji oděvní tvorbou," řekla Matragi ČTK. Skleněné šaty, které tvoří v Česku, váží podle ní až 120 kilogramů. Jejich výroba prý vyžaduje kromě kreativní tvorby také sílu. "Dosud jsem pracovala převážně jen s ženami. Byly to šičky, modelky, zákaznice. Od té doby, co jsem přijela do Prahy, jsou kolem mě samí muži," smála se při podepisování katalogu v Paláci knih Luxor.

Značný vliv na posun v tvůrčí činnosti výtvarnice měla prý loňská výstava retrospektivní i současné tvorby. Přehlídku tehdy vidělo na 80.000 lidí a byla nejnavštěvovanější výtvarnou expozicí loňského roku. "Firmy mě vyzývají do jiných designů. Je to úžasné. Pracovala jsem na vzorování porcelánového servisu, který vznikl podle návrhu z kolekce. Další nabídky jsou z oboru obalové techniky, vybavení koupelen nebo bankovních karet," řekla Matragi. Rodačka ze Světlé nad Sázavou, která již sedmadvacet let žije a tvoří v Bejrútu, vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Ještě předtím absolvovala Uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Mnoho let je dvorní návrhářkou žen z rodin králů, emírů a šejchů. Proslula zejména tvorbou originálních večerních toalet a svatebních modelů.