Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Mirek Topolánek popírá tvrzení, že se snaží o to, aby Praha zmizela ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Informaci ve čtvrtek přinesl server Týden.cz. "Premiér nikdy o takovém kroku neuvažoval, neuvažuje a nikdy ho také nenavrhoval," řekl ČTK ředitel tiskového odboru úřadu vlády Martin Schmarcz.

Zápis na seznam se obecně považuje za vysoce prestižní záležitost a je také velkým lákadlem pro turisty z celého světa. Pokud někdo spekuluje o tom, zda se členství v tomto společenství památkám vyplatí, jsou to někteří architekti a developeři, pro něž znamená omezení v budování nových staveb. Politici vesměs význam zápisu nezpochybňují. Právě některé z plánovaných staveb v Praze jsou trnem v oku odborníkům. Česká republika má k dispozici vyjádření výboru pro UNESCO, který zasedal na přelomu června a července. Opětovně vyjádřil znepokojení nad plány na výstavbu výškových domů na Pankráci; Praha se má vyjádřit do února příštího roku, jak své plány upravila, aby stavby neohrozily panorama a krajinný ráz města, díky němuž se historické centrum Prahy na seznam dostalo.

Předseda českého národního komitétu ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel) Josef Štulc nechtěl údajným premiérovým výrokům příliš věřit. "Věřím, že to není oficiální stanovisko. Domnívám se, že by to neublížilo UNESCu, ale ublížilo by to Praze, kterou by to poškodilo nejen kulturně, ale i ekonomicky," řekl ČTK. Nedomnívá se, že by případné zrušení členství Prahy mohlo poškodit ostatní české památky na seznamu zapsané. Mohlo by ale ohrozit čekatele, tedy další zájemce o zápis, které eviduje ministerstvo kultury. Pro UNESCO by to byl signál, že si země zápisů a svých kulturních hodnot příliš neváží, míní odborník. Česká republika má kromě Prahy dalších 11 zápisů na listině světového dědictví a tímto počtem patří v poměru k velikosti země a množství obyvatel mezi nejúspěšnější.

Do zámku v Kuníně na Novojičínsku se vrátily rodinné sbírky rytířského rodu Bauerů. Více než 500 předmětů převezli pracovníci novojičínského muzea nákladním autem ze Salcburku. Interiér zámku obohatí sbírky porcelánu, nábytku, koberců i písemností. Kunínskému zámku je zapůjčil do roku 2012 vnuk posledního majitele sídla Victora Bauera. Některé předměty dostal zámek darem, nejvzácnější obraz holandského mistra ze 17. století chce časem odkoupit, řekl ČTK kastelán Jarek Zezulčík. "Stává se jen výjimečně, že se bývalí majitelé zámku, kteří o něj přišli, rozhodnou vrátit mu své rodinné sbírky," řekl kastelán. Do zámku se podle něho po sto letech vrátil nejcennější obraz loutnistky od neznámého holandského malíře. "Právě ten bychom chtěli od rodiny odkoupit. Cenu ještě neznáme, ale časem chceme požádat ministerstvo kultury o finanční podporu," naznačil.

Mezi dovezenými osobními předměty jsou šperky, opiové dýmky, popelníky - drobnosti, které mají historickou hodnotu a pomohou zútulnit zámecký interiér. Zajímavou vzpomínkou na posledního majitele, který zemřel v roce 1939, je podle něho malé sedátko. "Victor Bauer na něm seděl při korunovaci anglického krále, na kterou byl pozván. Jeho dcera si na něm v Salcburku obouvala boty," dodal. Rytíř Victor Bauer byl podle kastelána zajímavou a významnou osobností. "Hovořil všemi světovými jazyky, rád cestoval, byl znamenitým jezdcem na koni a už v roce 1910 si pořídil pilotní průkaz. Založil politologický ústav ve Vídni, kde přednášel na téma sjednocená Evropa," uvedl kastelán. Do kunínského zámku převezli také osobní korespondenci mezi Bauerem a slavným rakouským architektem Adolfem Loosem, který pro něj postavil například vilu v Hrušovanech u Brna. "Dopisy budou opravdovou lahůdkou pro badatele," poznamenal Zezulčík.