Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus může podle vicepremiéra Martina Bursíka (SZ) ohrozit šance České republiky stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN v roce 2008 až 2009. Tím, že bude Klaus na půdě OSN prezentovat své názory na téma klimatické změny, ztratí podle Bursíka Česko hlasy ostrovních států, které bojují se stoupajícími hladinami oceánů. Bursík prezidentovi v srpnu dopisem nabídl spolupráci svého resortu před vystoupením prezidenta na konferenci o globálním oteplování v předvečer zasedání Valného shromáždění OSN. Vicepremiér v dopise hlavu státu upozornil, že EU chystá před konferencí společnou pozici, která bude reprezentovat i názor Česka. Klaus v pondělí zveřejnil písemnou odpověď, ve kterém Bursíkovi za nabídku poděkoval s tím, že s nabízenými informacemi i postoji Bruselu je obeznámen. Prezident považuje debatu o klimatických změnách za hysterickou, už dříve uvedl, že ve Spojených státech se chystá pronést "velmi razantní projev".

Podle Bursíka jsou prezidentovy názory natolik ojedinělé, že nemohou být brány vážně, což povede k ostudě Česka na diplomatickém poli. "On to téma pojímá velmi originálně, takže je sám proti milionu, bagatelizuje ho v rozporu s oficiální pozicí ČR," konstatoval vicepremiér. Uvedl dále, že v létě požádal premiéra a ministra zahraničí, aby s prezidentem na toto téma promluvili. Po této schůzce zaslal prezidentovi dopis, který mu měl "dát mantinely, aby neuletěl". Odpovědí na dopis podle Bursíka Klaus ukázal, že je "pevně rozhodnut ten úlet učinit". Prezident v dopise uvedl, že na jednání hodlá vystoupit s projevem, který upozorní na potřebu vedení seriózní diskuse o fenoménu klimatických změn ve všech jeho souvislostech a na nezbytnost pečlivé analýzy skutečného efektu navrhovaných kroků a jejich komplexních nákladů a dopadů na obyvatele jednotlivých zemí. "Jsem přesvědčen, že takový přístup k problematice klimatických změn je plně v souladu se zájmy a prioritami České republiky a zcela odpovídá i pozici vlády, jejímž jste, vážený pane místopředsedo, členem," uvedl.

Česko udělalo další krok k vrácení 368 hektarů svého území Polsku, čímž se má vyřešit 50 let starý územní dluh Prahy vůči Varšavě. Ministři vnitra a zahraničí dostali minulý týden od vlády za úkol informovat polskou stranu o dalším postupu a vypracovat návrh česko-polské smlouvy o změnách společných státních hranic. Vrácení pozemků má být rozděleno do dvou etap. Podle dosavadních informací má Česko v první etapě předat Polsku 132 hektarů. Ve druhé etapě mají státní úřady vyhledávat další pozemky o zbylé rozloze, "a to s přihlédnutím k možnostem využití pozemků ve vlastnictví polských subjektů", uvádí se v usnesení vlády. Resort vnitra ve zprávě pro ministry konstatoval, že takové vyhledávání bude složitou a dlouhodobou záležitostí. Vláda zároveň zrušila usnesení z roku 2005, které počítalo s tím, že místo části pozemků by Polsko dostalo finanční náhradu. Premiér Mirek Topolánek už dříve řekl, že by chtěl věc vyřídit do roku 2010, kdy vyprší řádný mandát jeho vlády.

Problém vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů pozemků.

V centru Jičína začal 17. ročník kulturního festivalu Jičín-město pohádky, který dětem do 16. září nabídne desítky nejrůznějších akcí. Letošní ročník je zaměřený na řemesla v pohádkách a také připomene 40. výročí prvního uvedení známých pohádek s loupežníkem Rumcajsem jako televizního večerníčku, řekla ČTK výkonná ředitelka festivalu Věra Rychterová. Od středy budou mít návštěvníci festivalu možnost na Valdštejnově náměstí navštívit středověké tržiště a řemeslný jarmark. Mnohá z pohádkových řemesel si budou mít možnost vyzkoušet návštěvníci v rámci více než třiceti tvůrčích dílen. "Děti si budou mít šanci některá řemesla vyzkoušet, během festivalu mohou získat výuční list například z modelování z hlíny, drhání či pletení housek," řekla Rychterová. Připraveny jsou také předpremiéry televizních pohádek, například uvedení nové řady večerníčku Krysáci. Ve čtvrtek 13. září vyrazí z nádraží v Praze - Braníku na festival do Jičína speciální parní expres Pohádka. Parní vlak vyrazí na cestu mezi Prahou a Jičínem také v sobotu 15. září.

Návštěvníci festivalu mohou také vyrazit na některou z výstav. V muzeu je přístupná expozice o historii cukrářství, v Knihovně Václava Čtvrtka představuje Eva Bouchnerová ilustrace a loutky z knihy Pohádky dědečka Fábulína. Ve čtvrtek a v pátek budou v areálu jičínské požární stanice připravena výstava historické i současné požární techniky, kterou doplní ukázky práce záchranářů. K jičínskému festivalu budou tradičně patřit Pohádkové noviny a v provozu bude také Pohádková pošta.

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o propuštění polského lobbisty Jacka Spyry z vazby a přijal kauci dva miliony korun. Kdy ale Spyra opustí vězení, záleží na státním zástupci, který má tři dny na podání stížnosti proti tomuto výroku. Pokud by se žalobce vzdal stížnosti, může Spyra opustit vazební věznici. V opačném případě bude o věci soud znovu jednat.

Spyra majiteli společnosti Agrofert Andreji Babišovi údajně nabízel, že ho za úplatek deset milionů korun zbaví problémů s jeho vyšetřováním v Polsku. Prý mu řekl, že v Polsku mají vysocí státní představitelé zájem na jeho kriminalizaci a že může tuto snahu zastavit. Agrofert na něj proto podal trestní oznámení. Kriminalisté lobbistu zadrželi přímo na schůzce, na níž měl zástupce firmy Spyrovi peníze předat. Babiš byl jedním z uchazečů o privatizaci českého petrochemického podniku Unipetrol, který nakonec získal polský koncern PKN Orlen. Okolnosti privatizace a podezření z korupce vyšetřovali čeští i polští kriminalisté. V Česku dění kolem Unipetrolu rozvířila zejména nahrávka skryté kamery, na které si někdejší šéf kabinetu bývalých sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel údajně řekl o pětimilionový úplatek. Spyra odmítl, že by skutečně nějaké peníze chtěl od Babiše dostat, podle něj šlo o cílenou provokaci, která měla prokázat zkorumpovanost šéfa Agrofertu a překazit jeho plány v chystané arbitráži proti polskému koncernu PKN Orlen.

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který v roce 1942 spáchali českoslovenští parašutisté, připomene v Libni v Praze 8 památník. Domluvili se na tom zástupci libeňské radnice, magistrát, legionáři i historici z Akademie věd a armády, řekla ČTK mluvčí radnice Helena Šmídová. Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka by základní kámen památníku mohl být položen příští rok. Jeho podoba však zatím není známa, město kvůli tomu vypíše otevřenou soutěž. Podle Šmídové totiž zástupci města musí zvážit, zda bude památník spíše minimalistický nebo zda bude události z roku 1942 připomínat větší sousoší.

Památník by měl stát na stejném místě, kde se atentát uskutečnil. Šmídová doplnila, že výběrová komise také uvažovala, že bude památník umístěn i jinde. Zatáčka, v níž Jan Kubiš a Jozef Gabčík na vůz vezoucí Heydricha zaútočili, už totiž v podstatě neexistuje. Nakonec však převážil názor, že bude památník stát v místech, kde se tehdejší Kirchmayerova třída stáčela do ulice V Holešovičkách. Pozemek, kde by památník měl stát, patří pražskému magistrátu, který však záměr libeňské radnice podporuje. O památníku se diskutuje již delší dobu. Již dříve se v Libni také objevilo několik lidových pomníčků, které měly na atentát upozornit. Například skupina, která si říká "barbaři", v červnu v lokalitě pověsila bez příslušného povolení upomínkovou desku na zeď budovy, jež patří Akademii věd.

Zřejmě koncem září nebo v polovině října skončí v Národním parku Šumava těžba dřeva, které poškodila lednová větrná smršť. Dřevorubcům se již podařilo zpracovat přes 683.000 metrů krychlových polomů z celkem 839.000 m3 popadaných nebo zlámaných stromů. Do toho ale správci parku počítají 133.000 m3 dřeva, které nechají ležet. Zbývá tak vytěžit kolem 18.000 m3 dřevní hmoty, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Libor Hošek. "Rychlost, jakou jsou teď práce prováděny, je rapidně pomalejší, než když v lesích pracovala těžká technika. Vše se dělá ručně, týdně tak zvládneme 2000 až 3000 metrů krychlových dřeva," uvedl Hošek. Práci těžařům komplikuje deštivé počasí posledních dní. Problémy mají hlavně při přibližování rozřezaného dřeva.

V druhých zónách šumavské divočiny, tedy oblastech, kde se smí těžit, lesníci aplikovali na stromy speciální přípravky, takzvané biocidy, které mají zahubit kůrovce. Jejich použití povolila vláda. Látku nanesli asi na 130.000 m3 vyvráceného dřeva. Obávaného brouka chtějí správci šumavské divočiny zničit i pomocí biologického postřiku s takzvanou entomopatogenní houbou, která je přirozeným nepřítelem lýkožrouta. V půlce srpna látku rozstříkali z letadla do oblasti Kalamitní svážnice, kam se kvůli velkému množství polomů dá jen těžko dostat. Na jaře pak budou lesníci spolu s vědci z Jihočeské univerzity zjišťovat, zda se postřik ujal a houba se v daných lokalitách rozmnožila.