Zprávy | Z archivu rubriky


Obyvatelé Strašic na Rokycansku si peticí prosadili konání místního referenda o plánovaném americkém radaru. Základnu přitom odmítli již v dubnu v anketě. Vedení obce proto považuje referendum za zbytečný výdaj. Petici podepsalo 845 občanů, ve vsi je 1900 lidí oprávněných hlasovat; výsledky referenda jsou závazné při nadpoloviční účasti voličů. Zastupitelé obce schválili, že všelidové hlasování bude v sobotu 10. listopadu, řekl ČTK místostarosta František Nerad. Jde o sedmnáctou obec z okolí vojenského újezdu Brdy, kde se bude referendum konat. Všude radar odmítli. Největší účast, 99 procent voličů, měly Vísky; nejnižší, 23 procent, Spálené Poříčí. Ani ve Strašicích neočekávají vysoký počet lidí u uren. Obec, jejíž vedení se nebrání jednání s ministry a experty, což se nelíbí odpůrcům radaru, navštívila ve čtvrtek ministryně obrany Vlasta Parkanová. O základně diskutovalo přes 30 starostů a místostarostů. Téměř 20, zejména z ligy proti radaru, jich odešlo, údajně na protest pro nevpuštění novinářů do sálu.

Výsledky lokálních referend nejsou pro vládu ani parlament závazné. Občané budou v referendu odpovídat na standardní obecnou otázku, zda má obec podnikat veškerá zákonná opatření k zamezení stavby základny. Starostové z oblasti ale dosud neví, jakými zákonnými prostředky mohou proti radaru vystupovat. "Neexistuje zákonný prostředek, který lze použít proti radaru nebo pro něj," uvedla Martina Děvěrová z ministerstva vnitra. Možností je vstup obcí do stavebních řízení.

Sobotní demonstrace dvou až tří set policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů proti dopadům nového služebního zákona se v klidu rozešla před úřadem vlády, kam protestující dorazili ze Staroměstského náměstí. Před sídlem kabinetu účastníci demonstrace přečetli prohlášení, které na místě předali přítomnému stínovému ministru vnitra Františku Bublanovi (ČSSD). Bublan slíbil, že ho postoupí ministru vnitra Ivanu Langrovi (ODS), kterého nespokojení policisté v projevech na shromáždění často kritizovali.

Nespokojeným zaměstnancům bezpečnostních složek nejvíc vadí, že musí odpracovat prvních 150 přesčasových hodin zdarma. Kritizují také údajné porušování mnoha dalších práv příslušníků bezpečnostních složek. Řada policistů si po zavedení nového služebního zákona stěžovala i na to, že kvůli změněným pravidlům berou méně peněz než dříve. Langer normu hájí. Na tiskové konferenci počátkem září řekl, že 94 procentům policistů platy vzrostly. Bublan řekl, že s výhradami kritiků zákona souhlasí a že už podal návrh na zrušení sporného ustanovení o 150 přesčasových hodinách. Pokud tento opoziční návrh parlament nechválí, hodlají se nespokojení policisté obrátit prostřednictví právníků se svými výhradami na Ústavní soud.

Nový zákon přinesl nejen policistům, ale všem příslušníkům bezpečnostních sborů, tedy i hasičům a dozorcům ve věznicích, mnoho změn. Celkem jde o zhruba 72.000 lidí. Největší část tvoří policisté, kterých je asi 47.000. Byly jim sice plošně zvýšeny platy, na druhou stranu přišli o příplatek za práci o svátcích, víkendech a za noční služby. Nárok na vysoký výsluhový příplatek nyní mají pouze déle sloužící policisté. Ministerstvo vnitra a zástupci odborů se však v srpnu shodli na tom, že služební zákon za letošní první pololetí ukazuje pozitivní trend.

Vojenskou přehlídku Den NATO v Mošnově na Novojičínsku v sobotu navštívilo rekordních 60.000 lidí, což je o 5000 návštěvníků více než loni. ČTK to potvrdil organizátor akce Zbyněk Pavlačík. Sedmý ročník představil nejmodernější armádní techniku sedmi zemí Severoatlantické aliance. Diváky přilákaly hlavně vojenské letouny, na prohlídku palub i pilotních kajut čekali v padesátimetrových frontách. Sedmého ročníku Dne NATO se poprvé zúčastnilo Německo a Španělsko. Po pěti letech se návštěvníkům opět představilo Slovensko, jež doplnilo tradiční zahraniční účast Poláků, Američanů a Britů. "V příštím roce chceme mezinárodní účast ještě rozšířit," dodal předseda sdružení Jagello 2000.

Podle vicepremiéra Alexandra Vondry mezinárodní rozměr přehlídky dokazuje spojenectví v rámci Severoatlantické aliance. "Den NATO také ukazuje, jak se změnila interakce mezi armádou a občany. Do roku 1989 byla armáda schovaná za mohutnými zdmi," řekl. Lidé podle něho vidí, že armádní technika není určena k rozpoutání agrese, ale k obraně země a ochraně jejích obyvatel. Celodenní show slavnostně zahájili výsadkáři, kteří po dobu seskoku drželi vlajky členských států NATO. Návštěvníci mohli vidět například napadení vězeňské eskorty při převozu vězně nebo společný zásah tankového praporu, vrtulníků i pěších průzkumníků. Osvobození rukojmích z uneseného letadla jim předvedly společně česká a polská protiteroristická policejní jednotka. Silným lákadlem se letos staly letecké ukázky a prohlídky bojových letounů. Premiéru měl společný průlet dvou britských nadzvukových letounů Tornado F3 a českých gripenů. Vrcholem letecké přehlídky bylo půlhodinové vystoupení amerického osmičlenného týmu Viper East Demo Team, známého jako Zmije, který létá v nadzvukové stíhačce F-16CJ Fighting Falcon.

Premiér Mirek Topolánek nemá signály o tom, že by se při jednáních o umístění radarové základny v Česku mezi českou a americkou stranou objevily vážnější problémy. Řekl to po pátečním setkání s tříčlennou delegací amerického Kongresu. Podle předsedy vlády by se další rozhovory měly odehrát nejspíš ještě v září. Topolánek se s předsedkyní sněmovního podvýboru pro strategické síly, demokratkou Ellen Tauscherovou a dalšími dvěma kongresmany sešel v Kramářově vile. Delegace předtím jednala s vicepremiérem Alexandrem Vondrou i šéfem opoziční ČSSD Jiřím Paroubkem. Do Česka kongresmani dorazili z Bruselu a z Polska, kde by mělo stát silo s raketami. Topolánek již dříve uvedl, že jednání s americkou stranou jsou tvrdá. Nyní řekl, že po české odpovědi na americké návrhy "se řada problémů, těch klíčových, odstranila".

Protiraketový systém chránící proti nepřátelským střelám musí být plně včleněn do NATO a musí chránit Evropu a Spojené státy, zdůraznila v Praze kongresmanka zastupující demokraty Ellen Tauscherová. Míní, že i když Kongres nyní seškrtal část peněz na stavbu sila v Polsku a dal je na jinou věc, zbývající finance mohou být dodány později, až budou hotovy dohody s Českem a Polskem o umístění základen protiraketového systému. "Škrtání peněz není to správné slovo...neřekli jsme ne," uvedla s tím, že Kongres vyčlenil peníze na jinou prioritu, ale současně americké administrativě řekl, že o zbytek může požádat později v příštím rozpočtu. Podle agentury AP Kongres hodlá odebrat 85 milionů dolarů z 310 milionů (6,2 miliardy korun) určených na štít. Podle Tauscherové by radar v Česku nemohl fungovat bez raketové základny v Polsku.

Na modré housle zahrál český houslový virtuóz Pavel Šporcl v newyorském sídle Organizace spojených národů na sólovém koncertě věnovaném kandidatuře České republiky do Rady bezpečnosti OSN. "Jsem rád, že můžu reprezentovat Českou republiku, protože jsem velice pyšný na to, že jsem Čech. Doufám, že to kandidatuře pomůže," řekl ČTK. Český velvyslanec při OSN Martin Palouš považuje koncert za vhodnou příležitost, jak na kandidaturu upozornit. Šance na zvolení své země za nestálého člena Rady bezpečnosti vidí jako dobré, i když připouští, že nic není předem jisté. O stejné křeslo se uchází i Chorvatsko, které si účast v radě vytklo za nejvyšší zahraničně-politickou prioritu. Hlasovat se bude v polovině října. Česká republika nebo Chorvatsko vystřídá v příštích dvou letech v RB OSN Slovensko.

Velvyslancům a dalším diplomatům i českým krajanům Šporcl na pátečním večeru pořádaném českou misí při OSN, Českým centrem a českým Generálním konzulátem v New Yorku přednesl skladby evropských klasiků Johanna Sebastiana Bacha, Nicoly Paganiniho, Eugena Ysayeho a Nathana Milsteina. Publikum, zjevně mile překvapené Šporclovým civilním projevem i vtipnými glosami v dokonalé angličtině, houslistu odměnilo nadšeným potleskem. Housle v modré barvě, která je shodou okolností i oficiální barvou OSN, si objednal před třemi roky u předního českého houslaře Jana Špidlena. Hraje na ně už rok.

Šporclův koncert nebyl prvním, který česká diplomacie v New Yorku připravila v rámci kampaně za zvolení do Rady bezpečnosti. V únoru 2005 na své ambice upozornila sólovým recitálem primáše cimbálové muziky Hradišťan Jiřího Pavlici.