Zprávy | Z archivu rubriky


Irák by od České republiky uvítal další možnosti výcviku policistů a školení i v jiných oblastech, v nichž jsou Češi po technické stránce velmi dobří, uvedl irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí. Pro Iráčany je podle něj velmi důležité, aby byli schopni si sami zajistit bezpečnost. Bez toho není možné, aby Američané a jejich koaliční spojenci opustili Irák. Zibarí varoval před předčasným úplným stažením amerických vojsk z iráckého území. "Důsledky by byly devastující a katastrofální," prohlásil.

K akceschopnosti iráckých ozbrojených složek přispívali v minulých letech i Češi. V Iráku byl od prosince 2003 do letošního ledna zhruba stočlenný kontingent vojenských policistů; Češi proškolili několik tisíc iráckých policistů ve střelbě, sebeobraně, cvičili iráckou dopravní policii, účastnili mezinárodních kurzů a pomáhali při výcviku irácké pohraniční policie a celní služby. Počátkem listopadu loňského roku policejní akademii předali Iráčanům. V roce 2003 působila v irácké Basře také polní nemocnice, na témže místě nyní asi devadesát českých vojáků střeží základnu koaličních sil. Češi se podílejí na obnově poválečného Iráku; čeští experti školili diplomaty, soudce, v Česku se léčí irácké děti, objevují se první velké obchodní zakázky například v ropném průmyslu, roste český vývoz do Iráku. Zibarí stojí o rozvíjení česko-iráckých vztahů, které podle něj jsou tradiční a byly podle něj vždy dobré.

Prezident Václav Klaus prý nehodlá na konferenci o globálním oteplování, která se uskuteční příští týden v New Yorku v předvečer zasedání Valného shromáždění OSN, hlásat extremistické názory. Naopak má v úmyslu vyzývat k "rozumu a serióznosti", napsal předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi. Expremiér jej minulý týden vyzval v otevřeném dopise, aby v New Yorku neprezentoval své soukromé názory na změny klimatu. "Budu varovat před nepromyšlenými kampaněmi a módními fámami. Zvláště proto, že z nich plynou opatření, která mohou fatálně poškodit lidskou svobodu a velmi výrazně ovlivnit světovou ekonomiku a zvláště chudé země," uvedl Klaus v dopise. Paroubek se obává, že Klausovy názory budou vykládány jako oficiální postoje České republiky.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se neobává toho, že by vystoupení prezidenta Václava Klause na konferenci ke změnám klimatu mohlo ohrozit šance Česka stát se nestálým členem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. V rozhovoru pro rádio Impuls uvedl, že s Klausem, s nímž se v New Yorku ještě sejde, své postoje v zásadě sladili. Uvědomuje si současně, že Klaus bude mluvit v souladu se svými názory. Nepovažuji však za svůj úkol být cenzorem, dodal šéf české diplomacie s tím, že se nehodlá ke kritickým postojům některých politiků vyjadřovat. "Úkol ministra zahraničí je bránit zájem České republiky a také bránit hlavu státu. Není můj úkol kritizovat hlavu státu," uvedl Schwarzenberg. Ztráty hlasů ostrovních států kvůli Klausově prezentaci na téma klimatických změn na půdě OSN se naopak obává ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) nebude kandidovat na prezidenta. Volební zápolení by podle něj bylo předem prohraným bojem. O svém rozhodnutí už informoval celostátní výbor KDU-ČSL. Pithart o křeslo hlavy státu soupeřil již v lednu 2003, tehdy postoupil z prvního kola do přímého duelu s Václavem Klausem. Ve druhém kole získal podporu 89 poslanců a senátorů, v kole třetím pak už jen hlasy 84 zákonodárců. Klaus tehdy pokaždé dosáhl trojciferného výsledku, byť na zvolení to nestačilo. Zvolen byl ve třetím kole třetí volby. Nyní bude usilovat o znovuzvolení.

O možné nominaci Pitharta se mluvilo minulé pondělí na jednání širšího vedení KDU-ČSL. Místopředseda Senátu poté řekl, že si bere týden na rozmyšlenou. Pithart poznamenal, že šéfům stran jde vyjednávání o případném společném kandidátovi ztuha. "Nevím, jestli se nedokážou, vzhledem k jejich zjevným či skrytým odlišným zájmům, dostat dál, anebo zda se ani nechtějí dostat dál," podotkl. Podle něj hrozí opakování "trapných situací" z volby hlavy státu před téměř pěti lety. "Prezident republiky, ať již jím bude zvolen kdokoli, zasluhuje být zvolen v zápolení, které nebude příběhem, jež - řečeno drsně se Shakespearem - vypráví blb," uvedl k tomu místopředseda Senátu.

Podpora, které se mu dostalo v širším vedení KDU-ČSL, byla pro Pitharta podle jeho slov překvapivě silná a po téměř deseti letech členství ve straně ji cítí jako vyznamenání. Podle vyjádření zástupců ostatních stran by měl ale zřejmě problém získat výraznější podporu v jejich parlamentních klubech.

Počet duchovních v české armádě by se měl do konce příštího roku zvýšit na 25. Tabulkově tak vznikne sedm nových míst pro kaplany. Měli by začít působit na leteckých základnách v Náměšti nad Oslavou a v Přerově, na výcvikové základně ve Vyškově, ve Vojenské nemocnici Brno a také na nemocniční základně v Olomouci, jejíž členové vyjíždějí na zahraniční mise. "Duchovní služba v armádě má za sebou devět let. V roce 1998 bylo stanoveno, že do deseti let by mělo být vojenských kaplanů celkem 25. Je poměrně obtížné tyto počty naplnit," zdůraznil hlavní kaplan Jan Kozler. Nyní v duchovní službě působí zástupci čtyř církví: římsko-katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé husitské a Církve adventistů sedmého dne.

Česká republika se všeobecně potýká s nedostatkem kněžích, což má vliv i na nízké počty vojenských kaplanů. Navíc funkce armádního duchovního je pouze dočasná. Nejdéle ji kněz může vykonávat šest let. Pak se vrací do civilu ke svým věřícím. Kaplani podle Kozlera mají o trochu rozdílnější postavení, než jejich kolegové ze zemí, v nichž jsou počty věřících ve srovnání s Českem vyšší. Zatímco v české armádě se počty praktikujících křesťanů odhadují na tři až čtyři procenta, v zemích západní Evropy tvoří praktikující křesťané až 60 procent členů armád. "Český kaplan je proto vnímán vojáky nejen jako duchovní, ale jako kolega a kamarád," uvedl Kozler. Nižší počet praktikujících křesťanů v české armádě prý ale v žádném případě neznamená, že by si kaplani mohli stěžovat na nedostatek práce.