Zprávy | Z archivu rubriky


Zavedení přímé volby prezidenta z parlamentních stran podporují ČSSD, KDU-ČSL a Strana zelených. Opatrně se k této změně ústavy postavil předseda komunistů Vojtěch Filip. Občanští demokraté nemají v této věci jednotný názor. Šéfové stran to uvedli na středeční konferenci v sídle Senátu. Žádný z nich ale nepodpořil rozšíření pravomocí prezidenta, s čímž by změna volby prvního muže státu musela být spojena podle ministra pro legislativu Cyrila Svobody (KDU-ČSL). Posilování pravomocí prezidenta by zavádění přímé volby zbrzdilo, míní jeho stranický šéf Jiří Čunek s tím, že se bude dost diskutovat už jen o pravidlech přímé volby.

Lídr ODS Topolánek na konferenci uvedl, že v jeho straně nepanuje na přímou volbu hlavy státu jednotný názor. Sám je spíše pro zachování tradiční nepřímé volby prezidenta, neboť nevidí důvod ji měnit. Tento výběr není podle premiéra méně demokratický ani funkční, než kdyby tuto pravomoc získali voliči.

ČSSD bude podle svého předsedy Jiřího Paroubka prosazovat přímou volbu prezidenta, ne však posílení jeho pravomocí. Paroubek argumentoval vnitrostranickou anketou na toto téma, v níž se 86 procent sociálních demokratů vyslovilo pro přímou volbu prezidenta a 90 procent proti rozšíření pravomocí hlavy státu.

Také předseda Strany zelených Martin Bursík si myslí, že zavedení přímé volby prezidenta není nutné spojovat se změnou jeho pravomocí. Poukázal na příklad Slovenska, Rakouska nebo Polska, kde o nejvyšší ústavní funkci rozhodují občané, a přesto má v těchto zemích prezident podobné kompetence jako český. Přímo volený prezident by byl podle Bursíka nezávislejší na dohodách stran. Šéf zelených odmítl obavy, že by si lidé do čela státu vybrali baviče či "pophvězdy". Pokud jsou kompetentní vybírat zákonodárce, mohou podle něj rozhodnout i o hlavě státu.

Šéf komunistů Vojtěch Filip prohlásil, že jeho strana není proti přímé volbě prezidenta. Zdůraznil ale, že pokud se má v Česku posílit přímá demokracie, dávají komunisté přednost přijetí zákona o obecném referendu.

Nejlepší podmínky pro založení společnosti a zahájení podnikání ve světě má Singapur, kterému patřilo prvenství i loni. Ukázala to čerstvá zpráva s názvem Doing Business 2008, kterou vydala Světová banka spolu s Mezinárodní finanční korporací. Česká republika si navzdory reformám opět pohoršila a je daleko za Slovenskem a zeměmi v Pobaltí.

V kategorii zemí, které se reformují, což je i případ Česka, si nejlépe vede Egypt. Studie zkoumala deset oblastí, jejichž fungování považuje za důležité k tomu, aby bylo možné v dané zemi začít podnikat. Egypt provedl reformy v pěti oblastech. Reformy obchodního zákoníku však obecně přispěly ke zlepšení situace i v dalších zemích, včetně Česka. U České republiky zpráva vyzdvihuje především zkrácení celého administrativního procesu. Na založení firmy v Česku stačí 17 dnů, zatímco v předchozím průzkumu to bylo v průměru 24 dnů. Kamenem úrazu je ale snaha ukončit podnikání. Od vyhlášení úpadku po likvidaci firmy je nutné počítat v průměru s 6,5 lety, zatímco třeba v Litvě stejný proces zabere pouze 1,7 roku.

"Největšími brzdami podnikání v ČR zůstávají soudy a komplikované daňové zákony," upozornila bývalá zástupkyně ČR ve Skupině Světové banky Jana Matesová, která nyní působí v Mezinárodní finanční korporaci. České soudy údajně pracují pomalu také proto, že v porovnání s jinými vyspělými zeměmi jim legislativa přisuzuje příliš velký počet úkonů a dává jim na ně mnoho času. V zákonném počtu plateb daní se ČR drží ve středu mezi zeměmi EU. Kvůli komplikovanosti daňových předpisů a byrokracii na to ovšem spotřebují více než dvakrát tolik času ve srovnání s podniky v zemích západní Evropy. Nejlépe si ČR tradičně vede v dostupnosti úvěrů a v podmínkách pro zahraniční obchod. "V dostupnosti úvěru se ČR posunula na 26. místo ze sledovaných 178 zemí. Zasloužily se o to úvěrové registry, které dobře obstály i v porovnání s vyspělými zeměmi," uvedla Matesová. Horší podle ní je situace ve vymáhání dodržování smluv. Slabinou v Česku také zůstávají konkurzy.

Umístění ČR na třetí pozici od konce mezi zeměmi EU by pro českou politickou reprezentaci mělo být bezmála poplašnou zprávou, reagoval prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. ČR podle něj neustále bojuje s byrokratickým molochem, podnikatelé fungují v administrativně zapleveleném prostředí a prodírají se řadou informačních povinností a množstvím předpisů. "Přestože máme již dva roky starou analýzu úřadu vlády, která mapuje tento stav v plné šíři, kroky, které jsou prováděny k nápravě, jsou až na výjimky velmi postupné," dodal.