Zprávy | Z archivu rubriky

Řidiči, kteří způsobují nehody, se od 1. října budou moci obtížněji vyhnout penalizaci od pojišťoven. Ty uvedly do provozu databázi škod, která má zamezit přechodu vlastníků aut po nehodě k jiné pojišťovně. Hlavním cílem databáze škod je zpřístupnění informací mezi pojišťovnami o škodách klienta, který mění pojišťovnu, uvedl ředitel České kanceláře pojistitelů (ČKP) Jakub Hradec. Dosud někteří motoristé ve snaze vyhnout se tzv. malusu měnili pojišťovnu a nové pojišťovně zapírali, že měli nehodu. Pojišťovnám se podařilo během pilotního provozu dodat do databáze ČKP přes 96 procent všech historických dat od 1. ledna 2000, kdy byl spuštěn nový systém povinného ručení v ČR. Pojišťovny připravily databázi pro systém bonus-malus, aby výměna informací mezi pojišťovnami mohla být nezávislá na jejich klientech. Majitelé vozidel naopak budou moci uplatnit slevu za jízdu bez nehody i při přechodu k jiné pojišťovně.

Už letos by do České republiky mohly začít proudit peníze z programu Podnikání a inovace, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. ČTK to v Lucemburku řekl náměstek resortu Martin Tlapa. Do konce října by podle něj totiž mělo být jasno, zda program je pro Evropskou komisi přijatelný a zda je možné ho pustit do formálního procesu schvalování. Ten by pak mohl být ukončen někdy na přelomu listopadu a prosince; poté by mohly být schváleny první projekty. "Je to scénář, který já považuji za realistický, ale doufejme, že se ta jednání nezastaví třeba kvůli administrativní kapacitě Bruselu, protože těch programů a zemí je hodně," doplnil náměstek. Tlapa také ujistil, že i pokud by se letos nepodařilo žádné peníze z fondů vyčleněných pro období 2007 až 2013 vyčerpat, neznamená to, že o ně ČR přijde.

Zatímco v období 2004 až 2006 mělo Česko ve strukturálních fondech vyčleněno asi 40 miliard korun, tak pro léta 2007 až 2013 jde o mnohonásobně vyšší sumu - 26,7 miliardy eur, tedy přes 730 miliard korun. V červenci sice Evropská komise souhlasila s českým Národním strategickým referenčním rámcem, což je obecný plán, jak prostředky z EU čerpat. ČR ale zatím v Bruselu nemá schválen žádný konkrétní operační program, přes které tyto peníze do Česka půjdou. ČR jich má celkem 24.

Český rodinný film Maharal - tajemství talismanu režiséra Pavla Jandourka, který letos získal na mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně diváckou cenu pro hraný film, byl oceněn na mezinárodní přehlídce Carrousel film di Rimouski v Kanadě. Opět dostal cenu diváků, řekla ČTK Bohuslava Holubová z České televize. "Reakce dětských diváků byly opravdu spontánní a bylo z nich patrné, že je děj zaujal. Po závěrečném potlesku je na besedě zajímalo, zda je příběh inspirován skutečností, a líbila se jim Praha," referoval o úspěchu před mezinárodním publikem producent filmu Martin Froyda. Podle něj byl Maharal vybrán i na další festivaly. V říjnu bude uveden v Chicagu a pak poputuje například do Indie, Německa a Itálie.

Snímek se natáčel loni v létě, v českých kinech měl premiéru 15. února. Od té doby ho vidělo na 100.000 diváků. Jeho děj se točí kolem pátrání tří dětí po záhadném pokladu, který za dob Rudolfa II. ukryl rabín Löw. Na stopě legendě je vedle dětí také slovenský historik a lovec pokladů a jeho konkurent, dobrodruh s českými kořeny. V cestě za pokladem stojí nejen konkurenti, hádanky, pasti, falešné stopy, ale také nebezpečí a strach.

Přístup českého zdravotnictví k pacientům je prý letos přátelštější a vlídnější než loni. Vyplývá to z průzkumu Euro Health Consumer Index, v němž Česko se letos umístilo ve spokojenosti pacientů na 15. příčce z 29 zkoumaných zemí. Proti loňskému roku si české zdravotnictví podle daných údajů polepšilo - loni obsadilo 22. místo z 26 zemí. Průzkum se zabýval zdravotnictvím a přístupem k pacientům na základě 27 otázek v pěti oblastech, kterými byly práva pacientů na informace, čekací doba na běžná ošetření, výsledky péče, velkorysost systému a přístup k léčivům. České ministerstvo zdravotnictví však závěry evropského průzkumu zpochybnilo. Podle něj jsou zjištěná fakta chybně interpretována.

Zajímavý je podle studie fakt, že zdravotní systém ČR se staví relativně velkoryse k ošetření, ale stále potřebuje investovat více do léčiv. "Vidíme jasnou vazbu mezi tímto mechanismem přídělového systému a špatnou přístupností ke specializovanému lékaři," uvedl ředitel výzkumu Arne Björnberg. Podle Johanna Hjertqvista, který ve studii analyzoval výsledky indexu pro ČR, by mohlo české zdravotnictví zlepšit právě přístup pacientů ke specializované péči. "ČR by měla přestat používat obvodní lékaře jako 'vrátné' do ordinací specializovaných lékařů," míní Hjertqvist.

"Pan Hjertqvist to trochu popletl, my máme problém přesně opačný, že totiž pacienti mají tak volný přístup ke specialistům, že chodí nekontrolovaně po systému," řekl ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Zmíněný komentář je podle mluvčího "velkým znedůvěryhodněním" studie a jejích výsledků. "Já bych to komentoval tak, že z divného 22. místa jsme se dostali na divné 15. místo," dodal mluvčí. Loňské umístění Česka na 22. místě zase zpochybnil Ústav zdravotnických informací a statistiky, podle kterého použili autoři stará data.

Český rozhlas (ČRo) začal od pondělí oslovovat dopisem 160.000 živnostníků a právnických osob, které podle jeho údajů neplatí koncesionářské poplatky. Obesílání potenciálních neplatičů navazuje na zářijovou kampaň Platí vaše firma?, kdy se v tisku, vybraných společenských a ekonomických časopisech či na některých internetových serverech objevovaly inzeráty upozorňující na zákonnou povinnost platit koncesionářský poplatek. Ten pro právnické a podnikající fyzické osoby činí v současnosti 45 korun za každý rozhlasový přijímač; domácnosti platí 45 korun bez ohledu na počet rozhlasových přijímačů. To se vztahuje na radiomagnetofony, autorádia, mobilní telefony s rádiem, radiobudíky či na počítače s příslušným vybavením pro příjem rozhlasového vysílání.

"Oslovené firmy, které odešlou zpět vyplněný formulář, se vyhnou dalším možným právním postupům, případně i postihům, které Český rozhlas může uplatnit," řekl vedoucí Útvaru rozhlasových poplatků ČRo Ondřej Beran. Firmám a organizacím, které zákonem předepsaný pravidelný koncesionářský poplatek neplatí, hrozí pokuta 5000 korun. Koncesionářské poplatky jsou hlavním zdrojem příjmů rozhlasu. Loni tak získal 1,73 miliardy korun, letos by to podle schváleného rozpočtu mělo být 1,79 miliardy.

V Česku se zvyšuje počet lidí nakažených žloutenkou typu C. Loni Státní zdravotní ústav zaznamenal celkem 1022 nemocných, což je zhruba o 200 více než v předchozím roce. Podle Petra Husy z České hepatologické společnosti jich ale může být mnohem více: nemoc, která může skončit rakovinou nebo cirhózou jater, se totiž zpočátku téměř neprojevuje. Nejrizikovější skupinou pro přenos žloutenky typu C jsou injekční uživatelé drog. Mezi nimi je výskyt žloutenky typu C oproti zbytku populace více než stonásobný. Postihuje v průměru 35 procent z těch, kteří si drogu vpravují do žil. Zatímco proti hepatitidám typu A a B se dá očkovat, proti "céčku" se neočkuje nikde na světě. Jedinou ochranou tedy zůstává prevence a takzvané snižování rizik.

Stát hospodařil ke konci září s přebytkem 36,3 miliardy korun. Loni ve stejném období skončil státní rozpočet rovněž přebytkem, ale 1,5 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Za celý rok ministerstvo počítá se schodkem 91,3 miliardy korun. Do přebytku se státní rozpočet dostal podle ministerstvo díky nižším výdajům, a to o 68,5 miliardy. Úřad počítal ke konci září se schodkem státního rozpočtu 68,6 miliardy korun.

I přes dobré zářijové výsledky lze ke konci roku očekávat propad hospodaření státu. Výdaje totiž pravidelně rostou výrazněji až v posledních měsících roku. Loni ke konci roku šlo například o vyšší kapitálové výdaje, vyšší platby na důchody a předčasnou úhradu státních záruk ve prospěch ČNB. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) ovšem ve druhé polovině srpna uvedl, že by Česká republika letos plánovaný schodek státního rozpočtu překročit neměla.

Vedení protikorupční policie zkoumá, zda se vyšetřovatel Milan Šošovička, který měl na starosti případ lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, dopustil alespoň kázeňského přestupku. Podnět k šetření postupu Šošovičky podal šéf brněnského státního zastupitelství Petr Coufal. ČTK to řekla mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Veronika Dumková. Inspekce ministra vnitra už minulý týden uvedla, že vyšetřovatel nespáchal trestný čin. Inspekce po svém šetření případ předala policejnímu prezidiu, které ho zase postoupilo ředitelce protikorupční služby Renatě Strnadové.

Jihlavský státní zástupce Arif Salichov v srpnu zastavil Čunkovo trestní stíhání kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích hlavní svědkyně Marcely Urbanové. Za nejzávažnější pochybení označil právě počínání vyšetřovatele Šošovičky. Dohledová prověrka brněnského krajského státního zastupitelství prý potvrdila, že Salichovovy závěry o zastavení Čunkova trestního stíhání byly v pořádku. Salichov uvedl, že vyšetřování v Přerově bylo vedeno jednostranně a tendenčně. Vyšetřovatel například údajně Urbanové ukázal znalecký posudek nebo nevyslechl další důležité svědky. Šošovička ale taková tvrzení odmítl. Řekl například, že znalecký posudek poskytl Urbanové až po jejích výsleších v souladu se zákonem a výslech dalších lidí již považoval za nadbytečný. Ve svém dřívějším vyjádření také popřel, že by svědky jakkoli zastrašoval. Pouze se jich údajně ptal, zda budou ochotni podrobit se znaleckému zkoumání na věrohodnost.

Monopol České pošty na zásilky do 50 gramů, tedy zejména obyčejné dopisy, padne nejpozději v roce 2013. Na pravidlech liberalizace poštovních služeb v Evropské unii se v Lucemburku shodli ministři dopravy EU, řekl ČTK náměstek českého ministra průmyslu Martin Tlapa. Ten na jednání zastupuje ČR. Česko se nakonec rozhodlo, že se "zapíše" na seznam zemí, které mohou trh otevřít až v roce 2013. Spolu s ČR jsou na stejném seznamu všechny nové členské země s výjimkou Bulharska, Slovinska a Estonska a ze starých členských zemí Řecko a Lucembursko. Zbylé členské státy musejí svůj trh s poštovními službami liberalizovat nejpozději do roku 2011. Česká vláda se ovšem nakonec může rozhodnout, že trh otevře ještě dříve než v roce 2013. Podle Tlapy bude záležet na celé řadě okolností, mimo jiné i na zkušenostech okolních zemí, které trh otevřou dříve, například Německa.

Židovská liberální unie uspořádá v sobotu 10. listopadu večer v Pařížské ulici v Praze pietní shromáždění k výročí takzvané křišťálové noci. Ve stejnou dobu chtějí projít ulicemi bývalé židovské čtvrti pravicoví extremisté. Pochod ohlásili jako "protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku". Podle informací ČTK je možné, že magistrát akci extremistů ještě zakáže. Židovská liberální unie si chce podle svého předsedy Františka Fendrycha připomenout oběti protižidovského pogromu v Německu a vyjádřit nesouhlas s pochodem neonacistů. "Věříme, že se k naší iniciativě připojí lidé, kteří nechtějí, aby se v ulicích českých měst propagoval nacismus a urážela památka obětí holokaustu," sdělil ČTK Fendrych.

Židovská liberální unie už před čtyřmi lety vystoupila proti pochodňovému průvodu pravicových extremistů bývalou židovskou čtvrtí. Spolu s anarchisty a antifašisty jim přehradila cestu v Maiselově ulici. Pravicoví radikálové tam tehdy nedošli, protože úředníci shromáždění na místě rozpustili.