Zprávy | Z archivu rubriky


Veřejnost se od 1. října může zapojit do diskuse o českém zdravotnictví. Odborníci z projektu 'Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví' zveřejnili třicet otázek, které mají zmapovat názory na stav českého zdravotnictví. Organizace pacientů a lékařů i zástupci zdravotních pojišťoven mají třicet dní, aby se k nim vyjádřili. Do diskuse se mohou zapojit i jednotliví občané, a to na www.kulatystul.cz. Odpovědi budou podkladem pro tvorbu zprávy o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví. Ta má být hotova do konce roku. "Obešleme všechny instituce, zhruba 60 odborných organizací, a vybídneme je, aby zaslaly odpovědi na témata, která se jich týkají," uvedl koordinátor projektu Ondřej Mátl.

Sociální demokracie projekt bojkotuje, do diskuse se nezapojí a na otázky odpovídat nebude. "My držíme náš jasný postoj, že s reformami pana ministra (Tomáše) Julínka a ODS nechceme mít vůbec nic společného," řekl ČTK stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD). Podle něj považuje sociální demokracie Julínkovy reformy za špatné, asociální a je připravena jich podstatnou část odstranit, případně změnit, až se situace na politické scéně změní. Projektu Kulatého stolu se účastní vládní ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, účast přijali i opoziční komunisté.

Současně s třiceti otázkami zveřejnil odborný tým Kulatého stolu dokument Fakta o českém zdravotnictví. Má umožnit, aby diskuse byla podložena faktickými údaji. Mimo jiné z nich vyplývá, že v Česku stoupá od počátku devadesátých let minulého století spotřeba alkoholu, která je jedna z nejvyšších mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Vyšší je pouze v Maďarsku, Francii a Lucembursku. Vysoká spotřeba alkoholu zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, některými druhy rakoviny a má podíl i na vysokém počtu dopravních nehod, útoků a sebevražd. Mátl ČTK řekl, že ho při tvorbě Fakt o českém zdravotnictví zaujalo to, že Češi stále počítají s tím, že platí-li si zdravotní pojištění, systém je uzdraví bez ohledu na to, jak se o zdraví starají. Málo probádané je podle Mátla také téma etiky a efektivity zdravotní péče.

Přístup českého zdravotnictví k pacientům je prý letos přátelštější a vlídnější než loni. Vyplývá to z průzkumu Euro Health Consumer Index, v němž Česko se letos umístilo ve spokojenosti pacientů na 15. příčce z 29 zkoumaných zemí. Proti loňskému roku si české zdravotnictví podle daných údajů polepšilo - loni obsadilo 22. místo z 26 zemí. Průzkum se zabýval zdravotnictvím a přístupem k pacientům na základě 27 otázek v pěti oblastech, kterými byly práva pacientů na informace, čekací doba na běžná ošetření, výsledky péče, velkorysost systému a přístup k léčivům. České ministerstvo zdravotnictví však závěry evropského průzkumu zpochybnilo. Podle něj jsou zjištěná fakta chybně interpretována.

Zajímavý je podle studie fakt, že zdravotní systém ČR se staví relativně velkoryse k ošetření, ale stále potřebuje investovat více do léčiv. "Vidíme jasnou vazbu mezi tímto mechanismem přídělového systému a špatnou přístupností ke specializovanému lékaři," uvedl ředitel výzkumu Arne Björnberg. Podle Johanna Hjertqvista, který ve studii analyzoval výsledky indexu pro ČR, by mohlo české zdravotnictví zlepšit právě přístup pacientů ke specializované péči. "ČR by měla přestat používat obvodní lékaře jako 'vrátné' do ordinací specializovaných lékařů," míní Hjertqvist.

"Pan Hjertqvist to trochu popletl, my máme problém přesně opačný, že totiž pacienti mají tak volný přístup ke specialistům, že chodí nekontrolovaně po systému," řekl ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Zmíněný komentář je podle mluvčího "velkým znedůvěryhodněním" studie a jejích výsledků. "Já bych to komentoval tak, že z divného 22. místa jsme se dostali na divné 15. místo," dodal mluvčí. Loňské umístění Česka na 22. místě zase zpochybnil Ústav zdravotnických informací a statistiky, podle kterého použili autoři stará data.