Zprávy | Z archivu rubriky

Veřejnost se od 1. října může zapojit do diskuse o českém zdravotnictví. Odborníci z projektu 'Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví' zveřejnili třicet otázek, které mají zmapovat názory na stav českého zdravotnictví. Organizace pacientů a lékařů i zástupci zdravotních pojišťoven mají třicet dní, aby se k nim vyjádřili. Do diskuse se mohou zapojit i jednotliví občané, a to na www.kulatystul.cz. Odpovědi budou podkladem pro tvorbu zprávy o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví. Ta má být hotova do konce roku. "Obešleme všechny instituce, zhruba 60 odborných organizací, a vybídneme je, aby zaslaly odpovědi na témata, která se jich týkají," uvedl koordinátor projektu Ondřej Mátl.

Sociální demokracie projekt bojkotuje, do diskuse se nezapojí a na otázky odpovídat nebude. "My držíme náš jasný postoj, že s reformami pana ministra (Tomáše) Julínka a ODS nechceme mít vůbec nic společného," řekl ČTK stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD). Podle něj považuje sociální demokracie Julínkovy reformy za špatné, asociální a je připravena jich podstatnou část odstranit, případně změnit, až se situace na politické scéně změní. Projektu Kulatého stolu se účastní vládní ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, účast přijali i opoziční komunisté.

Současně s třiceti otázkami zveřejnil odborný tým Kulatého stolu dokument Fakta o českém zdravotnictví. Má umožnit, aby diskuse byla podložena faktickými údaji. Mimo jiné z nich vyplývá, že v Česku stoupá od počátku devadesátých let minulého století spotřeba alkoholu, která je jedna z nejvyšších mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Vyšší je pouze v Maďarsku, Francii a Lucembursku. Vysoká spotřeba alkoholu zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, některými druhy rakoviny a má podíl i na vysokém počtu dopravních nehod, útoků a sebevražd. Mátl ČTK řekl, že ho při tvorbě Fakt o českém zdravotnictví zaujalo to, že Češi stále počítají s tím, že platí-li si zdravotní pojištění, systém je uzdraví bez ohledu na to, jak se o zdraví starají. Málo probádané je podle Mátla také téma etiky a efektivity zdravotní péče.

Přístup českého zdravotnictví k pacientům je prý letos přátelštější a vlídnější než loni. Vyplývá to z průzkumu Euro Health Consumer Index, v němž Česko se letos umístilo ve spokojenosti pacientů na 15. příčce z 29 zkoumaných zemí. Proti loňskému roku si české zdravotnictví podle daných údajů polepšilo - loni obsadilo 22. místo z 26 zemí. Průzkum se zabýval zdravotnictvím a přístupem k pacientům na základě 27 otázek v pěti oblastech, kterými byly práva pacientů na informace, čekací doba na běžná ošetření, výsledky péče, velkorysost systému a přístup k léčivům. České ministerstvo zdravotnictví však závěry evropského průzkumu zpochybnilo. Podle něj jsou zjištěná fakta chybně interpretována.

Zajímavý je podle studie fakt, že zdravotní systém ČR se staví relativně velkoryse k ošetření, ale stále potřebuje investovat více do léčiv. "Vidíme jasnou vazbu mezi tímto mechanismem přídělového systému a špatnou přístupností ke specializovanému lékaři," uvedl ředitel výzkumu Arne Björnberg. Podle Johanna Hjertqvista, který ve studii analyzoval výsledky indexu pro ČR, by mohlo české zdravotnictví zlepšit právě přístup pacientů ke specializované péči. "ČR by měla přestat používat obvodní lékaře jako 'vrátné' do ordinací specializovaných lékařů," míní Hjertqvist.

"Pan Hjertqvist to trochu popletl, my máme problém přesně opačný, že totiž pacienti mají tak volný přístup ke specialistům, že chodí nekontrolovaně po systému," řekl ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Zmíněný komentář je podle mluvčího "velkým znedůvěryhodněním" studie a jejích výsledků. "Já bych to komentoval tak, že z divného 22. místa jsme se dostali na divné 15. místo," dodal mluvčí. Loňské umístění Česka na 22. místě zase zpochybnil Ústav zdravotnických informací a statistiky, podle kterého použili autoři stará data.

Zóna Evropské unie bez hraničních kontrol v rámci Schengenského systému se možná rozšíří o devět nových členů unie, tedy včetně Česka a Slovenska, už týden před Vánocemi, tedy dva týdny před plánovaným termínem. Uvedl to portugalský ministr vnitra Rui Pereira, jehož země nyní předsedá Evropské unii. "Všechny uskutečněné testy potvrzují, že již před koncem roku budeme nejspíš s to odbourat hranice," řekl Pereira. "Myslím si, že to poslouží jako skutečný podnět pro to, aby občané nových členských států cítili, že jsou úplnými evropskými občany," poznamenal v Lisabonu portugalský ministr. Upřesnil, že kontroly nyní zmizí na pozemních hranicích, na letištích potrvají do března příštího roku.

Monopol České pošty na zásilky do 50 gramů, tedy zejména obyčejné dopisy, padne nejpozději v roce 2013. Na pravidlech liberalizace poštovních služeb v Evropské unii se v Lucemburku shodli ministři dopravy EU, řekl ČTK náměstek českého ministra průmyslu Martin Tlapa. Ten na jednání zastupuje ČR. Česko se nakonec rozhodlo, že se "zapíše" na seznam zemí, které mohou trh otevřít až v roce 2013. Spolu s ČR jsou na stejném seznamu všechny nové členské země s výjimkou Bulharska, Slovinska a Estonska a ze starých členských zemí Řecko a Lucembursko. Zbylé členské státy musejí svůj trh s poštovními službami liberalizovat nejpozději do roku 2011. Česká vláda se ovšem nakonec může rozhodnout, že trh otevře ještě dříve než v roce 2013. Podle Tlapy bude záležet na celé řadě okolností, mimo jiné i na zkušenostech okolních zemí, které trh otevřou dříve, například Německa.

Už letos by do České republiky mohly začít proudit peníze z programu Podnikání a inovace, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. ČTK to v Lucemburku řekl náměstek resortu Martin Tlapa. Do konce října by podle něj totiž mělo být jasno, zda program je pro Evropskou komisi přijatelný a zda je možné ho pustit do formálního procesu schvalování. Ten by pak mohl být ukončen někdy na přelomu listopadu a prosince; poté by mohly být schváleny první projekty. "Je to scénář, který já považuji za realistický, ale doufejme, že se ta jednání nezastaví třeba kvůli administrativní kapacitě Bruselu, protože těch programů a zemí je hodně," doplnil náměstek. Tlapa také ujistil, že i pokud by se letos nepodařilo žádné peníze z fondů vyčleněných pro období 2007 až 2013 vyčerpat, neznamená to, že o ně ČR přijde.

Zatímco v období 2004 až 2006 mělo Česko ve strukturálních fondech vyčleněno asi 40 miliard korun, tak pro léta 2007 až 2013 jde o mnohonásobně vyšší sumu - 26,7 miliardy eur, tedy přes 730 miliard korun. V červenci sice Evropská komise souhlasila s českým Národním strategickým referenčním rámcem, což je obecný plán, jak prostředky z EU čerpat. ČR ale zatím v Bruselu nemá schválen žádný konkrétní operační program, přes které tyto peníze do Česka půjdou. ČR jich má celkem 24.

Ministerstvo průmyslu a obchodu příští rok sloučí v osmi zahraničních městech kanceláře státních agentur CzechInvest a CzechTrade, což by mělo přinést úsporu ročních nákladů na jejich provoz o 12 až 15 milionů korun. CzechTrade nyní provozuje 32 a CzechInvest devět zahraničních kanceláří. "Nejde o sloučení CzechInvestu a CzechTrade, ale o spojení jejich zahraničních kanceláří v teritoriích, kde mají obě agentury své zastoupení. Společné kanceláře budou mít agentury v Kolíně nad Rýnem, Paříži, Londýně, Dublinu, Bruselu, Rotterdamu, Chicagu a v západočínském Chengdu. Příprava na sloučení zahraničních kanceláří bude trvat do konce letošního roku, společná zastoupení CzechTrade a CzechInvest by pak měla začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku. CzechInvest má na starost podporu podnikání a investic a CzechTrade podporuje obchod.

Stát hospodařil ke konci září s přebytkem 36,3 miliardy korun. Loni ve stejném období skončil státní rozpočet rovněž přebytkem, ale 1,5 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Za celý rok ministerstvo počítá se schodkem 91,3 miliardy korun. Do přebytku se státní rozpočet dostal podle ministerstvo díky nižším výdajům, a to o 68,5 miliardy. Úřad počítal ke konci září se schodkem státního rozpočtu 68,6 miliardy korun.

I přes dobré zářijové výsledky lze ke konci roku očekávat propad hospodaření státu. Výdaje totiž pravidelně rostou výrazněji až v posledních měsících roku. Loni ke konci roku šlo například o vyšší kapitálové výdaje, vyšší platby na důchody a předčasnou úhradu státních záruk ve prospěch ČNB. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) ovšem ve druhé polovině srpna uvedl, že by Česká republika letos plánovaný schodek státního rozpočtu překročit neměla.

Deficit veřejných financí se loni snížil na 2,69 procenta hrubého domácího produktu z 3,49 procenta v roce 2005, uvedl Český statistický úřad. Zveřejněné číslo je součástí zprávy o vládním deficitu a dluhu, kterou předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát do roka. Na jaře ČSÚ uvedl, že schodek veřejných financí loni činil 2,95 procenta HDP. Oproti jarní zprávě ČSÚ zpřesnil údaje v závislosti na podrobnějších dodatečně získaných informacích o transakcích institucí zahrnovaných do vládního sektoru, zejména pak o daňových příjmech a o výdajích na tvorbu nefinančních aktiv. Veřejný dluh v poměru k HDP mírně klesl na 30,11 procenta z 30,24 procenta v předminulém roce. ČR tak v obou těchto ukazatelích loni splnila maastrichtská kritéria potřebná pro přijetí eura.

Obavy z dopadů reformy veřejných financí na nejstarší generaci v pondělí prezidentovi Václavu Klausovi tlumočili zástupci Rady seniorů. Toto sdružení zastřešuje 13 organizací důchodců a zdravotně postižených s přibližně 350.000 členy. Schůzka se konala u příležitosti Mezinárodního dne seniorů, který připadá na první říjnový den. "Senioři jsou jedna ze sociálních skupin, která je nejvíce ohrožená reformními opatřeními," řekl ČTK předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes po setkání na Hradě. "Pan prezident v této souvislosti upozornil, že zřejmě největší náklady seniorům v příštím roce přinese nejen reforma veřejných rozpočtů, ale zejména skokové zdražování energií," dodal.

Klaus dostal od delegace seniorů seznam problémů, které podle rady trápí generaci třetího věku. Důchodci se podle Pernese musejí vyrovnat se soustavné zhoršováním svého sociálního postavení. Vadí jim také neobjektivní či nedostatečné informace o seniorech v médiích, které narušují mezigenerační soužití, nebo nepřipravenost českého trhu práce na využití seniorské pracovní síly. Další obavy vyplývají ze zvyšování nájmů, které řadu starších lidí bude nutit opustit současný byt. Menší byty za dostupnou cenu ale mnozí nenajdou, a hrozí jim vystěhování, tvrdí Rada seniorů. Problém vidí i v reformě zdravotnictví a financování aktivit seniorských organizací.

Český rozhlas (ČRo) začal od pondělí oslovovat dopisem 160.000 živnostníků a právnických osob, které podle jeho údajů neplatí koncesionářské poplatky. Obesílání potenciálních neplatičů navazuje na zářijovou kampaň Platí vaše firma?, kdy se v tisku, vybraných společenských a ekonomických časopisech či na některých internetových serverech objevovaly inzeráty upozorňující na zákonnou povinnost platit koncesionářský poplatek. Ten pro právnické a podnikající fyzické osoby činí v současnosti 45 korun za každý rozhlasový přijímač; domácnosti platí 45 korun bez ohledu na počet rozhlasových přijímačů. To se vztahuje na radiomagnetofony, autorádia, mobilní telefony s rádiem, radiobudíky či na počítače s příslušným vybavením pro příjem rozhlasového vysílání.

"Oslovené firmy, které odešlou zpět vyplněný formulář, se vyhnou dalším možným právním postupům, případně i postihům, které Český rozhlas může uplatnit," řekl vedoucí Útvaru rozhlasových poplatků ČRo Ondřej Beran. Firmám a organizacím, které zákonem předepsaný pravidelný koncesionářský poplatek neplatí, hrozí pokuta 5000 korun. Koncesionářské poplatky jsou hlavním zdrojem příjmů rozhlasu. Loni tak získal 1,73 miliardy korun, letos by to podle schváleného rozpočtu mělo být 1,79 miliardy.