Zprávy | Z archivu rubriky


Při požáru, který v Mikulčicích na Hodonínsku zničil minulý týden objekt archeologů, vznikla škoda deset milionů korun. ČTK to řekl archeolog Lumír Poláček. Částka představuje jen ztráty spojené se shořením objektu a jeho vybavení. Škody vzniklé spálením části historických předmětů nalezených na někdejším velkomoravském hradišti Valy, jsou podle něj nevyčíslitelné. "Co nejdříve chceme zahájit jednání o výstavbě nového objektu. Zatím nás ale stále zaměstnává péče o exponáty, které jsme zachránili z trosek budovy," uvedl archeolog. Podle něj by se s výstavbou nové provozní budovy nemělo příliš otálet. Vědcům bude podle hrubých odhadů trvat měsíc až dva, než ošetří desetitisíce historických předmětů vytažených z trosek někdejší budovy. Zákrok předpokládá jen jejich hrubé očištění, popřípadě omytí. Kvalitní konzervace exponátů může trvat i léta. Tvoří je nejen keramika, ale také předměty a nástroje z kovu a v menší míře také výrobky z kostí a paroží.

Raně středověké velkomoravské hradiště Valy o rozloze deset hektarů je nejrozsáhlejším a unikátně zachovaným slovanským archeologickým nalezištěm v republice. Podle některých pramenů v něm působili i věrozvěstové Cyril a Metoděj. Přáním představitelů Jihomoravského a sousedního slovenského Trnavského kraje je, aby byly Mikulčice i s okolím zapsány v budoucnu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Stovka českých památek ve správě státu je pojištěna na 400 milionů korun. Národní památkový ústav (NPÚ) hodnotu veškerých nemovitostí odhaduje na 64 miliard korun a cenu mobiliářů přes 160 miliard korun. Jen na zámku Český Krumlov pracovníci pojišťoven odhadli hodnotu komplexu na 4,5 miliardy. Pokud by ale na něj třeba spadlo letadlo, s čímž také pojistka počítá, nedostal by Krumlov více než zmíněných 400 milionů. Pokud by smlouva měla zaručit plnění pojistné události v plné výši, musela by roční pojistka být mnohem vyšší. NPÚ jedná s ministerstvem kultury o případném navýšení pojistky, kdy by jen pojištění proti živelní pohromě bylo na 650 milionů, zatímco dnes je sjednáno na 80 milionů z celkové sumy. "Roční pojistka by pak činila 8,5 milionu korun a šlo by o náhradu totální ztráty. Vše ale záleží na rozpočtu ministerstva," řekl ČTK generální ředitel NPÚ Pavel Jerie. Na škody "menšího" rozsahu ale podle Jerieho pojistka stačí. Vzpomněl případ vyhořelého hradu Pernštejn, na kterém vznikla škoda za 50 milionů korun. Tehdy ale byl hrad pojištěn jen dílčím způsobem, takže pojistné plnění bylo malé, finančně pak vypomohl kraj a stát. Dnes by byla škoda hrazena v plné výši.

Roční pojistka, kterou NPÚ nyní platí, činí 3,5 milionu korun za pojištění objektů i jejich mobiliáře. K tomu se platí 1,5 milionu korun za pojištění aut, která ústav vlastní. Novinářům to řekli zástupci NPÚ. Zatímco pojistná událost týkající se předmětů od uzavření smlouvy zatím nenastala, v případě nemovitostí již pojišťovny hradily několik škod způsobených vichřicemi či záplavami. Pojištění je však podle Jerieho až krajním opatřením v případě ochrany kulturního dědictví ve správě státu. Kromě klasického zabezpečení uzamčením, mříží či fyzickou ostrahou se NPÚ zaměřuje na elektronickou ostrahu objektů. Na tu od roku 2003 ročně NPÚ vydá 12 milionů korun.

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) dostal od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) pokutu 9000 korun za to, že loni umožnil únik části údajů z takzvané Kubiceho zprávy. Langer zdůraznil, že to nebyl on, kdo utajovanou zprávu vynesl a předal někomu k okopírování. Pokutu již zaplatil, vnitřně se s ní prý ale neztotožňuje. Langer uvedl, že v době, kdy se příslušný poslanecký výbor Kubiceho zprávou zabýval, odešel na několik minut na toaletu a zprávu nechal na stole. Přítomní lidé tak podle něj mohli zkopírovat jen jednu stránku z materiálu. Soudí, že rozhodnutí NBÚ je tedy vlastně potvrzením toho, co říkal od začátku - že obvinění na jeho adresu a odposlechy nařízené v souvislosti s kauzou úniku dokumentu nebyly důvodné. V době, kdy se věc stala, Langer ještě nebyl ministrem vnitra. Do médií po jednání výboru unikly desítky stránek z Kubiceho zprávy, podle NBÚ ale Langer umožnil únik informací jen z jedné strany textu. "Za polehčující okolnost vzal správní orgán především charakter zavinění jmenovaného, kdy zcela vyloučil nejen jeho úmysl zpřístupnit dokument neoprávněným osobám, ale i vědomou nedbalost," uvedl ve svém stanovisku šéf odboru právního a státního dozoru NBÚ Lubomír Prchal.

Sociální demokraté naopak považují závěr NBÚ za důkaz Langrovy nedůvěryhodnosti. "Pokuta, kterou ministr vnitra obdržel, je sice s ohledem na skutek směšná, podstatné je však to, že bylo prokázáno, že Langer loni umožnil novinářům, aby se dostali k informacím z takzvané Kubiceho zprávy. Tedy to, co Langer mnohokrát v médiích vyvracel - že zprávu novinářům nepředal a ani neumožnil její kopírování," uvedl předseda bezpečnostní komise ČSSD Jeroným Tejc. Média letos v létě uvedla, že z úniku zprávy je podezřelý lidovec Pavel Severa. Poslanec ale obvinění označil za absurdní. Severu podle tisku usvědčuje z předání zprávy novinářům znalecký posudek a konkrétně porovnání rukou psaných poznámek. Znalec porovnal jednotlivé výtisky Kubiceho zprávy rozdané poslancům s fotografiemi, které se loni 29. 5. krátce po skončení sněmovního jednání objevily na internetových stránkách Českého rozhlasu.