Zprávy | Z archivu rubriky

Ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) předala po zasedání kabinetu premiérovi Mirkovi Topolánkovi demisi. Z vlády odchází kvůli sporům o řízení evropských fondů. Rezignovat se rozhodla před týdnem, její krok musí schválit prezident Václav Klaus. Straničtí kolegové Kuchtové vidí za jejím odchodem nátlak koaličních partnerů, a to včetně Topolánka. Část zelených proto žádá, aby zelení z vlády vystoupili nebo alespoň diskutovali o úpravě fungování koaliční vlády. Většina krajů i šest zelených poslanců je pro setrvání v koalici. Kuchtová vedla resort devět měsíců, za svůj úspěch považuje odložení státních maturit a rozvoj školské reformy. Její práci kritizovala především lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, která před více než měsícem upozornila na nesrovnalosti v programech čerpání peněz z evropských fondů. Nelíbilo se jí, že by o části programů měla spolurozhodovat agentura ministerstva průmyslu a obchodu CzechInvest. Ke kritice se připojily mimo jiné vysoké školy, kterým vadí časový skluz. Podle Kuchtové vznikl už v době, kdy úřad řídily její předchůdkyně.

Kontroly na hranicích by mohly padnout už 21. či 22. prosince, tedy necelé dva týdny před původně plánovaným termínem. Tato data v souvislosti se vstupem nových členských zemí včetně Česka či Slovenska do schengenského prostoru volného pohybu padla začátkem týdne na schůzce ministrů vnitra v Portugalsku, uvedlo portugalské předsednictví před evropskými poslanci. V září se v jednotlivých zemích uskutečnily kontroly fungování systému. První informaci o výsledcích by podle českého ministerstva vnitra měla Praha obdržet 8. října. Pokud vše bude v pořádku, čemuž podle Portugalců zatím vše nasvědčuje, pak by nic nemuselo vstupu nováčků EU do schengenského prostoru už před Vánocemi bránit.

Kromě ČR a Slovenska by se prostor měl rozšířit i o Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Maltu. Kypr požádal podle EU o roční odklad svého vstupu do Schengenu, protože potřebuje delší přípravu. Schengenský prostor se jmenuje podle vesnice v Lucembursku, kde byla v roce 1985 smlouva o volném pohybu osob uvnitř EU podepsána. Do systému je zatím zapojeno 13 zemí EU (bývalá "patnáctka" bez Británie a Irska) a Norsko a Island.

Vláda ustavila komisi pro rozvoj Brdska, která má koordinovat projekty v obcích z okolí plánované stavby amerického radaru a přísun investic v řádech stovek milionů korun. Předsedou komise bude náměstek ministra financí a bývalý starosta Příbrami Ivan Fuksa, řekl premiér Mirek Topolánek. Brdské obce budou reprezentovat starosta Spáleného Poříčí na Plzeňsku Pavel Čížek a Rožmitálu pod Třemšínem z Příbramska Josef Vondrášek. Zatímco Čížek je zastáncem vyjednávání s vládou, Vondrášek zastupuje ligu starostů, která radar razantně odmítá.

Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) nedávno připustil, že Fuksa by mohl doplňovat vládního zmocněnce pro radar Tomáše Klvaňu, zvláště při přesvědčování lidí v regionu. Většina místních je ostře proti americké základně. Vláda se zavázala, že peníze budou do brdských obcí směřovat bez ohledu na to, zda Američané nakonec radar nedaleko Míšova postaví.

Tři české stíhačky Jas-39 Gripen by se měly během roku 2009 zapojit do ochrany vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska v roce 2009. Záměr ministerstva obrany, který schválila vláda, podléhá ještě souhlasu obou komor parlamentu. Gripeny má do Pobaltí doprovodit zhruba stočlenný letecký a pozemní personál. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) řekla, že náklady na misi dosáhnou zhruba půl miliardy korun, které zaplatí armáda ze svého rozpočtu. Švédsko by mělo českému kontingentu poskytnout logistickou podporu. K závazku NATO chránit některé členské státy aliance se přihlásila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v roce 2004. Parkanová poznamenala, že i když se nyní její resort i celá vláda snaží šetřit, rozhodla se přesto tento morální slib splnit.

Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní obcí, kterou předložilo ministerstvo financí. Oproti původnímu návrhu, který měl obcím zvýšit příjmy o 2,5 miliardy korun, vláda rozhodla zvýšit daňové příjmy obcí o 4,6 miliardy korun. Původní předloha lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska měla přinést více peněz především nejmenším obcím do 300 obyvatel a zvýšit podíl obcí na daních na 21,04 procenta. Podle návrhu ovšem mělo 146 obcí z celkových 6244 na změně prodělat přibližně 832,5 milionu korun. Výkonná rada ODS návrh kritizovala a označila za jednostranný, který málo zohledňoval místo vzniku daní.

Nyní podle ministra dojde k navýšení příjmů všech obcí, s výjimkou města Olomouc a dalších 20 obcí. "Pokládám to za velmi dobrý kompromis, ve všech kategoriích dochází k posílení. Odstraněna je hlavní výhrada ODS a tento návrh byl po diskusi schválen jednomyslně," uvedl Kalousek. K největšímu nárůstu příjmů obcí podle ministra dochází u nejmenších obcí do 100 obyvatel. Příjmy Olomouce se podle Kalouska sníží o 12,5 procenta kvůli rušení skokových přechodů mezi velikostními kategoriemi obcí, což je hlavní změna v novele.

Vláda schválila změny ve financování škol. Cílem novely předložené ministerstvem financí je přesunout prostředky pro krajské školství, které dosud ministerstvo školství poskytovalo regionům, do rozpočtů krajů. Odstupující ministryně školství Dana Kuchtová s tím nesouhlasí. Řekla, že bude dělat vše pro to, aby ve sněmovně návrh nebyl přijat. "Nikoho také nenapadne v této zemi vytvořit 14 armád," řekla Kuchtová už dříve s tím, že se obává vzniku oddělených školských systémů, na které by mělo ministerstvo jen omezený dohled. Přenesení odpovědnosti za financování školství ze státu na kraje kritizují také školské odbory. Podle nich se tak bude moci každý kraj ubírat svou cestou bez zastřešujícího záměru. Předseda odborů František Dobšík má navíc obavy, že už nikdo nezaručí, že všechny prostředky půjdou v jednotlivých regionech skutečně na školství.

V Evropské unii loni přestalo předčasně studovat šest milionů lidí ve věku 18 až 24 let. EU se tak zatím příliš nedaří naplňovat cíl snížit do roku 2010 toto množství pod deset procent studentů, tedy zhruba na čtyři miliony. Česko se Slovenskem však v tomto ohledu patří mezi tři nejlépe hodnocené státy. Vyplývá to ze zprávy o pokroku v oblasti vzdělávání, kterou zveřejnila Evropská komise. V Česku loni podle údajů EK studium předčasně opustilo 5,5 procenta studentů ve věku 18 až 24 let, v Polsku to bylo 5,6 a na Slovensku 6,4 procenta. Průměr všech 27 členských zemí unie byl přitom 15,3 procenta.

Poctivá práce, opravdové procítění a kus lidství - to jsou rady, které by dala začínajícím tanečníkům, a nejen jim, známá česká choreografka a tanečnice žijící v Austrálii Zora Šemberová. Je jednou z pěti osobností, které letos dostaly ocenění Významná česká žena ve světě 2007. Další výrazná Česka, architektka a designérka Eva Jiřičná, která žije v Británii, říká, že cenu chápe jako výraz uznání práce žen po celém světě. Má velké mínění o pracovitosti a schopnostech českých architektů. "Když Čech chce pracovat, tak pracuje daleko více než Angličan. A to říkám opravdu ze srdce. Když najdete někoho o půlnoci u počítače, tak je to jeden z mých českých kolegů. Vždy to tak bylo," uvádí. Pracovitost je důležitá i podle Šemberové. Když začínala s taneční výukou v Austrálii, prý si její žáci stěžovali na velký tlak. "Nebyli zvyklí tak pracovat a nelíbilo se jim to. Ale se stížnostmi neuspěli," říká s úsměvem Šemberová, která je i ve svém věku 94 let temperamentní. V minulosti učila i kambodžského krále Norodoma Sihamoniho, který v minulosti prožil část svého života v Praze a studoval tu tanec.

Oceněna bude za svoji krajanskou činnost také nejstarší vnučka významného podnikatele Jana Antonína Bati Dolores Bata Arambasic. Třebaže se narodila v Brazílii, za svoji vlast považuje Českou republiku. "Cítím ČR jako vlast. Pro mě je strašně důležité, že se můžu vrátit ke svým kořenům," řekla žena, která je profesí advokátka a nyní pracuje na rodinné farmě. Věnuje se také vydávání knížek svého dědečka, který, jak připomněla, v Brazílii nechal postavit několik měst. Čtvrtou vybranou ženou, která dostane cenu, je významná charitativní pracovnice a bývalá předsedkyně České maltézské pomoci Margareta Waldsteinová - Wartenbergová. Všem oceněným dal květiny a pamětní list pražský primátor Pavel Bém v historických prostorách Staroměstské radnice. Ženy přijala rovněž manželka prezidenta Livia Klausová.

Cenu Významná česká žena ve světě 2007 uděluje Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů ve spolupráci se senátní komisí pro krajany žijící v zahraničí. Letos to je potřetí a jedna z cen je udělena in memoriam vynikající lékařce a zakladatelce československé nemocnice v Bagdádu Vlastě Kálalové - di Lotiiové. Mezi těmi, kdo bude oceněn příští rok, by neměla chybět fenomenální tenistka Martina Navrátilová. Oceněna měla být už letos, protože je ale zaneprázdněna, předání se o rok posouvá.

České strojírny se zatím hůř dostávají na jihoamerické trhy. Může za to hlavně velká vzdálenost a tím pádem vysoké náklady na dopravu a také kulturní rozdíly, řekl na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ředitel agentury CzechTrade Ivan Jukl. Naopak úspěch slaví strojírenské podniky v sousedních evropských státech, velké možnosti mají také na východoevropských trzích a v Asii. Třeba ve Vietnamu teď tuzemské podniky uzavřely kontrakty za téměř 70 miliard korun. Energetické strojírny dodávají své zboží často do Ruska, a to po mnohaleté přestávce. I do jižní Ameriky Češi dřív hojně vyváželi strojírenskou produkci, návrat se jim ale zatím tak moc nedaří.

Komunisté představili svůj návrh, jak by měl v budoucnu vypadat důchodový systém v Česku. Do penze by lidé podle nich odcházeli v 63 letech. Věk by se dál zvedl jen tehdy, pokud by klesla nezaměstnanost, prodlužoval se život a nerodilo se víc dětí. Důchod by měl lidem vyplácet stát, a to aspoň ve výši 40 procent průměrné hrubé mzdy. Udržitelnost soustavy má zajistit postupné zvyšování odvodů z nynějších 28 na 34,5 procenta. Návrh představil místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku a expert KSČM na důchody Miroslav Opálka. Se stominutovou prezentací se chystá ode dneška vystoupit v několika městech.

Se státním systémem jako hlavním zdrojem penzí počítá ve svém návrhu důchodových změn i ministr práce Petr Nečas (ODS). Vláda reformu penzí rozdělila do tří etap. Stihnout je chce do roku 2010. První část obsahuje další postupné zvyšování důchodového věku na 65 let a prodloužení povinné doby pojištění z 25 na 35 let. Věk roste už nyní každý rok o pár měsíců, a to na 63 let. Komunisté jsou ale proti pokračování růstu věku. Se zvyšováním by začali případně až po roce 2035, ale jen za určitých podmínek.