Zprávy | Z archivu rubriky

Kontroly na hranicích by mohly padnout už 21. či 22. prosince, tedy necelé dva týdny před původně plánovaným termínem. Tato data v souvislosti se vstupem nových členských zemí včetně Česka či Slovenska do schengenského prostoru volného pohybu padla začátkem týdne na schůzce ministrů vnitra v Portugalsku, uvedlo portugalské předsednictví před evropskými poslanci. V září se v jednotlivých zemích uskutečnily kontroly fungování systému. První informaci o výsledcích by podle českého ministerstva vnitra měla Praha obdržet 8. října. Pokud vše bude v pořádku, čemuž podle Portugalců zatím vše nasvědčuje, pak by nic nemuselo vstupu nováčků EU do schengenského prostoru už před Vánocemi bránit.

Kromě ČR a Slovenska by se prostor měl rozšířit i o Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Maltu. Kypr požádal podle EU o roční odklad svého vstupu do Schengenu, protože potřebuje delší přípravu. Schengenský prostor se jmenuje podle vesnice v Lucembursku, kde byla v roce 1985 smlouva o volném pohybu osob uvnitř EU podepsána. Do systému je zatím zapojeno 13 zemí EU (bývalá "patnáctka" bez Británie a Irska) a Norsko a Island.

Komunisté představili svůj návrh, jak by měl v budoucnu vypadat důchodový systém v Česku. Do penze by lidé podle nich odcházeli v 63 letech. Věk by se dál zvedl jen tehdy, pokud by klesla nezaměstnanost, prodlužoval se život a nerodilo se víc dětí. Důchod by měl lidem vyplácet stát, a to aspoň ve výši 40 procent průměrné hrubé mzdy. Udržitelnost soustavy má zajistit postupné zvyšování odvodů z nynějších 28 na 34,5 procenta. Návrh představil místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku a expert KSČM na důchody Miroslav Opálka. Se stominutovou prezentací se chystá ode dneška vystoupit v několika městech.

Se státním systémem jako hlavním zdrojem penzí počítá ve svém návrhu důchodových změn i ministr práce Petr Nečas (ODS). Vláda reformu penzí rozdělila do tří etap. Stihnout je chce do roku 2010. První část obsahuje další postupné zvyšování důchodového věku na 65 let a prodloužení povinné doby pojištění z 25 na 35 let. Věk roste už nyní každý rok o pár měsíců, a to na 63 let. Komunisté jsou ale proti pokračování růstu věku. Se zvyšováním by začali případně až po roce 2035, ale jen za určitých podmínek.

Městský soud v Praze poslal na osm let do vězení úředníka radnice Prahy 1 Davida Borkovce za to, že si nechával přes osm let posílat poplatky za užívání veřejného prostranství na svůj účet místo na konto městské části. Radnici tak podle soudu připravil o 34 milionů korun. Borkovec i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na odvolání. Podle soudkyně Borkovcovi přitížilo především to, že se ukradené peníze nenašly. Podle rozhodnutí soudu bude muset radnici zaplatit náhradu škody ve výši přes 33 milionů korun. Úředník u soudu tvrdil, že alespoň část peněz by rád splatil. Celou částku se mu prý z budoucího platu asi uhradit nepovede. Borkovec u soudu trval na tom, že většinu peněz utratil za dovolené, nákladné víkendové výlety po Evropě a náročný životní styl.

Fotbalisté Slavie prohráli ve svém druhém utkání v Lize mistrů na hřišti španělského týmu FC Sevilla 2:4. Po domácím vítězství nad Steauou Bukurešť zůstaly Pražanům ve skupině H tři body.

V Evropské unii loni přestalo předčasně studovat šest milionů lidí ve věku 18 až 24 let. EU se tak zatím příliš nedaří naplňovat cíl snížit do roku 2010 toto množství pod deset procent studentů, tedy zhruba na čtyři miliony. Česko se Slovenskem však v tomto ohledu patří mezi tři nejlépe hodnocené státy. Vyplývá to ze zprávy o pokroku v oblasti vzdělávání, kterou zveřejnila Evropská komise. V Česku loni podle údajů EK studium předčasně opustilo 5,5 procenta studentů ve věku 18 až 24 let, v Polsku to bylo 5,6 a na Slovensku 6,4 procenta. Průměr všech 27 členských zemí unie byl přitom 15,3 procenta.

České republice hrozí podle Agrární komory krize chovatelů prasat a přidruženého zpracovatelského průmyslu. Dlouhodobý trend snižování stavů prasat a počtu jejich chovatelů v zemi letos ještě prohloubil strmý růst cen obilovin. Česko je již teď ve výrobě vepřového masa nesoběstačné a pokud bude propad nadále pokračovat, ztratíme vliv na domácím trhu a ceny masa v obchodech prudce porostou, řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Ministerstvo zemědělství situaci tak černě nevidí. Podle údajů statistického úřadu v zemi každoročně končí s podnikáním zhruba každý desátý chovatel prasat. Počet chovaných zvířat se za posledních sedm let zmenšil o 870.000 na 2,816.000 kusů. Agrární komora ministerstvu zemědělství vytýká především nezájem o problematice chovů prasat vůbec jednat.

Chov prasat je v ČR tradicí, tvoří kolem čtvrtiny živočišné a kolem deseti procent veškeré zemědělské produkce. Češi každoročně sní kolem 41 kilogramů vepřového masa na hlavu. Před vstupem do EU byla ČR v produkci vepřového masa soběstačná, vloni produkce pokryla jen 80 procent poptávky, letos se očekává soběstačnost 75 procent.

Česká republika půjčí unikátní automobil Tatra 80 vyrobený v roce 1935 pro československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na výstavu do Rakouska. Se zápůjčkou vozu ze sbírek Národního technického muzea souhlasila vláda. Automobil patří do kolekce pěti tatrovek, které jsou od počátku loňského roku prohlášené za národní kulturní památku. Přestavují unikátní reprezentanty produkce kopřivnické továrny, nejstaršího domácího výrobce automobilů. Masaryk auto používal od roku 1935 až do své smrti. I poté měl vůz zajímavou historii, když například převážel v roce 1938 korunovační klenoty do Státní banky československé v Žilině a jeden z doprovodných vozů do něj zezadu narazil.

Tři české stíhačky Jas-39 Gripen by se měly během roku 2009 zapojit do ochrany vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska v roce 2009. Záměr ministerstva obrany, který schválila vláda, podléhá ještě souhlasu obou komor parlamentu. Gripeny má do Pobaltí doprovodit zhruba stočlenný letecký a pozemní personál. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) řekla, že náklady na misi dosáhnou zhruba půl miliardy korun, které zaplatí armáda ze svého rozpočtu. Švédsko by mělo českému kontingentu poskytnout logistickou podporu. K závazku NATO chránit některé členské státy aliance se přihlásila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v roce 2004. Parkanová poznamenala, že i když se nyní její resort i celá vláda snaží šetřit, rozhodla se přesto tento morální slib splnit.

Předseda ČSSD tvrdí, že mu měsíčně chodí na bankovní účet jako poslanci zhruba 77.400 korun. Řekl to novinářům v reakci na spekulace o jeho napjatých financích po rozvodu. Ročně prý vydělává jako poslanec kromě honorářů a "dalších věcí" zhruba 930.000 korun. Po zaplacení úvěrových splátek a leasingu na automobil zbývá 742.800 korun, uvedl. "Pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?" dodal. Šéf nejsilnější opoziční strany už minulý týden o své finanční situaci informoval. Dnes se k ní ale vrátil proto, že deník Blesk na titulní straně vyhlásil sbírku na Paroubka, aby prý nemusel podvádět při vyúčtovávání svých příjmů. Šéf ČSSD tvrdí, že Blesk zneužil jeho jméno na vyhlášení "jakési sbírky". Pokud jen jediný čtenář přispěje, půjde podle něj navíc o podvod. Případ prý předá právníkům.

Paroubek se podle médií dostal do finančních potíží po rozvodu. Ze svého příjmu musí hradit splátku úvěru na byt, hypotéku a leasing na auto. Na námitku novinářů, že do příjmů zahrnuje i poslanecké náhrady, Paroubek odpověděl, že je čerpá na to, k čemu jsou určeny. Jako příklad uvedl oblečení. Bránil se také tím, že není povinností poslance tyto peníze vyúčtovat. Pokud je v této souvislosti obviňován, že podvádí, pak prý podvádí i zbývajících 199 poslanců.

V panelový dům se proměnila galerie pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP). Autoři výstavy Husákovo 3+1, která představuje bytovou kulturu 70. let, vytvořili téměř dokonalou repliku nejrozšířenějšího městského bytu té doby včetně přesných doplňků, či dokonce dochovaných konzervovaných potravin. Při prohlídce výstavy se ozývají výkřiky "To jsme měli!", "Tyhle šaty nosila teta!" či "To mají naši ještě pořád na chatě!". Unifikovaný životní styl měl své známé představitele, kteří jsou v mnoha exemplářích zastoupeni v ukázkovém bytě. Od stavebnice Merkur a Honzíkovy cesty v dětském pokoji, přes osvěžující ubrousky Kleopatra a přenosnou televizi Pluto v ložnici, sifonovou láhev s bombičkami v kuchyni po "toaletní papír skládaný" na WC. Výstavu doplňuje v obývacím pokoji pohozený dobový tisk i v televizi běžící smyčka se zpravodajskými relacemi té doby.

"I když se v zahraničí věnuje designu 70. let stále větší pozornost, v Čechách byl doposud na okraji odborného zájmu. Výstava Husákovo 3+1 se chce pokusit podrobněji zmapovat tehdejší nabídku výrobků i podmínky jejich vzniku," řekli autoři, jimiž jsou především studenti oboru Dějiny a teorie designu a nových médií VŠUP. Pro výstavu autoři zvolili metodu "posledního dne", která má vyvolávat pocit stálé přítomnosti konkrétních obyvatel; instalace vzbuzuje dojem nenadálého odchodu na protijaderné cvičení. Exponáty do výstavy získávali autoři všemi možnými způsoby - po bazarech, výzvou na internetu i vyvěšením letáků s prosbou o příspěvky přímo na pražských sídlištích.