Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika by spolu s dalšími státy Evropské unie měla hrát významnější roli v ekonomické rekonstrukci Iráku i podpoře jeho bezpečnostních složek. Novinářům to v Praze řekl předseda iráckého parlamentu Mahmúd Mašhadání. Se svým českým protějškem Miloslavem Vlčkem se dohodl také na tom, že další iráčtí poslanci navštíví českou sněmovnu, aby zde získali zkušenosti s fungováním demokratického parlamentu. Vazby mezi Irákem a Českou republikou mají podle Mašhadáního historické kořeny a trvají už dlouhé dekády. České firmy by podle něj měly této příležitosti využít. Členové irácké delegace během návštěvy ČR měli na programu setkání se zástupci společnosti Česká zbrojovka. Dohodnutí konkrétních smluv s českými firmami je podle Mašhadáního věcí irácké vlády. Iráčtí poslanci ale jednali také se členy branného výboru české sněmovny a budou české zbrojaře v Iráku propagovat, řekl. Podle Mašhadáního se může Česká republika dobře zapojit právě do vyzbrojování a školení irácké armády a policie. Mimo jiné proto, že československé zbraně jsou v Iráku stále základním vybavením. "Český zbrojařský průmysl je v Iráku dobře známý. Dokonce česká puška je v Iráku v každé rodině," řekl. Stejně tak rozšířené jsou ale podle něj v Iráku i jiné české produkty, například traktory Zetor. "A většina iráckých profesorů jsou absolventi českých a československých vysokých škol," dodal.

Česko se na projektech obnovy a rekonstrukce Iráku podílí od roku 2003. V letech 2004 až 2006 uvolnilo ministerstvo zahraničí na projekty transformační spolupráce 49,4 milionu korun, letos zatím asi 4,5 milionu korun. Čeští experti v Iráku proškolili několik tisíc policistů ve střelbě a sebeobraně. Cvičili iráckou dopravní policii, diplomaty a soudce. V Česku se léčí irácké děti, objevují se první velké obchodní zakázky, například v ropném průmyslu.

Vnučka podnikatele Jana Antoníny Bati, která se narodila a žije v Brazílii, ráda přibližuje Brazilcům českou kulturu. Dolores Ljiljana Bataová Arambasicová, která v Senátu za svoji krajanskou činnost dostala ocenění Významná česká žena ve světě 2007, například pro brazilskou televizi přeložila do portugalštiny více než dvacítku českých filmových titulů. Je mezi nimi například seriál Cirkus Humberto. "Na všechny filmy si nevzpomínám. Vím, že to bylo dvanáct dílů Cirkusu Humberto. A potom nějaké filmy, co byly natočené podle románů Milana Kundery. Těch titulů bylo celkem asi dvaadvacet," řekla ČTK. Třebaže v Česku nikdy nežila, mluví velmi dobře česky. Se svojí češtinou ale spokojena není, prý se teprve teď učí opravdu dobře česky psát. "Moje čeština je indiánská," prohlásila sympatická žena s úsměvem. "Ještě mám problém se psaním. Kvůli tomu, že čtu, tak si víceméně pamatuji, jak je to napsané. Potřebuji ale opravdu ještě jeden kurz," zmínila. Česky mluví odmala, v rodině se jinak nemluvilo.

Třebaže pochází z Brazílie, kde její dědeček podnikal a nechal postavit několik měst, za svoji vlast považuje Českou republiku. "Cítím Českou republiku jako vlast. Pro mě je strašně důležité, že se můžu vrátit ke svým kořenům," uvedla žena, která je profesí advokátka a nyní pracuje na rodinné farmě. Věnuje se také vydávání knížek s pamětmi svého dědečka.

Bataová Arambasicová je mezi pěti výraznými Češkami, které dostaly ocenění Významná česká žena ve světě 2007. Uděluje ji Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů ve spolupráci se senátní komisí pro krajany žijící v zahraničí. Cenu, udělovanou letos potřetí, si převzaly také významná charitativní pracovnice a bývalá předsedkyně České maltézské pomoci Margareta Waldsteinová - Wartenbergová, známá česká choreografka a tanečnice žijící v Austrálii Zora Šemberová, architektka a designérka Eva Jiřičná, která žije v Británii. In memoriam bude vyznamenána rovněž vynikající lékařka a zakladatelka československé nemocnice v Bagdádu Vlasta Kálalová - di Lotiiová.

Záměr poslanců ODS změnit pravidla fungování komor lékařů, zubařů a lékárníků vyvolal nesouhlas prezidentů tří profesních organizací. Vadí jim, že by do chodu komor zasahoval stát. Chtějí zachovat povinné členství. Prezident České lékařské komory Milan Kubek ve čtvrtek vyzval ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), aby se od návrhu veřejně distancoval. Všichni tři prezidenti vyzvali poslance k diskusi o budoucnosti komor.

Skupina 22 poslanců ODS v čele s místopředsedou zdravotního výboru Jozefem Kochanem předložila sněmovně minulý týden návrh novely, která upraví pravomoci ministerstva vůči komorám zdravotníků. Místopředseda výboru Boris Šťastný (ODS) ČTK potvrdil, že při projednávání novely navrhne zrušit povinné členství v lékařské komoře. Poslanci diskutovali o zrušení povinného členství v minulých letech několikrát, ale dosud vždy zvítězili zastánci povinného členství. Podle Šťastného neplní lékařská komora úlohu stavovské organizace, ukázala se spíše jako organizace nátlaková a politicky orientovaná, vystupuje prý jako prodloužená ruka ČSSD. Členství by proto mělo být dobrovolné. Nyní je jednou z podmínek výkonu lékařského povolání.

"Majetky komor shromáždili jejich členové, kdyby se jich zmocnil stát, byla by to určitá forma loupeže," řekl Kubek. Připomněl, že z 27 členských států EU je povinné členství v lékařské komoře ve 12, v dalších 13 je povinná registrace, což je obdoba. Nepovinné členství a dobrovolná registrace je pouze v Dánsku a Maďarsku.