Zprávy | Z archivu rubriky

Výstava Zaniklé chrámy - živá hudba začala ve čtvrtek v Českém muzeu hudby v Praze. Do 4. února 2008 budou mít návštěvníci možnost shlédnout sbírku hudebních památek a archeologických nálezů, které se vztahují ke zmizelým pražským sakrálním stavbám. Autoři výstavy chtějí přispět k diskusi o současném využití bývalých církevních památek. V expozici je možné zhlédnout antifonáře, staré rukopisy, archeologické nálezy i hudební nástroje z 18. století. Exponáty propůjčilo 13 pražských institucí, mezi nimi Národní knihovna, Národní archiv nebo Řád křižovníků s červenou hvězdou. Mnoho vystavených rukopisů propůjčily instituce pouze na šest týdnů, protože podléhají přísným klimatickým podmínkám. Patří mezi ně také Kodex staroměstských zlatníků obsahující speciální zpěvy k uctění patrona zlatníků svatého Eligia. Tento rukopis, podle autorů výstavy jeden z nejcennějších exponátů, je psaný na pergamenu a pochází z 14. až 16. století.

Část Strany zelených si již podle serveru Aktuálně.cz nepřeje ve vládě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podle místopředsedy republikové rady strany Matěje Stropnického zatím ve funkci neudělal "jediný zelený krok". "On tu svoji funkci pojal tak, že reprezentuje Českou republiku v duchu schwarzenberských tradic. Ty jsou z doby napoleonských válek a jsou značně rozdílné od postoje Strany zelených. Pochybuji, že četl zelený program," uvedl Stropnický v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Druhá věc je jeho postoj k radaru, který Stranou zelených dost cloumá," dodal. Uvnitř strany nyní sílí také odpor proti jejímu předsedovi Martinu Bursíkovi. Někteří zelení ho obviňují z toho, že začal provádět "čistku" a že odstoupivší ministryně školství Dana Kuchtová je její první obětí. Straničtí kolegové Kuchtové vidí za jejím odchodem nátlak koaličních partnerů včetně premiéra Mirka Topolánka. Část zelených proto žádá, aby zelení z vlády vystoupili, nebo alespoň diskutovali o úpravě fungování koaliční vlády. Většina krajů i šest zelených poslanců je pro setrvání v koalici. Zelení téma proberou v neděli na zasedání republikové rady v Brně.

Česká republika by spolu s dalšími státy Evropské unie měla hrát významnější roli v ekonomické rekonstrukci Iráku i podpoře jeho bezpečnostních složek. Novinářům to v Praze řekl předseda iráckého parlamentu Mahmúd Mašhadání. Se svým českým protějškem Miloslavem Vlčkem se dohodl také na tom, že další iráčtí poslanci navštíví českou sněmovnu, aby zde získali zkušenosti s fungováním demokratického parlamentu. Vazby mezi Irákem a Českou republikou mají podle Mašhadáního historické kořeny a trvají už dlouhé dekády. České firmy by podle něj měly této příležitosti využít. Členové irácké delegace během návštěvy ČR měli na programu setkání se zástupci společnosti Česká zbrojovka. Dohodnutí konkrétních smluv s českými firmami je podle Mašhadáního věcí irácké vlády. Iráčtí poslanci ale jednali také se členy branného výboru české sněmovny a budou české zbrojaře v Iráku propagovat, řekl. Podle Mašhadáního se může Česká republika dobře zapojit právě do vyzbrojování a školení irácké armády a policie. Mimo jiné proto, že československé zbraně jsou v Iráku stále základním vybavením. "Český zbrojařský průmysl je v Iráku dobře známý. Dokonce česká puška je v Iráku v každé rodině," řekl. Stejně tak rozšířené jsou ale podle něj v Iráku i jiné české produkty, například traktory Zetor. "A většina iráckých profesorů jsou absolventi českých a československých vysokých škol," dodal.

Česko se na projektech obnovy a rekonstrukce Iráku podílí od roku 2003. V letech 2004 až 2006 uvolnilo ministerstvo zahraničí na projekty transformační spolupráce 49,4 milionu korun, letos zatím asi 4,5 milionu korun. Čeští experti v Iráku proškolili několik tisíc policistů ve střelbě a sebeobraně. Cvičili iráckou dopravní policii, diplomaty a soudce. V Česku se léčí irácké děti, objevují se první velké obchodní zakázky, například v ropném průmyslu.

Vnučka podnikatele Jana Antoníny Bati, která se narodila a žije v Brazílii, ráda přibližuje Brazilcům českou kulturu. Dolores Ljiljana Bataová Arambasicová, která v Senátu za svoji krajanskou činnost dostala ocenění Významná česká žena ve světě 2007, například pro brazilskou televizi přeložila do portugalštiny více než dvacítku českých filmových titulů. Je mezi nimi například seriál Cirkus Humberto. "Na všechny filmy si nevzpomínám. Vím, že to bylo dvanáct dílů Cirkusu Humberto. A potom nějaké filmy, co byly natočené podle románů Milana Kundery. Těch titulů bylo celkem asi dvaadvacet," řekla ČTK. Třebaže v Česku nikdy nežila, mluví velmi dobře česky. Se svojí češtinou ale spokojena není, prý se teprve teď učí opravdu dobře česky psát. "Moje čeština je indiánská," prohlásila sympatická žena s úsměvem. "Ještě mám problém se psaním. Kvůli tomu, že čtu, tak si víceméně pamatuji, jak je to napsané. Potřebuji ale opravdu ještě jeden kurz," zmínila. Česky mluví odmala, v rodině se jinak nemluvilo.

Třebaže pochází z Brazílie, kde její dědeček podnikal a nechal postavit několik měst, za svoji vlast považuje Českou republiku. "Cítím Českou republiku jako vlast. Pro mě je strašně důležité, že se můžu vrátit ke svým kořenům," uvedla žena, která je profesí advokátka a nyní pracuje na rodinné farmě. Věnuje se také vydávání knížek s pamětmi svého dědečka.

Bataová Arambasicová je mezi pěti výraznými Češkami, které dostaly ocenění Významná česká žena ve světě 2007. Uděluje ji Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů ve spolupráci se senátní komisí pro krajany žijící v zahraničí. Cenu, udělovanou letos potřetí, si převzaly také významná charitativní pracovnice a bývalá předsedkyně České maltézské pomoci Margareta Waldsteinová - Wartenbergová, známá česká choreografka a tanečnice žijící v Austrálii Zora Šemberová, architektka a designérka Eva Jiřičná, která žije v Británii. In memoriam bude vyznamenána rovněž vynikající lékařka a zakladatelka československé nemocnice v Bagdádu Vlasta Kálalová - di Lotiiová.

Jestli nechce Česko být levnou montovnou a chce se zařadit mezi země, kde se dělá špičková věda a výzkum, je třeba zvýšit podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Na setkání s vědci to v Brně řekl premiér Mirek Topolánek. Podle něj je třeba zvýšit kvalitu i kvantitu. Kvantitu by měly zabezpečit bakalářské obory a kvalitu špičková centra, jakým je podle premiéra například kampus Masarykovy univerzity v Brně. Premiér je přesvědčen, že by studenti měli platit školné. V kombinaci se stipendii to prý umožní mladým ze sociálně slabých rodin studovat víc než dnes. Současný systém podle něj brzdí talentované děti z nemajetných rodin ve studiu na vysoké škole. Topolánek také řekl, že je pro povinnou maturitu z matematiky.

Povolenky na emise oxidu uhličitého na léta 2008 až 2012, které ve středu mezi jednotlivé podniky rozdělila vláda, nebudou stačit na rozvoj českého průmyslu, tvrdí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Josef Zbořil. Nedostatek povolenek údajně poškodí nejen průmysl, ale také všechny občany. Oslovení analytici však soudí, že přidělená kvóta povolenek české hospodářství výrazně neomezí. Vláda nyní pošle plán na rozdělení povolenek ke kontrole Evropské komisi. Zhruba za měsíc by ho měli bruselští úředníci schválit a vrátit do Česka, kde z něj vláda učiní své nařízení. Trhem s povolenkami se unie snaží omezit emise oxidu uhličitého, které přispívají ke globálnímu oteplování. Když znečišťovatel překročí povolené emise, musí si na evropském trhu koupit další povolenky.

Pražští policisté zadrželi pětičlenný gang, který údajně zajišťoval padělané doklady stovkám cizinců. Zájemci touto cestou získávali oprávnění k trvalému či dlouhodobému pobytu. Skupina také poskytovala nejrůznější dokumenty potřebné k založení obchodních společností a nelegálnímu podnikání. Gang, který sídlil v Praze 4, podle policie nabízel své služby prostřednictvím inzerátů a zprostředkovatelů v zemích bývalého Sovětského svazu. Kolik osob takovým způsobem získalo povolení k pobytu a další listiny, dosud není známo, ale podle informací policie jde o stovky lidí. Při domovních prohlídkách policisté zajistili razítka českých i zahraničních institucí, úřední listiny a hotovost v cizích měnách. Akce s názvem Tibet, kterou policisté provedli 2. října, se účastnilo na 70 příslušníků odboru hospodářské kriminality, pražské speciální pořádkové jednotky a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Kriminalisté prý sledovali jednání skupiny v uplynulých dvou letech.

Záměr poslanců ODS změnit pravidla fungování komor lékařů, zubařů a lékárníků vyvolal nesouhlas prezidentů tří profesních organizací. Vadí jim, že by do chodu komor zasahoval stát. Chtějí zachovat povinné členství. Prezident České lékařské komory Milan Kubek ve čtvrtek vyzval ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), aby se od návrhu veřejně distancoval. Všichni tři prezidenti vyzvali poslance k diskusi o budoucnosti komor.

Skupina 22 poslanců ODS v čele s místopředsedou zdravotního výboru Jozefem Kochanem předložila sněmovně minulý týden návrh novely, která upraví pravomoci ministerstva vůči komorám zdravotníků. Místopředseda výboru Boris Šťastný (ODS) ČTK potvrdil, že při projednávání novely navrhne zrušit povinné členství v lékařské komoře. Poslanci diskutovali o zrušení povinného členství v minulých letech několikrát, ale dosud vždy zvítězili zastánci povinného členství. Podle Šťastného neplní lékařská komora úlohu stavovské organizace, ukázala se spíše jako organizace nátlaková a politicky orientovaná, vystupuje prý jako prodloužená ruka ČSSD. Členství by proto mělo být dobrovolné. Nyní je jednou z podmínek výkonu lékařského povolání.

"Majetky komor shromáždili jejich členové, kdyby se jich zmocnil stát, byla by to určitá forma loupeže," řekl Kubek. Připomněl, že z 27 členských států EU je povinné členství v lékařské komoře ve 12, v dalších 13 je povinná registrace, což je obdoba. Nepovinné členství a dobrovolná registrace je pouze v Dánsku a Maďarsku.

Český premiér Mirek Topolánek popřel, že by kdy žádal pro české novináře přísnější tiskový zákon. Na setkání věnovaném vzpomínce na zavražděnou ruskou novinářku Annu Politkovskou ale zároveň zapochyboval, zda jsou novináři v zemích se stoprocentní svobodou slova, mezi které podle něj patří i Česká republika, vždy věrni vlastnímu svědomí a odolní vůči korupci a manipulaci. Za typický příklad novinářské nezodpovědnosti pak označil informace médií o tom, že někdy prosazoval přísnější mediální zákon. "Já jsem nikdy nic takového neřekl. Už to, že se na to ptáte, znamená, že (novináři) selhali," odpověděl na žádost, aby toto své dřívější prohlášení vysvětlil.

Předseda české vlády 24. září na svém pravidelném briefingu poznamenal, že se z českého novinářského prostředí stává "žumpa". "Nevím, jestli je cestou nový zákon. Já si myslím, že to je spíše otázka evolučního vývoje, to volání po nějakém zákonu, který bude více zpřesňovat možnost omluvy, více zpřesňovat ochranu osobnosti, více zpřesňovat ty atributy, které se týkají pomluvy a tak dál. Nicméně já nejsem přítelem nového zákona, alespoň tedy ne bez diskuse," prohlásil Topolánek při téže příležitosti.

Knihovnou roku 2007 se stala Obecní knihovna v Borech na Žďársku. Ocenění spojené s odměnou 70.000 korun ve čtvrtek zástupcům knihovny předal v Zrcadlové kapli Klementina první náměstek ministra kultury František Mikeš. Porotci na knihovně ocenili to, že kromě půjčování knih je i významným komunitním centrem, nabízí programy pro děti i pro seniory a příkladně pracuje s regionální literaturou. Borská knihovna v obci, která má 780 obyvatel, loni evidovala 1145 výpůjček a knihovnu navštívilo 579 lidí.

Za významný počin v knihovnické oblasti byl oceněn a stejnou sumou odměněn projekt Šablona webu pro malé knihovny. Díky tomuto projektu si vlastní internetovou prezentaci vytvořilo již 200 knihoven v malých obcích. V každé kategorii pořadatelé udělili ještě zvláštní ocenění. V kategorii základní knihovna dostala zvláštní ocenění Místní knihovna ve Všechovicích na Přerovsku. Cena patří zejména knihovnici Lýdii Trlifajové, která se stará o dalších 12 knihoven a zdařile získává nové čtenáře mezi dětmi. Druhá zvláštní cena patří Obecní knihovně ve Vidči na Vsetínsku. Cena v kategorii základní knihovna je určena především knihovnám v malých obcích, kde působí dobrovolní knihovníci, jako vyjádření veřejného uznání této práci.