Zprávy | Z archivu rubriky


V Praze se hledá práce nejlépe z celé Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil Eurostat. Praha tak za sebou nechala všechny evropské metropole. Rovnat se jí mohou pouze dánské hlavní město Kodaň a irská metropole Dublin, kde jsou vyhlídky na dobré pracovní místo sice o něco nižší, ale nijak výrazně. Z obyvatel Prahy, které evropský statistický úřad oslovil, celkem tři čtvrtiny souhlasily s tvrzením, že v metropoli lze snadno nalézt "dobré zaměstnání". V druhé Kodani to bylo 74 procent respondentů a v Dublinu 70 procent. Na opačném konci žebříčku se naopak krčí německý Frankfurt a italská města Palermo a Neapol, kde kladně na stejnou otázku odpověděla jen tři procenta respondentů. Špatně si ovšem nevede ani slovenská metropole Bratislava. V rámci Evropské unie obsadila celkově sedmé místo a nechala za sebou řadu věhlasných měst jako Amsterdam, Brusel a další.

Odpovědi mají nepochybně souvislost s mírou nezaměstnanosti v jednotlivých městech. Praha i v tomto ohledu patří mezi evropské "šampiony". Podle posledních statistik se nezaměstnanost v české metropoli pohybuje kolem 2,5 procenta, což je nejen výrazně pod průměrem míry nezaměstnanosti v České republice, ale i v Evropské unii. Praha je také nejbohatším regionem mezi novými členskými zeměmi EU. Její bohatství v přepočtu na jednoho obyvatele činí téměř 140 procent unijního průměru. Tyto na první pohled velmi potěšitelné statistiky však přinášejí i problémy, které způsobují hlavně vyšší ceny. Odráží se to také v další statistice Eurostatu, která hodnotí dostupnost bydlení. Zde česká metropole mezi unijní premianty rozhodně nepatří. Jen 16 procent oslovených Pražanů souhlasilo s tvrzením, že ve městě lze sehnat dobré bydlení za rozumnou cenu.

Lidem, kteří se dopustí zločinu proti lidskému životu nebo zdraví, se v budoucnu možná prodlouží pobyt ve vězení. Vyplývá to z návrhu nového trestního zákoníku, který veřejnosti představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Norma kromě zpřísnění některých trestů také snižuje hranici trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Nový zákon je celkově zaměřen na větší ochranu člověka. Například zvyšuje trest za těžké ublížení na zdraví z osmi na 12 let. Zpřísňuje také podmínky, za kterých může být odsouzený podmíněně propuštěn z vězení. Žadatel bude muset doložit, že do vězení nastoupil dobrovolně a uhradil škodu, kterou svým zločinem způsobil. Na žádost obcí se upraví podmínky, za nichž bude soud ukládat trest obecně prospěšných prácí. Starostové si totiž stěžovali, že je tento alternativní trest ukládán příliš často a řada odsouzených je stejně nevykonává. Soud má v budoucnu zkoumat, zda pachatel splňuje podmínky pro vykonávání trestu obecně prospěšných prácí, například prověří jeho pracovní návyky.

Ministerstvo při práci na nové normě v řadě případů přihlédlo k připomínkám veřejnosti. Celkově dostalo 330 připomínek a 27 z nich se objevilo v zákoně. Veřejnost se podle ministra nejčastěji vyjadřovala ke snížení hranice trestní odpovědnosti u mladých lidí. Do zákoníku se některé návrhy přes poměrně vysokou podporu veřejnosti nedostaly. To se týká například principu sčítání trestů při souběhu zločinů, jak je tomu například ve Spojených státech. České právo se řídí principem konzumpce, tedy pohlcením trestů za méně závažné delikty v sazbě za nejpřísněji posuzovaný trestný zločin. Autoři novely odmítli rovněž návrhy na znovuzavedení trestu smrti.

Současný zákon pochází z 60. let a byl mnohokrát novelizován. Nový zákoník sněmovna projednávala již dříve, ale návrh ztroskotal na vypuštění paragrafu o zneužívání informací v obchodním styku, tedy takzvaném tunelování. Autoři nového návrhu paragraf přeformulovali a v zákoníku jej ponechali. Zákon neobsahuje nový trestný čin eutanazie, o kterém se vedla široká diskuse. Předloha také posiluje postavení státního zástupce. Nebude už předávat soudu každý skutek, který je popsán v zákoně, ale bude hodnotit míru jeho škodlivosti.