Zprávy | Z archivu rubriky

Protiraketová obrana, jejíž součástí by mohl být americký radar v Brdech, by měla pomoci snížit počet jaderných zbraní ve světě, řekl v Praze v rozhovoru pro ČTK bývalý šéf Světové banky a někdejší náměstek ministra obrany USA Paul Wolfowitz. Podle něj totiž protiraketový deštník zmenšuje strach z toho, že si "někdo" pár jaderných zbraní ponechá a uschová. Wolfowitz, který je jedním z hostů konference Forum 2000, si myslí, že díky protiraketovému deštníku se bude možné proti nukleární hrozbě účinně bránit. Uvedl, že protiraketový systém je čistě obranné zařízení. "Někteří lidé si myslí, že protiraketová obrana je sama jadernou zbraní, což samozřejmě není," řekl důrazně Wolfowitz.

Myslí si, že redukce jaderných zbraní by ve světě měla jít rychlejším tempem. "Důvody, proč jsme vyvinuli síly, které máme, byly unikátní kvůli podmínkám studené války," řekl. Podmínky studené války se však nyní změnily. "Největší rozdíl je v tom, že nyní můžeme čelit hrozbě jaderných zbraní v rukou teroristů," dodal. Lékem na případné nebezpečí by podle něj měla být právě snaha počet nukleárních zbraní redukovat. "Nikoliv však jednostranně. Každý se musí podílet," konstatoval Wolfowitz.

Během prvního dne své dvoudenní návštěvy Francie se český premiér Mirek Topolánek setkal s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Podle prezidentského mluvčího Davida Martinona byly na programu jejich jednání v Elysejském paláci česko-francouzské vztahy, které si oba přejí dál posílit, a hlavní problémy spojené s Evropskou unií. Hovořili spolu například o mezivládní konferenci o nové, zjednodušené evropské smlouvě a o Sarkozyho návrhu na vznik jakési "skupiny moudrých", která by se zabývala budoucností unie. Oba státníci jednali také o spolupráci svých zemí při přípravě předsednické role v unii. Francie bude unii předsedat ve druhé polovině příštího a Česká republika v první polovině následujícího roku. Sarkozy už dříve uvedl, že na počátku půlročního francouzského předsednictví unie chce navštívit všechny její členské země. Z jednání s Topolánkem by tedy mohla vzejít dohoda o návštěvě v Praze. Francouzský prezident byl naposled na návštěvě v České republice v roce 1997, pokud se nepočítá účast na pražské vrcholné schůzce NATO v roce 2002. Francii během existence samostatné České republiky navštívili oba čeští prezidenti i všichni po sobě jdoucí premiéři.

Ve Vídni se v pondělí sešli na sympoziu vědci z různých zemí, kteří sdílejí kritické postoje českého prezidenta Václava Klause k převládajícím názorům na klimatické změny ve světě. Klaus, který je na soukromé návštěvě Vídně, se sympozia rovněž účastnil a vystoupil v Hayekově institutu s projevem na téma Klimatické změny a udržitelný rozvoj. Zatímco většina expertů poukazuje na citelné oteplování naší planety, které je podle nich do značné míry způsobeno nezodpovědným chováním člověka, Klaus považuje zvýšení globálních teplot v historickém porovnání za velmi malé a jeho dopady na naši společnost za zanedbatelné.

Někteří z přítomných vědců, kteří se ještě před zahájením sympozia zúčastnili tiskové konference, kritizovali závěry Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Fred Singer z Virginské univerzity pak výslovně připomněl návrh českého prezidenta, který nedávno na zasedání VS OSN vyzval k tomu, aby vývoj klimatu nebyl studován jen v rámci IPCC, ale i v další nezávislé skupině. Právě tento přístup považují účastníci sympozia za klíčový, protože podle jejich názoru jsou závěry IPCC nesprávné. Singer například zdůraznil, že tříletý výzkum skupiny, kterou vede, dospěl na základě v podstatě stejných faktů jako IPCC k odlišným a někdy zcela protichůdným závěrům. Zejména pak konstatuje, že nynější změny klimatu nejsou důsledkem činnosti člověka, ale vlivu přírodních faktorů.

Republiková rada Strany zelených v neděli podpořila nominaci dosavadního náměstka Dušana Lužného na funkci ministra školství. O jeho navržení do této funkce rozhodnou podle předsedy zelených Martina Bursíka další jednání v předsednictvu a poslaneckém klubu strany. Bursík to řekl po více než dvanáctihodinovém uzavřeném jednání strany v Brně. Připomněl, že je jeho odpovědností, koho navrhne premiérovi na uvolněné křeslo ministra. Lužný, kterého navrhla Kuchtová, má předložit koncepci, s níž hodlá řídit ministerstvo školství. I to podle Bursíka rozhodne, zda stane v čele školství. Lužný o svých představách zatím nechtěl hovořit s tím, že je to předčasné. O možném odchodu zelených z koalice se na brněnském zasedání republikové rady zelených podle Bursíka vůbec nehlasovalo. Nejvyšší orgán Strany zelených také přijal usnesení vyzývající straníky, aby politické diskuse vedli na půdě republikové rady a "upustili od vyvíjení nátlaku prostřednictvím médií".

Z ekonomického odboru Bezpečnostní informační služby (BIS) údajně unikly tajné informace, a to včetně seznamu spolupracujících osob. Data se pak objevila mezi podnikateli. Informoval o tom zpravodajský server Aktuálně.cz. "Informace, kterými služba disponuje, jsou pod její kontrolou," řekl k tomu ČTK mluvčí služby Jan Šubert. Jakékoli další vyjádření odmítl poskytnout. Jako reakci na zveřejněné zprávy ředitel služby Jiří Lang požádal o jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS. Zde chce odpovědět na otázky, které mohou poslanci mít. "Především chceme zjistit, zda došlo jen k ohrožení informací, nebo zda skutečně byly vyzrazeny a poskytnuty třetím osobám," řekl ČTK předseda komise Jeroným Tejc (ČSSD). Z nyní dostupných zpráv je podle něj zřejmé, že přinejmenším byly utajované informace ohroženy. Komise se bude zajímat také o to, jaká opatření udělala BIS poté, co se o riziku ztráty informací dozvěděla. Jednání sněmovní komise Tejc svolá zřejmě na středu příštího týdne.

Ekonomický odbor BIS se věnuje ochraně ekonomických zájmů státu. Řeší mimo jiné bezpečnostní otázky privatizací, prověřuje jednotlivé uchazeče o státní zakázky či monitoruje aktivity finančních skupin. Kdo má únik informací z BIS na svědomí, zatím není jasné; jisté je jen to, že to byl někdo ze služby, napsal server. Ztracená data má BIS zálohovaná, a nejde tedy o nenávratnou ztrátu.

Státní moc v Bělorusku definitivně ztratila zájem na dialogu s vlastními občany a dala se na cestu stále tvrdších represí. ČTK to řekl bývalý opoziční kandidát na funkci běloruského prezidenta Aljaksandr Milinkevič, který se v Praze účastní letošního ročníku konference Forum 2000. Běloruská opozice se nyní připravuje na demonstraci nazvanou Evropský pochod, která se má uskutečnit tuto neděli. "Podle běloruské ústavy máme na klidné demonstrace právo v libovolné části města, takže na náměstí přijdeme každopádně. Čím tvrději úřady zasáhnou, tím menší šanci pak budou mít při snaze opět získat vliv ve společnosti," myslí si Milinkevič. Nedělním pochodem chce běloruská opozice demonstrovat sounáležitost své země s Evropou a touhu Bělorusů integrovat se do evropských struktur.

Podle někdejší americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové je hroznou tragédií, že běloruští obyvatelé stále nemají stejné možnosti jako lidé ze sousedních východoevropských zemí. "Je to hrozně smutné. Lidi tam chtějí něco jiného, ale je jim to znemožňováno," řekla Albrightová ČTK. Osobně se s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem nikdy nesetkala. "Byl někde, kde jsme byli i my. Ale my jsme s ním opravdu nikdy nic nedělali, opravdu jsme věděli, že nemá dobrý vliv," dodala.

Praha zatím nemá tak vážné problémy s nepokoji národnostních menšin a radikální mládeže jako některá velká evropská města. Na konferenci pořádané Britskou radou a Nadací Forum 2000 to v pondělí řekl pražský primátor Pavel Bém. Nejvíce potíží zde podle něj vzniká proto, že určité skupiny nemají rovnocenný přístup na pracovní trh či nemají dostatek možností, jak trávit svůj volný čas. Problémem v Praze podle něj zůstává skrytá kriminalita některých skupin obyvatelstva. "Mezi nejdůležitější opatření proti nespokojenosti menšin a mládeže patří zavádění pracovních míst," uvedl Bém. Magistrát podle něj v tomto roce vytvořil kolem 300 pracovních příležitostí pro Romy, což ale stále není dostatek. Dalšími kroky, které radnice v této oblasti podniká, je budování kulturního a sportovního vyžití zejména na sídlištích a v oblastech, kde žijí lidé se specifickými problémy. Snaží se podle primátora také mapovat prostředí, aby například drogová problematika a kriminalita spojená s drogami nezůstávala utajená.

Státní dluh České republiky narostl během letošních devíti měsíců o 40,2 miliardy korun na 842,7 miliardy korun. V samotném 3. čtvrtletí se ovšem státní dluh snížil o 13,4 miliardy korun. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha připadá dluh přes 84.000 korun. Za celý loňský rok se stát zadlužil o více než 111 miliard korun. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

Zahraniční obchod skončil v srpnu schodkem 0,6 miliardy korun, což je meziročně o 0,5 miliardy korun méně. V předchozím měsíci schodek činil 0,7 miliardy Kč. Oznámil to Český statistický úřad. Příznivě působilo zlepšení bilance v obchodě se surovými materiály a minerálními palivy, opačný vliv mělo snížení přebytku v obchodě se stroji a dopravními prostředky. Za leden až srpen se celkový přebytek obchodní bilance zvýšil meziročně o 27,8 miliardy na 55,1 miliardy korun, uvedl ČSÚ s tím, že srpnová bilance byla vždy záporná, s výjimkou roku 1993, kdy skončila přebytkem 0,3 miliardy Kč.

"Deficit v srpnu je běžnou záležitostí. Průměrný srpnový výsledek v tomto desetiletí byl až doteď schodek ve výši 6,9 miliardy korun. Trendově se tedy nic nemění, zahraniční obchod zůstává v dobré kondici," komentoval výsledky analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Případné změny v trendu zahraničního obchodu podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka rozhodnou až zářijové údaje, které většinou bývají sezónně nejlepší. Podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška přitom trend nastavený v srpnu přetrvá i v dalších měsících. "Tuzemská ekonomika se nejspíš nestane obětí globálních problémů na finančních trzích," uvedl.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v září zrychlilo na 2,8 procenta ze 2,4 procenta v srpnu. Oznámil to Český statistický úřad. Proti předchozímu měsíci se ceny snížily o 0,3 procenta. Meziroční zrychlení inflace se projevilo v růstu cen za bydlení, tabákové výrobky a potraviny. Česká národní banka očekávala meziroční inflaci o 0,1 procentního bodu vyšší. Zářijová inflace podle oslovených analytiků naznačuje, že ve zbytku roku ceny výrazně porostou. Již v říjnu by se podle ekonomů měla inflace vyšplhat nad tři procenta, a na začátku příštího roku dokonce na pět procent. V příštím roce růst cen způsobený i zvyšováním regulovaných cen a nepřímých daní zřejmě centrální banku donutí zvýšit úrokové sazby, shodují se analytici. Letos se tak pravděpodobně nestane, také díky posilující koruně.

Podle centrální banky způsobila rozdíl jejího odhadu od zveřejněných údajů opět nižší korigovaná inflace bez pohonných hmot, i když oproti srpnu se tato odchylka zmírnila; v předchozích dvou měsících činila 0,2 procentního bodu. Naopak vyšší ve srovnání s odhady ČNB byl zejména růst cen potravin a dopadu změny nepřímých daní na ceny cigaret. "Mírně vyšší oproti prognóze byly rovněž ceny pohonných hmot," uvedl ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub. To, že inflace za předpoklady ČNB stále zaostává, je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka důležité. "A to do vývoje cen již letos výrazně zasáhly vyšší tabákové daně a zvyšování regulovaných cen. Vzhledem k posílení kurzu koruny v předchozích týdnech se zdá být změna úrokových sazeb do konce letošního roku poměrně málo pravděpodobná," uvedl. Daňová reforma a zdražení energií podle Marka vynese inflaci na počátku příštího roku až na pět procent.