Zprávy | Z archivu rubriky


Lékařskou pohotovost mají zajišťovat a platit kraje. Ústavní soud (ÚS) rozhodl, že tato povinnost připadá na krajské samosprávy, a nikoli na stát. Soud tak po čtyřech letech rozhodl vůbec nejstarší projednávaný plenární případ. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského se však soud vůbec nezabýval otázkou, zda peníze, které kraje od státu na pohotovosti dostávají, na službu stačí. Je prý věcí politiků a poslanců, kteří schvalují rozpočet, aby poskytli dostatek peněz, pokud na první pomoc nestačí úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Ústavní soud se organizací lékařské služby první pomoci zabýval na podnět Jihomoravského kraje. Jeho zastupitelé měli za to, že službu, kterou dřív zajišťovaly okresní úřady, by měl po jejich zrušení organizovat stát prostřednictvím obcí s rozšířenou působností.

Podle jihomoravského radního pro zdravotnictví Františka Adamce kraje nejspíš prověří možnost, zda peníze, které jim na pohotovost budou chybět, nežádat po státu. Stát posílá peníze do regionů podle zákona o rozpočtovém určení daní a je věčným sporem obou stran, zda stačí na úlohy, které má samospráva zajišťovat, nebo ne. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ČTK řekl, že lékařskou službu první pomoci nově upraví jeden z reformních zákonů. "Stát v něm stanoví minimální síť lékařské služby první pomoci, která bude sídlit ve výjezdových stanicích záchranné služby. Stát bude hradit provoz budov a pojišťovny lékařské výkony," popsal. Pokud některý kraj bude chtít další stanoviště navíc, může je zřídit, ale bude si provoz budov platit sám.

Peníze na splacení třináctimilionového dluhu společnosti Key Investmens bývalému premiérovi Stanislavu Grossovi údajně poskytl podnikatel Richard Kučík. Ten před sedmi lety působil ve společnosti Czechpol, která spoluzakládala elektrárenskou firmu Moravia Energo, jejíž akcie si Gross za peníze Key Investmens pořídil. Informoval o tom zpravodajský server Aktuálně.cz. Podle serveru přišlo minulý týden z Kučíkova běžného účtu v pražské pobočce Commerzbank 13,3 milionu korun na konto Key Investment. Kučík se také podle Aktuálně.cz před několika týdny s bývalým premiérem sešel v pražském hotelu Hilton.

Nákup zhruba třetinového podílu společnosti Moravia Energo financovala Společnost Key Investments, která obchoduje s akciemi a zabývá se finančním poradenstvím. Firma minulý týden údajně požádala Grosse o splacení dluhu a ten peníze složil. Gross ani zástupci společnosti se serveru ke společnému obchodu nevyjádřili. Většinový vlastník firmy Energo Moravia Tomáš Chrenek veřejně tvrdí, že by se Grosse coby akcionáře rád zbavil. Za akcie je Grossovi ochoten vyplatit dvacet milionů. Tržní hodnotu nakoupených akcií odborníci odhadují na 300 milionů korun, podle Grosse je však jejich hodnota nižší.

Gross čelí kvůli nákupu akcií Moravia Energo, která patří mezi nejvýznamnější tuzemské obchodníky s elektřinou, trestnímu oznámení. K tomu, aby vysvětlil své majetkové poměry, vyzvala Grosse i jeho mateřská strana - ČSSD. Gross před téměř třemi lety opustil premiérskou funkci kvůli tomu, že nedokázal věrohodně vysvětlit, kde vzal 1,2 milionu korun na pořízení bytu. Po odchodu z čela vlády i ČSSD se stal advokátním koncipientem.

Ministři financí Evropské unie podle očekávání schválili rozpočtová doporučení pro Českou republiku, která českou vládu nutí, aby snížila schodek veřejných financí v roce 2008 pod tři procenta HDP. Pokud by Češi limity nedodrželi, hrozily by zemi v krajním případě sankce. Doporučení, která původně navrhla Evropská komise, jsou celkem tři. První z nich českou vládu nabádá, aby schodek veřejných financí v roce 2008 nepřekročil tříprocentní hranici. Ve druhém doporučení unie po Česku chce, aby v roce 2008 snížila rozpočtový deficit alespoň o 0,75 procentního bodu ve srovnání s rokem letošním. Třetí doporučení se týká takzvaného střednědobého cíle, jehož by ČR měla dosáhnout nejpozději v roce 2012: tehdy by schodek neměl překročit hranici jednoho procenta HDP. Letos bude Česko hospodařit s deficitem asi 3,6 procenta HDP. Celé opatření je reakcí na porušení závazku, že rozpočet v letošním roce neskončí se schodkem vyšším než 3,3 procenta HDP, který Češi dali v minulosti unii. Za nedodržení doporučení hrozí až zastavení přílivu dotací z Bruselu do členského státu, v tomto případě do ČR. V minulosti se přitom žádný takový případ nestal.

Český ministr financí Miroslav Kalousek vyslovil se schválenými doporučeními souhlas. Sám se přitom zaručil, že Česká republika přinejmenším první dvě doporučení splní. Třetí, které vládu vyzývá, aby dodržela, že v roce 2012 klesne rozpočtový deficit na jedno procento HDP, je ale podle Kalouska možné dodržet jen ve chvíli, kdy Česko přijme další reformy. Reformní balíček, který poslanci schválili v srpnu, ke splnění tohoto požadavku podle něj nestačí.