Zprávy | Z archivu rubriky


Ministři financí Evropské unie podle očekávání schválili rozpočtová doporučení pro Českou republiku, která českou vládu nutí, aby snížila schodek veřejných financí v roce 2008 pod tři procenta HDP. Pokud by Češi limity nedodrželi, hrozily by zemi v krajním případě sankce. Doporučení, která původně navrhla Evropská komise, jsou celkem tři. První z nich českou vládu nabádá, aby schodek veřejných financí v roce 2008 nepřekročil tříprocentní hranici. Ve druhém doporučení unie po Česku chce, aby v roce 2008 snížila rozpočtový deficit alespoň o 0,75 procentního bodu ve srovnání s rokem letošním. Třetí doporučení se týká takzvaného střednědobého cíle, jehož by ČR měla dosáhnout nejpozději v roce 2012: tehdy by schodek neměl překročit hranici jednoho procenta HDP. Letos bude Česko hospodařit s deficitem asi 3,6 procenta HDP. Celé opatření je reakcí na porušení závazku, že rozpočet v letošním roce neskončí se schodkem vyšším než 3,3 procenta HDP, který Češi dali v minulosti unii. Za nedodržení doporučení hrozí až zastavení přílivu dotací z Bruselu do členského státu, v tomto případě do ČR. V minulosti se přitom žádný takový případ nestal.

Český ministr financí Miroslav Kalousek vyslovil se schválenými doporučeními souhlas. Sám se přitom zaručil, že Česká republika přinejmenším první dvě doporučení splní. Třetí, které vládu vyzývá, aby dodržela, že v roce 2012 klesne rozpočtový deficit na jedno procento HDP, je ale podle Kalouska možné dodržet jen ve chvíli, kdy Česko přijme další reformy. Reformní balíček, který poslanci schválili v srpnu, ke splnění tohoto požadavku podle něj nestačí.

Íránská právnička a nositelka Nobelovy ceny za mír (2003) Šírín Ebadíová se nedomnívá, že by Írán mohl pro Česko představovat bezpečnostní hrozbu. Tvrdí také, že by nechala o umístění amerického protiraketového radaru na českém území rozhodnout lidi v referendu. Právě hrozba raket vystřelených z Íránu je zřejmě hlavním důvodem, proč má USA a Evropu chránit případný radar umístěný v Brdech. "Neexistuje případ, že by Írán v minulosti něčím ohrozil Českou republiku. Já nemohu najít žádný důvod, proč by Írán chtěl útočit na Česko," řekla Ebadíová v rozhovoru s ČTK. "Lidé musí rozhodnout, zda bude zahraniční politika země pod vlivem Ameriky, nebo ne," zdůraznila Ebadíová, která se v Praze účastní mezinárodní konference myslitelů Forum 2000. Na dotaz, zda íránští představitelé nevyvíjejí tajně jadernou zbraň, odpověděla, že íránská vláda činí rozhodnutí za zavřenými dveřmi. "My pořád kritizujeme íránskou vládu a chceme být u rozhodnutí. Chceme vědět, co vláda dělá," řekla. Ebadíová dodala, že jadernou zbraň má v současnosti například Pákistán. "Pokud se budete v České republice bát, takových míst je spousta," prohlásila. Doplnila, že jedinou zemí, která dosud atomovou bombu použila, byly Spojené státy za druhé světová války v Japonsku.

Ebadíová, která letos oslavila šedesátiny, se v Íránu věnuje zejména boji za lidská práva. Bývá považována za prominentní obhájkyni žen a dětí, spisovatelů a disidentů. Loni v srpnu označila íránská justice aktivity její Společnosti na ochranu dětských práv za nezákonné. Je autorkou řady knih a publikací, dvakrát byla oceněna organizací Human Rights Watch.

Bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák odmítá jakoukoli spojitost s únikem informací z ekonomického odboru Bezpečností informační služby (BIS). Podle serveru Aktuálně.cz byl ale právě kvůli dva roky starému úniku sledován agenty BIS. "Pokud se nějaká osoba stane předmětem našeho zájmu, pak jsou to výhradně lidé aktivní v oblasti naší práce," řekl ČTK mluvčí BIS Jan Šubert. Podle něj jsou těmito oblastmi organizovaný zločin, terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, ale i únik utajovaných skutečností. Randák naproti tomu ČTK řekl, že s únikem nemá nic společného, stejně jako lidé, se kterými na sledované schůzce hovořil. Setkání prý bylo soukromé. Kdo se ho účastnil, odmítl sdělit. Randák prý vysvětlení zatím nedostal a ani ho neočekává. Důvod, proč byl sledován, si nedokáže vysvětlit.

Podle serveru se do nepovolaných rukou dostal například seznam operací, na nichž ekonomický odbor pracoval (včetně krycích názvů), ale také agenturní síť, tedy seznam lidí, kteří s tajnou službou spolupracují. Podle odborníků na tajné služby stojí za únikem pravděpodobně bývalý pracovník BIS. Civilní kontrarozvědka dosud únik oficiálně nepotvrdila. Ústy mluvčího pouze uvedla, že "informace, kterými služba disponuje, jsou pod její kontrolou". Randák ČTK řekl, že všechny zveřejněné informace únik potvrzují. Pokud je prý opravdu v takovém rozsahu, jak uvádějí média, jde podle něj o velmi zásadní pochybení.