Zprávy | Z archivu rubriky


Českým uzenářům hrozí komplikace při používání tradičních názvů některých uzenářských výrobků - mimo jiné špekáčků, kabanosu či spišských párků. Slováci a Poláci totiž požádali Evropskou unii o ochranné známky u některých uzenin, jež se vyrábějí i v Česku, informoval ČTK český europoslanec Jan Březina. Pokud by Brusel známky skutečně udělil a čeští producenti by je chtěli nadále používat, museli by se při výrobě držet registrovaného postupu, což by mohlo znamenat nové investice - anebo je přestat vyrábět.

Polsko usiluje o ochrannou evropskou známku Evropské unie u populárního točeného salámu, známého jako kabanos, a u mysliveckých klobás. Slováci zase chtějí ochrannou známku pro spišské párky, lovecký salám, inovecký trvanlivý salám a špekáčky. "My tvrdíme, že se Poláci a Slováci vydali špatným směrem. Evropská ochrana není určena pro výrobky takového charakteru, protože se nejedná o speciality, nýbrž o výrobky běžného typu, které lze nalézt kdekoli ve střední Evropě," řekl ČTK předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud. Domácí řezníci už podle něj komunikují s Evropskou komisí a vysvětlují své protiargumenty. Po zveřejnění žádostí polských a slovenských konkurentů v úředním věstníku EU jsou připraveni vznést oficiální námitky. "Je nejvyšší čas, aby se do celé věci rozhodným způsobem vložila česká diplomacie. Ve hře jsou hospodářské zájmy českých výrobců, právo českých spotřebitelů na tradiční domácí kvalitu a v neposlední řadě prestiž ČR jako státu schopného bránit své zájmy," uvedl český europoslanec Březina.

Část politických vězňů v čele s Oldřichem Stránským si ve středu založila novou organizaci s názvem Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých. Důvodem k založení nového sdružení byl podle Stránského především nesouhlas s tím, jak funguje a jaké má názory na německou problematiku vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), jemuž předsedá Anděla Dvořáková.

Nová organizace je důsledkem sporu, který už čtyři roky rozděluje politické vězně z období nacismu. Dosud totiž existovaly fakticky dvě stejnojmenné organizace Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých registrované pod jedním číslem. Středečního shromáždění se zúčastnilo asi sto příznivců Stránského, kterým vadilo především to, že jednotná registrace obou organizací jim znemožňovala nezávislou činnost. Původní sdružení totiž patřilo pod ČSBS, který považuje jednotlivá sdružení bývalých vězňů za sobě organizačně podřízená. Rozděluje také dotace, které vězni každoročně dostávají na své aktivity od státu. Stránského příznivcům se nelíbí právě údajně centralistické řízení ČSBS, které podle nich vzniklo ještě v době komunismu. "Více jak polovina historických skupin, které mají již v současnosti vlastní právní subjektivitu, nedostanou od ministerstva financí ani korunu. Všechno si nechá paní Dvořáková a Český svaz bojovníků za svobodu," řekl ČTK Stránský. Proto chce nové sdružení samostatně požádat ministerstvo financí o dotace na svoji činnost.

Mluvčí ČSBS Šárka Helmichová se Stránského argumentací nesouhlasí. "Ten pán je starý a nemocný. Má pocit hlubokého ukřivdění," řekla ČTK. Podle ní ČSBS potřebuje peníze pro činnost svých 72 okresních organizací po celé republice. Helmichová si myslí, že Stránského sdružení je menšinovou organizací proti ČSBS, kde je podle ní v různých sdruženích asi 3500 politických vězňů z dob nacismu.

Stránský také nesouhlasí s postoji ČSBS k německé problematice. "Šovinismus a český nacionalismus existuje. Oni ho vytvářejí. Neustále žijí v letech válečných. Do budoucna však není možné žít v neustálé nenávisti. Je zapotřebí spolu mluvit, a ne na sebe ukazovat: ty jsi vrah a my jsme ti dobří," zdůraznil bývalý vězeň z koncentračních táborů Stránský, který přišel za války o většinu příbuzných. Nacisté je připravili o život kvůli židovskému původu. "Nebavíme se se sudetskými Němci. Oni se stále neomluvili," podotkla k tomuto tématu Helmichová. Podle ní i v současnosti sudetští Němci usilují o odtržení pohraničních oblastí od Československa, jak se to stalo před druhou světovou válkou.

Kárný senát Vrchního soudu v Olomouci potrestal státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Milana Horvátha za ztrátu Krejčířových spisů tříměsíčním snížením platu o 15 procent. Žalobce dokumenty ke kauze podnikatele Radovana Krejčíře zanechal bez dozoru odložené ve svém autě v Brně. Nestřeženého okamžiku využili zloději a kufřík s dokumenty odcizili. Horvátha, který zastával na Nejvyšším státním zastupitelství místo šéfa odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, již stála ztráta spisu vedoucí funkci.

Policie muže a ženu podezřelé z krádeže dopadla a kufřík zajistila. Žádný z dokumentů se neztratil a na podezřelé již státní zástupce podal obžalobu pro krádež vloupáním. Podle kárného senátu Horváth porušil povinnosti státního zástupce. "Státní zástupce se musí chovat způsobem, aby maximálně minimalizoval možnost ztráty spisů. Za takové jednání však nelze považovat zanechání spisů v kufříku v autě," uvedl člen kárného senátu Vladimír Rutar. Senát nicméně přihlédl k tomu, že Horváth ztrátu dokumentů okamžitě nahlásil policii a informoval o tom i svého nadřízeného.

Česká policie Krejčíře stíhá mimo jiné za to, že se údajně pokusil ze státní společnosti Čepro vyvést peníze pomocí fiktivních pohledávek. Viní ho i z údajné přípravy vraždy celníka a další trestné činnosti. Podnikatel ale uprchl z republiky.