Zprávy | Z archivu rubriky

Českého prezidenta Václava Klause překvapilo, že bývalý americký viceprezident Al Gore dostal Nobelovu cenu míru. Gore se zabývá globálním oteplováním a jeho dopadem na civilizaci a přírodu. Klaus však jeho názory označuje za falešné a opakovaně proti nim veřejně vystupuje. Považuje je dokonce za větší hrozby než samotné globální oteplování. Klausovi vadí Goreovo zpochybňování základních principů současné civilizace. Exprezident Václav Havel považuje naopak rozhodnutí nobelovského výboru za neobyčejně šťastnou volbu. Udělení Nobelovy ceny míru Al Goreovi ocenil i ministr životního prostředí Martin Bursík. Gore podle něj "veškerou svou autoritu vložil do propagace ochrany klimatu". Ocenění si Gore zaslouží také podle Vojtěcha Koteckého z ekologické organizace Hnutí Duha. Globální změny podnebí podle něj bezprostředně ohrožují životy stamilionů lidí v chudých, suchých zemí Afriky či Asie. Gore je pak podle Koteckého "excelentním příkladem politika, který místo další kariéry raději vytáhl jeden konkrétní problém a soustředil svoji váhu na jeho řešení".

Občanská demokratická strana uspěla ve sporu s bývalým unionistickým poslancem Zdeňkem Kořistkou spjatým s aférou kolem údajného pokusu o politickou korupci. Kořistka podle pražského městského soudu poškodil dobrou pověst ODS, když ji nařkl z úplatkářství. Za to se má ODS omluvit a zaplatit jí 100 tisíc odškodné. ODS požadovala deset milionů. Proti verdiktu se lze odvolat k vrchnímu soudu, což Kořistka podle svých slov určitě udělá. Policie v září 2004 obvinila asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka z toho, že Kořistkovi při červencové schůzce nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Žalobce je nejdřív odmítl vzít do vazby a později jejich stíhání zrušil. Případ byl dvakrát odložen, verdikt potvrdila i nejvyšší žalobkyně. Ačkoli Kořistka stále trval na tom, že se ho Dalík s Večerkem pokusili jako vyslanci ODS uplatit, dvojice říkala, že lže. Podali na něj dvě žaloby na ochranu osobnosti, kterými se domáhali omluvy a každý půlmilionové satisfakce. Ostravský soud loni v říjnu rozhodl, že se jim má Kořistka omluvit a zaplatit jim dohromady 30.000 korun. Bývalý poslanec se však odvolal.

Rodina Gáborových získá odškodné 16,5 milionu korun za pozdní resuscitaci syna Milana v nemocnici v Prostějově. Krajský soud v Brně v odvolacím řízení potvrdil, že lékaři chybovali. Uvedla to mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Soud tak potvrdil předchozí verdikt prostějovského okresního soudu, proti kterému se nemocnice odvolala. Tentokrát je možné pouze dovolání nebo ústavní stížnost. Právní zástupkyně nemocnice Ivana Hučínová uvedla, že další možnosti využije. Dnes šestileté dítě upadlo krátce po narození v nemocnici do bezvědomí. Zřejmě se mu na čas zastavilo srdce a přestalo dýchat. Zdravotníci je ale nezačali resuscitovat včas a chlapec utrpěl nevratné poškození mozku. Nyní je mentálně na úrovni kojence a potřebuje nepřetržitou péči. Nemocnice pochybení dlouho odmítala. Patnáctimilionové odškodné vysoudili nedávno i rodiče chlapce, jenž se před čtyřmi roky topil na školním výletě organizovaném školou z jihočeského Cizkrajova. Zůstaly mu trvalé následky. Odškodné měla podle rozhodnutí krajského soudu zaplatit chlapci škola, která ale tolik peněz nemá. Pomoc proto obci, která školu zřizuje, poskytl kraj, ministerstvo školství a financí. Škola má nyní pozastavenou činnost.

František Komňacký se stal novým trenérem fotbalistů Jablonce nad Nisou. Uznávaný kouč, který před třemi lety dovedl k titulu ostravský Baník a naposledy působil v druholigovém ruském celku SKA Rostov, podepsal smlouvu do 30. června 2009. Komňacký se stal nástupcem šestatřicetiletého Luboše Kozla, kterého představenstvo po víkendové porážce 1:2 v Mostu odvolalo. Jablonečtí pod jeho vedením vyhráli pouze jeden z devíti ligových zápasů a v tabulce jim patří až 14. místo. Šestapadesátiletý Komňacký získal vedle českého také slovenský titul, loni triumfoval v lize i v poháru s MFK Ružomberok. O Komňackého přitom stál i sousední Liberec, který se s Jabloncem dělí o čtrnáctou příčku v lize a jehož vedení v neděli odvolalo hlavního trenéra Michala Zacha. Pod Ještěd by se tak po necelých čtyřech letech mohl vrátit Ladislav Škorpil, který se Slovanem v roce 2002 získal titul. Dalším adeptem je Jaroslav Hřebík, naopak ze hry údajně vypadl sparťanský prezident Jozef Chovanec.

Příští týden zmapuje letecká pozorovací mise z Ruska vojenské objekty v České republice. Ruští experti se podle tiskové služby ministerstva obrany vracejí do Česka zhruba po roce. Dvaadvacetičlenná posádka přistane v pondělí odpoledne na pardubickém letišti. Inspekční let provede v letounu typu Antonov An-30B ve středu nebo ve čtvrtek, v pátek mise pravděpodobně skončí. Snímkovat vojenské objekty umožňuje smlouva o otevřeném nebi. Podle této smlouvy je Česká republika povinna přijmout až čtyři pozorovací lety ročně, stejný počet inspekcí může provést u signatářů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Pozorovací misi nad územím Ruska letos v září uskutečnila i česká armáda. Spolu se Španělskem a Portugalskem provedla pozorovací let v délce 5500 kilometrů, při kterém se pořizovaly fotografie. Cílem dohody je totiž posílit transparentnost vojenských činností a důvěru mezi jednotlivými státy.

Stanoviště taxi u parkoviště v Holešovicích v Praze 7 už nebude mít vyobrazení Fair Place (poctivé místo). Magistrát tímto způsobem letos odlišil stání se správci, kteří ručí za kvalitu služeb včetně toho, že zákazníci nebudou okradeni. Vyobrazením ruky se vztyčeným palcem a nápisem Fair Place bylo v létě označeno téměř pět desítek stanovišť se správcem. Jednou z povinností provozovatelů je to, aby byl na stání vždy připravený automobil taxi. Magistrát na základě podnětu ale zjistil, že u holešovického tomu tak není. Pražští taxikáři se netěší příliš dobré pověsti. Jméno jim kazí řidiči, kteří předražují jízdné. Ceny účtované některými taxikáři jsou pověstné, na nešvar upozorňují turisty i zahraniční průvodce.

V pátek po poledni byl z vazební věznice v Praze na Pankráci propuštěn polský lobbista Jacek Spyra. Ve vazbě byl od konce května. Spolu se svým údajným komplicem Tomášem Kejlou je obviněn z pokusu o podvod. Po majiteli společnosti Agrofert Andreji Babišovi měl opakovaně požadovat úplatek deset milionů korun. Za to mu slíbil, že ho zbaví problémů s jeho vyšetřováním v Polsku. Agrofert na něj proto podal trestní oznámení. Babiš vše nahlásil na policii, která polského lobbistu zadržela přímo na schůzce, na které mu měl zástupce Agrofertu peníze předat. Spyrovi hrozí až 12 let vězení. O jeho propuštění na dvoumiliónovou kauci rozhodl v září Obvodní soud pro Prahu 4. Jeho verdikt však následně zrušil Městský soud v Praze v neveřejném jednání. Soud tak učinil kvůli formálním důvodům, kterými údajně byly nesrovnalosti při platbě kauce. Podle deníku Právo byla Spyrova kauce zaplacena ze dvou různých účtů a soud chtěl vysvětlit, proč se tak stalo, aby měl jasno, komu by měl případně kauci vrátit.

Výměnu dvou novorozenců v třebíčské nemocnici zavinily loni v prosinci dvě zdravotní sestry, odpovědnost ale nese i dalších pět zdravotníků dětského a gynekologického oddělení. Oznámil to ředitel nemocnice Petr Mayer. Dvě sestry dětského oddělení podle něj budou propuštěny, jedna s okamžitou platností. Své místo musí opustit primář a vrchní sestra dětského oddělení. Další dva zaměstnanci budou přeřazeni na jiné místo a tři dostanou písemnou důtku. Ředitel Mayer se nezříká odpovědnosti za chod nemocnice, osobní vinu však necítí. Ani krajský náměstek pro zdravotnictví Pavel Hájek necítí odpovědnost za záměnu dětí, o své rezignaci neuvažuje. V krajských nemocnicích je podle něj vše v pořádku, pracují na akreditacích. Po skončení krajské kontroly v nemocnici bude podle Hájka dalším krokem jednání s rodinami o odškodnění. O jeho výši však odmítl spekulovat. Záměnu Veroniky a Nikoly odhalil žďárský soud v rámci občanskoprávního sporu o otcovství Broži a jeho partnerky Trojanové z Jabloňova na Žďársku. Soud si vyžádal znalecký posudek, při němž experti provedli rozbory DNA šesti lidem, mezi nimi i manželskému páru Čermákových z Přibyslavic na Třebíčsku, kteří vychovávali druhé zaměněné dítě.

V Protivíně na Písecku se od dubna příštího roku otevře první krokodýlí expozice v Česku, kde by návštěvníci měli obdivovat všechny dosud známé druhy těchto predátorů. Farmu na odchov krokodýlů, včetně nejohroženějších druhů, k níž později přibude i zoo, zakládá v bývalé Schwarzenberské stodole nedaleko náměstí chovatel Miroslav Procházka. "V Evropě existují tři takové projekty, jeden je v Dánsku a druhým je farma ve Francii u atomové elektrárny. V Česku to ale bude první speciální zoo se zaměřením na všechny druhy krokodýlů," řekl podnikatel v ekologickém zemědělství. Zatím zde má 11 terárií s 11 druhy, v konečné fázi plánuje Procházka 30 terárií. Do nich přestěhuje všechny své krokodýly z farmy ve Chvalšinách, kde se jejich chovu věnuje už od roku 2000. Může se přitom pochlubit hned několika jedinci vzácného krokodýla kubánského včetně jeho čistokrevných mláďat, která se mu podařilo před dvěma lety rozmnožit jako vůbec prvnímu Evropanovi. Procházka má 18 ze všech 23 druhů, které na světě existují. V teráriích se stará o sedm desítek zvířat. Vlastní i dva páry nejvzácnějšího krokodýla filipínského. Ve volné přírodě jich je jen asi 150 kusů.

Vicepremiér a šéf zelených Martin Bursík v neděli doprovodí předsedu vlády Mirka Topolánka za zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Diplomatům chce pomoct při prosazování kandidatury Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti. Bursík tvrdí, že nedávné vystoupení prezidenta Václava Klause na téma klimatických změn na půdě OSN vedlo k tomu, že některé tichomořské státy přešly na stranu druhé kandidátské země, kterou je Chorvatsko. O možnosti, že ostrovní státy, které ohrožuje stoupající hladina oceánů, po vystoupení Klause upřednostní ve volbě Chorvatsko, hovořil Bursík už před prezidentovým odjezdem do New Yorku. Česko usiluje o zvolení za nestálého člena rady na příští dva roky. Volby se budou konat v úterý. Prezident Václav Klaus na konferenci, která předcházela zahájení Valného shromáždění OSN, prohlásil, že zvýšení globálních teplot v posledních letech, desetiletích a stoletích bylo v historickém porovnání velmi malé a jeho důsledky na člověka a jeho aktivity jsou zanedbatelné. Hrozba spojená s hypotetickým budoucím globálním oteplováním podle něj není vědecky podložena a vychází jen ze spekulativních prognóz.