Zprávy | Z archivu rubriky

Českého prezidenta Václava Klause překvapilo, že bývalý americký viceprezident Al Gore dostal Nobelovu cenu míru. Gore se zabývá globálním oteplováním a jeho dopadem na civilizaci a přírodu. Klaus však jeho názory označuje za falešné a opakovaně proti nim veřejně vystupuje. Považuje je dokonce za větší hrozby než samotné globální oteplování. Klausovi vadí Goreovo zpochybňování základních principů současné civilizace. Exprezident Václav Havel považuje naopak rozhodnutí nobelovského výboru za neobyčejně šťastnou volbu. Udělení Nobelovy ceny míru Al Goreovi ocenil i ministr životního prostředí Martin Bursík. Gore podle něj "veškerou svou autoritu vložil do propagace ochrany klimatu". Ocenění si Gore zaslouží také podle Vojtěcha Koteckého z ekologické organizace Hnutí Duha. Globální změny podnebí podle něj bezprostředně ohrožují životy stamilionů lidí v chudých, suchých zemí Afriky či Asie. Gore je pak podle Koteckého "excelentním příkladem politika, který místo další kariéry raději vytáhl jeden konkrétní problém a soustředil svoji váhu na jeho řešení".

Vicepremiér a šéf zelených Martin Bursík v neděli doprovodí předsedu vlády Mirka Topolánka za zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Diplomatům chce pomoct při prosazování kandidatury Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti. Bursík tvrdí, že nedávné vystoupení prezidenta Václava Klause na téma klimatických změn na půdě OSN vedlo k tomu, že některé tichomořské státy přešly na stranu druhé kandidátské země, kterou je Chorvatsko. O možnosti, že ostrovní státy, které ohrožuje stoupající hladina oceánů, po vystoupení Klause upřednostní ve volbě Chorvatsko, hovořil Bursík už před prezidentovým odjezdem do New Yorku. Česko usiluje o zvolení za nestálého člena rady na příští dva roky. Volby se budou konat v úterý. Prezident Václav Klaus na konferenci, která předcházela zahájení Valného shromáždění OSN, prohlásil, že zvýšení globálních teplot v posledních letech, desetiletích a stoletích bylo v historickém porovnání velmi malé a jeho důsledky na člověka a jeho aktivity jsou zanedbatelné. Hrozba spojená s hypotetickým budoucím globálním oteplováním podle něj není vědecky podložena a vychází jen ze spekulativních prognóz.

Příští týden zmapuje letecká pozorovací mise z Ruska vojenské objekty v České republice. Ruští experti se podle tiskové služby ministerstva obrany vracejí do Česka zhruba po roce. Dvaadvacetičlenná posádka přistane v pondělí odpoledne na pardubickém letišti. Inspekční let provede v letounu typu Antonov An-30B ve středu nebo ve čtvrtek, v pátek mise pravděpodobně skončí. Snímkovat vojenské objekty umožňuje smlouva o otevřeném nebi. Podle této smlouvy je Česká republika povinna přijmout až čtyři pozorovací lety ročně, stejný počet inspekcí může provést u signatářů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Pozorovací misi nad územím Ruska letos v září uskutečnila i česká armáda. Spolu se Španělskem a Portugalskem provedla pozorovací let v délce 5500 kilometrů, při kterém se pořizovaly fotografie. Cílem dohody je totiž posílit transparentnost vojenských činností a důvěru mezi jednotlivými státy.

Předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová by si přála zrušit poplatek za pobyt dítěte v porodnici, který koalice nedávno schválila v rámci reformy veřejných financí. Poplatky mají být zavedeny od příštího roku. Předseda KDU a vicepremiér Jiří Čunek je k záměru Šojdrové skeptický, nicméně připouští debatu o změnách, pokud ovšem nenabourají celý systém. Připomněl, že lidovci před schválením reformy žádali osvobození od poplatků pro děti do 15 let. Pak byl ale podle něj přijat kompromis, kdy každá rodina má dostat roční příspěvek na vyrovnání poplatků. To se týká i novorozenců. Zavedení poplatků za zdravotní služby napadá opozice i organizace pacientů. ČSSD připravuje ústavní stížnost. K té se chce podle svého viceprezidenta Josefa Mrázka připojit i Svaz pacientů. Podle reformy by měly matky v porodnici platit do doby, než porodí, 60 korun jen za sebe. Jakmile porodí, budou platit dalších 60 korun denně za dítě, i když je například v inkubátoru.

Výměnu dvou novorozenců v třebíčské nemocnici zavinily loni v prosinci dvě zdravotní sestry, odpovědnost ale nese i dalších pět zdravotníků dětského a gynekologického oddělení. Oznámil to ředitel nemocnice Petr Mayer. Dvě sestry dětského oddělení podle něj budou propuštěny, jedna s okamžitou platností. Své místo musí opustit primář a vrchní sestra dětského oddělení. Další dva zaměstnanci budou přeřazeni na jiné místo a tři dostanou písemnou důtku. Ředitel Mayer se nezříká odpovědnosti za chod nemocnice, osobní vinu však necítí. Ani krajský náměstek pro zdravotnictví Pavel Hájek necítí odpovědnost za záměnu dětí, o své rezignaci neuvažuje. V krajských nemocnicích je podle něj vše v pořádku, pracují na akreditacích. Po skončení krajské kontroly v nemocnici bude podle Hájka dalším krokem jednání s rodinami o odškodnění. O jeho výši však odmítl spekulovat. Záměnu Veroniky a Nikoly odhalil žďárský soud v rámci občanskoprávního sporu o otcovství Broži a jeho partnerky Trojanové z Jabloňova na Žďársku. Soud si vyžádal znalecký posudek, při němž experti provedli rozbory DNA šesti lidem, mezi nimi i manželskému páru Čermákových z Přibyslavic na Třebíčsku, kteří vychovávali druhé zaměněné dítě.

Rodina Gáborových získá odškodné 16,5 milionu korun za pozdní resuscitaci syna Milana v nemocnici v Prostějově. Krajský soud v Brně v odvolacím řízení potvrdil, že lékaři chybovali. Uvedla to mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Soud tak potvrdil předchozí verdikt prostějovského okresního soudu, proti kterému se nemocnice odvolala. Tentokrát je možné pouze dovolání nebo ústavní stížnost. Právní zástupkyně nemocnice Ivana Hučínová uvedla, že další možnosti využije. Dnes šestileté dítě upadlo krátce po narození v nemocnici do bezvědomí. Zřejmě se mu na čas zastavilo srdce a přestalo dýchat. Zdravotníci je ale nezačali resuscitovat včas a chlapec utrpěl nevratné poškození mozku. Nyní je mentálně na úrovni kojence a potřebuje nepřetržitou péči. Nemocnice pochybení dlouho odmítala. Patnáctimilionové odškodné vysoudili nedávno i rodiče chlapce, jenž se před čtyřmi roky topil na školním výletě organizovaném školou z jihočeského Cizkrajova. Zůstaly mu trvalé následky. Odškodné měla podle rozhodnutí krajského soudu zaplatit chlapci škola, která ale tolik peněz nemá. Pomoc proto obci, která školu zřizuje, poskytl kraj, ministerstvo školství a financí. Škola má nyní pozastavenou činnost.

Odškodnění 500.000 korun přiznal tento pátek ostravský krajský soud třicetileté Romce Ivetě Červeňákové za nechtěnou sterilizaci. Podle soudu nemocnice pochybila. Zásah do práv mladé ženy soudce označil za nezvratitelný. Peníze by žena měla dostat za způsobenou fyzickou a psychickou újmu. Vyplatit by jí je měla Městská nemocnice Ostrava. Ta se ale brání a tvrdí, že má písemný souhlas pacientky. Zvažuje případné odvolání k olomouckému vrchnímu soudu. Podle právní zástupkyně žalobkyně Michaely Kopalové jde o historicky první případ, kdy soud přiznal odškodné pro ženu, která byla nechtěně sterilizována. Červeňáková sterilizaci prodělala před deseti lety. Tehdy rodila druhé dítě a podruhé císařským řezem. Lékaři a zdravotnický personál ale podle soudu nepostupovali správně a ve zdravotnické dokumentaci chybí doklady o tom, že by matka se sterilizací řádné a podle předpisů souhlasila. Červeňáková žila podle svých slov dalších sedm let v domnění, že má jen antikoncepční tělísko. Když chtěla po lékaři, aby jí ho odstranil, protože chce další dítě, dozvěděla se pravdu. Nyní společně s manželem uvažují o adopci.

V pátek po poledni byl z vazební věznice v Praze na Pankráci propuštěn polský lobbista Jacek Spyra. Ve vazbě byl od konce května. Spolu se svým údajným komplicem Tomášem Kejlou je obviněn z pokusu o podvod. Po majiteli společnosti Agrofert Andreji Babišovi měl opakovaně požadovat úplatek deset milionů korun. Za to mu slíbil, že ho zbaví problémů s jeho vyšetřováním v Polsku. Agrofert na něj proto podal trestní oznámení. Babiš vše nahlásil na policii, která polského lobbistu zadržela přímo na schůzce, na které mu měl zástupce Agrofertu peníze předat. Spyrovi hrozí až 12 let vězení. O jeho propuštění na dvoumiliónovou kauci rozhodl v září Obvodní soud pro Prahu 4. Jeho verdikt však následně zrušil Městský soud v Praze v neveřejném jednání. Soud tak učinil kvůli formálním důvodům, kterými údajně byly nesrovnalosti při platbě kauce. Podle deníku Právo byla Spyrova kauce zaplacena ze dvou různých účtů a soud chtěl vysvětlit, proč se tak stalo, aby měl jasno, komu by měl případně kauci vrátit.

Občanská demokratická strana uspěla ve sporu s bývalým unionistickým poslancem Zdeňkem Kořistkou spjatým s aférou kolem údajného pokusu o politickou korupci. Kořistka podle pražského městského soudu poškodil dobrou pověst ODS, když ji nařkl z úplatkářství. Za to se má ODS omluvit a zaplatit jí 100 tisíc odškodné. ODS požadovala deset milionů. Proti verdiktu se lze odvolat k vrchnímu soudu, což Kořistka podle svých slov určitě udělá. Policie v září 2004 obvinila asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka z toho, že Kořistkovi při červencové schůzce nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Žalobce je nejdřív odmítl vzít do vazby a později jejich stíhání zrušil. Případ byl dvakrát odložen, verdikt potvrdila i nejvyšší žalobkyně. Ačkoli Kořistka stále trval na tom, že se ho Dalík s Večerkem pokusili jako vyslanci ODS uplatit, dvojice říkala, že lže. Podali na něj dvě žaloby na ochranu osobnosti, kterými se domáhali omluvy a každý půlmilionové satisfakce. Ostravský soud loni v říjnu rozhodl, že se jim má Kořistka omluvit a zaplatit jim dohromady 30.000 korun. Bývalý poslanec se však odvolal.

Maskovaný a ozbrojený policista z Písku přepadl v noci na pátek čerpací stanici v Železné Rudě na Klatovsku. Podle Inspekce ministra vnitra, která ho delší dobu sledovala, je podezřelý, že se dopustil celkem šesti podobných přepadení. Při pátečním přepadení nereagoval na výzvy zásahové jednotky, prorazil zátarasy a snažil se od pumpy ujet svých osobním autem. Přitom poškodil dvě služební vozidla. Policisté museli na ujíždějící auto vystřelit. Nikdo nebyl zraněn. Policista je podezřelý ze série ozbrojených loupežných přepadení v okresech Benešov, Pelhřimov, Příbram, Plzeň-jih a Klatovy. Podle ministra vnitra Ivana Langra jde o velmi závažný případ, který je však ojedinělý. "Trest musí být nekompromisní, pokud takto závažnou činnost páchá policista, je to mimořádně alarmující. Naštěstí jde o velmi ojedinělý případ podobného charakteru," uvedl Langer.