Zprávy | Z archivu rubriky


Expremiér Stanislav Gross poskytl podle svých slov minulý týden policii informace a dokumenty o koupi akcií společnosti Moravia Energo. Nadále trvá na tom, že se jednalo o čistě obchodní záležitost, při níž nebyly porušeny žádné právní předpisy. Gross tak reagoval na výzvu sociálních demokratů, aby nákup a následný prodej svých akcií veřejnosti vysvětlil. Opět zdůraznil, že ho vzhledem k uzavřeným smlouvám váže povinnost mlčenlivosti. Dále tvrdí, že všechny transakce ohledně akcií se uskutečnily bankovními převody, a jsou tedy dostatečně průhledné a dohledatelné.

Zhruba třetinový podíl v Moravia Energo, která patří mezi nejvýznamnější tuzemské obchodníky s elektřinou, koupil Gross letos od svého známého a někdejšího náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory. Nákup financovala slovenská pobočka české finanční a poradenské firmy Key Investments. Dluh u ní za Grosse minulý týden zaplatil neznámý sponzor, který na její účet složil 13,5 milionu korun. Ve čtvrtek pak Gross prodal 31 procent společnosti Moravia Energo firmě Arca Capital Bohemia slovenského finančníka Pavola Krúpy. Podle informací Mladé fronty Dnes za něj dostal 100 milionů korun. Grossův obchod prověřuje policie, protože kvůli nákupu akcií čelí bývalý premiér trestnímu oznámení. Podal ho provozovatel protikorupční linky Jiří Jehlička. Ten se domnívá, že Gross mohl při nákupu akcií zneužít informace, jež měl jako představitel státu k dispozici. Gross před téměř třemi lety opustil premiérskou funkci kvůli tomu, že nedokázal věrohodně vysvětlit, kde vzal 1,2 milionu korun na pořízení bytu. Po odchodu z čela vlády i ČSSD se stal advokátním koncipientem.

U malých dětí žijících v prostředí se znečištěným ovzduším hrozí daleko vyšší riziko vzniku zánětu průdušek (bronchitidy) než u dětí, které vyrůstají v čistším prostředí. V nové studii, publikované v americkém vědeckém časopise Environmental Health Perspective, to uvádí tým amerických a českých vědců, kteří koncem 90. let podrobili klinickým testům přes 1100 českých dětí. Podle nich jsou na vině především polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), které vznikají nedokonalým spalováním fosilních paliv, tedy při výrobě energie, při spalování odpadů, vlivem silniční dopravy a v neposlední řadě i při kouření. Do lidského těla se dostávají ze vzduchu, ale také z potravy. Jak uvedl spoluautor studie, český ekotoxikolog Radim Šrám, velkým problémem je hlavně fakt, že se PAU vážou na jemné prachové částice, které se usazují velmi pomalu, a často se proto dostanou do velké vzdálenosti od zdroje. Varující závěr výzkumu podle něj zní, že u dětí ve věku dva až čtyři a půl roku žijících ve znečištěném prostředí se zvyšuje riziko výskytu zánětu průdušek až o 56 procent. U dětí do dvou let je hrozba vyšší zhruba o 29 procent.

Česká vláda v této souvislosti již letos v červnu na návrh ministerstva životního prostředí schválila národní plán, který by měl v následujících sedmi letech přispět k redukci emisí obsahujících mimo jiné polycyklické aromatické uhlovodíky. Program počítá hlavně s omezením vytápění uhlím a zpřísněním emisních parametrů automobilů. Podle zprávy o životním prostředí za minulý rok však dýchají stále téměř dvě třetiny obyvatel Česka vzduch obsahující nadlimitní koncentrace jemných prachových částic, a to nejen ve městech. Česko totiž již druhým rokem překračuje plošné limity dané Evropskou unií.

Vytváření kladných společenských vzorů vede často k mystifikaci, tvrdí historička Pavla Vošahlíková z Historického ústavu Akademie věd, která je vedoucí projektu Biografický slovník českých zemí. Základy k tomu položilo školství v druhé polovině 19. století a následující 20. století na ně v mnohém navázalo. Rozdíl podle ní spočívá v tom, že zatímco dříve byla působnost školy dominantní, později sílil vliv tisku a v současné době zejména elektronických médií. Soudí, že různé, někdy i senzacechtivé pořady mohou vytvářet podobné mystifikace jako škola v 19. století.

Koncem šedesátých let 19. století rakousko-uherské mocnářství opouštělo politiku, která bránila vzdělání poddaných. I když převládlo přesvědčení, že je vysoká úroveň znalostí žádoucí, platila výhrada, že musí sloužit k mravní a náboženské výchově. Jana Žižku pedagogové doporučovali podávat sice jako nepřemožitelného bojovníka, který ale sám boj nevyhledával, ale bránil se jen proti domácím i cizím nepřátelům. O Habsburcích se tvrdilo, že už od mládí prokazovali lásku a náklonnost k českému jazyku. Vládu "zeměpána" měli učitelé srovnávat s vládou Karla IV., který měl přízvisko "otec vlasti". Vedle učitelů k těmto mystifikacím přispívali ilustrátoři učebnic.

V podobných idealizacích pokračovaly i školy v Československu. Příkladem je první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který byl glorifikován nejen v učebnicích, ale i v písních jako tatíček nebo osvoboditel. Na tyto tradice navázali komunisté, když glorifikovali svého prvního prezidenta Klementa Gottwalda. Předválečné Československo mělo také baťovskou legendu. Přispěl k ní i sám Tomáš Baťa, který si najal historiografa. Při vytváření společenských vzorů nemusí jít podle Vošahlíkové o falzifikaci. Vždycky je totiž nutný výběr informací a pak už záleží jenom na tom, jaké jsou priority. Hodnotový žebříček dnešní mladé generace je jiný než u generací předchozích. Vzory hledá spíš mezi úspěšnými sportovci a zpěváky, než mezi politiky či vědci, soudí historička.