Zprávy | Z archivu rubriky

Rakousko ponechá nejméně tři čtvrtě roku po vstupu nových členských zemí EU do schengenského systému otevřených hranic na svém pomezí většinu bezpečnostních sil. Jejich úkolem bude sledovat vývoj za nových podmínek. Prohlásil to ve čtvrtek rakouský ministr vnitra Günther Platter, podle nějž ale rozhodně nejde o výraz nedůvěry vůči sousedům. "Toto rozhodnutí nepředstavuje žádnou nedůvěru vůči novým schengenským zemím, ale jde pouze o bezpečnostní opatření," řekl Platter podle agentury APA. "Chceme vědět, co se bude dít," dodal. Zatímco ministr vnitra mluvil o tom, že většina pohraničních policistů a vojáků rakouské armády přidělených k ostraze hranice zůstane v pohraničí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem nejméně devět měsíců, hejtman Dolních Rakous Erwin Pröll byl ještě méně konkrétní.

Někteří poslanci ODS nejsou spokojeni s tím, že se vláda na přání zelených zavázala zmrazit výstavbu nových jaderných bloků. Téma jaderné energie nyní ve sněmovně otevřeli socialisté, kteří navrhli, aby to už nebyl kabinet, ale přímo dolní komora, kdo bude rozhodovat o energetické koncepci státu. Hlasování, k němuž se sněmovna dostane nejdříve příští týden, ukáže, nakolik jsou výhrady vnitrokoaličních kritiků vážné a zda mohou ohrozit i koalici jako takovou. Rozdílná stanoviska ukázala čtvrteční diskuse ve sněmovně. S ministrem životního prostředí a šéfem Strany zelených Martinem Bursíkem se v ní názorově střetl poslanec a člen vnitrostranické platformy v ODS Jan Klas. Na rozdíl od zelených si nemyslí, že by se stát měl stavby nových jaderných bloků vzdávat, jak to činí programové prohlášení kabinetu. Klas navrhl, aby vláda sněmovně do 30. června 2008 předložila novou energetickou koncepci státu. O tom, zda dolní komora kabinet o koncepci skutečně požádá, rozhodnou poslanci na této schůzi, a to v rámci jednání o zákonu o hospodaření energií.

Státem ovládaná elektrárenská skupina ČEZ má hotový projekt na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Záleží jen na vládě, zda dá tomuto plánu zelenou, nebo zda tento projekt skončí. Pokud s ním vláda bude souhlasit, může začít schvalovací proces. V Poslanecké sněmovně to ve čtvrtek řekl stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban. Vyjádření společnosti ČEZ ČTK shání, ministr průmyslu Martin Říman (ODS) Urbanovo tvrzení odmítl. "Já nechci zabíhat do podrobností, ale zodpovědně prohlašuji, že pan kolega Urban se hluboce mýlí," reagoval Říman. Současná vláda má navíc ve svém programovém prohlášení bod, podle něhož nebude podporovat výstavbu dalších jaderných zdrojů.

Největším nepřítelem větrných elektráren jsou úředníci ministerstva životního prostředí, řekl ve čtvrtek na konferenci o větrné energetice odcházející náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Pávek (Strana zelených). Při posuzovaní výstavby v krajině prý nepřihlížejí k širším souvislostem. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK shání. "Předpisy ochrany přírody a krajiny a jejich interpretace je velmi zahleděná do sebe, aniž by vnímala širší souvislosti udržitelného rozvoje," řekl Pávek. Pávek kritizoval vedle metodiky MŽP o umisťování staveb v nezastavěném území i chyby ve stavebním zákoně. Chybou podle náměstka je, že legislativa přistupuje k větrným elektrárnám jako ke stavbám. Větrníky lze ale v případě potřeby velmi rychle odstranit, zasypat základy a vrátit krajinou do původního stavu, dodal Pávek.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang potvrdil únik tajných informací kontrarozvědky. Data prý před třemi lety vynesl bývalý pracovník BIS, v době úniku byly informace již tři roky staré. Údajně byly tajné informace ohroženy, ale nikoli zneužity. Novinářům to na čtvrtečním briefingu oznámil předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). Členové komise jednali s Langem v sídle BIS od čtvrtečního rána. Mluvčí BIS Jan Šubert řekl, že uniklé tajné informace se nedostaly do prostředí, kde by mohly být zneužity. V současnosti jsou prý data opět pod kontrolou. Ani Tejc, ani Šubert však nechtěli specifikovat, zda je má kontrarozvědka zpátky ve svých rukou. O úniku se prý informační služba dozvěděla až po dvou letech a teprve poté začala činit kroky k tomu, aby informace získala zpět.

Státní zástupce ve čtvrtek navrhl udělit bývalé prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové, obžalované za účast v procesu s političkou Miladou Horákovou, trest pěti let vězení. Horáková byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech. Pětaosmdesátiletá Polednová se líčení neúčastní kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Trest na spodní hranici sazby, která byla 12 až 15 let, doporučil státní zástupce ještě snížit, vzhledem k věku obžalované a jejímu podílu na procesu. Jde o vůbec první soud, který se vztahuje k procesu s Horákovou. Polednová je obžalována ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí až patnáct let vězení. Podle obžaloby se zúčastnila jasně zmanipulovaného procesu, i když věděla, že o vině a trestu pro nepřátele tehdejšího komunistického režimu se již rozhodlo mimo soudní síň.

Předseda klubu komunistických poslanců Pavel Kováčik brání projekt nové budovy Národní knihovny od světově proslulého architekta českého původu Jana Kaplického. Jako člen poradního sboru ředitele Národní knihovny měl možnost se s projektem seznámit a je přesvědčen, že je dobrý, řekl na čtvrteční tiskové konferenci KSČM. Za Kaplického projekt se ve čtvrtek postavil i předseda sněmovního výboru pro kulturu Walter Bartoš z ODS. Očekává, že výbor se bude po skončení této sněmovní schůze spory kolem knihovny zabývat, a to za přítomnosti ministra kultury Václava Jehličky. "Jsem pro to, aby ta knihovna stála na Letné. Mně se ta stavba líbí," řekl ČTK Bartoš. Předseda komunistického klubu Kováčik ve čtvrtek zpochybnil tvrzení premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka, že nová budova Národní knihovny nepatří mezi vládní priority a že na ni nejsou v rozpočtu vyčleněny peníze. Citoval z návrhu rozpočtu, podle kterého vláda počítá v roce 2008 na výstavbu nové knihovny s 218 miliony korun, v roce 2009 s 395 miliony a v roce 2010 s 461 miliony korun.

Svůj příspěvek k současné diskusi o nové budově Národní knihovny (NK) ve čtvrtek představila i Balbínova poetická strana. Na místě, kde by měla podle plánů NK budova stát, zástupci strany slavnostně zahájili provoz Balbínovy prozatímní národní knihovny na Letné. Knihovna recesistů má podobu té části nábytku pro ukládání knížek, které se v češtině říká stejně jako instituci knihy shromažďující, opatrující a půjčující. Balbínova strana chce "podpořit moudré a naprosto nepolitické jednomyslné rozhodnutí pravicových zastupitelů, kteří řídíce se vkusem svého bývalého guru jsou připraveni zabránit špatnému vlivu cizáckých architektů na milované občany pražské a za cenu osobních obětí zabránit výstavbě Národní knihovny zde na Letné". Balbínovci tak narážejí na známé výroky prezidenta Václava Klause, kterému se návrh stavby architekta Jana Kaplického nelíbí.

Prezident Václav Klaus se mezi pěti nejvyššími ústavními činiteli těší největší důvěře. Podle průzkumu agentury STEM z počátku října mu stabilně důvěřují zhruba tři čtvrtiny občanů. Výsledek podle analytika agentury Jaroslava Huka neodporuje ve středu prezentovanému šetření, podle kterého si Klaus počátkem října pohoršil. "Čtvrteční ukazuje dlouhodobou důvěru, středeční hodnocení práce v posledním měsíci," řekl ČTK. Z průzkumu prezentovaného ve středu vyplynulo, že Klausovi jako ústavní instituci důvěřuje 65 procent Čechů, zatímco při posledním podobném výzkumu v červnu to bylo 73 procent lidí. Průzkum se stejně jako ve čtvrtek zveřejněný uskutečnil od 1. do 8. října, tedy krátce poté, co prezident na konci září vystoupil ve všeobecné rozpravě 62. zasedání Valného shromáždění OSN s kritickým projevem na téma globálního oteplování.

Opoziční ČSSD navrhuje, aby se důchodový věk po dosažení hranice 63 let zmrazil a na plánovaných 65 let se začal zvyšovat od nynějška až asi za 20 let. ČTK to řekl místopředseda strany a její stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. S odchodem do penze v 65 letech po roce 2030 počítá důchodová reforma, kterou navrhuje ministr práce Petr Nečas (ODS). Úpravu penzijního systému projednává komise parlamentních stran. S tím, že by lidé po roce 2030 odcházeli do penze v 65 letech, ČSSD souhlasí. Podle Škromacha je ale nutné najít model, podle něhož by věk rostl. Věková hranice se posouvá už od poloviny 90. let, a to na 63 let. U mužů se každoročně zvedá o dva a u žen o čtyři měsíce. Muži původně odcházeli do penze v 60 letech, bezdětné ženy v 57 letech a matky podle počtu dětí v 53 až 56 letech. Podle tabulky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení, by měli muži dosáhnout důchodové hranice 63 let v roce 2016 a bezdětné ženy v roce 2019. Zatímco podle Nečase by zvyšování důchodového věku mělo dál plynule pokračovat, ČSSD by ho zmrazila u mužů asi na 12 let a u žen zhruba na devět let.