Zprávy | Z archivu rubriky

Pokud se nová Národní knihovna začne stavět do roku 2010, přijde zhruba na tři miliardy korun. Řekl to v Otázkách Václava Moravce ředitel knihovny Vlastimil Ježek. Zatím se počítalo asi se dvěma miliardami. Přesný rozpočet bude moci Národní knihovna určit na základě analýzy až poté, co skončí diskuse o stavbě budovy. Pro Národní knihovnu se v návrhu rozpočtu na příští rok počítá pro novostavbu s 219 miliony, s 396 miliony pro rok 2009 a 462 miliony pro rok 2010. Kolik podobné stavby stojí, může dokumentovat rozpočet Státní technické knihovny, která vyrůstá v Dejvicích. Budova měla původně přijít na 1,8 miliardy korun, přičemž Nejvyšší kontrolní úřad v létě odhadl, že náklady na ni vzrostou 3,2 miliardy korun.

Záchrana zřícenin středověkých hradů, péče o historické hřbitovy a o další chátrající památky byly na programu víkendové mezinárodní konference Památková péče v občanské společnosti - Trosky 2007. Třicet účastníků řešilo i způsoby, jak na obnovu památek získat peníze z tuzemských a evropských programů. Nezisková sdružení zvelebují v Česku i na Slovensku řadu zřícenin středověkých hradů.

Brankář Petr Čech figuruje v padesátičlenné nominaci na prestižní ocenění Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa. Vyhlášení letošního ročníku ankety, kterou od roku 1956 organizuje specializovaný časopis France Football, je naplánováno na 2. prosince. Širší výběr nominovaných magazín zveřejnil na své internetové stránce. Loni se Čech mezi 50 nominovaných hráčů nedostal, před dvěma lety skončil jako nejlepší z brankářů čtrnáctý. Reprezentační brankář se již dostal do třicetičlenné nominace na podobné ocenění světové fotbalové federace FIFA.

Domácnosti vytápěné dálkovým teplem budou muset od příštího roku sáhnout hlouběji do kapsy. Pokud by se všechny vlivy, které se do ceny promítají, sečetly, mohla by cena vzrůst až o třetinu, řekl to mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Střízlivější odhady počítají se zhruba desetiprocentním zdražením. To by pro rodinu v třípokojovém panelákovém bytě, která používá dálkové teplo k vytápění i ohřevu vody, znamenalo zvýšení měsíčních plateb o zhruba 100 až 150 korun. O kolik skutečně teplo v příštím roce zdraží, bude v jednotlivých městech zřejmé během několika týdnů. Energetický regulační úřad již pravidla pro tvorbu cen v příštím roce zveřejnil a teplárenské společnosti je nyní podle výměru počítají. Teplo od ledna zdraží nejen kvůli vyšším cenám vstupů, například uhlí, zemního plynu či biomasy, ale také vody, která teplo odběratelům dodává. Do ceny se rovněž promítne zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty, nová ekologická daň, dražší emisní povolenky a přísnější limity na sirnatost paliva. Centrální zásobování teplem má v Česku zhruba 1,5 milionu domácností, což představuje zhruba čtyři miliony lidí, a řada firem a institucí.

Český cyklokrosař Zdeněk Štybar poprvé v kariéře vyhrál závod Světového poháru. Dvojnásobný mistr světa v kategorii do 23 let porazil na úvod seriálu v belgickém Kalmthoutu o půl minuty domácího favorita Svena Nijse, třetí skončil Francis Mourey z Francie. Jednadvacetiletý Štybar si dojel pro svou premiérovou výhru zcela suverénně. Všem soupeřům ujel už v druhém kole a náskok si udržel až do cíle. Navázat na úvodní výhru bude moci Štybar už za šest dnů, kdy Světový pohár pokračuje závodem v Táboře.

Změny, které souvisejí se snižujícím se rozpočtem vojska, by se měly podle dřívějších informací dotknout pozemních a vzdušných sil i velení armády. V rámci úspor chce ministerstvo také snižovat počet lidí v resortu do roku 2010 až o 1200 osob ročně, což je v souladu s usnesením vlády o tříprocentním snižování počtu zaměstnanců ve státní správě. Cílem reformy má podle armády být mimo jiné zvýšení procenta jednotek, které mohou působit v zahraničních misích. Vojáci tak reagují na doporučení NATO. Vojsko proti původní podobě reformy chce zvýšit i počet posádek. Změny by se měly týkat i vojenských záchranných praporů. Ministerstvo obrany chce z šesti záchranných praporů zachovat v nynější podobě jen dva. Zůstat by měly v Rakovníku a Olomouci. Prapor v Kutné Hoře by měl být zrušen, ostatní tři by měly dostat jinou funkci. Současných šest záchranných praporů stojí armádu ročně údajně asi miliardu korun. Podle armády však pomoc při živelních pohromách může zvládnout každý voják bez ohledu na svoji specializaci. V roce 2018, kdy vojsko plánuje ukončení hlavní části transformace, by měla armáda mít asi 26.000 vojáků a 8800 občanských zaměstnanců. Podle loňských údajů působí v ozbrojených složkách asi 25.000 profesionálních vojáků a 20.000 občanských zaměstnanců.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změny zákona o sociálních službách. Dotknout by se mohly dotací i výše a způsobu vyplácení příspěvků. Sdělil to ministr práce Petr Nečas. Národní rada osob se zdravotním postižením by do chystané novely ráda prosadila některé úpravy, o jichž s ministrem jedná. Podle zákona o sociálních službách začali letos postižení a potřební senioři dostávat od státu příspěvky na péči podle své závislosti na pomoci. Příjemci si pak sami platí ústav, pečovatele, stacionář či opatrování v rodině. Příspěvky pobírá podle předsedy rady postižených Václava Krásy zatím asi 230.000 lidí. Jejich počet se prý ještě zvýší. Podle některých poskytovatelů si ale lidé peníze od státu nechávají a služby si za ně neplatí. Žadatelé o příspěvek si stěžují na dlouhé vyřizování, na rozhodnutí o udělení čekají i měsíce. Zařízení zase poukazují na systém dotací, o které musí žádat každý rok. Nemají tak jistotu, že je znovu dostanou a budou moci dál fungovat. "Intenzivně pracujeme na změnách zákona. Zvažujeme nyní různé varianty řešení," uvedl Nečas. Podle něj by se příspěvky na péči nemusely vyplácet jen v hotovosti, ale i v poukázkách. Lidé by si mohli zvolit, jak chtějí částku na služby dostávat. Národní rada osob se zdravotním postižením navrhuje změnu výše příspěvků a ráda by dosáhla i změn v systému dotací. Podle ní by se měly udělovat na tři až pět let. Jejich výše by se mohla stanovit podobně jako ve zdravotnictví. Tedy podle počtu klientů a poskytnutých služeb v minulém příslušném období. Ceny služeb by byly stanoveny pro celou republiku. Této úpravě však zatím brání legislativa.

Přibližně 1500 lidí si prohlédlo prostory Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě. Den otevřených dveří vedení divadla uspořádalo k oslavě 100. narozenin historické budovy. Otevřena byla 28. září 1907 a prvním představením bylo drama Friedricha Schillera Wilhelm Tell. Hru nastudoval nově ustavený činoherní soubor německého divadla v Moravské Ostravě. "Návštěvníky nejvíce zajímalo zákulisí, kam se běžně nemohou dostat. Na to se stojí veliké fronty," řekla pracovnice divadla Kristýna Kolářová. Přímo pod jevištěm se mohli podívat na točnu a propadlo. Příchozí měli šanci vidět i vlásenkárnu, žehlírnu, sklad kostýmů a kulis. Zajímali se také o audiovizuální moderní studio. Divadlo je pořídilo díky penězům, které daroval japonský císař. Součástí oslav je i výstava Divadlo Antonína Dvořáka v proměnách doby a uměleckých souborů 1907-2007. Bude zahájena 29. října v prostorách Ostravského muzea. Výstava bude dokumentovat nejen proměny budovy Divadla Antonína Dvořáka, ale zájemci uvidí i dokumenty, fotografie z inscenací a fotografie předních umělců, z nichž mnozí v Ostravě začínali svou dráhu.

Rodiče dětí, které byly zaměněny loni v prosinci v třebíčské nemocnici, se zatím nedohodli na tom, kdy se holčičky vrátí do biologických rodin. Podle původních předpokladů to mělo být k datu jejich narození - 9. prosince. S rodinami ale nyní pracuje nový psycholog a po dohodě s ním žádný termín pro výměnu nebude stanoven. "Provedena bude tehdy, až na to maminky budou připraveny", řekl příbuzný a mluvčí rodiny z Jabloňova na Žďársku Milan Smejkal. Podle něj stanovení pevného data prosazovala krajská psycholožka, s níž rodiny donedávna pracovaly. Matky to ale stresovalo. Nyní není vyloučeno ani to, že k výměně skutečně dojde před prvními narozeninami dětí, ale ani to, že to bude později.

Desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Kytara napříč žánry zahájil koncert Mama Africa v pražském Dejvickém divadle. Tradiční africké melodie a tanec představí akustická kytara, perkuse a zpěv. Mama Afrika se podle organizátorů řadí mezi příležitostné projekty muzikantů, kteří mají osobní vztah k hudbě černého kontinentu. Hudební festival Kytara napříč žánry představí světové kytaristy současnosti. Do Prahy zavítají Australan Tommy Emmanuel i Španěl Paco de Lucia. Publikum se může těšit nejen na klasiku, ale i rytmy jazzu, flamenka a blues. Do 27. listopadu se uskuteční 13 koncertů.