Zprávy | Z archivu rubriky

Domácnosti vytápěné dálkovým teplem budou muset od příštího roku sáhnout hlouběji do kapsy. Pokud by se všechny vlivy, které se do ceny promítají, sečetly, mohla by cena vzrůst až o třetinu, řekl to mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Střízlivější odhady počítají se zhruba desetiprocentním zdražením. To by pro rodinu v třípokojovém panelákovém bytě, která používá dálkové teplo k vytápění i ohřevu vody, znamenalo zvýšení měsíčních plateb o zhruba 100 až 150 korun. O kolik skutečně teplo v příštím roce zdraží, bude v jednotlivých městech zřejmé během několika týdnů. Energetický regulační úřad již pravidla pro tvorbu cen v příštím roce zveřejnil a teplárenské společnosti je nyní podle výměru počítají. Teplo od ledna zdraží nejen kvůli vyšším cenám vstupů, například uhlí, zemního plynu či biomasy, ale také vody, která teplo odběratelům dodává. Do ceny se rovněž promítne zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty, nová ekologická daň, dražší emisní povolenky a přísnější limity na sirnatost paliva. Centrální zásobování teplem má v Česku zhruba 1,5 milionu domácností, což představuje zhruba čtyři miliony lidí, a řada firem a institucí.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se chystá v pondělí vládě předložit první analýzu neúspěchu Česka při kandidatuře na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Ministr to řekl v televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Česká republika se kandidatury vzdala po neúspěšných dvou kolech volby. Místo nestálého člena pak získalo ve třetím kole hlasování Chorvatsko, které bylo českým soupeřem. "Myslím, že jako každá věc nemá jediný důvod, proč jsme prohráli, má víc důvodů," uvedl Schwarzenberg. Nic podle něj ale nenaznačuje, že by důvodem neúspěchu byl časový souběh českého předsednictví EU a místa nestálého člena rady. Již dříve se objevily informace o tom, že by se tak v českých rukách údajně soustředil příliš velký vliv. Analýza podle Schwarzenberga rozebírá mimo jiné to, proč bylo "Chorvatsko jiným státům sympatické". Důvodem českého neúspěchu bylo prý i to, že se od roku 1996, kdy se Česko rozhodlo o členství ucházet, v zemi vystřídalo několik vlád. "V té době jsme ztratili terén, zatímco Chorvatsko soustavně pracovalo. V té době tedy dosti států naverbovalo," řekl ministr.

Rodiče dětí, které byly zaměněny loni v prosinci v třebíčské nemocnici, se zatím nedohodli na tom, kdy se holčičky vrátí do biologických rodin. Podle původních předpokladů to mělo být k datu jejich narození - 9. prosince. S rodinami ale nyní pracuje nový psycholog a po dohodě s ním žádný termín pro výměnu nebude stanoven. "Provedena bude tehdy, až na to maminky budou připraveny", řekl příbuzný a mluvčí rodiny z Jabloňova na Žďársku Milan Smejkal. Podle něj stanovení pevného data prosazovala krajská psycholožka, s níž rodiny donedávna pracovaly. Matky to ale stresovalo. Nyní není vyloučeno ani to, že k výměně skutečně dojde před prvními narozeninami dětí, ale ani to, že to bude později.

Pokud se nová Národní knihovna začne stavět do roku 2010, přijde zhruba na tři miliardy korun. Řekl to v Otázkách Václava Moravce ředitel knihovny Vlastimil Ježek. Zatím se počítalo asi se dvěma miliardami. Přesný rozpočet bude moci Národní knihovna určit na základě analýzy až poté, co skončí diskuse o stavbě budovy. Pro Národní knihovnu se v návrhu rozpočtu na příští rok počítá pro novostavbu s 219 miliony, s 396 miliony pro rok 2009 a 462 miliony pro rok 2010. Kolik podobné stavby stojí, může dokumentovat rozpočet Státní technické knihovny, která vyrůstá v Dejvicích. Budova měla původně přijít na 1,8 miliardy korun, přičemž Nejvyšší kontrolní úřad v létě odhadl, že náklady na ni vzrostou 3,2 miliardy korun.

Víc než polovina Pražanů nesouhlasí s postojem primátora Pavla Béma k návrhu knihovny, která má podle projektu architekta Jana Kaplického vyrůst na Letné. Podle průzkumu agentury STEM z konce tohoto týdne provedeným pro Českou televizi souhlasí s primátorem, který by rád knihovnu posunul na jiné místo Prahy, pouze pětina Pražanů. Bémovi kritici přitom ve velké většině patří k sympatizantům občanských demokratů. V rámci celého Česka souhlasí s Bémem 35 procent respondentů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změny zákona o sociálních službách. Dotknout by se mohly dotací i výše a způsobu vyplácení příspěvků. Sdělil to ministr práce Petr Nečas. Národní rada osob se zdravotním postižením by do chystané novely ráda prosadila některé úpravy, o jichž s ministrem jedná. Podle zákona o sociálních službách začali letos postižení a potřební senioři dostávat od státu příspěvky na péči podle své závislosti na pomoci. Příjemci si pak sami platí ústav, pečovatele, stacionář či opatrování v rodině. Příspěvky pobírá podle předsedy rady postižených Václava Krásy zatím asi 230.000 lidí. Jejich počet se prý ještě zvýší. Podle některých poskytovatelů si ale lidé peníze od státu nechávají a služby si za ně neplatí. Žadatelé o příspěvek si stěžují na dlouhé vyřizování, na rozhodnutí o udělení čekají i měsíce. Zařízení zase poukazují na systém dotací, o které musí žádat každý rok. Nemají tak jistotu, že je znovu dostanou a budou moci dál fungovat. "Intenzivně pracujeme na změnách zákona. Zvažujeme nyní různé varianty řešení," uvedl Nečas. Podle něj by se příspěvky na péči nemusely vyplácet jen v hotovosti, ale i v poukázkách. Lidé by si mohli zvolit, jak chtějí částku na služby dostávat. Národní rada osob se zdravotním postižením navrhuje změnu výše příspěvků a ráda by dosáhla i změn v systému dotací. Podle ní by se měly udělovat na tři až pět let. Jejich výše by se mohla stanovit podobně jako ve zdravotnictví. Tedy podle počtu klientů a poskytnutých služeb v minulém příslušném období. Ceny služeb by byly stanoveny pro celou republiku. Této úpravě však zatím brání legislativa.

Sociální demokraté hodlají v úterý v Poslanecké sněmovně navrhnout, aby snížená sazba daně z přidané hodnoty zůstala na pěti procentech a nezvyšovala se na devět procent, jak předpokládá schválená vládní reforma veřejných financí. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek. Daň by se tak nezvyšovala zejména u potravin, které v Česku v poslední době zdražují. Výpadek daňových příjmů navrhují podle Haška sociální demokraté nahradit tím, že sazba daně z příjmu právnických osob zůstane na 24 procentech. Ministr zemědělství a místopředseda ODS Petr Gandalovič se v uvedeném diskusním pořadu k záměru ČSSD postavil negativně.

Zhruba 180 Čechů, kteří vycestovali do Egypta s cestovní kanceláří Sunny Days, tam kvůli poruše letadla egyptské letecké společnosti Koral blue neplánovaně zůstalo déle. Člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura řekl, že CK Sunny Days se o své klienty v Egyptě postarala a snaží se co nejrychleji pro ně zajistit náhradní letadlo. Podle majitele cestovní kanceláře by měli klienti přiletět zpět do České republiky v neděli večer.

Změny, které souvisejí se snižujícím se rozpočtem vojska, by se měly podle dřívějších informací dotknout pozemních a vzdušných sil i velení armády. V rámci úspor chce ministerstvo také snižovat počet lidí v resortu do roku 2010 až o 1200 osob ročně, což je v souladu s usnesením vlády o tříprocentním snižování počtu zaměstnanců ve státní správě. Cílem reformy má podle armády být mimo jiné zvýšení procenta jednotek, které mohou působit v zahraničních misích. Vojáci tak reagují na doporučení NATO. Vojsko proti původní podobě reformy chce zvýšit i počet posádek. Změny by se měly týkat i vojenských záchranných praporů. Ministerstvo obrany chce z šesti záchranných praporů zachovat v nynější podobě jen dva. Zůstat by měly v Rakovníku a Olomouci. Prapor v Kutné Hoře by měl být zrušen, ostatní tři by měly dostat jinou funkci. Současných šest záchranných praporů stojí armádu ročně údajně asi miliardu korun. Podle armády však pomoc při živelních pohromách může zvládnout každý voják bez ohledu na svoji specializaci. V roce 2018, kdy vojsko plánuje ukončení hlavní části transformace, by měla armáda mít asi 26.000 vojáků a 8800 občanských zaměstnanců. Podle loňských údajů působí v ozbrojených složkách asi 25.000 profesionálních vojáků a 20.000 občanských zaměstnanců.

V pražské Sazka Areně vystoupila v sobotu americká zpěvačka Gwen Stefani na závěrečném koncertě evropské části svého turné The Sweet Escape. Pro osmatřicetiletou interpretku to je její poslední sólové vystoupení na starém kontinentu. Po návratu do USA a po odehrání několika koncertů totiž zpěvačka plánuje návrat ke své mateřské skupině No Doubt. Její vystoupení bylo jednou z největších podzimních hudebních akcí v metropoli a sklidilo velký úspěch.