Zprávy | Z archivu rubriky

Američané chtějí, aby se Rusové zapojili do budování protiraketové obrany USA, veškeré kroky v jednání s Ruskem bude americká strana konzultovat s Českou republikou, uvedl v Praze americký ministr zahraničí Robert Gates po jednání s premiérem Mirkem Topolánkem. USA navrhly ve snaze uklidnit ruské obavy, aby některé části jejich protiraketového "deštníku" nebyly v plné pohotovosti. Podle tohoto návrhu by štít byl plně aktivován, jen když by byla zaznamenána hrozba.

Sérii jednání o záměru USA postavit v ČR část protiraketové základny zahájil v úterý v Praze americký ministr obrany Robert Gates schůzkami s prezidentem Václavem Klausem a poté se svojí českou kolegyní Vlastou Parkanovou. Klaus jednal o protiraketové základně s Gatesem v březnu ve Washingtonu. Setkal se zde také s viceprezidentem Richardem Cheneym. Oba českou stranu ujistili, že o plánu umístit radar na českém území jednají s Ruskem. Právě Moskva proti záměru hlasitě protestuje. Rusové označují umístění americké protiraketové základny ve střední Evropě za hrozbu pro vlastní bezpečnost a strategickou rovnováhu ve světě.

Americký ministr obrany je v ČR týden před dalším kolem vyjednávání české a americké delegace o smlouvách, které mají plánovanou stavbu radaru umožnit. Zástupci obou států totiž již několik měsíců dolaďují podmínky stavby radaru v Česku. Podle ministerstev obrany a zahraničí vyjednávání o dvou smlouvách pokročila, i když se experti obou zemí zatím neshodli na znění všech bodů. Česko již kvůli radaru navštívilo několik vrcholných amerických představitelů. V červnu zde byl prezident George Bush. Uvedl mimo jiné, že si uvědomuje, jak důležité bude pro radarovou stanici získat českou veřejnost - radar ale podle průzkumů veřejného mínění většina Čechů odmítá.

Poslanecká sněmovna přes odpor a kritiku opozice v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Stát tak bude hospodařit se schodkem téměř 71 miliard korun, výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu. O konečné podobě a osudu rozpočtu by měli poslanci hlasovat začátkem prosince.

Některé pražské nemocnice a další zdravotnická zařízení dosud fungující samostatně chce ministerstvo zdravotnictví sloučit do větších celků. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek o svých plánech s pražskými, ale i brněnskými nemocnicemi hovořil s poslanci zelených a KDU-ČSL. Konkrétní změny však neupřesnil. Podle něj to ani nejde, protože expertní komise ještě neuzavřely svou práci. Jednání ukázalo, že někteří koaliční poslanci mají k úmyslům ministerstva výhrady. Zeleným se například nezamlouvá návrh, aby se pražský Ústav hematologie a krevní transfúze sloučil s Všeobecnou fakultní nemocnicí. Změny ministerstvo zdravotnictví plánuje i v Brně. Počítá s tím, že se pět brněnských nemocnic sloučí do dvou, případně do jednoho holdingu. Nemocnice se zároveň mají přeměnit na akciové společnosti. Fakultní nemocnice U svaté Anny, v jejímž areálu má vzniknout Mezinárodní centrum klinického výzkumu, má být v jednom holdingu s Masarykovým onkologickým ústavem. Druhým subjektem by měla být nynější Fakultní nemocnice Brno, jejíž součástí bude dnešní Úrazová nemocnice a také dětská nemocnice. Poslanec a místopředseda zelených Ondřej Liška míní, že takové významné novinky musí provázet jejich obhajoba před veřejností. "Není možné takovéto kroky realizovat naráz, bez přípravy. Je potřeba o tom přesvědčovat neustále jak veřejnost, tak odbornou veřejnost. Tenhle vzkaz od nás pan ministr slyšel," uvedl. Předsedkyně poslanců KDU-ČSL Michaela Šojdrová, že lidovci podle ní chápou snahu ministra o účelnější financování zdravotnictví, chtějí ale mít jistotu, že změny nepoškodí pacienty.

Projekt, který lidem umožní komunikovat s úřady prostřednictvím počítače, začne v České republice fungovat do konce volebního období současné vlády, tedy do konce roku 2010. Na brněnském veletrhu Invex řekl ministr vnitra Ivan Langer, že se nejdříve musí vytvořit hustá síť kontaktních míst, posléze jednotný informační systém, k čemuž je potřeba zákon o e-govermentu a nakonec zákon o čtyřech základních registrech, které umožní sdílet informace mezi úřady. "Výsledkem všeho bude stav, kdy namísto lidí budou mezi jednotlivými úřady obíhat samotná data. Na jednom místě si tak občan během několika minut vyřídí vše, co potřebuje pro praktický život, například podá žádost o stavební povolení nebo přihlášku do výběrového řízení," dodal Langer.

Odpůrci plánované výstavby americké radarové stanice chtějí 17. listopadu demonstrovat v centru Prahy. Protestní pochod má začít na Václavském náměstí a vyvrcholit před sídlem vlády. Sdělil to mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Tamáš. K účasti na demonstraci bude zvát i posádka autobusu "Nezákladňák", který se vydal z Prahy na týdenní turné po republice. Protest začne na Václavském náměstí, kde bude k dispozici i velký videoprojektor. "Na Národní třídě uctíme památku studentů, kteří snili o tom, že jednou tady nebudou rozhodovat politici o osudu celé země," dodal Tamáš. Poté se průvod demonstrantů vydá ke Strakově akademii, kde akce vyvrcholí. Organizátoři věří, že protest bude mít masovou podporu. "Chtěli bychom, aby účast byla kolem 10.000 lidí a více," uvedl Tamáš.

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Většina lidí přitom není podle sociologických průzkumů záměru Američanů nakloněna. Washington chce konečné rozhodnutí slyšet příští rok.

Čtvrtina českých společností zvažuje přesun svého sídla do zahraničí. Vedou je k tomu zejména daňové důvody. Firmy jsou však nespokojené i s nepřehledností a nesrozumitelností zákonů nebo špatnou vymahatelností práva. Vyplývá to ze společného průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Podnikatelského inkubátoru při VŠE v Praze. ČTK o výsledcích zářijového průzkumu mezi 290 podnikateli a firmami informoval Podnikatelský inkubátor. "Přes 80 procent firem považuje daně v Česku za vysoké a statistiky jim dávají za pravdu," uvedl ředitel inkubátoru Miroslav Křížek s tím, že podle poslední zprávy Eurostatu je sazba daně z příjmů v ČR nejvyšší ze všech nových členů Evropské unie. Českou legislativu považuje za nepřehlednou 92 procent respondentů a 85 procent jí nerozumí. Za vůbec neproblematičtější oblast má 35 procent dotázaných právě daně, takřka pětina hodnotí jako nejvíce problematickou oblast pracovního práva a 15 procent občanskoprávní oblast.

Pokud by se nyní konalo referendum o uspořádání letních olympijských her v Praze, pro olympiádu by se vyslovilo 54 procent hlasujících. Vyhlášení celostátního referenda k této otázce si přeje 51 procent obyvatel ČR. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který zveřejnila agentura STEM. Stoupenci her mají výraznější převahu především v mladších věkových skupinách a spíše mezi muži než ženami. Dvě pětiny lidí odmítají jakékoliv referendum o olympiádě. Nejsilnější hlas pro referendum zaznívá od příznivců KSČM, častěji si referendum přejí také mladí lidé, zvláště studenti. Z těch, kteří referendum požadují, se vyslovuje převážná většina pro jeho uskutečnění v celém státě; konání referenda pouze na území Prahy si přeje šest procent dotázaných. O tom, že Praha usiluje o pořádání letní olympiády v roce 2016, případně 2020, vědí skoro všichni Češi (91 procent respondentů). Vysoké je i povědomí o tom, že Praha už zaslala Mezinárodnímu olympijskému výboru oficiální přihlášku (70 procent lidí).

Kubánské úřady v noci na pondělí deportovaly z ostrova českého občana a občana Slovenska, kteří se zúčastnili akce pořádané místní opozicí. Oznámila to agentura EFE s odvoláním na diplomatické zdroje. Český velvyslanec v Havaně Vít Korselt sdělil, že ambasáda se o případu dozvěděla z disidentských zdrojů a od imigrační policie, oficiálně však žádnou informaci neobdržela. Stejně je na tom podle EFE i slovenské velvyslanectví. Oba muži byli podle EFE zadrženi v neděli ráno ve městě Santa Clara, kde byli ubytováni, a téhož den byli posazeni do letadla společnosti Air France, které mířilo do Paříže. Zadržený Slovák je prý členem Evropské sítě organizací pro monitorování voleb. Čech, rovněž člen jisté nevládní organizace, mu údajně pomáhal jako tlumočník. Oba na ostrov přijeli 19. října a v sobotu se zúčastnili konference, kterou organizoval kubánský opoziční novinář Guillermo Fariňas na téma podmínek, jež musejí splňovat volby, aby byly transparentní a spravedlivé. V neděli se na Kubě konaly obecní volby a cizinci chtěli navštívit několik volebních místností v Santa Claře. Nebylo jim to však dovoleno, sdělil Fariňas, který byl podle EFE rovněž asi na hodinu zadržen.

K odstranění zákonů o vyvlastňování a vyhánění vyzvala předsedkyně německého Svazu vyhnanců Erika Steinbachová na slavnostním shromáždění k 50. výročí založení tohoto vyhnaneckého sdružení. Vyzvala rovněž k dialogu mezi německými politiky a jejich partnery z ostatních evropských zemí o této stránce evropských poválečných dějin. Německá kancléřka Angela Merkelová před vyhnanci v projevu ujistila, že cílem spolkové vlády je hledat na dané téma "přiměřený" dialog se sousedními zeměmi. Steinbachová, která je členkou Křesťanskodemokratické unie kancléřky Merkelové, ocenila přítomného bavorského premiéra Günthera Becksteina, že vyhledává kontakty s českými politiky. Zároveň uvedla, že i v sousedních zemích jsou patrné snahy zabývat se problematikou vyhnanců. "V Evropské unii bohužel stále platí zákony o vyhánění a zbavování práv, což koliduje s pojetím základních hodnot. Na to se nesmí zapomínat a na tom se musí intenzivně pracovat," řekla Steinbachová.

Angela Merkelová prohlásila, že osud vyhnaných Němců je součástí německé identity a kulturní dědictví bývalých východních částí Německa je součástí německé kultury. Zdůraznila však také, že nelze přehlížet zločiny národního socialismu a zaměňovat příčiny a následky, a upozornila, že cílem spolkové vlády je hledání dialogu se sousedy. Podle Merkelové má dnes Německo bohaté vztahy s Polskem a Českem a kulturní dědictví v oblastech dříve obývaných Němci v těchto zemích se dnes už vnímá jako společné evropské dědictví.

Proti návrhu reformy vinařského průmyslu je stále většina zemí. ČTK to řekl český ministr zemědělství Petr Gandalovič po jednání se svými kolegy v Lucemburku. On sám příliš nevěří, že by se reforma stihla projednat do konce letošního roku, což byl původní plán současného portugalského předsednictví unie. Ministři se v pondělí podle informací ČTK ale dohodli, že země budou v rámci společné zemědělské politiky zveřejňovat, kolik který zemědělec konkrétně dostává na dotacích, což podporuje i ČR. "Hlavním výsledkem jednání je několikáté odmítnutí návrhu vinné reformy. Většina zemí je opět proti," uvedl Gandalovič. Rozdíly přetrvávají v otázce rozdělování dotací pro členské země či otázka klučení vinic. Česká republika se snaží prosadit návrh, aby se dotace rozdělovaly podle ploch vinic a objemu produkce vína. Navrhovaný způsob dotací zohledňuje z poloviny objemy čerpání z minulosti, a jen z jedné čtvrtiny rozlohu vinic a z další čtvrtiny objem vyrobeného vína. To se však ani po nynějším jednání nepodařilo změnit. Podle zástupců ČR tak zůstává způsob rozdělování nespravedlivý. Proti návrhu je vícero zemí.