Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus je znepokojen snahami extremistických skupin, které chtějí 10. listopadu u příležitosti výročí takzvané křišťálové noci v nacistickém Německu zorganizovat pochod historickou pražskou židovskou čtvrtí. Apeluje na všechny odpovědné orgány, aby nedopustily konání takovéto politicky a morálně nepřijatelné akce. Informoval o tom mluvčí Hradu Petr Hájek. "Prezident obdržel v této souvislosti dopis Centra Simona Wiesenthala, jemuž odpověděl v duchu výše zmíněného prohlášení," uvedl Hájek. Magistrát už dvakrát pochod neonacistů, kteří ho ohlásili na protest proti účasti českých vojáků v Iráku, zakázal. Městský soud jeho rozhodnutí ale pokaždé zrušil kvůli procesním chybám. Neonacisté tak pravděpodobně budou moci pražskou židovskou čtvrtí pochodovat. Pražská radnice chce však podniknout všechny reálné kroky k tomu, aby byl pochod nakonec zakázán. Uvažuje o kasační stížnosti, která ovšem nemá odkladný účinek. Jestliže se městu nepodaří dosáhnout opětovného zákazu, jsou úředníci připraveni v případě potíží demonstraci na místě rozpustit. Židovská obec chce neonacistům v pochodu zabránit. U Staronové synagogy uspořádá 10. listopadu ve 14.00 hod. pietní shromáždění na památku obětí křišťálové noci. K aktivnímu odporu vyzvala v úterý již Židovská liberální unie.

Nabídku amerického ministra obrany Roberta Gatese, aby ruská strana mohla být přítomna na plánované americké základně v Brdech, považuje sociálně demokratický místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek za nepřijatelnou. Tento postup podle něj může ohrozit českou suverenitu. Zaorálek proto ve středu vyzval vládu Mirka Topolánka, aby sněmovnu informovala, zda věděla už dříve o této nabídce Američanů a proč v kladném případě o možné účasti cizích vojsk na českém území neinformovala parlament. Čeká, že premiér se k této věci vyjádří nejpozději ve čtvrtek, kdy bude ve sněmovně mluvit o stavu vyjednávání o radaru. Zaorálkovi vadí, že se rodí dvoustranná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou, která úplně obchází NATO i Evropskou unii. Nabídku jako Rusko podle něj Česká republika nedostala, i když patří mezi blízké spojence USA. Gatesův slib, že veškeré kroky v jednání s Ruskem bude americká strana konzultovat s Prahou, považuje Zaorálek za nedostatečný. Přitom mu nevadí účast ruských vojáků na českém území, ale samotný princip amerického návrhu. Pro mnohé vládní politiky je ale nepřijatelná myšlenka, že by se Rusové vrátili na české území. Například předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil případnou účast ruských vojáků na americké základně za obrovský problém pro Česko a prakticky nepřijatelnou možnost.

Od 1. listopadu otevře Lucembursko svůj pracovní trh Česku a ostatním unijním "nováčkům", kteří do Evropské unie vstoupili v roce 2004 a letos. Potvrdilo to tiskové středisko lucemburské vlády. Čeští občané zatím mohou bez povolení pracovat v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Nizozemsku. Omezení v různé míře ještě platí v Německu, Rakousku, Francii, Belgii a Dánsku. To ale slíbilo otevřít pracovní trh během roku 2008. U Německa a Rakouska lze předpokládat, že restrikce vůči Česku a ostatním východoevropským členům unie ponechají v platnosti pravděpodobně až do roku 2011. Obávají se totiž přílivu levné pracovní síly do svých zemí.

Stát nebude za rodiče hradit dlužné výživné na děti. V závěrečném hlasování neuspěla tuto středu ve sněmovně předloha ČSSD, která počítala s tím, že některým neúplným rodinám by alimenty vyplácel stát. Proti návrhu byli koaliční poslanci. Rozhodnutí předcházela bouřlivá rozprava, která místy přerůstala v osobní výpady. Poslanci se shodli pouze v tom, že situace některých neúplných rodin je skutečně velmi tíživá. Koalice ale návrh sociálních demokratů považuje ve svém důsledku za asociální, protože znevýhodňuje sociálně slabé úplné rodiny a naopak je vstřícný vůči rodičům, kteří na své děti neplatí. Podle poslankyně ODS Evy Dundáčkové je pro rodiny v nouzi určen "propracovaný systém sociálních dávek". Politici se přeli i o to, zda ČSSD správně odhadla náklady na případné zavedení zákona, o legislativní kvalitu normy a řadu dalších věcí. Podobný zákon prosadili zejména socialisté a komunisté již loni. Krátce po červnových volbách ho ale prezident vetoval. Podle Václava Klause by podporoval nezodpovědnost rodičů. Minulá dolní komora už o vetu nemohla znovu hlasovat, a proto ČSSD předložila novou verzi uvedené normy, opět ale neuspěla.

Energetickou koncepci státu, a tím i případnou výstavbu nových jaderných bloků, bude i nadále schvalovat vláda. Poslanci odmítli návrh ČSSD, aby rozhodnutí o koncepci přešlo na sněmovnu. Sociálním demokratům se tímto hlasováním nepodařilo rozdělit vládní koalici. Někteří poslanci ODS v minulých dnech vyjádřili nespokojenost s tím, že se kabinet na přání zelených zavázal v tomto volebním období nestavět další jaderné bloky. Návrh poslance ČSSD Milana Urbana ale nikdo z koalice nepodpořil. Levice přesto přesun schvalování energetické koncepce na sněmovnu málem prosadila. Podpořil ji totiž i exposlanec ČSSD Miloš Melčák. Koalici nakonec zachránil druhý bývalý sociální demokrat Michal Pohanka, který s levicí nehlasoval. Téma jaderné energie ve sněmovně otevřeli socialisté při projednávání zákona o hospodaření energií. Podle zelených i ministra průmyslu Martina Římana (ODS) to byl účelový krok, kterým chtěli rozbít soudržnost koalice. Z věcného hlediska se podle něj nic nemění. I aktualizovaná energetická koncepce státu bude vycházet z toho, že Česko bude nadále vyrábět energii především z uhlí, jádra a dalších doprovodných zdrojů. Platí současně i závazek z vládního prohlášení, že do roku 2010 se nebudou stavět nové jaderné bloky.

Na definitivním znění návrhu majetkového vyrovnání s církvemi se vláda a církve chtějí shodnout do konce listopadu. Tehdy se mají sejít komise zastupující obě strany. Po středečním jednání na ministerstvu kultury to řekl jeho šéf Václav Jehlička a arcibiskup Jan Graubner. Stát navrhuje, že církvím vyplatí za majetek zabavený za minulého režimu 83 miliard korun. Graubner, který předsedá církevní komisi, spolu se šéfem Ekumenické rady církví Pavlem Černým představili Jehličkovi své připomínky. O některých bodech chtějí církve se státem ještě jednat, Graubner ale neupřesnil, kterých oblastí se to týká. Jehlička zdůraznil, že oběma stranám jde o kompromisní řešení. Chce, aby vláda dostala návrh k posouzení v prosinci, poté by se jím měli zabývat poslanci. Již dříve Jehlička uvedl, že církevním řádům navrhuje stát vrátit třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila uvedená finanční náhrada 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 až 70 let. Řeholním řádům a kongregacím by byla umožněna naturální restituce majetku, u církví a náboženských společností by stát podle stávajícího návrhu postupoval cestou paušální finanční náhrady, jež by zahrnovala odškodnění za majetek, který nelze vydat.

Republiková rada zelených trvá na nominaci Dušana Lužného do čela ministerstva školství, přestože předseda zelených a vicepremiér Martin Bursík ve středu uvedl, že hledá i dalšího kandidáta. Podle předsedy republikové rady Dalibora Stráského nicméně kvůli sporu nehrozí rozpad koalice či vyslovení nedůvěry předsedovi strany. "Vystupování z koalice není otázkou dne," řekl Stráský ČTK. Rada podle něj ví, že si nemůže od premiéra jmenování Lužného vynutit, na druhou stranu by podle zelených mělo být v silách nejmenší koaliční strany nominaci prosadit. Bursík podle některých zelených neplní dostatečně roli vyjednavače a příliš podléhá diktátu občanských demokratů. Vyčítají mu, že se ve sporu s koaličními partnery o práci na evropských programech nezastal nyní už exministryně Dany Kuchtové a podobně se chová i v případě nominace Lužného. Bursík tvrdí, že Topolánkovy námitky vůči Lužnému jsou nepřekonatelné.

Premiér Mirek Topolánek tuto středu oznámil vojákům i civilním zaměstnancům, že vojenská základna v Přerově zůstává. Ukončil tak nejistotu pracovníků vrtulníkové základny, které hrozilo zrušení a přemístění do Náměšti nad Oslavou. Přesto však do Náměšti bude muset odejít asi čtvrtina z 1200 zaměstnanců, protože se tam přemístí například i bitevní vrtulníky takzvané Tygří letky. Podle Topolánka vláda zachování letiště posuzovala nejen z vojenského, ale i z regionálního hlediska. "Kdyby základna nevyhověla nárokům na základnu 21. století, nemohla by zůstat a nepomohly by ani legitimní ohledy na rozvoj regionu," řekl Topolánek. O osudu přerovské vrtulníkové základny se začalo mluvit poté, co byla v listopadu 2003 schválena koncepce reformy armády. Ta z úsporných důvodů počítala pouze se dvěma leteckými základnami v Náměšti nad Oslavou a Čáslavi. Vojáci se měli z Přerova do Náměšti přestěhovat do konce letošního roku. Vláda poté své rozhodnutí pozastavila. Bylo to i kvůli nátlaku hejtmanů okolních krajů i starostů tamních obcí. Tento týden kabinet vyhověl doporučení komise, která možnost zachování základny v regionu několik měsíců zkoumala.

Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice a jeho tři náměstci Hynek Vlas, Jiří Sadílek a Evžen Vesecký chtějí opustit policii. Do konce roku požádají o propuštění ze služebního poměru. Ve středu o tom informoval náměstek policejního prezidenta Jiří Houba. Média spekulovala o odvolání Kubiceho v srpnu, a to kvůli dvěma důtkám. Dostal je za to, že Houbu neinformoval o výsledku výběrového řízení na místo svého náměstka a že se na poradě pohádal s ředitelem protidrogové centrály Jiřím Komorousem. O tom, že Kubice zřejmě ve své funkci skončí, se mluvilo již od konce loňského května, kdy čtyři dny před volbami předložil na zasedání sněmovního branného výboru svou zprávu. Z ní vyplynulo že tehdejší premiér Jiří Paroubek, ministerstvo vnitra a policejní prezident se snaží ovlivňovat vyšetřování některých případů, mimo jiné vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či kauzy biolíh. Kubice v ní uvedl, že organizovaný zločin prorostl do státní správy. Přestože část jednání poslanců byla uzavřená, dokumenty v režimu utajení unikly do médií. Sociální demokraté to tehdy označili za zneužití policie k politickému boji. Inspekce ministra vnitra chtěla původně Kubiceho, Vlase a Hrušku obvinit ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, z pomluvy a z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Žalobce Michal Zachystal z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ale v prosinci loňského roku rozhodl, že je trestně stíhat nebude.

Policejní vyšetřovatelé zřejmě odloží případ zaměněných novorozenců v třebíčské nemocnici. Dozorující okresní státní zástupce Zdeněk Špaček ve spisu dosud neshledal žádné náznaky spáchání trestného činu. S postupem policie je spokojen. Vyšetřovatelé ve středu provedli poslední plánovaný výslech lékaře. Trestním oznámením nemocnice se zabývali od 3. října. Nejdříve provedli testy DNA u postižených rodin, které potvrdily výsledky soudních znalců v kauze otcovství Libora Broži. Následovaly výslechy rodičů a celkem osmi zdravotníků. Vyšetřovatelé také prostudovali zdravotnickou dokumentaci, jež se případu týkala. Podle nemocnice pochybilo sedm zdravotníků, za záměnu dětí padly v nemocnici personální tresty. Ředitel nemocnice Petr Mayer dal výpověď primáři dětského oddělení Janu Kozákovi a vrchní sestře Jitce Pospíšilové. Druhá dětská sestra, jež děti koupala a přepsala dokumentaci, byla okamžitě propuštěna. Další, jež hrubě chybovala, běží dvouměsíční výpovědní lhůta. Krajští radní již prostudovali závěry nemocniční i krajské kontroly. Čekají na oponenturu nezávislých odborníků. Hejtman Miloš Vystrčil slíbil, že v úterý rozhodnou o eventuálních personálních změnách. Rodiče požadují odvolání ředitele Mayera.