Zprávy | Z archivu rubriky

Ruští vojáci u americké radarové základny v Brdech nebudou. Novinářům to řekl premiér Mirek Topolánek. Podobně se vyjádřil i před poslanci při sněmovních interpelacích. Premiér připouští, že by ruští inspektoři mohli mít možnost monitorovat a kontrolovat výstavbu i provoz americké radarové stanice. O případném přístupu ruských kontrolorů k radaru se ale teprve vyjednává a ve finále o něm rozhodne český parlament nebo referendum, zdůraznil premiér. O možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku hovořil při návštěvě Prahy ministr obrany USA Robert Gates. Uvedl zároveň, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany. O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu.

Prezident Václav Klaus dnes zdůraznil, že Gatesovy návrhy byly širší než jeden návrh, který zaujal média i občany. "Já bych tomu rozuměl tak, že k těmto návrhům by mělo být vážné politické jednání, myslím že i Bezpečnostní rada státu je pro to vhodná a ten komplex těch návrhů vzít prostě v úvahu," řekl prezident novinářům.

Bývalý český prezident Václav Havel je proti ústupkům Rusku v otázce vybudování amerického radaru na území České republiky. Pro agneturu DPA snahu Moskvy o zasahování do dění ve střední Evropě označil za neblahý pozůstatek studené války. Odmítl také zlehčování nebezpečí ze strany diktátorských režimů, které si snaží opatřit atomové zbraně a používají je ke "státnímu terorismu". Výstavbu protiraketového radaru v Česku považuje Havel za důležité bezpečnostní opatření pro Spojené státy i pro Evropu, a to i z psychologického hlediska. Rusko podle Havla na středoevropský prostor stále pohlíží jako na zpola své vlastnictví. Nedokáže prý ale určit hranice míry svého zasahování do dění v oblastech bývalého sovětského bloku a jen obtížně se smiřuje s pronikáním jiné mocnosti, v tomto případě Spojených států.

Podle bývalého ředitele civilní rozvědky (ÚZSI-Úřad pro zahraniční styky a informace) Karla Randáka stále hrozí, že informace uniklé z Bezpečnostní informační služby (BIS) budou zneužity. Randák zmizelé dokumenty prý sice osobně neviděl, jde prý ale o údaje týkající se privatizace a výběrových řízení. Randák to řekl po jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS, kam si ho poslanci pozvali.

BIS již dříve přiznala, že téměř dva roky byly informace mimo její kontrolu. Přesto ale tvrdí, že se nemohly dostat do nepovolaných rukou. Randák to ale považuje za absurdní. Ani technologie, kterými disponují tajné služby, prý nemůžou zaručit, že data nebyla zkopírována. Únik informací BIS oficiálně potvrdila minulý týden. Data prý před třemi lety vynesl bývalý pracovník BIS, v době úniku byly informace již tři roky staré. Tajné informace byly údajně ohroženy, ale nikoli zneužity. V současnosti jsou prý opět pod kontrolou tajné služby.

Ministři zahraničí takzvané visegrádské skupiny (V4) na zámku ve Štiříně u Prahy ve společném prohlášení vyzvali Barmu k propuštění politických vězňů včetně nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Novinářům prohlášení přednesl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Čtyři středoevropské státy také požadují, aby barmská vláda poskytla plné informace o osudu buddhistických mnichů a demokratických aktivistů, kterých se dotkly nedávná represivní opatření v zemi. Schwarzenberg doplnil, že prohlášení Česka, Polska, Slovenska a Maďarska je plně v souladu s politikou EU a OSN.

Pražští zastupitelé nesouhlasí s tím, aby se v Praze konaly demonstrace extremistů. Vyjádřili politování nad právním výkladem městského soudu, který zrušil úřední zákaz pochodu pravicových radikálů někdejší židovskou čtvrtí plánovaný na 10. listopadu. Pochod kritizoval prezident Václav Klaus a řada židovských organizací. Odpůrci extremistů se jim chystají přehradit cestu. Přidají se k nim i někteří zastupitelé. Primátor Pavel Bém (ODS) zdůraznil, že v případě konfrontace bude demonstrace pravicových radikálů rozpuštěna. Záměr extremistů vyvolává negativní reakce českých krajanských sdružení v Izraeli a dění kolem pochodu popisuje podrobně izraelský tisk. Magistrát podá proti rozhodnutí městského soudu stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Při takzvané křišťálové noci byly v roce 1938 v Německu zavražděny desítky Židů, desetitisíce jich byly odvlečeny do koncentračních táborů. Pochod extremistů byl ohlášen jako protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku. Magistrát dospěl na základě posudků k závěru, že oznámený účel je zástupný. Soud však uvedl, že magistrát nemá pravomoc zkoumat, zda oznámený účel shromáždění je, nebo není fiktivní a dovozovat, jaký je nebo mohl být skutečný důvod. Úřad může podle soudu posuzovat pouze účel, který byl oznámen.

Strážník pardubické městské policie Michal Kašpar, který byl ve středeční reportáži televize Nova označen za aktivního neonacistu, svlékne na konci října služební uniformu. Na výpovědi se dohodl s vedením policie. "Protože se jedná o velmi zásadní obvinění a byli bychom neradi, aby bylo spojováno se jménem městské policie, čehož si je vědom i pan Kašpar, tak aby se mohl očistit, dohodli jsme se na ukončení pracovního poměru, protože u nás není možnost postavit jej mimo službu," uvedl ředitel Městské policie Pardubice Petr Kvaš. Fotografie Kašpara v nacistických uniformách nebo pod hákovým křížem se objevily na internetu. Podle organizace Antifašistické akce, která televizi na případ upozornila, je členem organizace POW, která pomáhá vězněným neonacistům.

Ředitel Kvaš považuje televizní reportáž na zkreslenou. Strážník Kašpar byl členem klubu vojenské historie a fotografie pocházejí z jeho účinkování v různých ukázkách bitev nebo například z natáčení hraného dokumentu z doby druhé světové války v Pardubicích. Vyvozovat z toho jeho neonacistickou činnost je podle Kvaše nekorektní interpretace. Kašparova e-mailová adresa, která na webu organizace POW figuruje, je údajně pozůstatkem jeho jiných aktivit a dostala se prý na internet kvůli jeho neobratnosti při práci s počítačem.

V Česku, na Slovensku a v některých dalších evropských zemích je podle poznatků Rady Evropy (RE) a OSN porušováno právo na bydlení u Romů. Vlády těchto států by měly přijmout opatření k lepší ochraně tohoto základního práva obyvatel. Ve společném prohlášení to uvedli komisař RE pro lidská práva Thomas Hammarberg a zvláštní zpravodaj OSN pro slušné bydlení Milún Kothari. V poslední době se zvýšil počet stížností ohledně ubytování Romů. Většinou se jedná o úřední vystěhování romských skupin a rodin.

V textu zveřejněném tiskovým střediskem RE se jako další země porušující práva na ubytování Romů uvádějí Británie, Francie, Španělsko, Řecko, Irsko, Maďarsko, Itálie, Rusko, Slovinsko, Turecko, Albánie, Bosna, Srbsko a Bulharsko. Kothari z Rady OSN pro lidská práva a jeho kolega z RE Hammarberg kromě jiného navrhují, aby města a obce vyčlenily pozemky pro stěhující se Romy a vybavily je tak, aby zde Romové měli důstojné podmínky pro život.

Opoziční sociální demokracie ve sněmovně předložila návrh, aby snížená sazba daně z přidané hodnoty zůstala i v budoucnu na pěti procentech. Současně navrhuje, aby sazba daně z příjmu firem setrvala v příštím roce na 24 procentech místo na 19 procentech, jak předpokládá zákon. Návrh ve formě novely zákona o DPH by měl přijít na program na některé z příštích schůzí sněmovny. Sociální demokraté tak chtějí zrušit změny vyplývající ze schválené reformy veřejných financí. Od ledna má snížená sazba DPH, kam spadají například potraviny, léky nebo bydlení, vzrůst na devět procent. ČSSD se obává, že řada zboží a služeb v této sazbě zdraží a příjmově slabší skupiny na to doplatí. Podle daňového odborníka vládní ODS Michala Doktora však návrh ČSSD směřuje proti praxi všech vyspělých evropských zemí, které obě sazby DPH spíše sbližují.

Rušení vojenských záchranných praporů nebude podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) znamenat nižší úroveň ochrany obyvatel při případných katastrofách. Vše bude v novém systému zabezpečeno buď stejně, nebo lépe než nyní, řekl předseda vlády v rámci projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců. Opozici ale nepřesvědčil. Poslanec Richard Dolejš z ČSSD si myslí, že kabinet v tomto případě šetří na nepravém místě. Na ministerstvu obrany podle něj nemají o problematice záchranných praporů přehled, jde prý o rozhodnutí od zeleného stolu. Pokud při nějaké pohromě nebudou síly ostatních složek integrovaného záchranného systému na její zvládnutí stačit, měla by být vyvozena odpovědnost vůči politikům odpovědným za zrušení záchranných praporů, naznačil další sociální demokrat Jeroným Tejc.

Záchranných praporů je v republice šest, ministerstvo obrany však chce v nynější podobě zachovat dva. Měly by zůstat v Rakovníku a Olomouci. Přeměnou záchranných útvarů chce ministerstvo obrany mimo jiné snížit náklady na jejich provoz. Hejtmani ale tvrdí, že to žádné úspory nepřinese, prý to bude právě naopak. Ochranu obyvatel lze podle nich sice zajistit i bez záchranných vojenských praporů, bude ale nutné povolávat při mimořádných událostech na pomoc soukromé firmy. Tito lidé však nejsou vycvičeni a nemají potřebné vybavení, upozornil již ve středu hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS).

Řešení situace kolem nové budovy Národní knihovny je nyní na týmu složeném ze zástupců zainteresovaných institucí a tří expertních skupin. Primátor Pavel Bém uvedl, že tým Národní knihovna by měl pracovat asi dva až tři měsíce. Do konfrontací podle něj nemají nyní vstupovat politici, ale odborníci - vedle architektů a památkářů právníci, kteří musejí některé návrhy řešení posoudit. Osoby do týmu navrhovala Národní knihovna po konzultaci s architektem Kaplickým a představitelé města.

Pražští zastupitelé debatovali o knihovně déle než dvě hodiny. Převládala odmítavá stanoviska. Pavel Žďárský (ODS), který aféru rozpoutal, zopakoval, že návrh je strašný. Také Petrovi Hulinskému (ČSSD) se studie nelíbí, ale časem by si údajně na budovu zvykl. Podle Jana Habrnala (ČSSD) se některé chobotnice v Praze nedají jíst a smrdí. Naopak pro výstavbu se vyslovila Jana Ryšlinková (SNK ED). "Praha nemůže být skanzen," zdůraznila. Věž Klementina je 81 metrů vysoká a ve své době také převyšovala všechny okolní stavby, podotkla. Její stranický kolega Jiří Witzany se zase obává, že expertní tým chobotnici na Letné postupně zabije. Podle Marty Semelové (KSČM) by mělo být o knihovně vypsáno v Praze místní referendum.

Na jednání zastupitelstva přišli zastánci výstavby budovy podle Kaplického návrhu na Letné, kteří před tím demonstrovali před úřadem. Měli transparenty "Bém škodí Praze" a "Bém ano, ale jinde". Projevy zastupitelů občas přerušovali výkřiky a pískotem i hlasitým vyjádřením souhlasu.