Zprávy | Z archivu rubriky


Vicepremiér a šéf KDU-ČSL Jiří Čunek se chce bránit proti pondělní reportáži České televize. Oznámil, že reportáž je "předmětem trestního oznámení", k případu se proto nehodlá více vyjadřovat. Podle České televize Čunkova rodina pobírala od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy Čunek zároveň do bank uložil celkem 3,5 milionu korun. Pokud někdo vědomě neoprávněně pobírá sociální dávky, jde o trestný čin. Čunek tvrdí, že kromě přídavků na děti a za narození dítěte nebral žádné sociální dávky. Podle něj redaktor ČT použil informace z trestního spisu. Čunek byl dříve podezřelý z toho, že jako vsetínský starosta přijal před pěti lety od realitní společnosti půlmilionový úplatek. Jeho stíhání bylo letos v srpnu zastaveno.

Únikem informací o majetkových poměrech vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) se zabývá Inspekce ministra vnitra."Kvůli tomu co se nyní odehrává, zabýváme se věcí z úřední povinnosti. Inspekce šetří, zda nedošlo k trestnému činu úniku informací od policisty," řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Kdyby se policie začala zabývat tím, zda vicepremiér a šéf KDU-ČSL Jiří Čunek pobíral neoprávněně sociální dávky, pravděpodobně by dospěla k závěru, že možný trestný čin je již promlčený. ČTK to řekla pražská policejní mluvčí Eva Miklíková.

Opozice v úterý ve sněmovně neúspěšně žádala, aby premiér Mirek Topolánek (ODS) poslancům řekl, jak se hodlá vypořádat s nejnovějším podezřením kolem Jiřího Čunka. Předsedkyně lidoveckého klubu Michaela Šojdrová tento návrh jménem zákonodárců KDU-ČSL a ODS vetovala, což jednací řád dolní komory umožňuje. Podle místopředsedy klubu ODS Jana Bürgermeistera není správné zařazovat takový bod na základě jedné informace v ČT a navíc v situaci, kdy ani Topolánek ani Čunek ve sněmovně nejsou.

Předsedkyně senátorů ČSSD Alena Gajdůšková tentýž den prohlásila, že Čunek by měl kvůli novým informacím o finančních poměrech své rodiny odejít z vlády. Pokud se podle ní prokážou informace o tom, že Čunkova rodina pobírala od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy nynější senátor a vicepremiér do bank uložil celkem 3,5 milionu korun, měl by se také vzdát mandátu senátora.

Generální ředitel České televize Jiří Janeček a odcházející ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal označili trestní oznámení Jiřího Čunka kvůli za nedůvodné. ČT podle nich poskytne autorům reportáže veškerou právní a další potřebnou podporu v souladu s Kodexem ČT, který také stanovuje hranici nezbytnou k zachování nezávislosti zpravodajství a aktuální publicistiky

Bývalý přerovský vyšetřovatel v údajné korupční kauze uplácení vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) Milan Šošovička se chystá v nejbližších dnech obrátit na soudy kvůli výrokům jihlavského státního zástupce Arifa Salichova. Žalobce, který zastavil Čunkovo trestní stíhání, tehdy uvedl, že Šošovička při vyšetřování závažně pochybil. Salichov v srpnu zastavil Čunkovo trestní stíhání kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích hlavní svědkyně Marcely Urbanové. Za nejzávažnější pochybení označil právě počínání vyšetřovatele Šošovičky. Salichov uvedl, že vyšetřování v Přerově bylo vedeno jednostranně a tendenčně.

Kriminalista ČTK řekl, že v listopadu podá zřejmě žalobu na ochranu osobnosti. "Čekám ještě na rozhodnutí našeho vedení ohledně případné kázně. Předpokládám, že něco podám během listopadu. Nepůjde o trestní oznámení, spíše půjde o žalobu na ochranu osobnosti. Chci se bránit plným jménem u soudu," řekl ČTK Šošovička. Podotkl také, že se chce právní cestou bránit i proti výrokům šéfa brněnského státního zastupitelství Petra Coufala, který podnět k vyšetřování postupu Šošovičky podal. "Ještě to zvážím po dohodě s právníkem," uvedl vyšetřovatel.

Postup Šošovičky v této kauze již dříve zkoumala Inspekce ministra vnitra, která dospěla k závěru, že Šošovička ani jeho podřízení nespáchali žádný trestný čin. Ke stejnému závěru nedávno došli i zástupci olomouckého okresního státního zastupitelství. Šošovičkův postup v kauze Čunka nyní ještě zkoumá vedení protikorupční policie, které má zjistit, zda se vyšetřovatel nedopustil kázeňského přestupku.

Poslanecká sněmovna v úterý absolvovala další kolo debaty o umístění americké radarové základny v Česku. Levice přitom vládu znovu ostře kritizovala za to, že údajně tají klíčové informace o vývoji jednání. Poslanci se s ministry přeli i o to, jak se České republiky dotkne americká nabídka Rusku, aby protiraketový projekt v Česku a Polsku kontrolovalo. Premiér Mirek Topolánek (ODS), který měl poslance o jednáních souvisejících s radarem informovat, byl z jednání omluven. Zastoupili ho vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) a ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Nepřítomnost Topolánka opozici popudila. Sněmovna nakonec na její přání debatu o americké základně přerušila s tím, že ji dokončí až za přítomnosti premiéra.

Parkanová i Vondra před poslanci mimo jiné znovu zdůraznili, že návrat ruských vojáků na české území nepřichází v úvahu. O možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku hovořil nedávno při návštěvě Prahy ministr obrany USA Robert Gates. Topolánek připustil pouze to, že by ruští inspektoři mohli mít možnost výstavbu a provoz americké radarové stanice kontrolovat. "Evidentní je, a tím narážím na debatu, která se tu odehrávala minulý týden, že přítomnost takovýchto pozorovatelů nebo styčných důstojníků v počtu dvou, tří, je samozřejmě možná jenom za předpokladu, že by s ní vyslovila souhlas hostitelská země," řekl Vondra.