Zprávy | Z archivu rubriky


Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek odmítl tvrzení, že by v 90. letech zneužíval sociální dávky. Část z 3,5 milionů korun, které v té době byly na jeho účtu, měl podle středečního vyjádření pouze ve své správě. Na mimořádné tiskové konferenci Čunek uvedl, že podporu od státu získal v souladu s tehdy platnými zákony. Podle nich se dávky vypočítaly podle příjmů, nikoliv úspor žadatele. "Necítím to jako etické selhání," řekl Čunek. Reagoval tak na hlasy zevnitř KDU-ČSL i koaličních partnerů, že i když zřejmě zákon neporušil, je jeho chování morálně nepřijatelné. Premiér Mirek Topolánek ve středu jasně prohlásil, že když Čunek rychle a průkazně podezření ze zneužívání sociálních dávek nevyvrátí, nemůže zůstat členem koaliční vlády. Podrobnější doklady chce Čunek předložit v úterý, kdy se sejde celostátní výbor KDU-ČSL. Potvrdil, že v době, kdy pobíral od státu podporu, měl v bance 3,5 milionu korun. "Zčásti to byly moje peníze a zčásti peníze, které jsem měl ve správě," uvedl. Detaily neuvedl, řekl jen, že během let našetřil asi milion korun. Tyto úspory podle něj pocházejí ze zdaněných příjmů a nárok na sociální dávku nijak neovlivnily. Fakt, že v bankách se prokazoval občanským průkazem, který o rok a půl dříve nahlásil jako ztracený, vysvětlil lakonicky - je prý "bordelář". Čunek zdůraznil, že v té době byl opoziční zastupitel a řadový občan se čtyřmi dětmi a manželkou, která nepracovala. "Choval jsem se jako každý jiný občan," prohlásil Čunek, který už výzvám na svůj odchod čelil kvůli obvinění z korupce i výroků na adresu Romů. Dosud tento tlak ustál. Mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek na středečním briefingu řekl, že se jedná o "druhé kolo mediální kampaně" proti vicepremiérovi. Nyní bude záležet zřejmě hlavně na tom, zda Čunka podrží jeho mateřská strana.

Senátorský klub KDU-ČSL vyzval ve středu svého kolegu Jiřího Čunka k rezignaci na vládní funkce i funkci předsedy strany. Usnesení bylo přijato jednomyslně.

Sněmovna schválila vládní novelu zákoníku práce, která má podle autorů odstranit největší chyby nynější úpravy a napomoci liberalizaci pracovního trhu. V novele se nakonec neobjevilo sporné téma, o němž uvažoval ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). V rámci předlohy chtěl prodloužit řádnou pracovní dobu lékařů, což mělo řešit problémy s přesčasy v nemocnicích a záchranných službách. Nakonec ale nikdo nic takového nenavrhl. Přesto některé návrhy změn k původní vládní předloze zazněly. Například KSČM se nelíbí, že by mladí lidé do 18 let mohli pracovat místo 30 až 40 hodin týdně. Chtěli, aby mladiství takto dlouho mohli pracovat jen dva měsíce v roce, třeba o prázdninách, zbývajících deset měsíců by platil třicetihodinový limit.

Nový zákoník loni těsně před volbami prosadila i přes prezidentovo veto ČSSD spolu s KSČM. ODS usilovala o odklad. Představitelé zaměstnavatelů s kodexem nesouhlasili, odbory ho naopak vyžadovaly. Nynější úprava vychází z dohody tripartity a vyhýbá se paragrafům, které jsou předmětem politických sporů. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) již dříve uvedl, že novela umožní práci přesčas i zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok. Má rovněž nabídnout možnost pružněji upravovat příplatky za práci v noci a o víkendu. Návrh by měl také umožnit pružnější konta pracovní doby, jejichž rozvržení bude možné měnit během celého dohodnutého období.

Muži, kteří vychovávali děti, nejsou diskriminování tím, že nemohou podobně jako ženy odejít dříve do penze. Vyplývá to ze středečního verdiktu Ústavního soudu, který zamítl návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. Podle ustanovení závisí odchod žen do penze na počtu vychovaných dětí, ale u mužů je stanoven pevně, i když se také samostatně starali o potomky. "Zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech. Soud přihlédl i k důvodům historickým i k tomu, že Česká republika není zdaleka jedinou zemí v Evropě, kde by byl rozdílný věk odchodu do důchodu uzákoněn," řekl soudce zpravodaj Stanislav Balík. Zákonnou úpravu důchodů ovšem označil za nepřehlednou a složitou. Balík míní, že kdyby soud ustanovení zrušil, situaci by to nepomohlo. "Toliko bychom odebrali výhodu matkám-ženám, ale nemohli bychom ji dát mužům-otcům," řekl. Upozornil, že případné srovnání podmínek by mělo být součástí "komplexní a moudře načasované úpravy celého systému sociálního zabezpečení".

Nejvyšší správní soud řešil konkrétní případ otce, jenž vychoval dvě dcery a chtěl jít dříve do penze. Úřady mu nevyhověly. Podle části soudců správního soudu norma bezdůvodně diskriminuje muže. Žádný výklad zákona prý neumožňuje dát jim stejnou možnost, jakou mají ženy. Zákon stanovil důchodový věk u mužů na 60 a u bezdětných žen na 57 let. Matky mohou odcházet do penze dřív, a to s jedním dítětem o rok a se dvěma o dva roky. U tří či čtyř dětí je to o tři a u pěti a více dětí o čtyři roky. Od roku 1996 se postupně důchodový věk posouvá na 63 let. Každoročně roste o několik měsíců. Věková hranice pro muže a bezdětné ženy se tak má srovnat. Matkám možnost odejít do důchodu podle počtu dětí dřív ale zůstává.

Evropská charta práv spotřebitelů energie, kterou chystá Evropská komise, by měla podle Senátu obsahovat pouze shrnutí dosavadních práv. Měla by zlepšit orientaci a informovanost spotřebitelů v podmínkách liberalizovaného trhu s elektřinou a plynem, ne formulaci nových nároků. Horní komora se na tom shodla navzdory nesouhlasu zástupců ČSSD. Senátoři se postavili proti omezením možnosti odpojit spotřebitele od energie, pokud by za ni neplatil. Nesouhlasili ani se zavedením nižších tarifů pro zvláštní skupinu spotřebitelů, neboť by zvýšené náklady museli ostatní zaplatit. Podle horní komory k podpoře chudých slouží již sociální dávky. Senátoři kritizovali také opakované užívání neurčitých pojmů jako "ohrožený spotřebitel" nebo "energetická chudoba" v návrhu charty. "Je to zase jeden z příkladů, kdy ta říše dobra chce mermomocí pro nás všechny to nejlepší a dělá pro to všechno, dokud nás nezničí," prohlásil na adresu charty předseda senátního ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS). "Není žádná šílenost dostatečně šílená, aby v tom mocném úřednickém aparátu Evropské unie nenašla sluchu," dodal. Podle Kubery vůbec nejde o lidi staré a postižené, ale o ty, které by zaplacení elektřiny nebo plynu připravilo o peníze "na chlast, na cigarety", za které utratí většinu sociálních dávek. Senátor ČSSD a odborářský předák Milan Štěch takové hodnocení odmítl jako jednoduchou populistickou a nezodpovědnou zkratku. Podle něj by bylo stejné tvrdit, že "bohatí jsou ti, kteří si nakradli".