Zprávy | Z archivu rubriky


Muži, kteří vychovávali děti, nejsou diskriminování tím, že nemohou podobně jako ženy odejít dříve do penze. Vyplývá to ze středečního verdiktu Ústavního soudu, který zamítl návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. Podle ustanovení závisí odchod žen do penze na počtu vychovaných dětí, ale u mužů je stanoven pevně, i když se také samostatně starali o potomky. "Zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech. Soud přihlédl i k důvodům historickým i k tomu, že Česká republika není zdaleka jedinou zemí v Evropě, kde by byl rozdílný věk odchodu do důchodu uzákoněn," řekl soudce zpravodaj Stanislav Balík. Zákonnou úpravu důchodů ovšem označil za nepřehlednou a složitou. Balík míní, že kdyby soud ustanovení zrušil, situaci by to nepomohlo. "Toliko bychom odebrali výhodu matkám-ženám, ale nemohli bychom ji dát mužům-otcům," řekl. Upozornil, že případné srovnání podmínek by mělo být součástí "komplexní a moudře načasované úpravy celého systému sociálního zabezpečení".

Nejvyšší správní soud řešil konkrétní případ otce, jenž vychoval dvě dcery a chtěl jít dříve do penze. Úřady mu nevyhověly. Podle části soudců správního soudu norma bezdůvodně diskriminuje muže. Žádný výklad zákona prý neumožňuje dát jim stejnou možnost, jakou mají ženy. Zákon stanovil důchodový věk u mužů na 60 a u bezdětných žen na 57 let. Matky mohou odcházet do penze dřív, a to s jedním dítětem o rok a se dvěma o dva roky. U tří či čtyř dětí je to o tři a u pěti a více dětí o čtyři roky. Od roku 1996 se postupně důchodový věk posouvá na 63 let. Každoročně roste o několik měsíců. Věková hranice pro muže a bezdětné ženy se tak má srovnat. Matkám možnost odejít do důchodu podle počtu dětí dřív ale zůstává.