Zprávy | Z archivu rubriky


Čeští a američtí diplomaté v Praze zahájili další kolo vyjednávání o dohodě upravující výstavbu amerického radaru v České republice. Průběžné výsledky dvoudenního jednání nechtělo ministerstvo zahraničí zveřejnit s tím, že o něm bude blíže informovat po jeho ukončení v úterý. Pracovníci ministerstva se omezili pouze na konstatování, že se rozhovory protáhly až do večerních hodin a jednání byla tvrdá. Dohoda mezi Českou republikou a USA by měla mimo jiné definovat funkce raketové obrany, účel zřízení radaru, velikost základny, vymezení velení a kontroly operací či přístup českých vojáků a návštěv na základnu.

Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, který české vyjednavače vede, před začátkem jednání v České televizi uvedl, že smlouva neobsahuje žádnou zmínku o ruských pozorovatelích. Řeší ale prý obecně to, za jakých podmínek budou mít zahraniční pozorovatelé přístup na základnu. "Obsahuje to mechanismus toho, když přijede pozorovatelská mise z jedné, druhé nebo třetí země či organizace, tak jakým způsobem bude muset vzájemně být povolen vstup na místo," řekl Pojar. Česká strana se podle něj nebrání vzájemné výměně pozorovatelů s Ruskem. Přijatelné je podle Pojara i to, aby Rusové měli přístup k datům z radaru na českém území, pokud na oplátku nabídnou ke kontrole své radary. Podobné vzájemné kontroly jsou podle Pojara bežné a přispívají k budování důvěry v bezpečnostních otázkách.

Konkurenceschopnost České republiky klesá. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise. Její výsledky potvrzují trend, který minulý týden již odhalila podobná zpráva Světového ekonomického fóra (WEF). Podle Bruselu konkurenceschopnost Česka přispívá k ekonomickému růstu země méně, než je tomu obvyklé ve většině zemí Evropské unie. Česká republika si dokonce v tomto ohledu vede nejhůře spolu s Německem, Francií, Itálií a Belgií. U těchto zemí je příspěvek konkurenceschopnosti k ekonomickému růstu podle statistik Evropské komise, které vycházejí z dat Groningenského centra pro růst a rozvoj, záporný. Ve zbývajících členských zemí EU je naopak kladný. Nejlépe si v rámci unie vede Irsko, které má výrazný náskok před ostatními zeměmi. Na druhém místě se drží Slovensko, za nímž následují Lucembursko a Polsko. Ve statistikách nejsou zahrnuty pobaltské státy (Estonsko, Litva a Lotyšsko), Malta, Kypr a Bulharsko s Rumunskem.

Pád konkurenceschopnosti České republiky předvídá i zpráva WEF. Česká republika skončila v celosvětovém žebříčku na 33. příčce, a pohoršila si tak proti loňsku o dvě respektive o čtyři místa. Podle původní metodiky, s kterou ale nelze letošní výsledky příliš srovnávat, bylo Česko loni 29., podle nového výpočtu ale bylo na 31. místě. Pro Českou republiku se podle Světového ekonomického fóra jako nejproblematičtější jeví daně, nízká efektivita státních úřadů, špatně fungující trh práce, korupce a daňová regulace.