Zprávy | Z archivu rubriky

Předseda lidovců Jiří Čunek členům celostátní konference KDU-ČSL předložil dokumenty o původu 3,5 milionu korun, které měl na konci 90. let na svých účtech. Po zveřejnění informací, že v té době současně pobíral sociální dávky, Čunek minulý týden oznámil rezignaci na vládní funkce. Podle dostupných informací z uzavřeného jednání ukázal stranickým kolegům doklady o tom, že s významnou částí peněz nemohl disponovat. Prostředky prý pouze spravoval lidem z širší rodiny. Část financí chtěl použít na podnikání s jedním ze vzdálených příbuzných. Poté, co se na konci roku 1998 stal starostou Vsetína, od tohoto záměru upustil.

Ekonom a uvažovaný prezidentský kandidát Jan Švejnar se do volebního souboje se současným prezidentem Václavem Klausem pustí jen tehdy, pokud bude v parlamentu cítit potřebnou podporu. Kandidaturu ale prý chápe i jako "důležitou službu své rodné zemi". Uvedl to po jednání s poslanci KSČM a KDU-ČSL. V rozhovoru se zástupci médií mimo jiné také kritizoval některé dopady vládní reformy veřejných financí a vyslovil se pro další vyjasnění podmínek umístění amerického radaru v České republice. Prohlásil také, že pokud by stanul v čele státu, samozřejmě by se vzdal funkce předsedy dozorčí rady ČSOB. Toto angažmá mu vyčítá ODS. Na námitky svých kritiků Švejnar také uvedl, že s českou realitou nikdy neztratil kontakt, byť žije střídavě v Čechách a v USA. Komunisté a lidovci se zatím nerozhodli, zda jeho případnou kandidaturu podpoří. Z jejich vyjádření ale vyplynulo, že si u nich dveře nezabouchl. Favoritem volby i přesto dále zůstává současný prezident Václav Klaus.

V očích komunistů je Švejnarovou slabinou mimo jiné to, že neodmítá umístnění amerického radaru v České republice. Vadit by jim také mohlo, že velkou část svého života strávil tento ekonom v zahraničí. Pro některé křesťanské demokraty je zase příliš liberální. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) stejně jako ODS upozorňuje na to, že Švejnar je předsedou dozorčí rady ČSOB, s níž se český stát pře o 30 miliard. Švejnar uvedl, že kdyby se stal prezidentem, funkci v bance by složil. Dodal, že by se rád sešel s ODS a celou věc vysvětlil. Občanští demokraté ale prosazují na Hrad opět Václava Klause, který zůstává favoritem volby. ODS má totiž v parlamentu 122 členů. Ve třetím kole při účasti všech zákonodárců by tak Klaus potřeboval již jen dalších 19 hlasů. Spekuluje se přitom, že část lidovců a komunistů mu dá hlas, jako to bylo i při minulé volbě.

Na americké radarové základně v Česku by měl být neustále přítomen český velitel se svým týmem. Čeští vojáci by měli působit i v americké agentuře protiraketové obrany a v řídícím středisku v Coloradu Springs. Dohodli se na tom čeští a američtí diplomaté. Radar by měl stát v Brdech. Podle náměstka ministra zahraničí a hlavního českého vyjednavače Tomáše Pojara Česko nebude po Americe požadovat žádné peníze za pronájem pozemků, na nichž by měla základně vzniknout. Veškeré náklady na zbudování základny a její provoz budou hradit Spojené státy.

Vyjednavači obou zemí diskutovali dnes také o případných návštěvách důstojníků z jiných států na základně. Americký ministr obrany Robert Gates při své nedávné návštěvě Prahy totiž uvedl, že by na amerických základnách v Česku a Polsku mohli být i ruští vojáci. Prezident Václav Klaus po jednání Bezpečnostní rady státu znovu uvedl, že Američané při jednáních s Ruskem s případným trvalým umístěním ruských vojáků na českém území nepočítají. Podle Pojara jsou krátkodobé, monitorovací pobyty zahraničních důstojníků možné v případě, že také inspektoři NATO budou moci na oplátku navštívit vojenská zařízení ve vlasti pozorovatelů.

Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek se nedomnívá, že jeho nynější návštěva Spojených států může změnit odmítavý postoj české sociální demokracie k výstavbě amerického radaru na českém území. Ředitel americké protiraketové agentury MDA Henry Obering uvedl, že se nesnaží měnit názory lidí. "Poskytujeme jim jen všechny informace. Zpravidla poznají, že tato fakta mluví sama za sebe," řekl českým novinářům. "Chceme mít jistotu, že (Paroubek) je plně informován, že máme všechny informace, které potřebuje, aby porozuměl, co děláme a proč to děláme," uvedl Obering. Podle něho je právě toto podstatou nynějších rozhovorů.

Senátor Jaromír Štětina prý má důkazy o tom, že se ČSSD a Bezpečnostní informační služba (BIS) vměšovaly do práce přerovské policie a státního zastupitelství, které se zabývaly případem údajné korupce vicepremiéra Jiřího Čunka. Štětina proto požádal sněmovní komisi pro kontrolu BIS, aby ho pozvala na své jednání a seznámila se s jeho informacemi. BIS ale takové tvrzení rezolutně popírá. "Odmítám, že bychom se vměšovali do práce přerovské policie nebo státního zastupitelství," řekl mluvčí tajné služby Jan Šubert. Pokud by BIS takto postupovala, byla by "na rozpuštění," dodal mluvčí.

"Česká strana sociálně demokratická nikdy neovlivňovala žádné orgány činné v trestním řízení a nezasahovala do trestních kauz, včetně kauzy místopředsedy vlády a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka," řekl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sociální demokracie podle něj jako opoziční strana nemá ani žádné nástroje, kterými by mohla zasahovat do trestního řízení. Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD) řekl, že poslanci se se Štětinou v příštích týdnech sejdou a jeho nová zjištění vyslechnou.

Bezpečnostní rada státu se zabývala opatřeními, která policie chystá kvůli sobotnímu zakázanému pochodu pravicových radikálů ulicemi Prahy v den výročí protižidovského pogromu v nacistickém Německu. Premiér Mirek Topolánek (ODS), vyloučil, že by se pochodu extremistů měli zúčastnit příslušníci takzvané Národní gardy, kterou se chystá založit ultrapravicová Národní strana. Prezident Václav Klaus, který se jednání zúčastnil, zdůraznil, že polovojenské gardy jsou v demokratickém systému nepřijatelné.

Národní gardu založili členové Národní strany 28. října v Praze. Svou činnost má zahájit příští rok. Podle Národní strany jde o neozbrojenou složku, která je ovšem založena na "přísném vojenském principu". Náplní její činnosti má být "pomoc a služba vlasti", například při záplavách. Národní strana vystupuje proti Evropské unii a zahraničním přistěhovalcům, kritizuje plýtvání sociálními dávkami, požaduje zákaz všech drog a obnovení trestu smrti.

Kvůli demonstracím bude v pražských ulicích v sobotu 1100 státních policistů a 300 strážníků. Z vyjádření primátora Pavla Béma(ODS) vyplynulo, že nelze vyloučit násilné konflikty. Do ulic chtějí vyjít na den výročí protižidovského pogromu v nacistickém Německu pravicoví radikálové. Bývalou židovskou čtvrť obsadí členové Židovské liberální unie a další antifašisté. Primátor připomněl, že pochody neonacistů jsou zakázané. Sdružení Mladí národní demokraté ale podalo další dvě žaloby k městskému soudu. Jsou rozhodnuti pochod po některé z tras uspořádat. Na místě budou úředníci magistrátu, kteří mohou v případě porušení zákona rozpustit jakékoli shromáždění.

Občanské sdružení Patriot CZ z Králík na Orlickoústecku protestuje proti tomu, aby vůdce sudetských Němců v prvorepublikovém Československu Konrad Henlein zůstal na seznamu čestných občanů města. Jan Králík ze sdružení řekl, že hodlá získat podporu poslanců zvolených za Pardubických kraj. Zrušením občanství se zastupitelé odmítli v úterý zabývat již podruhé s tím, že nechtějí měnit dějiny. Čestné občanství udělily Králíky Henleinovi při jeho návštěvě 9. května 1939. Historik Jan Tetřev z Východočeského muzea v Pardubicích uvedl, že na ponechání čestného titulu mají zastupitelé plné právo, přesto se jejich rozhodnutí podivuje.

Policisté po vstupu Česka do schengenského prostoru z česko-rakouských hranic zcela nezmizí. Sice nebudou vyžadovat pravidelné předkládání dokladů v místech současných hraničních přechodů, protože pohyb osob uvnitř schengenského prostoru je volný, nicméně nadále budou střežit zelenou hranici. Český ministr vnitra Ivan Langer se na tom domluvil se svým rakouským protějškem Güntherem Platterem. Společné česko-rakouské hlídky budou řízeny z již vytvořeného centra v Drasenhofenu, jenž sousedí s Mikulovem. Devět nových členských zemí Evropské unie (EU), včetně Česka, by se mělo stát součástí schengenského prostoru od 21. prosince. Na mezinárodní letištích by toto opatření by mělo začít platit nejpozději do konce března 2008. Platter přitom patřil mezi politiky, kteří se domnívali, že vstup nováčků v unii do Schengenu by mohl platit až od pozdějšího data.

Část lehkých obrněných vozidel dodá české armádě bez výběrové řízení italská společnost Iveco. Podle informací serveru týdeníku Euro totiž firma minulý pátek předložila nabídku. O nákupu mělo být rozhodnuto již v pondělí a následovat má podpis smlouvy. První čtyři vozidla mají podle serveru sloužit skupině speciálních sil vojenské policie v Afghánistánu. Kromě toho však také chce armáda koupit vozidla pro potřeby prostějovckých specialistů, kteří mají příští rok odjet do Afghánistánu na bojovou misi.