Zprávy | Z archivu rubriky

Ekonom Jan Švejnar je po středečním setkání se senátory nakloněn tomu přijmout kandidaturu na prezidenta. Definitivní rozhodnutí ale oznámí zřejmě až počátkem prosince. Chce vyčkat na rozhodnutí parlamentních frakcí, které mu podporu zatím nepřislíbily. Řekl to novinářům po debatě s jedenáctkou senátorů ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a z Klubu otevřené demokracie, kterou uspořádali sociální demokraté. Švejnarovi nabídla nominaci ČSSD spolu s většinou senátorů z klubu SNK a Klubu otevřené demokracie. O jeho podpoře uvažují KSČM a KDU-ČSL, jejíž senátoři si asi Švejnara pozvou ještě na své separátní jednání. Senátorský klub ODS, který je v horní komoře v nadpoloviční většině, má ale podle svého předsedy Jiřího Stříteského jiného kandidáta - současného prezidenta Václava Klause.

Bývalý sociální demokrat Michal Pohanka zatím neřekl, jak se postaví k návrhu ČSSD, která chce sesadit vládu. "Chci se nejprve poradit s kolegou Milošem Melčákem (rovněž bývalým sociálním demokratem)," uvedl ve středu na dotaz ČTK. Sociální demokraté hodlají navrhnout, aby sněmovna vládě vyslovila nedůvěru, a to nejpozději na schůzi, která začne koncem listopadu. ČSSD míní, že řešením současné politické situace je odchod vlády a předčasné volby. Socialisté se domnívají, že republika zažívá vládní krizi, navíc prohloubenou aférami kolem předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Kabinet proto vyzvali k demisi. Koalice ale výzvu odmítla, takže ČSSD hodlá otestovat vládu hlasováním o nedůvěře.

K odstranění kabinetu Mirka Topolánka socialisté potřebují spojence. KSČM návrh na vyslovení nedůvěry asi podpoří. ČSSD a KSČM však mají dohromady jen 98 hlasů, zatímco k vyslovení nedůvěry je třeba získat ve dvousetčlenné komoře aspoň 101 hlasů. Znamená to, že oběma opozičním stranám by nestačila ani případná podpora Melčáka a Pohanky a i s ní by opozice potřebovala pomoc jednoho koaličního poslance. Melčák i Pohanka přitom v minulosti v nejdůležitějších okamžicích stáli vždy na straně vlády.

Šéf lidovců Jiří Čunek po středečním zasedání vlády předal premiérovi demisi na funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Čunek rezignaci oznámil minulý týden s odůvodněním, že se znovu otevírá vyšetřování jeho údajné korupce. Premiér Mirek Topolánek chce, aby lidovci vybrali Čunkova nástupce co nejdříve. Šéf lidovců novinářům řekl, že z vlády neodchází s hořkostí. Při loučení se Strakovou akademií dostal pouzdro na vizitky s premiérovým věnováním. Podle Topolánka bylo loučení příjemné vzhledem k tomu, že s Čunkem se bude dál stýkat jako s předsedou koaliční strany. Na tiskové konferenci oba vtipkovali. Čunek například v nadsázce řekl, že stříbrný "vizitkovník" odnese do starožitnictví, aby byl oceněn. Zda se Čunek v případě očištění vrátí do kabinetu, nechtěl premiér komentovat. Předsedovi KDU-ČSL přeje, aby ustál pozici ve své straně a očistil své jméno před veřejností.

Česko kvůli sobotnímu zakázanému pochodu pravicových extremistů ulicemi Prahy v den výročí protižidovského pogromu v nacistickém Německu spolupracuje se zahraničními partnery. Novinářům to po zasedání vlády řekl ministr vnitra Ivan Langer, který zároveň občany cizích zemí varoval před porušováním českých zákonů. Podle některých informací přijedou české extremisty podpořit desítky jejich soukmenovců ze zahraničí, především ze Slovenska a z Německa. Langer uvedl, že policie bude i proti extremistům z ciziny postupovat razantně.

Dodávka obrněných transportérů Pandur pro českou armádu se zřejmě zpozdí. Vozidla od rakouské firmy Steyr nevyhověla ve zhruba čtvrtině bodů armádním kontrolním zkouškám. Není tak reálné, aby vojáci prvních 17 transportérů dostali do konce listopadu, jak bylo dohodnuto. Ministerstvo obrany proto chce proti firmě Steyr uplatnit finanční sankce. Zvažuje i odstoupení od smlouvy či některých jejích částí. Při jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náměstek ministryně obrany Jaroslav Kopřiva. Rakouská společnost však tvrdí, že vozidla předá v souladu s požadovanými termíny. Kopřiva připustil, že zdržení dodávky transportérů může ohrozit i akceschopnost české armády. Armáda s nimi sice zřejmě v první polovině příštího roku nepočítala přímo v bojových misích, chtěla je ale použít ve výcviku. Celkem měla zbrojovka Steyr vyrobit armádě 199 obrněných transportérů za více než 23 miliard korun. Jde o jednu z největších zakázek v historii české armády.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) odvolal ředitele pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) Pavla Klenera. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Klener manažersky selhal při přípravě sloučení ústavu s Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN) a znejistil pacienty informacemi o rušení zařízení.

"Vysvětlil (Julínek) odvolání mým manažerským selháním, protože jsem nebyl schopen prosazovat ideu ministerstva o začlenění ústavu a pacientům jsem nebyl schopen vysvětlit, že se jim vůbec nic nestane, že vše bude stejné, jenom firma bude jiná," řekl přední český onkolog Klener ČTK. Ministr mu prý nabídl, že může vést ústav dál, pokud bude prosazovat jeho záměr. To Klener podle svých slov nemohl slíbit, nemůže prý hájit myšlenky, s nimiž nesouhlasí. Míní, že by po sloučení ústav nezůstal jako celek a jeho části by se začlenily pod různá pracoviště VFN.

Klenerovo odvolání kritizoval stínový ministr zdravotnictví za ČSSD David Rath. Podle něj chce Julínek ústav zrušit. "Jde o naprosto neuvážený a riskantní krok," uvedl Rath. Julínek se prý kvůli své aroganci, nekoncepčnosti a chaotičnosti stává nebezpečím pro občany a premiér by ho mě odvolat. Pacienti s krevními chorobami a jejich příbuzní začali už v minulých dnech podepisovat petici, v níž protestují proti slučování ústavu s VFN. Důvodem podle nich může být to, že stojí na lukrativních pozemcích nedaleko Karlova náměstí. Druhou petiční akci pořádají zaměstnanci. Pacienti chtějí do dvou týdnů uspořádat protestní akci před ministerstvem či před ústavem. Julínek uvedl, že obavy pacientů nejsou opodstatněné. Organizování petic v ústavu označil za nepřijatelné, protože prý šíří strach mezi nemocnými. Klener se podle něj choval "eticky nepřípustně", když petice umožnil.

Plány ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) na prodloužení pracovní doby zdravotníků rozzlobily Českou lékařskou komoru. Představenstvo organizace, v níž je povinně 40.000 lékařů, nesouhlasí ani s plánovaným omezením pravomocí ČLK. Na dnešek pozvalo do Prahy na mimořádnou poradu předsedy okresních sdružení. Hovořit se má o protestech, které ČLK chystá. Jako zásadní problém vidí prezident ČLK Milan Kubek financování zdravotní péče i zdravotníků.

Lékaři ze zemí EU by měli mít v blízké budoucnosti lehčí podmínky pro nastartování práce v Česku. Vláda schválila novelu zákona o uznávání odborných kvalifikací, která má zjednodušit procedury při žádosti zahraničních lékařů o profesní působení v Česku. "Nyní je to tak, že když si chce lékař otevřít praxi, musí mít oprávnění a předem doložit, že splňuje personální a věcné vybavení. Cizinci, který chce léčit příležitostně, bude stačit oznámení, že se tak stalo. Vychází se z toho, že podmínky splnil v členském státě," uvedla již dříve náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová. Zákon podle ní přinese automatické uznání profesní kvalifikace.

Česká sociální demokracie je podle předsedy Jiřího Paroubka připravena změnit své odmítavé stanovisko k americkému radaru na českém území, pokud by se prokázalo, že Írán vlastní balistické rakety. Zatím ale považuje nebezpečí z Íránu, které USA označují za jeden z hlavních důvodů svého protiraketového štítu, za "virtuální realitu". V současné době ČSSD důvod ke změně postoje nevidí. Paroubek to řekl českým novinářům ve Washingtonu po jednáních s představiteli protiraketové agentury MDA, ministerstva obrany a Demokratické strany.

Prezident Václav Klaus položil věnec k památníku československých válečných letců a vojáků na hřbitově v anglickém Brookwoodu nedaleko Londýna. Zahájil tak třídenní návštěvu Británie, během níž ho přijme královna Alžběta II. a sejde se s premiérem Gordonem Brownem. Klaus poděkoval českým válečným veteránům za to, co pro vlast udělali během druhé světové války, ale také za to, jak republiku propagují i nyní.