Zprávy | Z archivu rubriky


Českého prezidenta Václava Klause a jeho ženu Livii ve čtvrtek v Buckinghamském paláci přijala královna Alžběta II. "Rozhovor byl přátelský, jak osobní, tak přeci jen o vztazích mezi našimi zeměmi," řekl po audienci v Buckinghamském paláci Klaus. Královna podle něj velmi vzpomíná na svou návštěvu v Praze v roce 1996. "Navíc byla velmi dojata darem, který byl vybrán jako doplněk ke svatebnímu daru, který dostala od československé vlády," řekl Klaus. Livie Klausová vysvětlila, že Alžběta II. nyní dostala poháry z dílny firmy Moser, na nichž byl stejný monogram, jako na servisu darovaném před 60 lety. Tyto poháry byly úmyslně navrženy tak, aby byly jeho doplňkem. Královna právě tento měsíc oslaví diamantovou svatbu s princem Philipem. "Inspirovali jsme se skutečným darem od československého prezidenta, který dostala Její Výsost ke svatbě," řekla Klausová. "Velmi nás potěšilo a překvapilo, že si královna na svatební dar prezidenta Beneše velmi dobře pamatuje, používá ho, takže to není věc, která někam zapadla do neznáma," doplnil Klaus.

Návštěvu Londýna český prezident ukončil jednáním s ministerským předsedou Gordonem Brownem. Rozhovoru dominovalo české předsednictví v Evropské unii a zejména otázky, co lze během půlroku, kdy bude Praha unii předsedat, zvládnout či kde je možno spolupracovat. "Samozřejmě jsme pokračovali v diskusích, které jsme spolu s Gordonem Brownem vedli v minulosti jako s ministrem financí, na téma evropské deregulace, na téma společné měny v Evropě," řekl Klaus.

Pravicoví extremisté jsou rozhodnuti pochodovat v sobotu bývalou židovskou čtvrtí v Praze. Oznámili to na svých internetových stránkách. Městský soud předtím potvrdil úřední zákaz pochodů sdružení Mladí národní demokraté po dvou jiných trasách. V Praze tak hrozí střety mezi pravicovými radikály a členy a příznivci Židovské liberální unie, kteří jsou připraveni extremisty zastavit. V ulicích budou také anarchisté. Policie nasadí 1100 policistů, v terénu bude i 300 strážníků. Město už deklarovalo, že zakázané akce radikálů rozpustí na místě. "Nedovolíme, aby 10. listopadu byl nějakým závažným způsobem narušen veřejný pořádek," zdůraznil před novináři primátorův náměstek Rudolf Blažek (ODS).

Sdružení na webu uvedlo, že rozhodnutí soudu bude respektovat. "Zákazy veškerých náhradních tras i dat průvodu chápeme jako přání magistrátu, abychom prošli původně ohlášenou trasou," sdělilo na webu. Mladí národní demokraté tvrdí, že průvod ulicemi někdejšího Židovského Města mají povolen dřívějším verdiktem městského soudu navzdory proklamacím magistrátu o tom, že ohláška nebyla platná. Podle některých informací přijedou české pravicové radikály podpořit i jejich soukmenovci ze zahraničí, hlavně z Německa. Cizinecká policie oznámila, že zabrání vstupu "nežádoucích osob" do České republiky. Na zpřísněný dozor na hranicích nasadí stovky příslušníků.

S umístěním americké radarové základny na českém území mohlo souhlasit až 55 procent obyvatel pod podmínkou, že ČR obdrží "zvýšené bezpečnostní záruky". Vyplývá to z říjnového průzkumu, který agentura Factum Invenio zpracovala pro ministerstvo zahraničních věcí. Respondenti podmiňují svou ochotu souhlasit s radarem také tím, že radarová stanice nebude mít negativní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel. Po poskytnutí důkazu o tomto tvrzení je s umístěním radaru v ČR ochotna souhlasit nadpoloviční většina dotázaných (55 procent). Podle tohoto průzkumu zůstává poměr příznivců a odpůrců radaru dlouhodobě stabilní - s radarem souhlasí čtvrtina obyvatel, 68 procent lidí s ním nadále nesouhlasí. V září s umístěním radaru souhlasilo o dvě procenta obyvatel více než v říjnu.

Kritici základny obviňují podobné průzkumy z toho, že jsou zmanipulované a otázky tendenčně položené. Vláda se podle nich snaží vyvolat dojem, že odpor lidí k radaru klesá. Podle jiného průzkumu agentury STEM, který si v září nechal vypracovat vládní koordinátor pro komunikaci o protiraketové obraně Tomáš Klvaňa, souhlasí s výstavbou radaru 22 procent lidí. Srpnový průzkum americké společnosti Opinion Research Corporation přinesl informace o tom, že radar v ČR nechce 51 procent obyvatel Česka. Podle červnového průzkumu společnosti CVVM byly proti radaru téměř dvě třetiny obyvatel.

Architektonické studio HŠH Architekti, které skončilo třetí v soutěži na stavbu nové budovy Národní knihovny, si stěžuje prezidentovi republiky, předsedovi vlády, Senátu a Poslanecké sněmovny. Předmětem stížnosti je údajná neregulérnost soutěže, na níž poukazují i další architekti, ale především postoj Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na ten se HŠH obrátili již dvakrát - a dostali dvě protichůdná vyjádření. ČTK to řekl Tomáš Hradečný za HŠH. Kritikům soutěže vadí zejména údajné porušení její podmínky, podle níž měl být národní konzervační fond knihovny umístěn nad zem. Vítězný návrh Jana Kaplického jej má pod zemí. Národní knihovna uvádí, že porota nevyřadila jeho návrh proto, že si vyhlašovatel při zadávání soutěže neuměl představit bezpečné umístění fondu pod zemí. Kaplického návrh prý přinesl nové a bezpečné řešení pro umístění vzácného fondu. Proto se podle Národní knihovny měnily podmínky během soutěže. Mezinárodní unie architektů připustila, že komise některé soutěžní podmínky porušila. Soutěž však nebyla zrušena.

V prvním vyjádření ÚOHS konstatoval, že veřejná soutěž o návrh není zahrnuta mezi druhy zadávacích řízení a úřad tak nemá pravomoc zasahovat do průběhu soutěže o návrh. Podle Hradečného ale tehdy úřad zmínil, že se může případem zabývat, až bude zahájena veřejná zakázka, tedy příprava stavby knihovny a později samotná stavba. Na druhý podaný podnět ale úřad sdělil, že pro vytváření pravidel architektonických soutěží byla od UNESCO zmocněna Mezinárodní unie architektů, a případ tedy náleží do její kompetence. Protože vnímáme tato dvě vyjádření úřadu jako rozdílná, obracíme se na čtyři zákonodárné instituce a čekáme jejich vyjádření k tomu, jak ÚOHS interpretuje zákon, řekl Hradečný.