Zprávy | Z archivu rubriky

Policie odhaduje, že na sobotních akcích neonacistů a anarchistů budou v centru Prahy řádově stovky "tvrdých" radikálů na obou stranách. Policisté v pátek začali sledovat pražské ulice, nádraží a příjezdové silnice. V bývalé židovské čtvrti někteří podnikatelé raději zavřou obchody. Řada obchodů naopak zůstane otevřená. Cestovní kanceláře nabádají turisty, aby se vyhnuli oblasti mezi někdejším Židovským Městem a náměstím Republiky. Sdružení Mladí národní demokraté organizují na den protižidovského pogromu v nacistickém Německu pochod Josefovem navzdory tomu, že podle úřadů není řádně oznámen. Scházet se budou od 15:00 v Břehové ulici. Akce anarchistů začne na náměstí Republiky ve 14:30, pak půjdou směrem k bývalé židovské čtvrti. Na svých internetových stránkách zvou na "blokádu neonacistického pochodu". Právě "tvrdí" extremisté patří k lidem, kteří by mohli vyvolat konflikty. Policie tvrdí, že je na demonstrace připravena. Cílem je zajistit pořádek. Cizinecká policie, která zpřísnila kontroly na hranicích, zatím nikoho nevrátila.

Nejen policejní síly, ale především demokratické cítění Čechů zabrání podle německého ministra zahraničí Franka-Waltra Steinmeiera tomu, aby v Praze ve výroční den Křišťálové noci neonacisté vyvolali nepokoje. Ministr to v pátek řekl novinářům po setkání s českým resortním kolegou Karlem Schwarzenbergem. Neobává se toho, že by jeho návštěvu v Praze neonacisté narušili. Vychází z toho, že bezpečnostní síly budou dělat vše potřebné, aby zabránily akcím neonacistů, kterými chtějí připomenout 10. listopad 1938, kdy v Německu byly zabity desítky Židů a desetitisíce skončily v koncentračních táborech. Steinmeier prý z vlastní zkušenosti ví, že to není jen otázka policejní práce, ale především věc obrany civilní společnosti. Steinmeier navštíví v sobotu v doprovodu primátora Pavla Béma Muzeum Karlova mostu. V budově na Křižovnickém náměstí má v budoucnu získat prostory Pražský literární dům německy hovořících autorů.

Evropská komise v pátek zvýšila odhad růstu českého hrubého domácího produktu pro letošek na 5,8 procenta. Na jaře předpovídala růst 4,9 procenta. V následujících dvou letech ale ČR čeká zpomalení růstu hospodářství k úrovni kolem pěti procent. V podzimní prognóze EK rovněž zvýšila odhad růstu spotřebitelských cen. Na jaře předpovídala, že inflace v ČR letos bude 2,4 procenta, a v roce 2008 pak 2,9 procenta, teď odhaduje tři procenta letos a 3,8 procenta příští rok. Loni česká ekonomika vzrostla o rekordních 6,4 procenta. I přes výrazné zvýšení odhadu proti jarní prognóze je EK v odhadu růstu HDP pro letošek mírně pesimističtější než české ministerstvo financí, které na konci října odhad zvýšilo na 5,9 procenta. Česká národní banka pak podle posledního výhledu letos ekonomický růst předpokládá na 5,8 až 6,6 procenta. V příštím roce čeká, že ekonomika poroste o 3,9 až 6,1 procenta.

Český prezident Václav Klaus se v pátek na závěr návštěvy v Británii sešel v severoirském hlavním městě Belfastu s místními politiky, ale také se skupinou Čechů, kteří ve městě pracují. Po jednání s místopředsedou provinční vlády Martinem McGuinnessem prezident Klaus řekl, že Severní Irsko je považováno za stabilizující se zemi a že by to mělo být signálem i pro české podnikatele a turisty. "Musím zdůraznit, že tato návštěva byla velmi oceňována v Londýně, když jsme mluvili s (premiérem) Gordonem Brownem, když jsme mluvili s královnou, když jsme mluvili s ministrem zahraničí - všichni oceňovali, že se jedeme podívat do Severního Irska, protože považují to, co se zde děje, za významnou věc," zdůraznil český prezident. McGuinness s poukazem na české občany pracující v provincii řekl, že vláda je zde vítá a že chce využít jejich kvalifikace.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) odvolal ředitele sedmi státních zdravotních ústavů. Informovaly o tom v pátek server Novinky.cz a Česká televize. Mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt v České televizi řekl, že důvodem je slučování organizací. "Není tolik ředitelských míst, když něco sloučíte," prohlásil. Podle Cikrta většinou ředitelé s ukončením funkce počítali a odešli sami. Ve středu odvolal ministr ředitele Ústavu hematologie a krevní transfúze profesora Pavla Klenera. Zbavil ho funkce proto, že nesouhlasil s plánovaným sloučením ústavu s Všeobecnou fakultní nemocnicí.

Iniciativa Ne základnám chystá spolu s některými studentskými a odborovými organizacemi na 17. listopadu protivládní demonstraci. Terčem protestu přitom již není jen vládní politika při jednání o umístění americké radarové základny v Česku, ale například i chystaná reforma veřejných financí, situace v policejním sboru a obecně stav demokracie v Česku. Zástupci iniciativy to řekli novinářům na páteční tiskové konferenci. Mezi pořadateli demonstrace jsou podle Ivony Novomestské z iniciativy Ne základnám také policejní odborová organizace Unie bezpečnostních složek či Liga starostů proti radaru. Protestní akci prý podpoří také předseda největší odborové centrály ČMKOS Milan Štěch a předseda školských odborů František Dobšík. Na demonstraci by mohlo celkem přijít až 100.000 lidí, tvrdí Novomestská.

Podle Národní rady osob se zdravotním postižením by neměli lidé v ústavech platit za návštěvu lékaře ani za recept. Od poplatků, které se zavádějí od ledna, by měli být podle rady osvobozeni i dlouhodobě vážně nemocní. Národní rada postižených se na tom usnesla na svém čtvrtečním republikovém shromáždění a s požadavkem se obrátila na ministerstvo zdravotnictví, sdělila v pátek ČTK. Od příštího roku by lidé měli platit 30 korun za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Poplatky se týkají i malých dětí a novorozenců. Než žena porodí, bude platit denně 60 korun za sebe, po porodu zaplatí dalších 60 korun denně za dítě. Od poplatků jsou osvobozeni jen lidé v hmotné nouzi, kteří to doloží potvrzením. Protože jeho platnost trvá jen měsíc, musejí lidé v dlouhodobé péči přinést za rok takových potvrzení dvanáct.

Podle předsedy rady postižených Václava Krásy by měli být od poplatku osvobozeni obyvatelé domovů důchodců a ústavů sociální péče a dále lidé závislí na invalidním důchodu. Týkalo by se to zhruba 70.000 občanů. Ministerstvo zdravotnictví s tím ale nesouhlasí. "Nepovažujeme za rozumné rozšiřovat okruh výjimek," řekl mluvčí resortu Tomáš Cikrt. Podle něj by se měla národní rada postižených zaměřit na jádro problémů, kterým je špatně nastavený sociální systém, nikoli poplatky.

Sloučení Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) s Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN) nepovede ke zhoršení péče o pacienty s vážnými krevními chorobami. Naopak umožní lepší propojení a poskytování péče. Ve společném prohlášení to v pátek uvedli ředitel VFN Jan Bříza a děkan první lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima. Ohradili se proti zpochybňování kvality nemocnice a jejích lékařů. Kvůli obavám ze zhoršení péče odmítl sloučení profesor Pavel Klener. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) ho za to ve středu odvolal z funkce ředitele ÚHKT. Petici za zachování ústavu podepsaly přes 3000 lidí, příští týden chtějí organizátoři petice pořádat veřejné shromáždění před ministerstvem na podporu samostatnosti ústavu. Ministrovo rozhodnutí považují za unáhlené a nepodložené, požádali ho, aby nechal zpracovat nezávislou analýzu. Julínek přičítá petici profesoru Klenerovi. Dává mu také za vinu, že nedokázal zaměstnancům ani pacientům vysvětlit přínos sloučení.

Arbitrážní tribunál přerušil ve čtvrtek jedno ze dvou řízení, které proti České republice vedla ocelářská skupina ArcelorMittal. Obě strany požádaly o přerušení s ohledem na smírčí jednání, jež nyní vedou, informoval v pátek ČTK mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Na hledání smírného řešení mimo arbitráže a soudy se během říjnové návštěvy v Praze dohodl majitel ocelářského impéria Lakšmí Mittal s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Mittalovy firmy vedou proti Česku dvě arbitráže a na státu se snažily vymoci celkem 25 miliard korun. Kalousek po návštěvě řekl, že se s Mittalem dohodli na vzniku společného expertního týmu, který se pokusí vyjednat koncept společné dohody. Pokud bude tento návrh byl přijatelný pro obě strany, bude předložen k posouzení a ke schválení české vládě.

České dráhy dostanou od Olomouckého kraje pokutu za zpožďování vlaků. Sankci 5,5 milionu korun železničářům udělí olomoucké hejtmanství za to, že nejezdí na čas vlakové spoje, na jejichž provoz kraj ČD přispívá. Novinářům to v pátek řekl krajský radní Petr Polášek. Je to zřejmě již druhá pokuta od krajské samosprávy za zpožďování vlaku, první v létě udělil Liberecký kraj. Dráhy se tak tvrdé kritice ze strany Olomouckého kraje podivují, při jednáních o cenách prý vycházejí hejtmanství vstříc.

České dráhy dostaly podle informací radního Libereckého kraje Vladimíra Richtera od krajského úřadu pokutu 4,35 milionu za nedodržení kvality a zpožďování vlaků už v létě. Železničáři však tvrdí, že jim sankci v souvislosti se zpožďováním dosud žádný kraj neudělil. "Od Libereckého kraje jsme neobdrželi pokutu za zpoždění, ale za jiné řazení vlaků. Zavázali jsme se provozovat vlaky řady 843 na určitých ramenech, ale v jednom období byly technické problémy s vozy," řekl ČTK mluvčí ČD Ondřej Kubala.