Zprávy | Z archivu rubriky


Český cukrovarnický průmysl zřejmě čekají po krachu řady cukrovarů v posledních letech další těžké roky. Ministři zemědělství Evropské unie schválili pravidla reformy cukrovarnictví, která mohou v Česku způsobit uzavření dalších cukrovarů. Jediným částečným úspěchem české strany je, že příští snižování kvót v unii nebude plošné, ale bude odrážet restrukturalizaci celého sektoru v jednotlivých členských státech. Českým cukrovarníkům se výsledek nelíbí. "Nesouhlasíme s tím, že se má Česku ještě něco krátit, řekl ČTK předseda Českomoravského cukrovarnického spolku Oldřich Reinbergr. Domácí cukrovarnictví podle něj prošlo tvrdou restrukturalizací v devadesátých letech. "Pak jsme vstoupili do EU, aby nám vzali další výrobu," uvedl s tím, Česko pouze dále uvolní prostor ve výrobě cukru zemím, které mají výrobní kvótu na dvojnásobku vlastní spotřeby. Evropská unie chce do roku 2010 snížit cukernou kvótu o šest milionů tun, aby tak splnila své závazky u Světové obchodní organizace (WTO). Řada států, včetně těch největších, ale v minulosti žádnou kvótu na cukr neodevzdala a svůj cukerný průmysl ani nerestrukturalizovala. Češi naproti tomu již přišli zhruba o čtvrtinu své cukerné kvóty a za to zaplatili cenu v podobě zrušení řady cukrovarů.

Ještě v 80. letech přitom v Česku bylo zhruba 52 cukrovarů, zatímco v současnosti jich je sedm. Dávno také neplatí, že ČR patří k největším producentům cukru na světě, jak tomu bylo za první republiky. Tehdy počet tuzemských cukrovarů dosahoval asi 200. Češi sice dosáhli toho, že snižování kvót nebude plošné, ale neznamená to, že se kvóty pro ČR nesníží vůbec. Sníží se jen zhruba o 40 procent méně než členským státům, které tento sektor ještě vůbec nerestrukturalizovaly. To znamená, že pokud se kvóty budou snižovat například o deset procent, v Česku to bude o šest procent. Cukrovarníci ale upozorňují, že Češi již odevzdali téměř čtvrtinu kvót, zatímco někteří ani tunu.

Ministryně školství Dana Kuchtová (Strana Zelených) oznámila, že odstoupí z funkce. Novinářům řekla, že kvůli napětí kolem čerpání evropských fondů už nemá prostor situaci ve svém resortu řešit. "V poslední době se objevilo více vystoupení nebo útoků proti mé osobě, až osobních, ze strany různých zájmových skupin a také ze strany politických partnerů, bohužel i koaličních," řekla Kuchtová. Kromě lidovců a premiéra Topolánka ji prý kvůli problémům při čerpání fondů EU kritizovali i někteří rektoři a Akademie věd. Programy čerpání podle ní ale byly špatně připraveny již před jejím příchodem na ministerstvo. Zatím není jasné, kdo Kuchtovou nahradí, podle předsedy zelených Martina Bursíka potřebuje jeho strana na výběr nového člena koaliční vlády určitý čas. Oficiální demisi podá ministryně asi za týden. Uvedla, že i po jejím odchodu z vlády by zelení měli zůstat součástí koalice s občanskými demokraty a lidovci.

Premiér Mirek Topolánek nepředpokládá, že by demise ministryně školství Dany Kuchtové odstartovala další změny v jeho vládě. Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci řekl, že Kuchtová doplatila na snahu ODS zlikvidovat ministerstvo školství a odsunout vzdělání "na druhou až třetí kolej". I když podle něj rozhodně nepatřila mezi nejhorší ministry, jejím handicapem bylo i to, že na rozdíl od jiných ministrů nemá poslanecký mandát. Tím pádem na ní křehká Topolánkova vláda není závislá, poznamenal Sobotka.