Zprávy | Z archivu rubriky

Svíčky i květiny nosili v sobotu od rána k pamětní desce na Národní třídě mladí a starší lidé i rodiny s dětmi, kteří si připomínali osmnácté výročí 17. listopadu 1989. Připojili se k nim i prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek (ODS) a další ústavní činitelé, kteří položili kytice na místo symbolu pádu komunismu. "Kladení věnců je také jeden ze způsobů připomínky výročí. Dnešní politická garnitura ale vzpomínku nese v sobě a je to pro ni nezapomenutelná skutečnost, která se před 18 lety stala," řekl Klaus poté, co k pamětní desce položil květiny. Prezident se s přítomnými lidmi zdravil podáním ruky a s několika si povídal.

Premiér zdůraznil, že by si lidé i politici měli stále klást otázku, zda jsou dostatečně zralí na demokracii, odpovědni a poučeni z minulosti. "Na to odpovídám ano, možná. Myslím si, že 18 let je ještě velmi krátká doba a některé excesy, které zažíváme kolem sebe, svědčí o tom, že jsme se nepoučili," uvedl. Podle něho není 17. listopad definitivně vybojovaný boj. "Svoboda je strašně křehká a musí se stále zalévat. Zajímá nás mladá generace, která by se z dějin měla poučit," dodal. Pietního aktu se zúčastnil i předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Demokracie podle něho dostala křehké základy v roce 1989. Lidé prý ale nesmí zapomínat, že tento den je dnem studentů, kteří v roce 1939 ukázali schopnost vyjádřit svůj odpor.

Památku studentů uctili na Národní třídě mezi prvními i zástupci sociální demokracie v čele se svým šéfem Jiřím Paroubkem. Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) zdůraznil, že především politici by měli dnešní mladé generaci připomínat, co listopadové události znamenají a jak by si měli vážit svobody. Svíčky zapálili i předseda Strany zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík a předsedkyně poslaneckého klubu zelených Kateřina Jacques. Naopak se na vzpomínkových akcích neobjevil symbol sametové revoluce a první polistopadových prezident Václav Havel, který nyní pobývá v zahraničí.

Ke komunistické totalitě po válce přispěla podle prezidenta Václava Klause významná část české inteligence, která se nechala v meziválečné době omámit levicovými utopistickými vizemi. Dalším důvodem bylo hledání bezpečnostní záruky na východě po zklamání západními velmocemi, řekl prezident při pietní vzpomínce v Praze u Hlávkovy koleje, která je podle něj jedním z tragických symbolů dvou totalitních režimů - nacistického a komunistického. Prvním zlomovým datem byl podle Klause 17. listopad 1939, kdy němečtí nacisté zahájili útlak, jehož konečným cílem bylo zničení české státnosti a vymazání českého národa z mapy Evropy. "Pohřeb Jana Opletala byl záminkou tvrdého zásahu proti české inteligenci," uvedl prezident. Nebylo podle něj náhodou, že se přesně o 50 roků později právě po studentské demonstraci spojené s tímto datem zhroutil v Československu komunistický režim, což umožnilo zahájit cestu za svobodou a po dlouhé době opět žít v suverénním demokratickém státě. "17. listopad proto skrývá dvě výročí. Přes velký časový odstup jsou obě propojena, neměli abychom zapomínat ani na jedno, ani na druhé," uvedl prezident.

Pietní akce u Hlávkovy koleje se kromě prezidenta účastnili další političtí představitelé, hodnostáři vysokých škol a především účastníci nacistických represí v roce 1939, kterých dosud žije kolem stovky. Vzpomínali na noční přepadení kolejí nacisty v roce 1939. Jan Opletal, s jehož jménem se 17. listopad 1939 spojuje, žil v Hlávkově koleji. Byl zraněn 28. října při demonstraci proti německé okupaci a 11. listopadu zemřel. Jeho pohřeb se značnou účastí se stal pro okupanty záminkou k tvrdým represím proti studentům a k uzavření českých vysokých škol. Devět studentských předáků bylo bez soudu popraveno a 1200 studentů odvlečeno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.

Zástupci Studentské komory Rady vysokých škol položili u pamětní desky Jana Opletala a Václava Sedláčka v Žitné ulici v Praze věnec. Studenti si podle místopředsedy Studentské komory Jána Říhy tímto způsobem připomněli nejen památku těchto dvou mužů, ale i důvod vyhlášení Mezinárodního dne studentstva a vzpomněli na všechny studenty, kteří v řadě zemí žijí v nesvobodě. Říha, který studuje politické teorie a současné dějiny, uvedl, že by se nemělo zapomínat na to, proč některé svátky, které v průběhu dějin dostaly jiný obsah, původně vznikly. Pietního aktu v Žitné ulici se zúčastnila necelá desítka studentů. Říha si myslí, že je to z části proto, že studenti svobodu mají, a proto si plně neuvědomují její význam. Zástupci Studentské komory Rady vysokých škol se dopoledne zúčastnili také vzpomínkové slavnosti u Hlávkovy koleje.

Zhruba dvě tisícovky demonstrantů se podle policejních odhadů v sobotu sešly v horní části Václavského náměstí, aby vyjádřily nesouhlas s umístěním amerického radaru na českém území. Požadovali vyhlášení referenda o této otázce a kritizovali politiku současné vlády. Vpodvečer se vydali na pochod městem. Akci svolala mimo jiné iniciativa Ne základnám, účastnili se jí také například odboráři, někteří studenti či členové Ligy starostů proti radaru. Demonstrující za zvuků bubnů skandovali slova jako referendum a požadovali také demisi vlády. Před průvodem šli pořádkoví policisté, kteří dohlíželi na klidný průběh demonstrace. V čele průvodu šli lidé s velkým transparentem "Referendum = demokracie".

Mezi přítomnými byl i místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. ČTK řekl, že se demonstrace účastnil proto, že je dlouhodobým příznivcem referenda obecně. Promluvil také šéf odborů Milan Štěch a mluvčí iniciativy Ne základnám Ivona Novomestská. Demonstrující dorazili na Národní třídu s cílem uctít památku studentů z roku 1989.

Zhruba stovka lidí se v sobotu odpoledne sešla ve spodní části Václavského náměstí, aby v den výročí začátku sametové revoluce demonstrovala za spravedlnost a právní stát. Pořadatelé kritizovali práci policie, justice, Bezpečnostní informační služby i politiků. "Není dnes velice co slavit. Chceme poukázat na záležitosti, o kterých se příliš nehovoří. Ne vše se podařilo. Politici se jistě pochválí sami a velice rádi. My chceme říct, co neudělali a měli udělat," řekl ČTK svolavatel akce Zbyněk Horváth. Mezi účastníky akce byl písničkář Pepa Nos, bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín či aktivista Jan Šinágl. Pódium organizátoři vytvořili na střeše automobilu. Účastníci si kromě kratších projevů vyslechli i Nosovy či Horváthovy písničky. Na shromáždění dohlíželo několik příslušníků městské policie.

Více než stovka pravicových radikálů se v sobotu odpoledne sešla na Palackého náměstí v Praze. Shromáždění, které svolali Autonomní nacionalisté, mělo být symbolickým pohřbem svobody slova a demokracie. Na akci dohlížely desítky policistů, jejichž vozy byly připraveny v přístupových cestách a nad náměstím kroužil policejní vrtulník. Na místě byl i policejní antikonfliktní tým, speciálně vycvičen k předcházení násilí. Zástupce magistrátu, který dohlížel na průběh akce, ČTK řekl, že nebyl důvod akci rozpustit. Účastníci byli oblečeni vesměs v černém a asi desítka jich stála před pomníkem národního buditele Františka Palackého s černými prapory. Na náměstí si přinesli také symbolickou dřevěnou rakev k pohřbu svobody slova a demokracie. Shromáždění mělo podle svolavatelů upozornit na pošlapávání občanských práv a svobod, které se podle radikálů odehrálo 10. listopadu 2007, kdy úřady a policie zabránily plánovanému pochodu neonacistů bývalou pražskou židovskou čtvrtí v den výročí protižidovského pogromu v nacistickém Německu. Demonstranti si přinesli transparent s textem: "Kdy začneš rozhánět komunisty, Langře?". Řečníci tvrdili, že je v České republice pošlapávána svoboda slova, hovořili o novodobé době temna, při které za nerespektování oficiálních názorů hrozí perzekuce.

Pražský primátor Pavel Bém před shromážděním pravicových radikálů nevyloučil, že magistrát přehodnotí otevřenost vůči shromažďovacímu právu na Palackého náměstí. "Nemyslím, že je možné, aby jakákoli skupina hlásající a stavící se za nacismus a neonacismus měla možnost beztrestně se scházet svým způsobem i s přispěním hlavního města Prahy," řekl Bém.

Bývalému prezidentovi Václavu Havlovi bude věnován pondělní díl cyklu V zajetí železné opony, který připravuje ostravské studio České televize. Díl nazvaný Václav Havel, vězeň číslo 9658 se z řady ostatních, zachycujících většinou podstatnou část biografie hlavních hrdinů, vymyká. "Tentokrát se soustředíme pouze na výsek života hlavního protagonisty - Václava Havla," řekla ČTK mluvčí studia Jolanda Pilařová. Diváci mohou sledovat příběh Havla od konce 70. let, kdy byl po procesu s dalšími disidenty uvězněn. Ve vězení strávil období od roku 1979 do roku 1983. Postupně prošel věznicí v Ostravě-Heřmanicích, vězeňskou nemocnicí v Praze a nakonec i věznicí v Plzni. "O vydírání, šikaně, násilí, pracovních podmínkách, trestech i o tradiční hierarchii vztahů a o nepsaných pravomocích uvnitř tehdejší vězeňské komunity hovoří samotný Václav Havel," popsala obsah dokumentu mluvčí. Dodala, že některé z jeho vzpomínek uslyší televizní diváci úplně poprvé.

Kromě dramatika a bývalého prezidenta se ke zmiňované době a k metodám, jaké byly uplatňovány proti politickým vězňům, vyjadřuje pamětník a člen Divadla Járy Cimrmana Marek Šimon, duchovní František Lízna či historik Tomáš Bursík. Cyklu V zajetí železné opony předcházela loňská série nazvaná Příběhy železné opony. V říjnu 2006 mu Česká filmová a televizní akademie udělila televizní cenu Elsa v kategorii nejlepší publicistický pořad.

Školští odboráři budou v úterý 4. prosince stávkovat, pokud nedostanou příslib, že poslanci navýší rozpočet školství na příští rok o tři miliardy korun. Dohodli se na tom v sobotu v Praze. Odboráři předpokládají, že by se do stávky zapojila většina škol, řekla ČTK jejich místopředsedkyně Markéta Vondráčková. V návrhu rozpočtu na příští rok ve výši 118,3 miliardy korun podle nich chybějí peníze na platy zaměstnanců škol, pomůcky a další vzdělávání pedagogů.

Českomoravský odborový svaz pracovníků školství už od jara protestuje proti návrhu rozpočtu školství na příští rok. Jeho zástupci tvrdí, že v něm chybějí peníze hlavně pro regionální školství, tedy mateřské, základní a střední školy. V návrhu rozpočtu se počítá pouze s nárůstem platů pracovníků škol o 1,5 procenta, což podle odborů nepokryje ani inflaci.

Třetina Čechů a Češek si myslí, že současné poměry jsou lepší než před listopadem 1989. O opaku je přesvědčeno 16 procent lidí. Zhruba třetina lidí nedokáže dnes říct, jestli se lépe žilo před listopadem 1989 nebo teď. Je to prý tak "půl na půl". Téměř pětina občanů neumí odpovědět vůbec. Podle většiny občanů se nyní dá lépe cestovat, získat informace, svobodně žít a říkat své názory. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Zúčastnilo se ho 1038 osob nad 15 let.

Tři čtvrtiny lidí uvádějí, že se dá nyní lépe cestovat. Podle sedmi z deseti občanů je lepší přístup k informacím. Téměř dvě třetiny dotázaných zmiňují lepší možnost svobodně žít. Šest z deseti lidí hodnotí pozitivně možnost říkat otevřeně své názory. Čtyři z deseti lidí vidí svůj život nyní celkově lepší než před listopadem. Více než třetina lidí ale má pocit, že je nyní horší možnost pracovního uplatnění. Zhruba 55 procent Čechů se za socialismu cítilo bezpečněji. Pocit sociální jistoty byl větší před listopadem 1989 podle šesti z deseti lidí. Stejný počet osob si myslí, že zabezpečení ve stáří je nyní horší než tehdy. Tři z deseti lidí si myslí, že měli lepší osobní perspektivu za bývalého režimu. Stejný počet dotázaných tvrdí opak.

Od roku 1991 je podle CVVM mezi Čechy názor, že po listopadu se žije lépe, častější než ten, že bylo lépe za socialismu. Výjimku tvoří jen roky 1997 a 1998. "ČR tehdy procházela ekonomickou a politickou krizí," uvedli autoři průzkumu. Převaha kladného vnímání změn byla nejvýraznější v prvních porevolučních letech a vydržela až do roku 1996. Poté vzrostl podle CVVM počet lidí, kteří poměry za minulého režimu hodnotili jako lepší. Po roce 1998 začal zas klesat.

Podobný průzkum provedla i agentura STEM. Podle ní změny po listopadu vnímá pozitivně víc než polovina lidí. Pětina občanů patří k odpůrcům změn. Mezi mírné kritiky se pak řadí víc než čtvrtina občanů.

V nově vznikajícím Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek v Praze na Žižkově se v sobotu konal den otevřených dveří. V únoru 2008 by měl být ústav zpřístupněn i široké veřejnosti. V sousedních postkomunistických zemích fungují obdobné instituce již od poloviny 90. let. "Věříme, že doženeme náskok našich zahraničních sousedů a nezklameme očekávání veřejnosti," řekl zmocněnec vlády ČR pro přípravu zřízení ústavu Pavel Žáček. V červenci vešel v platnost zákon pro studium totalitních režimů, díky kterému mohly ústav a archiv vzniknout. Podle Žáčka je jeho hlavním motivem snaha soustředit a uspořádat písemnosti všech bezpečnostních složek bývalého totalitního státu. Zpracování a zpřístupnění dat by prý mělo přispět k pochopení komunistického režimu a zároveň zabránit tendenčnímu výkladu historických událostí.

Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky i 18 let po listopadu 1989 existují v Česku vlivné politické síly, kterým je zřízení nezávislého ústavu trnem v oku. Sebemenší zaváhání prý bude pro ně záminkou ukončit mapování činnosti totalitních režimů. "Lidská paměť je krátká, a proto je zapotřebí, aby existovala instituce, která by její paměť oživovala a připomínala zvláště negativní věci," řekl ČTK kardinál Miloslav Vlk, který se přišel do ústavu také podívat.