Zprávy | Z archivu rubriky

Zhruba stovka lidí se v sobotu odpoledne sešla ve spodní části Václavského náměstí, aby v den výročí začátku sametové revoluce demonstrovala za spravedlnost a právní stát. Pořadatelé kritizovali práci policie, justice, Bezpečnostní informační služby i politiků. "Není dnes velice co slavit. Chceme poukázat na záležitosti, o kterých se příliš nehovoří. Ne vše se podařilo. Politici se jistě pochválí sami a velice rádi. My chceme říct, co neudělali a měli udělat," řekl ČTK svolavatel akce Zbyněk Horváth. Mezi účastníky akce byl písničkář Pepa Nos, bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín či aktivista Jan Šinágl. Pódium organizátoři vytvořili na střeše automobilu. Účastníci si kromě kratších projevů vyslechli i Nosovy či Horváthovy písničky. Na shromáždění dohlíželo několik příslušníků městské policie.

Téměř pět desítek českých a polských hasičů v sobotu nacvičovalo v Orlickém Záhoří na Rychnovsku společný zásah u požáru pily. Cvičení, při kterém bylo nutné evakuovat obyvatele, bylo součástí přípravy projektu modernizace integrovaného systému Orlických a Bystřických hor, který společně připravují města a obce na česko-polské hranici. ČTK to řekl starosta Rokytnice v Orlických horách a koordinátor projektu Petr Hudousek. Na projektu se podílejí Rokytnice v Orlických horách, Orlické Záhoří, Olešnice v Orlických horách, Miedzylesie a Bystrzyca Klodzka, které se chtějí pokusit získat peníze na modernizaci zastaralé hasičské techniky a hasičských zbrojnic. Pomoc dobrovolných hasičů z příhraničních obcí může být totiž rychlejší než pomoc z vnitrozemí. "Spolupráci chceme využít především na vzájemnou výpomoc při lesních požárech či požárech velkých objektů nedaleko hranice," řekl Hudousek. Další podobné cvičení by se mělo uskutečnit na jaře na polské straně hranice.

Ke komunistické totalitě po válce přispěla podle prezidenta Václava Klause významná část české inteligence, která se nechala v meziválečné době omámit levicovými utopistickými vizemi. Dalším důvodem bylo hledání bezpečnostní záruky na východě po zklamání západními velmocemi, řekl prezident při pietní vzpomínce v Praze u Hlávkovy koleje, která je podle něj jedním z tragických symbolů dvou totalitních režimů - nacistického a komunistického. Prvním zlomovým datem byl podle Klause 17. listopad 1939, kdy němečtí nacisté zahájili útlak, jehož konečným cílem bylo zničení české státnosti a vymazání českého národa z mapy Evropy. "Pohřeb Jana Opletala byl záminkou tvrdého zásahu proti české inteligenci," uvedl prezident. Nebylo podle něj náhodou, že se přesně o 50 roků později právě po studentské demonstraci spojené s tímto datem zhroutil v Československu komunistický režim, což umožnilo zahájit cestu za svobodou a po dlouhé době opět žít v suverénním demokratickém státě. "17. listopad proto skrývá dvě výročí. Přes velký časový odstup jsou obě propojena, neměli abychom zapomínat ani na jedno, ani na druhé," uvedl prezident.

Pietní akce u Hlávkovy koleje se kromě prezidenta účastnili další političtí představitelé, hodnostáři vysokých škol a především účastníci nacistických represí v roce 1939, kterých dosud žije kolem stovky. Vzpomínali na noční přepadení kolejí nacisty v roce 1939. Jan Opletal, s jehož jménem se 17. listopad 1939 spojuje, žil v Hlávkově koleji. Byl zraněn 28. října při demonstraci proti německé okupaci a 11. listopadu zemřel. Jeho pohřeb se značnou účastí se stal pro okupanty záminkou k tvrdým represím proti studentům a k uzavření českých vysokých škol. Devět studentských předáků bylo bez soudu popraveno a 1200 studentů odvlečeno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.

V nově vznikajícím Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek v Praze na Žižkově se v sobotu konal den otevřených dveří. V únoru 2008 by měl být ústav zpřístupněn i široké veřejnosti. V sousedních postkomunistických zemích fungují obdobné instituce již od poloviny 90. let. "Věříme, že doženeme náskok našich zahraničních sousedů a nezklameme očekávání veřejnosti," řekl zmocněnec vlády ČR pro přípravu zřízení ústavu Pavel Žáček. V červenci vešel v platnost zákon pro studium totalitních režimů, díky kterému mohly ústav a archiv vzniknout. Podle Žáčka je jeho hlavním motivem snaha soustředit a uspořádat písemnosti všech bezpečnostních složek bývalého totalitního státu. Zpracování a zpřístupnění dat by prý mělo přispět k pochopení komunistického režimu a zároveň zabránit tendenčnímu výkladu historických událostí.

Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky i 18 let po listopadu 1989 existují v Česku vlivné politické síly, kterým je zřízení nezávislého ústavu trnem v oku. Sebemenší zaváhání prý bude pro ně záminkou ukončit mapování činnosti totalitních režimů. "Lidská paměť je krátká, a proto je zapotřebí, aby existovala instituce, která by její paměť oživovala a připomínala zvláště negativní věci," řekl ČTK kardinál Miloslav Vlk, který se přišel do ústavu také podívat.

Bývalému prezidentovi Václavu Havlovi bude věnován pondělní díl cyklu V zajetí železné opony, který připravuje ostravské studio České televize. Díl nazvaný Václav Havel, vězeň číslo 9658 se z řady ostatních, zachycujících většinou podstatnou část biografie hlavních hrdinů, vymyká. "Tentokrát se soustředíme pouze na výsek života hlavního protagonisty - Václava Havla," řekla ČTK mluvčí studia Jolanda Pilařová. Diváci mohou sledovat příběh Havla od konce 70. let, kdy byl po procesu s dalšími disidenty uvězněn. Ve vězení strávil období od roku 1979 do roku 1983. Postupně prošel věznicí v Ostravě-Heřmanicích, vězeňskou nemocnicí v Praze a nakonec i věznicí v Plzni. "O vydírání, šikaně, násilí, pracovních podmínkách, trestech i o tradiční hierarchii vztahů a o nepsaných pravomocích uvnitř tehdejší vězeňské komunity hovoří samotný Václav Havel," popsala obsah dokumentu mluvčí. Dodala, že některé z jeho vzpomínek uslyší televizní diváci úplně poprvé.

Kromě dramatika a bývalého prezidenta se ke zmiňované době a k metodám, jaké byly uplatňovány proti politickým vězňům, vyjadřuje pamětník a člen Divadla Járy Cimrmana Marek Šimon, duchovní František Lízna či historik Tomáš Bursík. Cyklu V zajetí železné opony předcházela loňská série nazvaná Příběhy železné opony. V říjnu 2006 mu Česká filmová a televizní akademie udělila televizní cenu Elsa v kategorii nejlepší publicistický pořad.

Slavnostními bohoslužbami a hudbou slavili obyvatelé Šternberku na Olomoucku Dny rodu Šternberků. Při tradiční akci se vrátili do historie, připomněli si hned tři jubilea - 711 let od založení města, 224. výročí posvěcení farního kostela Zvěstování Páně a šesté výročí uložení ostatků arcibiskupa Alberta II. ze Šternberka a dalších příslušníků rodu v tamním chrámu. "Historii je potřeba si připomínat. Říká se, že pokud bychom na ni zapomněli, museli bychom si ji prožít znovu. S oslavami jsme začali před šesti lety při příležitosti ukládání ostatků členů rodu Šternberků, se kterým je historie města neodmyslitelně spjatá," řekl ČTK starosta Jaromír Sedlák. Slavnosti začaly v pátek, kdy radnice ocenila šest osobností, které přispěly k rozvoji či reprezentaci města.

Zhruba dvě tisícovky demonstrantů se podle policejních odhadů v sobotu sešly v horní části Václavského náměstí, aby vyjádřily nesouhlas s umístěním amerického radaru na českém území. Požadovali vyhlášení referenda o této otázce a kritizovali politiku současné vlády. Vpodvečer se vydali na pochod městem. Akci svolala mimo jiné iniciativa Ne základnám, účastnili se jí také například odboráři, někteří studenti či členové Ligy starostů proti radaru. Demonstrující za zvuků bubnů skandovali slova jako referendum a požadovali také demisi vlády. Před průvodem šli pořádkoví policisté, kteří dohlíželi na klidný průběh demonstrace. V čele průvodu šli lidé s velkým transparentem "Referendum = demokracie".

Mezi přítomnými byl i místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. ČTK řekl, že se demonstrace účastnil proto, že je dlouhodobým příznivcem referenda obecně. Promluvil také šéf odborů Milan Štěch a mluvčí iniciativy Ne základnám Ivona Novomestská. Demonstrující dorazili na Národní třídu s cílem uctít památku studentů z roku 1989.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek se v sobotu odpoledne v Mariánských Lázních oženil s tlumočnicí Petrou Kováčovou. Svatební obřad se odehrával v uzavřeném luxusním hotelu Esplanade, který byl vyhrazen jen pro tuto událost. Snoubence oddal bývalý starosta města Luděk Nosek a požehnal jim biskup Církve československé husitské Jan Hradil. Mezi svatebními hosty byl i slovenský premiér Robert Fico, jenž šel Paroubkovi za svědka. Novomanželka se rozhodla používat příjmení Paroubková. Svatebního ceremoniálu se zúčastnilo zhruba 30 rodinných příslušníků a nejbližších přátel novomanželů.

Předseda sociálních demokratů si vzal Petru Kováčovou dva měsíce poté, co ukončil téměř 30 let trvající manželství s bývalou ženou Zuzanou. Už několik měsíců před rozvodem zveřejnil vztah ke čtyřiatřicetileté tlumočnici Kováčové. Terčem kritiky se stal Paroubek kvůli tomu, že se žení zrovna 17. listopadu v hotelu, jehož majitel Vlastimil Dvořák byl podle médií agentem komunistické Státní bezpečnosti.

Svíčky i květiny nosili v sobotu od rána k pamětní desce na Národní třídě mladí a starší lidé i rodiny s dětmi, kteří si připomínali osmnácté výročí 17. listopadu 1989. Připojili se k nim i prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek (ODS) a další ústavní činitelé, kteří položili kytice na místo symbolu pádu komunismu. "Kladení věnců je také jeden ze způsobů připomínky výročí. Dnešní politická garnitura ale vzpomínku nese v sobě a je to pro ni nezapomenutelná skutečnost, která se před 18 lety stala," řekl Klaus poté, co k pamětní desce položil květiny. Prezident se s přítomnými lidmi zdravil podáním ruky a s několika si povídal.

Premiér zdůraznil, že by si lidé i politici měli stále klást otázku, zda jsou dostatečně zralí na demokracii, odpovědni a poučeni z minulosti. "Na to odpovídám ano, možná. Myslím si, že 18 let je ještě velmi krátká doba a některé excesy, které zažíváme kolem sebe, svědčí o tom, že jsme se nepoučili," uvedl. Podle něho není 17. listopad definitivně vybojovaný boj. "Svoboda je strašně křehká a musí se stále zalévat. Zajímá nás mladá generace, která by se z dějin měla poučit," dodal. Pietního aktu se zúčastnil i předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Demokracie podle něho dostala křehké základy v roce 1989. Lidé prý ale nesmí zapomínat, že tento den je dnem studentů, kteří v roce 1939 ukázali schopnost vyjádřit svůj odpor.

Památku studentů uctili na Národní třídě mezi prvními i zástupci sociální demokracie v čele se svým šéfem Jiřím Paroubkem. Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) zdůraznil, že především politici by měli dnešní mladé generaci připomínat, co listopadové události znamenají a jak by si měli vážit svobody. Svíčky zapálili i předseda Strany zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík a předsedkyně poslaneckého klubu zelených Kateřina Jacques. Naopak se na vzpomínkových akcích neobjevil symbol sametové revoluce a první polistopadových prezident Václav Havel, který nyní pobývá v zahraničí.

Třetina Čechů a Češek si myslí, že současné poměry jsou lepší než před listopadem 1989. O opaku je přesvědčeno 16 procent lidí. Zhruba třetina lidí nedokáže dnes říct, jestli se lépe žilo před listopadem 1989 nebo teď. Je to prý tak "půl na půl". Téměř pětina občanů neumí odpovědět vůbec. Podle většiny občanů se nyní dá lépe cestovat, získat informace, svobodně žít a říkat své názory. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Zúčastnilo se ho 1038 osob nad 15 let.

Tři čtvrtiny lidí uvádějí, že se dá nyní lépe cestovat. Podle sedmi z deseti občanů je lepší přístup k informacím. Téměř dvě třetiny dotázaných zmiňují lepší možnost svobodně žít. Šest z deseti lidí hodnotí pozitivně možnost říkat otevřeně své názory. Čtyři z deseti lidí vidí svůj život nyní celkově lepší než před listopadem. Více než třetina lidí ale má pocit, že je nyní horší možnost pracovního uplatnění. Zhruba 55 procent Čechů se za socialismu cítilo bezpečněji. Pocit sociální jistoty byl větší před listopadem 1989 podle šesti z deseti lidí. Stejný počet osob si myslí, že zabezpečení ve stáří je nyní horší než tehdy. Tři z deseti lidí si myslí, že měli lepší osobní perspektivu za bývalého režimu. Stejný počet dotázaných tvrdí opak.

Od roku 1991 je podle CVVM mezi Čechy názor, že po listopadu se žije lépe, častější než ten, že bylo lépe za socialismu. Výjimku tvoří jen roky 1997 a 1998. "ČR tehdy procházela ekonomickou a politickou krizí," uvedli autoři průzkumu. Převaha kladného vnímání změn byla nejvýraznější v prvních porevolučních letech a vydržela až do roku 1996. Poté vzrostl podle CVVM počet lidí, kteří poměry za minulého režimu hodnotili jako lepší. Po roce 1998 začal zas klesat.

Podobný průzkum provedla i agentura STEM. Podle ní změny po listopadu vnímá pozitivně víc než polovina lidí. Pětina občanů patří k odpůrcům změn. Mezi mírné kritiky se pak řadí víc než čtvrtina občanů.