Zprávy | Z archivu rubriky


Termín přijetí společné evropské měny v roce 2012 v České republice je podle premiéra Mirka Topolánka nereálný. Premiér to řekl v nedělní polední diskusi České televize. Podle Topolánka je potřeba nejprve provést reformy penzijního a zdravotního systému. Přijetí eura v roce 2012 by podle Topolánka znamenalo rozhodnout již v příštím roce o vstupu do měnového systému ERM II, předstupně zavedení eura, a začít plnit všechny podmínky Evropské unie. To si v situaci neuskutečněných reforem důchodů či zdravotního systému nedokáže představit.

Po rychlém přijetí eura volají především exportéři, kterým nyní posilující koruna zdražuje jejich výrobky v zahraničí. Vstup do eurozóny by podle nich přinesl rovněž stabilizaci ekonomiky a pojistku proti ekonomickým výkyvům a ztrátám na tržbách. Ekonomové sdružení do tzv. eurotýmu, nezávislé skupiny odborníků, tvrdí, že přistoupení k euru je reálné v roce 2013. "Je dost pravděpodobné, že nás při přijetí eura okolní země předběhnou a staneme se neeurovým ostrůvkem v srdci Evropy," řekl minulý týden makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček. Čeští ekonomové vesměs uvádějí, že přijetí eura by v nejbližších několika letech přineslo Česku spíše více komplikací než výhod. Předčasný vstup do eurozóny by přibrzdil snižování rozdílů mezi ČR a vyspělejšími evropskými zeměmi, a zřejmě i zvýšil inflaci.

Komunisté připravili vlastní návrh, ve kterém se u Ústavního soudu domáhají zrušení zákona o reformě veřejných financí. Žádají rovněž o přednostní rozhodnutí soudu, protože zákon má vstoupit v platnost od 1. ledna 2008. Spolu s komunisty podání podpořilo 17 poslanců ČSSD. (Ústavní stížnost proti vládní finanční reformě podali již dříve i sociální demokraté.) Předseda KSČM Vojtěch Filip ČTK řekl, že komunistický návrh už byl odeslán Ústavnímu soudu. Podle navrhovatelů bylo porušeno legitimní očekávání voličů tím, že finanční reformu sněmovna schválila jen díky dvěma bývalým sociálnědemokratickým poslancům Michalu Pohankovi a Miloši Melčákovi, kteří přešli na stranu vládních stran. Odkazují na starší rozhodnutí ÚS, podle kterého při nejistém legitimním očekávání je nejistá i svoboda.

Zrušení výplaty nemocenské za první tři dni nemoci považují stěžovatelé za změnu pojištění v nepřímou daň, což považují za nepřípustné. Vadí jim také, že mají zaměstnanci platit daň z takzvané superhrubé mzdy, tedy i z pojištění, které za ně platí zaměstnavatel. Podle jejich přesvědčení nelze platit daň z příjmu z částky, která není součástí mzdy. Porušen byl podle předkladatelů také zákaz svévole při legislativní proceduře. Opozice se především ohrazuje proti tomu, že balíček pozměňovacích návrhů, které premiér Mirek Topolánek (ODS) předložil při projednávání reformy ve sněmovně, neměly možnost řádně projednat ani výbory sněmovny ani její plénum. V rozporu s Ústavou je podle navrhovatelů reforma rovněž tím, že odnímá pomoc lidem, kterým je stát povinen poskytnout odpovídající hmotnou podporu, když si sami bez své viny pomoci nemohou. Tento rozpor s Ústavou vidí v zavedení poplatků ve zdravotnictví.

Dceřiná společnost Českých drah ČD Cargo, která definitivně vznikne 1. prosince, má již pětičlenné představenstvo i šestičlennou dozorčí radu. Předsedou představenstva je generální ředitel drah Josef Bazala, v dozorčí radě zasednou vedle zástupců zaměstnanců a podnikatelů i poslanec Oldřich Vojíř (ODS) nebo senátor Milan Špaček (KDU-ČSL). ČTK to řekl Bazala. Šéf drah tvrdí, že ještě není rozhodnuto, kdo bude novou společnost řídit. Ředitele bude podle něj volit představenstvo; v úvahu zatím připadají všichni jeho členové. Kromě Bazaly je ve vrcholném orgánu firmy ještě ředitel odboru strategie ČD Jaroslav Richter, Bazalův náměstek pro nákladní dopravu Rodan Šenekl, severomoravský podnikatel Bogdan Heczko a finančník Petr Žaluda.

Akciová společnost ČD Cargo vznikne a začne samostatně fungovat 1. prosince, kdy by měla již být zapsána v obchodním rejstříku a vlastnit všechna potřebná oprávnění a živnostenské listy. Nová firma však byla založena již 31. října, kdy Bazala a Richter, který přípravy na oddělení carga řídil, podepsali smlouvu o vkladu části majetku Českých drah do akciové společnosti ČD Cargo. Základní kapitál nové společnosti bude 8,8 miliardy korun. Od mateřské firmy cargo dostalo například třetinu všech lokomotiv Českých drah a všech 32.000 nákladních vagonů. V majetku ČD Cargo jsou také vybraná depa kolejových vozidel a železniční opravny. Z mateřské firmy do dceřiné přejde 13.000 z nynějších asi 55.000 zaměstnanců ČD.

Nákladní doprava ČD je pátá největší v Evropské unii, ročně přepraví zhruba 80 milionů tun zboží, jako jediná ve střední Evropě však dosud nefunguje samostatně. Od oddělení si ministerstvo dopravy slibuje zprůhlednění finančních toků v ČD, především konec křížového financování ztrátové osobní dopravy ze zisků nákladní dopravy, které ročně činí přes 600 milionů korun. ČD Cargo bude také moci více investovat do svého rozvoje a snadněji uzavírat strategická partnerství.

Do budoucna firmu zřejmě nemine privatizace. Ještě předtím ale stát chystá federální fúzi se slovenskou firmou Cargo Slovakia, která ročně přepraví zhruba 50 milionů tun. Podle ministra dopravy Aleše Řebíčka se tím zvýší hodnota firmy a podnik se stane na evropském trhu významnějším hráčem.

Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) je přesvědčen o tom, že rekonstrukce funkcionalistické vily Tugendhat, která je na seznamu UNESCO, začne příští rok. V České televizi řekl, že oprava by mohla začít ve druhém čtvrtletí 2008. Odklady rekonstrukce by podle něj mohly obnovu prodražit. Výběrové řízení na zhotovitele by mohlo být vyhlášeno počátkem příštího roku, uvedl primátor. Předpokládané náklady na rekonstrukci vily jsou podle něj 120 až 150 milionů korun. Na příští rok prý město Brno vyčlení na začátek obnovy 45 až 50 milionů korun. "Jsem přesvědčen o tom, že město Brno ve svém rozpočtu najde finanční prostředky, aby tuto vilu opravit mohlo," řekl.

Onderka si s odvoláním na právní posudky nemyslí, že by vilu mohl ohrožovat vlastnický spor. Město letos v březnu rozhodlo, že vilu dobrovolně nevydá potomkům jejích původních majitelů. Brněnští zastupitelé nesouhlasili s jejím bezúplatným převodem, protože pro něj údajně nejsou splněny zákonné podmínky. Zastupitelé sice původně uznali nárok rodiny na vrácení vily a schválili, že město by ji mělo převést na stát a ten pak dědicům vydat. Stát však památku převzít odmítnul. V březnu proto zastupitelé své dřívější rozhodnutí revidovali. Právník sourozenců Tugendhatových s rozhodnutím nesouhlasil a připustil, že potomci budou vilu vymáhat soudně. Vila je na seznamu kulturního dědictví UNESCO od roku 2001.

Počet týraných a sexuálně zneužitých dětí se za posledních několik let téměř nezměnil, loni dokonce meziročně poklesl. V roce 2005 statistiky zaznamenaly 1983 případů, loni jich bylo 1593. Na krizových linkách, které pomáhají dětem v ohrožení, je ale téma týrání stále velmi aktuální. Jen od ledna do října řešili pracovníci Linky bezpečí 1716 takových telefonátů. Před pondělním Světovým dnem prevence týrání a zneužívání dětí to ČTK řekl vedoucí linky Martin Klouda. "Nejedná se jen o fyzické, ale i o stejně závažné psychické týrání, například ponižování, nebo zanedbávání či pohlavní zneužívání," řekl Klouda. Linka bezpečí (800 155 555) pro některé děti představuje první útočiště, kde se svěří. Pracovníci linky se mu proto snaží naslouchat a poté mu nabídnout postup řešení. Na linku se mohou obrátit i dospělí, kteří se ve svém okolí setkají s týráním dítěte. Existuje pro ně speciální Rodičovská linka (840 111 234), která je v provozu každý všední den odpoledne. Pokud ale mají lidé vážné podezření na týrání a zneužívání, je nutné oznámit to policii nebo sociálním pracovníkům.

V roce 2006 ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) evidovalo 1008 týraných a 585 sexuálně zneužitých dětí, což je o 23, respektive 12 procent méně než v roce 2005. "Domníváme se, že čísla statistik jsou pouze špičkou ledovce. O celé řadě případů, kdy dochází k domácímu násilí páchanému i na dětech, k týrání, zneužívání a jiným formám ubližování se mnohdy ani nedozvíme," řekla ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. MPSV chce do konce roku předložit nové standardy sociálně-právní ochrany dětí. Důraz se má klást na terénní práci s ohroženými rodinami a mediaci problémů.