Zprávy | Z archivu rubriky

Česko bude jako předsednická země EU usilovat o odtabuizování tématu využívání jaderné energie. Uvedl to vicepremiér pro záležitosti EU Alexandr Vondra (ODS) na středečním veřejném slyšení Senátu o opatřeních v oblasti globální změny klimatu. "Bude nutné otevřeně diskutovat na téma jaderné energie, bez které se dnes v řešení klimatických změn neobejdeme," prohlásil Vondra. Připomněl v této souvislosti vytvoření jaderného fóra, jehož první setkání se uskuteční příští pondělí v Bratislavě za účasti předsedů vlád. České předsednictví EU v roce 2009 by se podle Vondry mělo soustředit také na dosažení mezinárodního konsenzu v boji proti změnám klimatu, bez kterého bude snažení unie odsouzeno k neúspěchu. EU se podle vicepremiéra podílí na světových emisích pouze 13 procenty, k největším světovým znečišťovatelům patří Čína, USA a Indie.

Náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa pokládá využívání energie z jádra za nejvýhodnější pro Česko. "To, co se nám zdá jako cesta, která v modelu České republiky vychází jako schůdná, reálná, přijatelná, je využití jaderné energie jako jednoho z důležitých faktorů toho, jak plnit závazky a snižovat emise v České republice," uvedl náměstek. Vybudování dvou bloků jaderné elektrárny o výkonu 800 megawattů by podle Tlapy mělo udržet současnou cenu energie a Česko by splnilo závazky v oblasti obnovitelných zdrojů a také by zabezpečilo energetickou soběstačnost české ekonomiky.

Vídeňský institut pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW) ve své aktualizované prognóze ekonomického vývoje pro země střední, východní a jihovýchodní Evropy na roky 2007 a 2008 zvýšil odhad růstu pro Českou republiku v letošním roce a naopak mírně snížil pro příští rok. Zatímco v poslední prognóze ze začátku července tohoto roku předpokládal v případě ČR růst HDP o pět procent, v nové zprávě, zveřejněné ve středu, uvádí růst ve výši 5,8 procenta. Pro rok 2008 naopak snížil odhad z 5,2 na rovných pět procent.

Pro srovnání ministerstvo financí v říjnu odhadovalo růst tuzemské ekonomiky v letošním roce o 5,9 procenta, v roce 2008 pak o pět procent. Česká národní banka v říjnové prognóze očekávala letošní růst mezi 5,8 až 6,6 procenta a v příštím roce mezi 3,9 až 6,1 procenta. Podle OECD se tempo růstu tuzemské ekonomiky letos sníží na 5,5 procenta a v příštím roce na pět procent.

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí bude letos zdobit dvacetimetrový smrk z Krkonoš. Strom pokácejí lesníci tuto sobotu v Dolním Dvoře u Vrchlabí, do Prahy by měl být přivezen v noci z 26. na 27. listopadu, sdělila ČTK mluvčí trhů Hana Jurášková. Smrk se rozsvítí v den zahájení vánočních trhů, tedy v sobotu 1. prosince. Zhruba osmdesátiletý smrk ztepilý vybrali pracovníci Krkonošského národního parku. Strom zkontrolovali minulý týden také dendrologové z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Posoudili jeho zdravotní stav, vitalitu a kvalitu dřeva. Smrk má ve výšce 1,3 metru průměr kmene 72 centimetrů. Vánoční trhy na Staroměstském a Václavském náměstí letos začnou 1. prosince a potrvají dvaatřicet dnů.

Lídři vládních stran se ve středu dohodli na tom, že budou častěji konzultovat chystané reformní kroky jednotlivých ministrů. Současně chtějí klíčové změny prezentovat veřejnosti jako celá vládní koalice, a nenechat komunikaci jen na jednotlivých členech kabinetu. Reagovali tak na výhrady lidovců a zelených vůči nedávným krokům ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Špičky koaličních stran se na společném zasedání nezaobíraly případným návratem šéfa lidovců Jiřího Čunka do kabinetu. Účastníci schůzky včetně Čunka novinářům řekli, že se jeho návratem nezabývali, protože zatím není aktuální.

Julínek uvedl, že je s výsledkem schůzky spokojen, protože mohl koaličním partnerům vysvětlit své záměry. Předseda zelených Martin Bursík řekl, že koaliční partneři nechtějí a nemohou Julínkovi mluvit do personálních kroků včetně odvolání profesora Pavla Klenera z čela Ústavu hematologie a krevní transfuze, ale potřebovali slyšet jeho zdůvodnění. Lídři se dohodli, že se budou kvůli reformám scházet pravidelně každé tři týdny.

Problémy související s rasismem se v loňském roce v České republice zhoršily, zejména pokud jde o přístup k romské menšině. Uvádí to zpráva neziskové organizace Evropská síť proti rasismu (ENAR), která připomíná vystěhování Romů ze Vsetína, sterilizaci romských žen a přístup romských dětí ke vzdělání. Problémy přetrvávají i na Slovensku, ale podle ENAR se potíže s rasismem týkají celé Evropy. Zpráva také připomíná, že ČR po svém vstupu do unie v roce 2004 stále nepřevedla do svého práva směrnici EU o rasové rovnosti. Evropská komise proto v červnu letošního roku zahájila s ČR a také Slovenskem a dalšími 12 zeměmi řízení. Česká vláda již nový antidiskriminační zákon v červnu schválila, od září jej mají na stole poslanci.

V okrajových pohořích Karpat na Moravě by v budoucnu mohla vzniknout rozsáhlá chráněná území s výskytem většího počtu velkých šelem. Ty se do těchto lokalit stěhují ze Slovenska. Ochránci přírody nyní chtějí terén zmapovat a vytipovat vhodná území pro život medvědů, vlků a rysů na Moravě. ČTK to řekl odborný garant programu Ochrana velkých šelem Českého svazu ochránců přírody Ludvík Kunc. Podle odhadů ochránců žije nyní v Beskydech minimálně pět medvědů, do 15 rysů a dvě smečky, tedy asi deset jedinců, vlků. Na Slovensku je to asi 800 medvědů, 300 rysů a desítky smeček vlků. Vzhledem k tomu, že jejich počet stále stoupá, stěhují se do dalších oblastí. Výzkum, jenž by mohl trvat deset až 15 let, by měl podrobně zmapovat pohyb šelem, jejich potravinářské možnosti i podmínky pro přezimování.

Česko by podle vlády mohlo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny na 8,6 procenta do roku 2020. Oznámil to vicepremiér pro záležitosti EU Alexandr Vondra s odvoláním na středeční dohodu kabinetu. Výsledek dohody představí zástupci ČR na prosincovém jednání v Bruselu. Nyní podíl obnovitelných zdrojů v ČR představuje zhruba pět procent, podle jarního závazku EU by se měl v celounijním měřítku zvýšit do roku 2020 na pětinu. Dosažení hranice 20 procent je ale při všech výpočtech v českých podmínkách nereálné, podotkl Vondra na senátním slyšení o globálních klimatických změnách. Vládní postoj kritizoval senátor Martin Mejstřík, který se obnovitelným zdrojům energie věnuje. "Podskakovat pomyslnou laťku a místo 20 procent si dávat 8,6 procenta, se mi zdá tristní a ostudné, zejména pro zemi, která bude předsedat Evropské komisi," uvedl.

ČSSD vede žebříček volebních preferencí, zjistil aktuální průzkum agentury Factum Invenio. Kdyby se nyní konaly volby, získala by nejsilnější opoziční strana ve dvousetčlenné sněmovně 76 křesel. Vládní ODS by obhájila 62 mandátů a KSČM by získala 30. Vládní Strana zelených by obsadila 18 míst a koaliční KDU-ČSL 14. Trend nárůstu podpory ČSSD tedy pokračuje, konstatují autoři průzkumu. Nárůst voličské přízně KSČM se podle nich zastavil. "KDU-ČSL se zotavila z krátkodobého poklesu. Podpora Strany zelených, která je dlouhodobě nestabilní, překonala hranici 10 procent." Většinu ve sněmovně by stejně jako před měsícem získala levostředová koaliční vláda ČSSD, SZ a KDU-ČSL, levicová koalice ČSSD a KSČM nebo velká koalice ČSSD a ODS, uvedla agentura.

Vláda ve středu souhlasila s tím, aby Česká republika vypověděla dohodu s Ruskem o vzájemném sociálním zabezpečení občanů. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas řekl, že smlouva byla pro Českou republiku dlouhodobě neudržitelná. Její vypovězení musí ještě potvrdit parlament, dodal. Pokud se tak stane, Rusové trvale žijící v ČR by přišli o automatickou možnost získat český důchod, i když neplatili důchodové pojištění. Stejně by na tom byli i Češi v Rusku.

Dohodu o sociálním zabezpečení podepsalo v roce 1959 tehdejší Československo se Sovětským svazem. Podle ní Rusům v Česku k získání české penze stačí to, že tu trvale žijí. Důchodové pojištění odvádět nemusí. Penze se stanoví podle aktuálního příjmu ruského žadatele o důchod. Stejně by měli důchod v Rusku získávat Češi, kteří tam trvale pobývají. Dohoda byla sjednána podle sovětského vzoru, že občan má být plně zabezpečen ve státě trvalého pobytu a pouze tímto státem. Na konci září v Česku podle údajů cizinecké policie legálně pobývalo 22.093 Rusů. Povolení k trvalému pobytu mělo 10.443 z nich. Podle ministerstva práce a sociálních věcí asi tisícovka z osob, které v Česku trvale žijí, je starší 60 let. A podle Nečasova úřadu lze předpokládat, že již pobírají český důchod. Další tisícovce lidí je nad 50 let.

Dvaadevadesátiletý Tomáš Baťa junior chce po České republice vyžadovat odškodnění za majetek, zabavený jeho rodině po druhé světové válce. Řekl to v rozhovoru, který uveřejnil zpravodajský server Aktuálně.cz. "Máme zájem o to, aby nám byla vyplacena náhrada, jak podle Benešových dekretů byla slíbená hodnota podniků. Nejen nám, ale všem ostatním," řekl vnuk zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati v rozhovoru pro server. Možnost domáhat se odškodnění zmínil česko-kanadský podnikatel již poté, co pražský městský soud v červnu obnovil trestní řízení v 60 let starém případu jeho strýce, zlínského podnikatele Jana Antonína Bati. Zrušil tak rozsudek Národního soudu, který J. A. Baťu počátkem května 1947 odsoudil k mnohaletému vězení a k propadnutí celého jmění ve prospěch státu, a vrátil případ žalobcům k došetření. Žalobci v listopadu Baťovo jméno očistili.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde v roce 1965 zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny a s Tomášem Baťou juniorem, který žije v kanadském Torontu, údajně nemají nejlepší vztahy.