Zprávy | Z archivu rubriky


V příštím roce půjde na léčení 208 miliard korun, to je o 13 miliard více než letos. Lékaři dostanou lépe zaplaceno a pro pacienty se zkrátí čekací doby na operace. Neměli by se také už setkat s tím, že je lékař odmítne s odkazem na finanční limit. Tuto vizi zdravotní péče v příštím roce předložil ministr Tomáš Julínek (ODS). Umožní to podle něj úhradová vyhláška, která vstoupí v platnost 1. ledna 2008. "Zdravotní plány devíti pojišťoven umožní, aby na léčení šlo až o 13 miliard korun více než letos," prohlásil. Další zhruba čtyři miliardy korun vyberou podle jeho odhadu lékaři a nemocnice na poplatcích, které začnou od ledna pacienti platit. Praktici, specialisté i zubaři mohou počítat s 30 korunami za návštěvu, za den v nemocnici budou lidé platit 60 korun a za pohotovost 90 korun.

Zdravotní pojišťovny by se podle ministra měly v příštím roce začít učit nakupovat pro své klienty tu nejkvalitnější péči. Nová úhradová vyhláška na rozdíl od těch předchozích jim umožní, aby uzavřely s lékaři a nemocnicemi alternativní dohody. Předpis totiž nestanoví plošně stejné úhrady všem. Pojišťovny budou moci finančně přilepšit lékařům a nemocnicím v oblastech, kde je nyní nedostatek péče. Budou moci zaplatit více i kvalitnějším zařízením. Nemocnice budou moci směrovat drahou péči do velkých center. Ověřit si to mohou pro začátek při nákupu operací na celkovou náhradu kyčelního a kolenního kloubu. Ministr předpokládá, že toto soustředění peněz a profesionálů přispěje ke zkrácení čekacích lhůt.

Praktičtí lékaři dostanou za pacienta v kartotéce měsíčně 42 korun a korunu za bod, jak požadovali na jaře při protestních akcích. Julínek očekává, že za větší peníze zlepší své služby - rozšíří ordinační dobu a nakoupí kvalitnější přístroje. Průměrný měsíční příjem ordinace praktika v příštím roce by měl stoupnout z 84.000 na 92.000, s poplatky až na 103.000 korun, upřesnil ministr. Dodal, že ambulantní specialisté už nebudou omezeni rozpočty. Dosud jim pojišťovny zaplatily pevně daný počet pacientů, nad to "dělali zadarmo", nebo pacienty prostě odmítli. Nová vyhláška jim umožní, aby dostali zaplaceno i za pacienty nad limit, i když už o něco méně. Ministr poznamenal, že u zubaře se pro pacienty v příštím roce nic nemění. Dospělí by si měli začít platit plomby až od roku 2009.

Pražský primátor Pavel Bém dává případ údajně výhodného pronájmu vily ve Vokovicích od podnikatele Zbyňka Kareše do souvislosti s nadcházejícím kongresem nejsilnější vládní strany. Bém na tiskové konferenci novinářům také rozdal posudky realitních kanceláří. Z nich vyplývá, že za pronájem domu platí přiměřenou částku. "Vnímám to jako klasickou politickou kampaň před víkendovým kongresem a říkám, nezbývá mi než na to mít silný žaludek," zdůraznil Bém, který je prvním místopředsedou ODS a nově také šéfem pražské stranické organizace. Kauzu pokládá za osobní útok někoho, kdo ho chce ho poškodit a dehonestovat.

Někteří pozorovatelé dávají případ pronájmu vokovické vily do souvislosti se zveřejněním informací o tom, že premiér Mirek Topolánek při nedávné cestě z Bulharska vystoupil z armádního speciálu v rakouském Innsbrucku a údajně si zalyžoval. "Já nepráskám ani před kongresy ODS na své politické partnery, nikoli konkurenty," řekl Bém. Sobotní kongres Občanské demokratické strany není volební, pozornost delegátů se proto soustředí na hodnocení vládnutí a plánování znovuzvolení Václava Klause prezidentem.

Vokovickou vilu Kareš koupil letos na jaře za 16,5 milionu korun jako dlouhodobou investici pro svého syna. Bémovi ji pronajal za 22.000 korun měsíčně, podle některých expertů za polovinu tržního nájemného. Posudky několika realitních kanceláří, které primátor dal novinářům, to ale nepotvrzují. Podle Mladé fronty Dnes existuje podezření ze střetu zájmů. Kareš vlastní podíl ve firmě Michael Development, která prý v Praze staví a prodává bytové komplexy, a může být tedy závislá na rozhodování městských radních. Bém i magistrát to popírají.

Na 15 až 16 miliard korun by letos mohl vzrůst zisk českého zemědělství. Na semináři k zemědělské politice to bez bližších informací řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Loni odvětví vydělalo zhruba sedm miliard korun. Letos by měl podle odborníků k lepšímu výsledku přispět růst cen některých komodit a také vyšší dotace. Odhady se ale různí a pohybují se zhruba od deseti do 16 miliard korun. Například Zemědělský svaz v říjnu předpokládal letošní zisk zemědělství zhruba 9,5 miliardy korun. Příznivě se projeví růst cen obilí a řepky a vyšší dotace, negativně naopak zlevnění prasat a jatečného skotu, uvedl tehdy předseda svazu Miroslav Jirovský. Optimističtější byl odhad Svazu marginálních oblastí, podle nějž by letos zemědělství mohlo vydělat 13 až 15 miliard korun. Odvětví vykazuje každoročně zisk od vstupu do EU, zatímco v předchozím období bylo převážně ztrátové. "Zemědělce ovlivnilo členství v EU možná nejvíc ze všech sektorů," uvedl Gandalovič. Klady vstupu podle něj převažují nad zápory. Farmáři sice přišli o některé národní dotace, celkově se ale těší vyšší a stále rostoucí podpoře, zejména díky přímým platbám i novému programu rozvoje venkova. Zásadní změnou bylo i odbourání obchodních bariér. Agrární komora ale přes odhadovaný růst zisku situaci zemědělství zvlášť růžově nevidí. Podle jejího tajemníka Jana Záhorky letos nastala nová situace s výrazným růstem cen obilí i řepky. "Dojde zřejmě k renesanci rostlinné produkce," uvedl s tím, že na druhé straně ale živočišná výroba nestačí vstřebávat zdražování krmiv. Celkově se podle něj tržby zemědělství pouze vrátí na úroveň z roku 2001. Dlouhodobě podíl zemědělství na hrubém domácím produktu klesá, snižuje se jeho výroba i počet zaměstnanců.

Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby začala vyšetřovat, zda premiér Mirek Topolánek neporušil zákon a nepřekročil své pravomoce v kauze úniku tajných informací z Bezpečnostní informační služby. Informoval o tom server Aktuálně.cz. Topolánek ale takové pochybení vyloučuje. Na počátku letošního roku informovala BIS o úniku dat premiéra. Ten údajně řediteli BIS Jiřímu Langovi uložil, aby služba začala případ vyšetřovat. Podle zákona však civilní kontrarozvědce smí zadávat úkoly výlučně vláda, a ne její člen, i pokud by šlo o premiéra. Vláda však takový úkol podle Aktuálně.cz BIS nezadala. Dotázaní ministři prý serveru potvrdili, že se o úniku informací z tajné služby dozvěděli až od novinářů. "Pan premiér nám sdělil, že ředitel BIS jej o případu informoval a on mu dal za úkol tuto věc vyřešit. Vyžádali jsme si proto nyní od tajné služby oficiální stanovisko, jaké úkoly vláda BIS zadávala. Pokud premiér úkoloval BIS, mohlo by jít o porušení zákona," uvedl šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). Topolánek podle serveru nyní nemluví na rozdíl od svého vystoupení na sněmovní komisi o úkolu pro BIS, ale pouze o pokynu. "Dobře víte, že 'úkolovat' BIS může jenom vláda, tak si ze mě nedělejte legraci. Rovina informace-pokyn je nejenom legální, ale i pravdivá. A dejte mi pokoj," napsal podle Aktuálně.cz v SMS zprávě premiér. Komise pro kontrolu BIS bude zjišťovat, co přesně si tedy s ředitelem BIS dojednali.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje "balíček na podporu rodin s dětmi". Nový zákon má zavést týdenní otcovskou dovolenou, výpomoc při hlídání dětí za úplatu či úlevy na odvodech pro zaměstnavatele, kteří přijmou matky a otce s malými potomky. Změny by mohly začít platit koncem příštího roku. Novinářům to na konferenci o rodině řekl ministr práce Petr Nečas (ODS). Jednotlivá opatření pro následující roky zahrnuje chystaná nová koncepce péče a podpory rodin. Kabinet by ji měl podle Nečase projednat ještě do konce roku. Do konce prvního pololetí příštího roku pak chce ministr "balíček" předložit vládě ke schválení a předat ho sněmovně.

Hlídat děti by mohl akreditovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci. Tento model podle Nečase funguje ve Švédsku či Francii. Nejvyšší možný poplatek za hlídání bude podle něj pevně stanoven. Mohl by činit až 5000 korun. Z příjmu by lidé neodváděli sociální a zdravotní pojištění. Platili by jen daně. Akreditaci by hlídající osoby dostaly po splnění stanovených "minimálních podmínek" jako je dostupnost, potřebná plocha či požadavky na hygienu. Sociální odbory úřadů by měly seznam poskytovatelů, mohly by je i kontrolovat.

Nečas počítá se zavedením týdenní otcovské dovolené. Muži by si ji mohli vybrat po narození potomka do jeho dvou měsíců. Ministerstvo chce také podpořit úlevami pro zaměstnavatele zaměstnávání rodičů s malými dětmi. Měli by slevu na odvodech na sociálním a zdravotním pojištění.