Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér a šéf ODS Mirek Topolánek na sobotním kongresu varoval před nejednotou strany, která podle něj ohrožuje její nynější vládnutí i budoucí volební vítězství. Delegátům oznámil, že všech 122 zákonodárců ODS se už podepsalo pod prezidentskou kandidaturu Václava Klause. Za znovuzvolení současné hlavy státu převzal Topolánek osobní odpovědnost jako předseda ODS, nikoliv jako předseda vlády. Odmítl ale názory části spolustraníků, že případné Klausovo nezvolení by vedlo k demisi vlády s lidovci a zelenými.

Od některých spolustraníků si Topolánek vyslechl kritiku za to, že neumí komunikovat s médii nebo že ODS nedokáže výsledky svého vládnutí "prodat" veřejnosti. Skupina delegátů nebyla spokojena ani s tím, že kongres je na rozdíl od minulosti jen jednodenní - prostor tak dostali hlavně lídři a ministři, zatímco na diskusi řadových členů podle nich moc času nezbylo.

Premiér pochválil ministry za ODS i činnost vlády jako celku. Byť je kabinet kvůli těsné většině ve sněmovně křehký, sílu už prokázal tím, že prosadil v parlamentu všechny zásadní zákony, prohlásil. Otevřeně ale kritizoval vnitrostranické poměry a kritiku, která přichází z poslaneckého klubu či regionů. Budoucí úspěch a volební vítězství ohrožují veřejné spory a nenaplněné ambice některých politiků ODS, uvedl. "Neuměli jsme veřejně táhnout za jeden provaz," řekl Topolánek. Dotkl se i stranické platformy exministra financí Vlastimila Tlustého - uvedl, že v některých jazycích znamená platforma nástupiště. "Obávám se, že vlak už z vašeho nástupiště odjel," řekl na adresu "rebelů".

ODS podle svého předsedy loni přebrala řízení "oslabeného" státu a vyvedla ho z "marasmu" bývalých vlád ČSSD. Sociální demokraty obvinil z toho, že nechali státní správu prorůst mafií. "Nejde pouze o propojení zločinu a státní správy, o bezprecedentní manipulace s orgány činnými v trestním řízení, ovlivňování výběrových řízení, rozdělování dotací. Jde také o masivní korupci novinářů a účelové zneužívání médií," řekl.

První místopředseda ODS Pavel Bém vyzval své kolegy k větší semknutosti a přiostření "ideového brusu", který by občanské demokraty odlišil od lidovců a zelených. Nejsilnější vládní strana podle něj platí v posledních měsících daň ve prospěch obou menších stran. I místopředseda Petr Bendl považuje před krajskými volbami v příštím roce za nezbytně nutné, aby ODS voličům lépe vysvětlovala své kroky a záměry. Středočeský hejtman by přivítal i lepší komunikaci vlády s kraji o zákonech, které se jich bezprostředně týkají.

K otevření debaty s menšími vládními partnery o podpoře prezidenta Václava Klause vyzvala na kongresu občanských demokratů místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Bývalá místopředsedkyně strany delegátům sjezdu řekla, že respektuje koaliční smlouvu, která o volbě prezidenta nehovoří. ODS však podle jejího názoru zeleným a lidovcům několikrát ukázala vstřícná gesta, teď je má vyžadovat od nich. "Pokud jejich podporu nezískáme, platí pouze to, co je (v koaliční smlouvě) psáno, a budeme hledat podporu pro změnu volebního systému," konstatovala. Předseda ODS a premiér Mirek Topolánek ČTK řekl, že takové náměty znějí sice slibně, ale za současného rozložení sil ve sněmovně nejsou realizovatelné. "Na to potřebujete 120 poslanců a my je v tuto chvíli nemáme," konstatoval.

Občanští demokraté byli podle Němcové ke koaličním partnerům nadstandardně citliví v případě korupční kauzy šéfa lidovců Jiřího Čunka. Chovají se vstřícně i k problémům, které mají zelení na ministerstvu školství. Vyjednat dodatek ke koaliční smlouvě o společné podpoře Klausovi by bylo vhodné i podle poslance Vlastimila Tlustého.

Současný prezident a čestný předseda ODS jako první host sjezdu delegátům řekl, že opětovná nominace do čela státu je pro něj důkazem toho, že své stranické kolegy nezklamal - i když ví, ne všechny jeho kroky se setkaly s pochopením jeho mateřské strany. "Ale to není žádná tragédie," uvedl Klaus, který před únorovou volbou ještě nemá protikandidáta. Ostatní strany nejvíce uvažují o nominaci ekonoma Jana Švejnara. Předsedové obou menších koaličních stran - šéf lidovců Jiří Čunek a zelených Martin Bursík, kteří na kongresu vystoupili, se k prezidentské volbě prakticky vůbec nevyjádřili. Topolánek soudí, že nelze spojovat osud vlády a snahu ODS udržet současného prezidenta na Hradě.

Čeští lékaři chtějí razantní změny ve zdravotnictví, reforma ministra Tomáše Julínka (ODS) se jim ale nelíbí. Česká lékařská komora (ČLK) na víkendovém sjezdu v Brně poslechla jeho návrhy, zároveň odsouhlasila vlastní. Chce třeba upravit systém placení úhrad tak, aby lékařům neplatily pojišťovny, ale přímo pacienti, kteří by pak zpětně inkasovali od pojišťoven. Zároveň požaduje delší smlouvy s pojišťovnami nebo například změny ve vzdělávání. V ČLK je povinně 40.000 lékařů, na sjezd přijelo kolem 300 delegátů. Někteří ve svém vystoupení vyjádřili podporu protestům proti reformě, hovořilo se i o podpoře ústavní stížnosti na ministerské reformní zákony. První část reformy má platit od ledna. Zavádí například poplatky pacientů u lékaře a mění doplatky na některé léky. Hovoří se také delším pracovním týdnu. Mělo by to být 48 hodin a k tomu ještě dalších osm hodin přesčasů. Julínek naznačil, že chce o systému s lékaři jednat. Jejich návrhy jsou prý blízké tomu jeho.

Na podobné vlně jsou ministr a komora také v otázce vzdělání. Shodují se třeba na redukci specializací, nyní jich je přes 80, polovinu z toho přitom neuznává Evropská unie. ČLK ale tvrdí, že Julínkův návrh neřeší všechny problémy. Proto chce komora vznést prostřednictvím opozice protinávrh. Ten hovoří o jediné atestaci namísto stávajících dvou a požaduje, aby stát financoval další vzdělávání absolventů. Právě nedostatek mladých lékařů by mohl ohrozit české zdravotnictví. Praktičtí lékaři postupně stárnou, jejich průměrný věk je teď podle jedné z analýz 52,2 roku. Nástupců přitom přibývá jen pomalu. Komora také upozorňuje na nedostatek peněz v resortu. Nemocnice mají výdaje několikanásobně vyšší než jsou úhrady zdravotních pojišťoven. To přiznává i ministr, tvrdí ale, právě jím prosazované změny mají situaci zlepšit.

Julínek původně na sjezd přijet nechtěl, tvrdil, že nedostal odpovídající pozvání. V sobotu se ale komora usnesla, že Julínka pozve bez invektiv, kterými byla podle některých delegátů dosavadní komunikace doprovázena. Impulsem bylo vystoupení někdejšího prezidenta komory Bohuslava Svobody, velkého kritika současného prezidenta Milana Kubka. Právě Kubek pak ministra telefonicky pozval.

ČLK také volila viceprezidenta. Nemá ho už skoro dva roky a podle všeho bez něj bude i další rok, do příštího sjezdu. Delegáti v sobotu totiž žádného ze tří kandidátů nevybrali. Ve funkci se udržel prezident komory Kubek, přestože ho chce část lékařů už delší dobu svrhnout.

Poslankyně Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková uvažují o tom, že nepodpoří návrh státního rozpočtu na příští rok. Nedostatečně podle nich podporuje školství a nezohledňuje priority zelených v dopravě. Zubová to řekla ČTK. Rozmýšlet si prý bude i to, zda Topolánkovu vládu podpoří při případném hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu. "To, že mám já osobně problém s rozpočtem je pravda. Já jsem to avizovala již dříve," řekla Zubová. Nejvíce jí prý vadí "podfinancování" školství. Jakubková má podle ní výhrady zase ke kapitole týkající se dopravy. "Dopravní resort dostal naopak velkou posilu, ale naše priorita, jako jsou železnice, na to se tam příliš peněz nedostává," řekla.

Na definitivní rozhodnutí o rozpočtu je podle Zubové dost času, protože o jeho případných úpravách bude teprve jednat poslanecký klub zelených i celá sněmovna. "Ještě bude druhé čtení rozpočtu, budou tam pozměňovací návrhy. Já sama jsem už některé podala, tak uvidíme jak rozpočet dopadne. Rozhodneme se až ve třetím čtení," řekla. Zcela rozhodnuta zatím není ani o tom, zda by vládu podpořila v hlasování o vyslovení nedůvěry, které chce v nejbližších týdnech vyvolat ČSSD. "Nevím, jak bude ta vláda vypadat. Zatím tam chybí dva ministři, tak uvidíme, jak bude vláda v době hlasování o důvěře vypadat," řekla. Zubová byla zmiňována jako možná kandidátka na neobsazený post ministryně školství, o který vedou zelení vnitrostranický spor. Tvrdí ale, že její postoj k rozpočtu s tímto sporem nesouvisí. Výhrady prý měla již dříve.