Zprávy | Z archivu rubriky


Spor ohledně výběru ministra školství ve Straně zelených přetrvává. V neděli kvůli tomu rezignoval šéf Republikové rady Strany zelených Dalibor Stráský a účastníci krajské konference jihočeské organizace SZ v Českých Budějovicích otevřeli otázku kompetencí republikové rady a ostatních orgánů strany. Zatímco předseda strany Martin Bursík si nemyslí, že je nominace ministrů v kompetenci republikové rady, někteří členové SZ si stanovy vykládají jinak.

Podle Stráského spor o ministra vyhrotil problémy týkající se fungování strany. Potvrdila je i první místopředsedkyně strany a bývalá ministryně školství Dana Kuchtová. Tento kompetenční spor podle ní ukazuje na hlubší problém ve Straně zelených. "Máme čím dál intenzivnější pocit, že předseda stále víc věcí rozhoduje sám a že spolurozhodování širších grémií většinou odmítá," řekla novinářům Kuchtová. Bursík označil pojem kompetenční spor za zvláštní, protože ve stanovách má podle něho republiková rada explicitně vymezené kompetence a není tam uvedeno, že by rozhodovala o nominacích ministrů vlády. "Tohle je politický tlak, kterým si vlastně republiková rada chce získat více prostoru, nežli ve stanovách má," řekl ČTK. Tuto snahu označil za velice nepraktickou, protože republiková rada v počtu zhruba 60 lidí může podle něho stěží posuzovat a vybírat kandidáty na ministry.

Předsednictvo Strany zelených a její poslanecký klub bude o kandidátech na post ministra školství jednat již v pondělí odpoledne. Kuchtová prosazuje poslankyni Olgu Zubovou, Bursík chce přivést svého kandidáta z akademické obce, jeho jméno však tají.

Politologové se domnívají, že ODS na sobotním kongresu v Praze řešila spíše vnitřní stranické problémy a částečně tak opomenula programové otázky. Podle Tomáše Lebedy ze Sociologického ústavu Akademie věd strana například mohla vůči voličům vyslat jasné poselství, jak chce ve zbytku volebního období postupovat. Kongresu dominovala mimo jiné diskuse o znovuzvolení Václava Klause prezidentem, premiér a šéf strany Mirek Topolánek také uvedl, že stranický kongres má být především demonstrací síly, jednoty a schopností strany.

Politolog Petr Just si však myslí, že jednota ve straně je pouze krátkodobá. "Nemyslím si, že by to znamenalo utlumení vášní," řekl ČTK. Podle něj totiž například opozice kolem Vlastimila Tlustého bude v některých otázkách nadále vyjadřovat odlišný názor. Podle Lebedy konflikty ve straně vyplývají především z ideových a programových rozporů. ODS je totiž při prosazování programu limitovaná rozložením poslaneckých mandátů ve sněmovně. Koalice má totiž pouze sto vlastních poslanců. Justa také nepřekvapilo, že ODS vyslovila jednoznačnou podporu znovuzvolení Václava Klause. Podle něj se případná protiklausovská rebelie může objevit spíše při samotné volbě, která je tajná. "Navenek bude strana postupovat jednotně," dodal. Naopak si myslí, že výzva sjezdu, aby zákonodárci ODS zajistili Klausovi maximální možnou podporu, nic nezmění na stanovisku zelených, kteří znovuzvolení současné hlavy státu dlouhodobě odmítají. S tím souhlasí také Lebeda. "U zelených je jasné, že si nemůžou dovolit prezidenta podpořit," řekl. Podle Justa zelení stále chtějí volit případného Klausova protikandidáta, kterým by mohl být například ekonom Jan Švejnar. "Když žádný protikandidát nebude, tak odevzdají prázdné hlasovací lístky," dodal.

Poslanec Jozef Kochan (ODS) nestáhne svůj návrh na změny ve fungování profesních komor lékařů, zubařů a lékárníků. Stažení požaduje Česká lékařská komora (ČLK), návrh podle ní oslabí pozici stavovských organizací. Kochan ale v neděli na sjezdu ČLK řekl, že návrh do prvního čtení pustí. Za komoru se postavil exministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) a komunistická poslankyně Soňa Marková, poslanci zelených a lidovců budou o návrhu teprve jednat. Prezident komory Milan Kubek se chce v úterý v Poslanecké sněmovně se zákonodárci sejít a o podpoře návrhu diskutovat. "Návrh je účelový, je to útok na samotnou podstatu demokracie v České republice," upozornil.

Poslanecký návrh například vyžaduje, aby pro platnost voleb orgánů ČLK se jich účastnila nadpoloviční většina oprávněných voličů - lékařů. To je podle komory likvidační. ČLK poukazuje například na to, že pokud budou volby neúspěšné, nebude mít komory kdo řídit. Pokud vedení nebude zvoleno, až do další volby by měla komoru řídit čestná rada, navrhuje Kochan. Co se ale stane, pokud čestné radě vyprší mandát, neuvedl. "Mohl by to vyřešit další zákon," podotkl. Návrh hovoří také o ministerském dozoru nad komorami. Tuto pasáž v sobotu na sjezdu odmítl i ministr Tomáš Julínek. "Jsem připraven vystoupit s návrhem na zamítnutí, protože ten návrh je špatný," uvedl Rath, předseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny.