Zprávy | Z archivu rubriky

Školským oborům nestačí jedna miliarda pro školství navíc, kterou jim do rozpočtu na příští rok zřejmě přidají poslanci. Pokud neuspějí v jednání o dalších financích, budou v úterý 4. prosince stávkovat. Předseda odborářů František Dobšík ČTK řekl, že miliardu nepovažuje za dostatečné navýšení, protože nezajistí, aby platy pracovníků v příštím roce reálně nepoklesly. S penězi na pomůcky se podle něj v návrhu nepočítá vůbec. Odbory žádají celkem tři miliardy na platy, pomůcky a další vzdělávání pedagogů. Podle odborářů peníze chybějí hlavně regionálnímu školství, tedy mateřským, základním a středním školám. Dobšík proto nevidí důvod pro odvolání stávky. Podle něj odboráři své požadavky stanovili reálně a nechtěli o nich smlouvat.

Ministerstvo vnitra spustilo internetové stránky s informacemi pro zahraniční turisty. Turisté zde získají v osmi jazycích základní údaje, které při návštěvě České republiky mohou potřebovat, sdělila ČTK mluvčí úřadu Jana Malíková. Turisté na adrese www.mvcr.cz/touristinfo najdou například důležitá telefonní čísla, kurz koruny, ceny pohonných hmot, informace o dopravních předpisech, cenách pražské MHD a taxislužby, jízdní řády autobusů i železnice nebo adresy velvyslanectví jednotlivých zemí. Stránky jsou v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině, holandštině, japonštině a ruštině. V těchto jazycích vyšly také pro účely předvánočního a vánočního turistického ruchu letáky "Vítejte v České republice", které obsahují důležité kontakty, adresy, mapky apod.

Pražský vrchní soud osvobodil bývalého ministra informatiky Vladimíra Mlynáře. V odvolacím jednání ho s konečnou platností zprostil obžaloby v souvislosti se společností Testcom servis. Zrušil tak lednový rozsudek Městského soudu v Praze, který ho poslal na 5,5 roku do vězení. Soud osvobodil také bývalého šéfa firmy a exředitele České televize Dušana Chmelíčka a náměstka společnosti Víta Novotného, kterým prvoinstanční soud uložil šestiletý trest ve vězení s dozorem. "Jednání bylo chybné a protiprávní, nenaplňuje ale znaky žádného trestného činu," prohlásil předseda senátu Pavel Zelenka. Podle něj obžalovaní při založení Testcom servisu porušili předpisy, ale zejména Mlynář nebyl informován o nezákonnosti postupu. Ani Chmelíček s Novotným podle něj nepochybili úmyslně. Městský soud podle Zelenky nesprávně zhodnotil důkazy.

Olomoučané se ve věži chrámu svatého Michala v centru města dočkají dalšího nového zvonu. Na zvon svaté Zdislavy se složilo na 40 dárců, kteří přispěli dohromady půl milionem korun. Ve věži se původně houpaly čtyři zvony, které byly zničeny za druhé světové války. Zvon svaté Zdislavy bude následovat zvon se jménem Jana Sarkandra, který se ve věži chrámu poprvé rozezněl na konci září.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) představil návrhy sedmi zákonů, které mají reformovat zdravotnictví v Česku. Tři normy mají změnit péči a tři zdravotní pojištění. Sedmý zákon upravuje vznik univerzitních nemocnic a výzkumu a vzdělávání. Balík zákonů podle jeho slov dává zisk pro všechny - pacienty, nemocnice a lékaře i pro zdravotní pojišťovny. Podle ministra jsou chystané návrhy "odolné proti rozmarům politiků", ale současně nabízejí i nástroje k lepšímu řízení. Zdravotnictví by přesto zůstalo autonomní, dodal. Pacienti nově dostanou možnost připlatit si na lepší péči, například kvalitnější kyčelní kloub, a vybrat si z pojistných programů zdravotních pojišťoven. Základní rozsah péče z veřejného zdravotního pojištění dostanou všichni bez rozdílu vybraného programu.

První část balíku obsahuje zákony o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, o specifických zdravotních službách a o záchranné službě. Návrh první normy definuje práva pacientů a umožňuje jejich vymahatelnost. Zajišťuje prý i stejné postavení všem zdravotnickým zařízením. Norma o záchranné službě má upravit financování, zlepšit doby dojezdů a garantovat dostupnost pomoci v celé ČR. Ministr řekl, že by mělo vzniknout 20 nových výjezdových stanic, které by pokryly "bílá místa". Dojezdové časy jsou nyní stanoveny na 15 minut, v řadě míst ale je nemožné je dodržet. Nově budou stanoveny od pěti do 20 minut.

Zdravotního pojištění se týkají návrhy zákonů o veřejném zdravotním pojištění, o dohledu nad zdravotními pojišťovnami a o zdravotních pojišťovnách. První stanoví rozsah péče, která se bude z veřejného pojištění hradit. U jednotlivých ošetření a služeb určí dostupnost a čas, do kdy je pacient musí dostat. Lidé si budou moci také vybrat typ pojistky a připlatit si za nadstandardní výkony. Další zákon by měl zajistit kontrolu či včasnost plateb zdravotníkům. Třetí norma určí míru odpovědnosti pojišťoven a zavede nové účetnictví. Poslední zákon převádí fakultní nemocnice na univerzitní. Z příspěvkových organizací se mají změnit na akciové společnosti.

Jednu z nejsmutnějších kapitol v dějinách československé justice, proces s Miladou Horákovou, si ve středu v Brně připomněli soudci a další pracovníci Nejvyššího správního soudu (NSS). Zhlédli projekci 6,5 hodiny dlouhého archivního záznamu soudního líčení z roku 1950. Film uvedli a komentovali historici, zúčastnili se i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ombudsman Otakar Motejl. Podle předsedy NSS Josefa Baxy soudci musejí dobře znát historii a brát si z ní ponaučení. "Je důležité, aby soudci věděli, jak to vypadá, když soud přestane být soudem, když slovo soud je prázdné, když se justice nechová nezávisle a nestranně," uvedl při projekci Baxa. Historické záznamy tendenčního a zpolitizovaného procesu objevil před časem dokumentarista a historik Martin Vadas. Chtěl by archivní film zpřístupnit veřejnosti, školám a knihovnám v Česku. Navrhl také zařazení dokumentů o procesu na seznam kulturních památek.

Návrh státního rozpočtu na příští rok asi sněmovna příští týden schválí, školství zřejmě dostane oproti původnímu předpokladu zhruba miliardu navíc. Poslanci ve středu ukončili druhé ze tří kol projednávání rozpočtu. Rozhodující hlasování o navržených změnách i o rozpočtu jako celku čeká dolní komoru příští týden ve středu. ČSSD a KSČM chtějí mimo jiné přidat na školství několik miliard a žádají také podstatně vyšší růst důchodů, než vláda zamýšlí. Zdá se ale, že opozice se svými návrhy neuspěje a že koalice rozpočet i proti vůli levice prosadí za podpory dvou bývalých členů ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky.

Pro miliardové navýšení výdajů na školství, kterým svou podporu rozpočtu podmiňují právě Melčák a Pohanka, bude pravděpodobně hlasovat i koalice. O nárůstu financí na školství vyjednávali v rámci vládního tábora zelení. Jejich poslankyně Olga Zubová nechce bez zvýšení školských výdajů rozpočet podpořit. Bez jakéhokoli navýšení by pro ni byl rozpočet nepřijatelný, protože by byl v rozporu s koaliční smlouvou i programem vlády. Nejistý je nyní hlavně postoj další poslankyně zelených Věry Jakubkové, která žádá změny v rozpočtu ministerstva dopravy. Když se svými návrhy neuspěje, rozpočet zřejmě nepodpoří. Pokud by ale všichni ostatní koaliční poslanci a Melčák s Pohankou byli pro rozpočet, mělo by to i tak k jeho schválení stačit.

Poslanci ve středu přednášeli své požadavky na úpravy rozpočtu. Při "porcování medvěda" ale letos rozdělovali méně peněz než v předchozích letech, proti loňským šesti až sedmi miliardám korun přesunovali na regionální dotace třikrát méně. Základní parametry rozpočtu schválila dolní komora již koncem října. Pro příští rok počítá s celkovými výdaji 1,107 bilionu korun. Příjmy mají činit 1,037 bilionu, výsledný schodek by měl představovat téměř 71 miliard korun.

Bezpečnostní informační služba (BIS) se v současné době zpravodajsky nezabývá energetickou společností ČEZ. Služba tak reagovala na informace, že některé ze strategických českých firem, jako jsou ČEZ, České aerolinie, Letiště Praha nebo Čepro, které by v budoucnu mohly být privatizovány, údajně prověřuje jak BIS, tak protikorupční policie kvůli podezření ze zkreslování hospodářských výsledků. Rádio Česko v úterý zveřejnilo prohlášení mluvčí protikorupční policie Veroniky Dumkové, která potvrdila, že útvar se těmito čtyřmi společnostmi zabývá. U Českých aerolinií a Letiště Praha se podle ní ale zatím prověřování netýká záměrného zkreslování hospodářského výsledku a v případě ČEZ a Čepra prý nelze sdělit žádné informace. Po zveřejnění této informace ale policie nechtěla vyjádření jakkoli komentovat. Mluvčí tajné služby Jan Šubert ve středu ČTK řekl, že ČEZ není předmětem jejího operativního zájmu, k dalším uvedeným společnostem se ale odmítl vyjádřit.

Ústavní činitelé nemají podle Obvodního soudu pro Prahu 1 právo využívat zdarma služeb soukromých dopravců. Mohou ale následně po státu požadovat, aby jim jízdné proplatil. Soud o tom rozhodl v rámci jednání, při kterém zamítl žalobu společnosti Student Agency na Českou republiku o náhradu jízdného ve výši 270 korun za cesty europoslance Josefa Zieleniece a senátora Igora Petrova (oba SNK ED). Společnost měla podle soudu po obou jízdné vyžadovat. Za sporem stála snaha ředitele dopravní společnosti Student Agency Radima Jančury a zástupců strany SNK ED soudně napadnout nárok na zákonem stanovené bezplatné cestování poslanců a senátorů. Stát podle nich nutí soukromé dopravce, aby české zákonodárce neomezeně sponzorovali. "Zákon se podle mého názoru vztahuje pouze na veřejnou hromadnou dopravu, která je provozována státem. Jinak by to mělo být tak, že by si (poslanci a senátoři) měli zaplatit jízdné, a to jízdné by jim pak refundoval příslušný úřad, pod který patří. To upravuje zákon o platu. Takový je můj výklad," odůvodnila své rozhodnutí soudkyně Maria Sinevičová. Proti verdiktu se nelze odvolat.

Právní zástupce Student Agency Stanislav Polčák i Zieleniec byli přes zamítnutí žaloby s verdiktem spokojeni. "Je to velmi důležitý precedenční rozsudek. Představa, že teď poslanci a senátoři budou lepit lístky na papír a odnášet to nějaké účtárně v parlamentu k proplacení, když mají velké náhrady, je nesmyslná," uvedl europoslanec. "Náš vzkaz všem soukromým dopravcům v České republice ode dneška zní: Nemusíte vozit poslance a senátory zdarma. Příště by řidič každého dopravního prostředku měl tu průkazku ignorovat a samozřejmě požádat o zaplacení," doplnil jej Polčák. Oba zároveň vyjádřili svou naději, že rozsudek popožene ústavní činitele i k placení v prostředcích veřejné hromadné dopravy.

Národní muzeum získá do svých sbírek papírové dioráma, které zachycuje "sarajevský atentát" na Václava Klause. Dioráma hraje důležitou úlohu v dokumentu Papírový atentát, jenž ve čtvrtek večer odvysílá Česká televize. O dílo, které originálním způsobem zachycuje politickou krizi z podzimu roku 1997, projevilo zájem muzejní oddělení novodobých českých dějin. ČTK to sdělil režisér filmu Radim Procházka. Podle odborného pracovníka muzea Marka Jelínka dioráma úsměvně, ale přesvědčivě komentuje deset let staré události. "Věříme, že až Národní muzeum za 50 či 100 let uspořádá výstavu k přelomu tisíciletí, dioráma bude jedním z nejpřitažlivějších předmětů," řekl.

"Sarajevským atentátem" na tehdejšího premiéra Klause se označuje politická krize z roku 1997, která vyvrcholila demisí vlády a vypsáním předčasných voleb. Členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Klause, který byl v té době v bosenském Sarajevu, k rezignaci na funkci předsedy ODS. Scéna diorámatu zachycuje okamžik, kdy Klaus přijíždí na jednání Výkonné rady ODS. Tam jej už očekávají "atentátníci" Ruml a Pilip, zobrazení v levé části scény. Protiváhu jim tvoří dvě skupinky demonstrantů s mnoha autentickými transparenty, včetně nápisu "Klaus for president". Demonstranty doplňuje Klausova choť Livie s emotivním dopisem, který jejímu muži napsal syn Jan. V pozadí skryti kulisami odpočívají falešní sponzoři ODS Lájos Bács a Radžív Sinha, opodál rozhazuje bankovky skutečný sponzor ODS, bývalý tenista Milan Šrejber. Scéně z obláčku přihlíží tehdejší prezident Václav Havel.