Zprávy | Z archivu rubriky

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila již počtvrté v tomto roce úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, vzrostla na 3,5 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu za posledních pět let. Analytici byli rozděleni v názoru, zda centrální bankéři nechají sazby beze změn, nebo je zvýší. Řada z nich očekávala zvýšení sazeb kvůli růstu cen, tedy inflace. Na druhou stranu proti tomuto kroku hovořila posilující koruna, která v posledních dnech opět překonala svůj rekord k euru. Česká republika má přitom stále nejnižší sazby v Evropské unii.

V Horním Rakousku propukl vážný vnitřní spor mezi odpůrci české atomové elektrárny Temelín. Potvrdil to přední protiatomový aktivista Roland Egger. Podle něj je dokonce ohroženo celé protijaderné zaměření této spolkové země. K zásadní roztržce došlo mezi nevládními organizacemi, které sdružují odpůrce jaderných elektráren, a pověřencem zemské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radkem Pavlovcem. Protiatomoví aktivisté nadále trvají na tom, aby Česká republika splnila dohody z Melku a odstranila všechny nedostatky v Temelíně, Pavlovec ale dává najevo, že šanci na splnění melkských dohod už nevidí. Nevládní aktivisté jsou rozhořčeni i tím, že se je Pavlovec snaží řídit a udílet jim pokyny. To je podle nich v zásadním rozporu s nezávislostí nevládních organizací. Aktivisté nyní žádají, aby Pavlovec odstoupil a byl nahrazen někým jiným. Spor byl ve středu projednáván i na zemském ministerstvu životního prostředí v Linci za přítomnosti příslušného zemského rady Rudiho Anschobera. Další plány své činnosti hodlají aktivisté 2. prosince předložit rovnou zemské vládě, tedy bez zprostředkování Pavlovce. V sázce je i dost peněz. Protiatomové spolky by mohly přijít o vládní podporu. Jen Eggerův spolek Atomstopp dostává ročně příspěvek ve výši kolem 75.000 eur (přes dva miliony korun) a celkově vláda Horních Rakous vydává na podporu různých protijaderných aktivit přes 400.000 eur (skoro jedenáct milionů korun).

Předvánoční atmosféru má navodit výstava zhruba 30 betlémů, kterou od pátku mohou lidé navštívit v Muzeu Prostějovska v Prostějově. Vystaveny budou nejen betlémy z regionu, ale i ze sbírek Městského muzea a galerie ve Svitavách a Krkonošského muzea ve Vrchlabí.Odtud dorazilo do Prostějova pět skříňkových betlémů. Je mezi nimi i jeden pohyblivý, v němž figurky představují tzv. darovníky, je tam ale i řeka s plujícími lodičkami a podobně. Svitavské muzeum poskytlo na výstavu papírové betlémy od Mikoláše Alše, Josefa Lady, keramický betlém či betlémy dřevěné. Muzeum Prostějovska již tradičně představuje dva vlastní betlémy, a to z kukuřičného šustí z Veselí nad Moravou a Študentův betlém z počátku 20. století. Cínovým betlémem přispěl soukromý sběratel z Prostějova. Výstavu doprovodí dílny pro děti, v nichž si budou moci vyrobit svíčky, adventní věnce či upéct perníčky. Výstava potrvá do 13. ledna.

Česká vláda se podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) průběžně zabývá informacemi rozvědky i kontrarozvědky o záměrech a činnosti ruských zpravodajských služeb na českém území. Za přirozené přitom považuje úvahy médií, že se Rusové snaží ovlivnit česko-americké jednání o výstavbě radaru i náladu ve společnosti. Premiér to řekl během čtvrtečních interpelací ve sněmovně. Informace médií, podle nichž ruští agenti vyvíjejí na českém území aktivity namířené proti radaru, se podle Topolánka nedostaly na veřejnost v rozporu se zákonem. Reagoval tak na obavu poslance KSČM Zdeňka Maršíčka, zda se v tomto případě nejedná o únik utajovaných skutečností. Také člen sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Jan Vidím (ODS) uvedl, že Moskva má eminentní zájem o informace, které se týkají stavby amerického radaru v Česku. Poslanec řekl, že polovinu diplomatů, kteří se loni akreditovali v ČR, tvoří Rusové. Podle České televize existuje podezření, že ruská zpravodajská služba financuje či jinak podporuje české odpůrce radaru. Naznačily to údajně výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství. Iniciativa Ne základnám informace veřejnoprávní televize popřela a kvůli její reportáži, kterou pokládá za manipulativní, zaslala Radě ČT stížnost.

Vláda schválila další převod nepotřebného vojenského majetku některým obcím, městům a krajům. Hodnota majetku činí asi 342 milionů korun. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) navrhla převést 32 bytových domů. Ty by si měla mimo jiné připsat města v okrese Mladá Boleslav, Kladno nebo hlavní město Praha. Ministerstvo obrany se domnívá, že bezplatný převod je hospodárnou formou, jak naložit s nepotřebným majetkem státu. Bytové domy jsou podle úřadu mimo jiné technicky zastaralé, a stát tak musí hradit údržbu tohoto majetku. Vojáci se majetku pravidelně zbavují kvůli reformě a zeštíhlení armády.

Za každého padlého ve slavné bitvě tří císařů u Slavkova bude do roku 2015 vysazen na bývalém bojišti strom. Do osmi let, tedy do oslav 210. výročí bitvy, tu vzniknou stromořadí s 23.700 stromů. Projekt vytvořila nadace Partnerství spolu s obcí Tvarožná, u níž se každý rok konají vzpomínkové akce na bitvu, a s organizací Projekt Austerlitz, která tato setkání již deset let pořádá. Zájemci mohou pomoci s oživením bojiště tím, že si některý strom adoptují. Bližší informace naleznou zájemci na internetových stránkách www.stromzivota.cz. Bitva u Slavkova patří k nejznámějším vojenským konfliktům, které se odehrály na území Čech a Moravy. Napoleon v ní v prosinci 1805 porazil armády rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I.

Evropská komise schválila sedm regionálních operačních programů, jejichž prostřednictvím v příštích šesti letech z Evropské unie poputuje do českých krajů zhruba 125 miliard korun. Smlouvy s jednotlivými regiony mají zástupci EK podepsat 13. prosince. Česká republika se při příležitosti rekordního přílivu peněz z unijní pokladny rozdělila na sedm regionů. Nejvíce finančních prostředků získá region Severozápad, který se skládá z Ústeckého a Karlovarského kraje. Celkem jde o 745,91 milionu eur, v přepočtu asi 20,14 miliardy korun. Nejméně naopak získají Středočeši, zhruba 559 milionů eur (asi 15 miliard korun). Většina z evropských peněz padne hlavně na výstavbu silnic a další infrastruktury.

Britský architekt českého původu Jan Kaplický tento čtvrtek představil pražským zastupitelům svůj návrh nové budovy Národní knihovny, která by měla vyrůst v Praze na Letné. Zatímco ještě nedávno jeho "chobotnice" vyvolávala ze strany zastupitelů z ODS kritiku, na čtvrtečním zasedání zastupitelstva žádná ostrá slova nezazněla. Zastupitelé se Kaplického tázali například na to, jak by budova na Letné ovlivnila panorama Prahy, nebo na splnění podmínek architektonické soutěže. Kaplický vysvětlil, že budovu bylo nutné navrhnout tak, aby se do ní vešlo celkem asi patnáct milionů knih. Její výška přibližně odpovídá Národnímu divadlu. Řada zastupitelů se také tázala na rozpočet stavby. Podle Kaplického v soutěži nebyl stanoven, odpovídal by ale zhruba třem kilometrům dálnice nebo desetiletému pronájmu dvou stíhaček. Nyní se řeší právní, památkářské a architektonické hledisko stavby. Pražský primátor Pavel Bém už dříve sdělil, že je nutné zabývat se pěti tématy. Jsou to památkářské hledisko, pozemky, územní plán, dodržení pravidel soutěže a financování výstavby.

Na demonstraci proti prodlužování pracovní doby zdravotníků přišlo ve čtvrtek před ministerstvo zdravotnictví zhruba 300 lidí. Pod heslem "Ministr Julínek - hrobař českého zdravotnictví" je svolal Lékařský odborový klub (LOK). Podpořit lékaře z nemocnic přišli i pacienti. Odboráři z nemocnic nesouhlasí s návrhem ministra Tomáše Julínka (ODS) prodloužit pracovní týden zdravotníkům o osm hodin. Ministr tak chce snížit přesčasy v nemocnicích. Odboráři nazvali těchto osm hodin navíc pracovní sobotou. Ministr se jen pár hodin před demonstrací sešel s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem, aby s ním o svém návrhu jednal. Julínek zdůraznil, že své návrhy neprotlačuje proti vůli odborů, ale v každém případě je považuje za lepší. Cílem obou stran je řešit přemíru přesčasové práce a zlegalizovat část hodin tak, aby lékaři nepřišli o dosavadní peníze za přesčasy. Odbory chtějí ke čtyřicetihodinovému pracovnímu týdnu vyjednat v Bruselu 16 hodin přesčasů. Julínek naproti tomu chce umožnit lékařům, aby si ke 40 hodinám sjednali dalších osm hodin pracovní doby a vyjednali si přitom i zvýšení základního platu. Dalších osm hodin by mohli ještě mít jako přesčas. Součet hodin v případě obou řešení je stejný, 56 hodin týdně. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče se na organizaci demonstrace nepodílel. Jeho předseda Jiří Schlanger spoléhá na vyjednávání s ministrem. Členům v regionech ale nebránil, aby na demonstraci jeli.

Generálním sekretářem české účasti na světové výstavě Expo 2010 v Šanghaji bude Pavel Stehlík. Do funkce ho ve středu večer jmenovala vláda. Podle vlády by měl komisař udělat maximum pro dohnání desetiměsíčního skluzu, který nastal při přípravě expozice ČR na světové výstavě Expo. Šedesátiletý Stehlík působil ve vrcholovém managementu. Pracoval mimo jiné deset let jako společník a vedoucí manažer ve společnosti Delloite Central Europe. Má za sebou působení v řadě evropských zemí a několika nadnárodních společnostech. Mluví anglicky a rusky.