Zprávy | Z archivu rubriky

V České republice prý docházelo a dochází k prorůstání organizovaného zločinu se státní správou. Při čtvrtečních interpelacích ve sněmovně to řekl premiér Mirek Topolánek. Vyčetl současně představitelům sociální demokracie, že takové oslabení státu umožnili. Premiér tak reagoval na dotaz stínového ministra vnitra ČSSD Františka Bublana, který žádal vysvětlení Topolánkových výroků z nedávného kongresu ODS. Topolánek tam mimo jiné řekl, že "politická, výkonná, zákonodárná i soudní moc je napadena rakovinou mafie, a zdaleka to není jen krakatice". Krakatice je přitom název policejního spisu, který se zabýval vazbami některých politiků na skupinu kolem zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Premiér dodal, že s tímto "příběhem" souvisí i to, jací lidé jsou mezi známými lídra ČSSD Paroubka, například Bohumír Ďuričko, Ivan Přikryl nebo Vlastimil Dvořák. Ti všichni spolupracovali s komunistickou Státní bezpečností. Dvořák je majitelem hotelu Esplanade v Mariánských Lázních, kde se šéf ČSSD nedávno oženil.

Česká vláda se podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) průběžně zabývá informacemi rozvědky i kontrarozvědky o záměrech a činnosti ruských zpravodajských služeb na českém území. Za přirozené přitom považuje úvahy médií, že se Rusové snaží ovlivnit česko-americké jednání o výstavbě radaru i náladu ve společnosti. Premiér to řekl během čtvrtečních interpelací ve sněmovně. Informace médií, podle nichž ruští agenti vyvíjejí na českém území aktivity namířené proti radaru, se podle Topolánka nedostaly na veřejnost v rozporu se zákonem. Reagoval tak na obavu poslance KSČM Zdeňka Maršíčka, zda se v tomto případě nejedná o únik utajovaných skutečností. Také člen sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Jan Vidím (ODS) uvedl, že Moskva má eminentní zájem o informace, které se týkají stavby amerického radaru v Česku. Poslanec řekl, že polovinu diplomatů, kteří se loni akreditovali v ČR, tvoří Rusové. Podle České televize existuje podezření, že ruská zpravodajská služba financuje či jinak podporuje české odpůrce radaru. Naznačily to údajně výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství. Iniciativa Ne základnám informace veřejnoprávní televize popřela a kvůli její reportáži, kterou pokládá za manipulativní, zaslala Radě ČT stížnost.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) odmítl nařčení, že se nedávným mezipřistáním v Innsbrucku dopustil zneužití vládní letky. Jeho služební cesta do Bulharska prý s Innsbruckem od začátku počítala. O to, jak zde strávil svůj volný čas, se nemají poslanci důvod zajímat. Reagoval tak ve sněmovně na interpelaci poslance ČSSD Roberta Duška. Topolánek současně obvinil ze zneužívání vládní letky sociálního demokrata Lubomíra Zaorálka, který se podle něj ještě ve funkci předsedy dolní komory nechal pravidelně vozit vrtulníkem ministerstva vnitra mezi Prahou a domovskou Ostravou. Zaorálek, momentálně místopředseda sněmovny, vzápětí jeho slova označil za urážlivá. Již dříve toto obvinění odmítl s tím, že státní vrtulník používal jen k pracovním cestám. ČSSD po Topolánkovi již v úterý neúspěšně žádala, aby ve sněmovně v rámci samostatného bodu schůze objasnil, jak to bylo s jeho návratem z návštěvy Bulharska. Úřad vlády vysvětlil zastávku v alpském středisku jednáním s českým velvyslancem ve Vídni Janem Koukalem. Kritici ale předsedovi vlády vyčítají, že zneužil služeb vládní letky, aby si přes víkend mohl zalyžovat. Zastávka v Rakousku podle časopisu Týden mohla prodražit vládní let až o 150.000 korun.

Na demonstraci proti prodlužování pracovní doby zdravotníků přišlo ve čtvrtek před ministerstvo zdravotnictví zhruba 300 lidí. Pod heslem "Ministr Julínek - hrobař českého zdravotnictví" je svolal Lékařský odborový klub (LOK). Podpořit lékaře z nemocnic přišli i pacienti. Odboráři z nemocnic nesouhlasí s návrhem ministra Tomáše Julínka (ODS) prodloužit pracovní týden zdravotníkům o osm hodin. Ministr tak chce snížit přesčasy v nemocnicích. Odboráři nazvali těchto osm hodin navíc pracovní sobotou. Ministr se jen pár hodin před demonstrací sešel s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem, aby s ním o svém návrhu jednal. Julínek zdůraznil, že své návrhy neprotlačuje proti vůli odborů, ale v každém případě je považuje za lepší. Cílem obou stran je řešit přemíru přesčasové práce a zlegalizovat část hodin tak, aby lékaři nepřišli o dosavadní peníze za přesčasy. Odbory chtějí ke čtyřicetihodinovému pracovnímu týdnu vyjednat v Bruselu 16 hodin přesčasů. Julínek naproti tomu chce umožnit lékařům, aby si ke 40 hodinám sjednali dalších osm hodin pracovní doby a vyjednali si přitom i zvýšení základního platu. Dalších osm hodin by mohli ještě mít jako přesčas. Součet hodin v případě obou řešení je stejný, 56 hodin týdně. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče se na organizaci demonstrace nepodílel. Jeho předseda Jiří Schlanger spoléhá na vyjednávání s ministrem. Členům v regionech ale nebránil, aby na demonstraci jeli.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila již počtvrté v tomto roce úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, vzrostla na 3,5 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu za posledních pět let. Analytici byli rozděleni v názoru, zda centrální bankéři nechají sazby beze změn, nebo je zvýší. Řada z nich očekávala zvýšení sazeb kvůli růstu cen, tedy inflace. Na druhou stranu proti tomuto kroku hovořila posilující koruna, která v posledních dnech opět překonala svůj rekord k euru. Česká republika má přitom stále nejnižší sazby v Evropské unii.

Česká koruna ve čtvrtek posílila na rekordní maxima vůči oběma hlavním světovým měnám. Přispělo k tomu zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou. Vůči euru koruna zpevnila až na 26,28 Kč/EUR, po 17:00 byla o dva haléře slabší. K dolaru vylepšila rekord na 17,79 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online. "Zvýšení úrokových sazeb je bezpochyby pro korunu dobrá zpráva a dále ji posílí," uvedl analytik Next Finance Vladimír Pikora.

Evropská komise schválila sedm regionálních operačních programů, jejichž prostřednictvím v příštích šesti letech z Evropské unie poputuje do českých krajů zhruba 125 miliard korun. Smlouvy s jednotlivými regiony mají zástupci EK podepsat 13. prosince. Česká republika se při příležitosti rekordního přílivu peněz z unijní pokladny rozdělila na sedm regionů. Nejvíce finančních prostředků získá region Severozápad, který se skládá z Ústeckého a Karlovarského kraje. Celkem jde o 745,91 milionu eur, v přepočtu asi 20,14 miliardy korun. Nejméně naopak získají Středočeši, zhruba 559 milionů eur (asi 15 miliard korun). Většina z evropských peněz padne hlavně na výstavbu silnic a další infrastruktury.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek opět odmítla senátní návrh na zrušení Mezinárodního dne žen (MDŽ) jako českého významného dne. Senátoři jej pokládají za svátek zideologizovaný minulým režimem. Proto chtěli MDŽ v zákoně nahradit Svátkem matek. Zároveň navrhovali rozšířit název prvomájového svátku na Svátek jara a práce. Proti předloze se postavili zástupci vládní koalice i opozice, někteří v rozjitřené debatě nešetřili ironickými poznámkami na úsilí horní komory nebo osobními útoky vůči předkladateli novely, senátorovi Martinu Mejstříkovi. Vlažně se k návrhu postavila i vláda. Doporučila zvážit, zda je vhodné z hlediska stability a přehlednosti právního řádu měnit stávající právní úpravu, aniž to vyžadují "závažné společenské či ekonomické důvody". Zrušení MDŽ navrhoval Senát už před rokem spolu s uzákoněním velikonočního Velkého pátku jako státního svátku, sněmovna to ale letos v únoru zamítla.

Pokud se nepodaří parlamentním stranám nalézt do konce roku shodu na penzijní reformě, požádá ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) o koaliční jednání, které rozhodne o podobě prvních kroků reformy. O reformě jedná komise zástupců parlamentních stran. Z 12 bodů se nedohodla na čtyřech klíčových - na prodloužení povinné doby pojištění z 25 na 35 let, na zvýšení důchodového věku na 65 let, na vyřazení studia z náhradních dob pojištění a na změně systému invalidních penzí. Ministerstvo již připravilo alternativní návrhy, které stranám předložilo. Politici koalice a opozice by o nich měli jednat kolem poloviny prosince. Zabývat by se jimi měla i tripartita. Nečas považuje důchodovou reformu za jeden z klíčových úkolů Topolánkovy vlády a za "jeden ze základních důvodů její existence". Kdyby se mu nepodařilo v tomto volebním období návrhy změn předložit, zvažoval by své další působení na ministerstvu.

Vláda schválila další převod nepotřebného vojenského majetku některým obcím, městům a krajům. Hodnota majetku činí asi 342 milionů korun. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) navrhla převést 32 bytových domů. Ty by si měla mimo jiné připsat města v okrese Mladá Boleslav, Kladno nebo hlavní město Praha. Ministerstvo obrany se domnívá, že bezplatný převod je hospodárnou formou, jak naložit s nepotřebným majetkem státu. Bytové domy jsou podle úřadu mimo jiné technicky zastaralé, a stát tak musí hradit údržbu tohoto majetku. Vojáci se majetku pravidelně zbavují kvůli reformě a zeštíhlení armády.