Zprávy | Z archivu rubriky

Podle českého ministerstva zahraničí nelze na ruské parlamentní volby uplatnit kritéria "svobodného a spravedlivého přístupu". Podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzany Opletalové předběžné výsledky voleb naznačují, že povolební vývoj v Rusku se bude ubírat očekávaným směrem, "tedy pod vlivem politických sil reprezentujících zájmy současné kremelské administrativy". Podle ministerstva zahraničí nelze na volby v Ruské uplatnit kritéria svobodného a spravedlivého přístupu, protože ruské orgány neumožnily jejich nezávislé pozorování ze strany OBSE. Ani předvolební kampaň se podle české diplomacie nevedla v souladu s demokratickými standardy, o čemž svědčí nepřiměřené zásahy ruských státních orgánů proti opozičním silám. "Budoucí složení ruského parlamentu proto bude vždy ve stínu pochybností o okolnostech, které k němu vedly," míní ministerstvo zahraničí.

Úterní stávky se zúčastní zhruba polovina pracovníků ve školství, oznámil šéf školských odborů František Dobšík. Přesná čísla uvádět nechtěl, protest nicméně podle něj podpoří zhruba 100.000 lidí. Dodal, že vychází ze statistik ze dvou třetin okresů. Řada škol bude úplně zavřena, další se připojí symbolicky či omezeným provozem. "Jsou to stovky zařízení a budou to tisíce zaměstnanců," konstatoval Dobšík. Do stávky se zapojí i mateřské školy, s ohledem na věk dětí a možnosti jejich hlídání ale v omezenější míře. Stávku vyhlásily odbory 17. listopadu, nespokojeny jsou s přípravou rozpočtu na příští rok. Peníze podle nich budou chybět regionálnímu školství, tedy mateřským, základním a středním školám, a to na platy pracovníků, pomůcky a další vzdělávání učitelů.

Místopředseda a poslanec Strany zelených, třicetiletý Ondřej Liška bude jmenován novým ministrem školství v úterý před polednem. Nový ministr tak stihne i úterní stávku pracovníků školství, řekla mluvčí zelených Eva Rolečková. Minulý týden se prezident pozastavil nad věkem budoucího ministra školství. Tehdy Klaus řekl, že ho sice jmenuje, ale s "třesoucíma" se rukama. Nový ministr se bude muset bezprostředně po uvedení do úřadu vyrovnat s požadavky školských odborů, které vyhlásily na úterý stávku kvůli nízkým platům pracovníků ve školství. Liška slíbil, že v nejbližší době představí svou koncepci řízení resortu.

Na indonéském ostrově Bali začala zatím největší konference OSN o změnách klimatu. Zástupci 190 zemí se budou do závěru setkání 14. prosince hlavně snažit položit základy dohody, která by nahradila Kjótský protokol o omezování emisí skleníkových plynů poté, co v roce 2012 tento dokument vyprší. Úvodní aplaus sklidila Austrálie, jejíž nová vláda v pondělí protokol ratifikovala. Nyní jsou jedinou rozvinutou zemí, jež zůstává stranou, Spojené státy. Administrativa George Bushe americký podpis pod protokolem v roce 2001 zrušila, především proto, že dokument nepožaduje snižování emisí po rychle se rozvíjejících velkých ekonomikách, jako jsou Čína, Indie, Brazílie či Rusko.

Souhrnná zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) před dvěma týdny došla k závěru, že klima planety se jednoznačně mění a dopad těchto změn může být prudký a nevratný. S více než devadesátiprocentní pravděpodobností experti tvrdí, že hlavní příčinou jsou emise skleníkových plynů. OSN chce na Bali dosáhnout toho, aby se účastníci shodli na zahájení rozhovorů o dohodě nahrazující Kjóto. Tato dohoda, která by měla vést ke snížení emisí skleníkových plynů do poloviny století o 50 procent, by měla být dokončena na podzim 2009.

Na konferenci je očekáváno 130 ministrů životního prostředí a několik hlav států a premiérů či nositel Nobelovy ceny za mír, bývalý americký viceprezident Albert Gore. Českou republiku má od 9. prosince zastupovat ministr životního prostředí Martin Bursík. Českou delegaci čeká mimo oficiální program celá řada bilaterálních jednání, především rozhovory s Francií a Švédskem k přípravě společných 18 měsíců předsednictví v EU. Mluvit se bude také o zájmech ČR v oblasti flexibilních mechanismů Kjótského protokolu, což je důležité vzhledem k tomu, že 1. ledna 2008 začíná takzvané kontrolní období Kjótského protokolu, kdy může ČR obchodovat s přebytkem emisních redukcí, který má vůči aktuálnímu kjótskému závazku.

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek vybídl komunisty, aby nevolili prezidentem na příští funkční období Václava Klause, ale aby dali přednost ekonomovi Janu Švejnarovi. Udělal to otevřeným dopisem šéfovi KSČM Vojtěchu Filipovi, jehož text poskytl ČTK. Otevřený dopis prý zvolil proto, aby se o prezidentské volbě a kandidátech rozpoutala otevřená diskuse a předešlo se spekulacím o zákulisních obchodech, o kterých píší média.

Společnost RWE Transgas, která je dominantním prodejcem zemního plynu v České republice, zvýší od ledna ceny plynu pro domácnosti v průměru o 7,4 procenta. Například domácnostem, jež používají plyn na topení, ohřev vody a vaření, se měsíční platba zvýší průměrně o 132 korun. Vyplývá to z materiálů společnosti před tiskovou konferencí. Analytici čekali zdražení až o deset procent. U průměrného zákazníka z řad domácností, který na plynu pouze vaří, se zvýšení ceny na měsíčních platbách projeví nárůstem o 12 korun včetně DPH. Domácnost, která zemní plyn používá navíc k ohřevu vody, zaplatí o 42 korun více. Provoz rodinného domku, v němž se zemní plyn používá k vaření, ohřevu vody a topení, se prodraží přibližně o 159 korun měsíčně. Maloodběratelům, což jsou například živnostníci, vzrostou ceny pro 1. čtvrtletí v průměru o 8,7 procenta a středním odběratelům o 7,4 procenta.

O třetinu až polovinu se zvýšil počet aut registrovaných v Česku a na Slovensku za 15 let od rozdělení společného státu. Zatímco v ČR je nyní kolem 4,2 milionu aut, tedy o 1,6 milionu více než v roce 1993, Slováci zvýšili počet aut o třetinu na 1,33 milionu. Vyplývá to ze statistik obou zemí. Češi jsou na tom lépe i v porovnání počtu lidí na jeden vůz. Zatímco v tuzemsku se o jedno auto dělí 2,5 člověka, na Slovensku jsou to čtyři lidé, tedy stejně jako před 15 lety v Česku. Na Slovensku tehdy jeden vůz připadal na 5,4 lidí.

Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg na Slovensku převzal Mezinárodní cenu Jána Langoše, kterou získal za celoživotní dílo a protikomunistické postoje v období československé totality. Cenu pojmenovanou po bývalém československém ministrovi vnitra, který v roce 2006 zemřel při autonehodě, udílí nově vzniklá Nadace Jána Langoše a Nadace Pontis. "Myslíme si, že (Schwarzenberg) přesně naplňuje odkaz Jána Langoše," zdůvodnil výběr prvního nositele ceny zástupce nadace Filip Vagač.

Do projektu ministerstva práce, který má do Česka přilákat vzdělané lidi ze zahraničí, se dosud zapojilo 862 cizinců. Do programu se mohli hlásit lidé z 12 zemí a zahraniční absolventi českých středních a vysokých škol. Nejvíc účastníků pochází z Ukrajiny. Informoval o tom Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ministerstvo odstartovalo pětiletý pilotní projekt k získávání odborníků z ciziny, na kterém se IOM podílí, v roce 2003. Má vyzkoušet možnosti přistěhovalecké politiky. Cizincům stát za jejich znalosti nabízí šanci žít v ČR na trvalo za kratší lhůtu. Vysoce kvalifikovaní lidé mohou povolení k trvalému pobytu dostat už po roce a půl, ostatní účastníci za 2,5 roku. Podle zákona je lhůta pětiletá. Program se soustředí na vzdělané cizince z Východu. Zájemci musí mít minimálně maturitu. Sami si musí obstarat v ČR legální práci. Hodnotí se jejich praxe, kvalifikace a jazykové znalosti. Posuzuje se rodina.

Vysokoškolské vzdělání mělo 672 účastníků projektu. Dvě pětiny z vybraných tvořily ženy. Podle zprávy o projektu je přírůstek počtu uchazečů nižší, než se předpokládalo. Do letošního léta se do něj mohly zapojit až 3000 lidí. Důvodem může být nezájem cizinců o usazení v ČR, zkrácení původně desetileté zákonné lhůty k získání trvalého pobytu na pět let i složité vyřizování povolení, uvedli autoři zprávy. Od letošního pololetí do konce června 2008 se může přihlásit až 2000 osob.

Širší vedení Strany zelených se v neděli postavilo proti zvažovanému odprodeji části státních lesů do soukromého vlastnictví, jak o tom hovoří ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Republiková rada zelených požádala předsednictvo a poslance za tuto stranu, aby při koaličních jednáních prosazovali princip zachování státního vlastnictví lesů, řekla novinářům místopředsedkyně rady Jana Drápalová. Gandalovič nedávno uvedl, že podle jeho názoru by měl stát v budoucnu část lesů prodat. Ministrovo vyjádření se nelíbilo opoziční ČSSD, ani některým lesnickým odborníkům. Lesy v České republice pokrývají 33 procent území a zásoba dřeva na hektar patří k nejvyšším v Evropě. Soukromí vlastníci v tuzemsku spravují asi 23 procent lesů, zhruba 16 procent patří obcím.