Prezident Václav Klaus pokládá za potřebné odlišit reálné
problémy získávání energie od environmentalistických útoků na
energetiku, hospodářství a současnou civilizaci. "To je naší
povinností," zdůraznil Klaus na setkání s podnikateli, které v
pražském Kaiserštejnském paláci uspořádala společnost Euronews.
Klaus uvedl, že v určitém smyslu jsme všichni zelení, "protože
racionální zacházení s přírodou a životním prostředím je prostě
součástí našeho běžného uvažování - uvažování lidí, kteří
dosáhli jistého blahobytu, jisté ekonomické úrovně a díky tomu se
nemusí starat o ty nejzákladnější věci". "My v těchto
kontextech ekonomických a civilizačních jsme všichni greens,"
uvedl prezident. Za "strašně důležité" pokládá odebrání
tohoto tématu stranám zaměřeným na ekologii, což podle něho povede k
vyprázdnění "zelených ideologií". Prezidenta "strašně
zlobí takový ten boj proti výrobě elektrické energie", považuje
to za dětinské. Podle něj je spíše šetření energií neodmyslitelnou
součástí "lidské a ekonomické racionality". Za nesmyslné
považuje Klaus nejrůznější dotace a subvence pro alternativní
energie. Podpořil naopak výrobu energie v jaderných elektrárnách.
Klaus uvedl, že přežil také teplotní rozdíl mezi Prahou a
nigerijským městem Lagosem, který navštívil minulý týden. Zatímco v
Praze byla ráno teplota čtyři stupně pod nulou, večer v Lagosu bylo
plus 33 stupňů Celsia. "Já jsem přežil teplotní rozdíl 37
stupňů ve zdraví. V celém světě se za století zvýšila průměrná
teplota o 0,74 stupně Celsia a my jsme varováni před nedozírnými
následky. Já jsem živý exemplář toho, že se 37 stupňů dá prostě
přežít," dodal Klaus. Na výrok o teplotním rozdílu mezi Afrikou
a středem Evropy v úterý zareagovalo Hnutí Duha. Pouhých několik
stupňů průměrné globální teploty podle člena sdružení Vojtěcha
Koteckého pro podnebí znamená dramatický výkyv, rozdíl mezi
lokálními teplotami je něco úplně jiného. "Rozdíl globální
průměrné teploty mezi dneškem a vrcholem poslední doby ledové činí
minus čtyři až sedm stupňů Celsia. Dnešní Berlín, Varšavu, Londýn
a New York tehdy pokrýval jeden až dva kilometry tlustý ledovec a na
pražském Hradě byla studená, suchá tundra. Pokud exhalace
skleníkových plynů porostou dosavadním tempem, do konce století
stoupne teplota asi o plus dva až pět stupňů," konstatoval
Kotecký.