Zprávy | Z archivu rubriky

Poslankyně Strany zelených Věra Jakubková stále neví, zda ve středu při závěrečném hlasování podpoří státní rozpočet na příští rok. Po úterním jednání se stranickým předsedou Martinem Bursíkem ČTK řekla, že se rozhodne až ráno, po zasedání poslaneckého klubu zelených. Jakubková uvedla, že ze schůzky s Bursíkem vzešly určité návrhy, které večer posoudí ministr dopravy Aleš Řebíček. Poslankyně navrhla přidat 400 milionů na obnovu tramvají, trolejbusů či vozů metra. Už dříve hovořila o tom, že když se svými návrhy neuspěje, rozpočet nepodpoří. Pokud by ale všichni ostatní koaliční poslanci i bývalí sociální demokraté Miloš Melčák s Michalem Pohankou byli pro, mělo by to i tak ke schválení klíčového zákona stačit.

Předsednictvo KDU-ČSL dnes doporučilo celostátnímu výboru strany, aby znovu navrhl šéfa lidovců Jiřího Čunka do funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. "Na základě pravomocného ukončení případu, který byl důvodem k odstoupení Jiřího Čunka z vládních funkcí, doporučuje předsednictvo celostátnímu výboru na základě platné koaliční smlouvy opět nominovat Jiřího Čunka do funkce místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj," uvádí se v usnesení nejužšího vedení. Premiér Mirek Topolánek (ODS) už dal najevo, že pokud lidovci svého předsedu znovu navrhnou do vládních funkcí, nebude jeho opětovnému jmenování bránit. "Platí, že předseda jakékoliv koaliční strany je lepší ve vládě než mimo vládu," řekl novinářům.

Ondřej Liška se v úterý stal novým ministrem školství. Prezident Václav Klaus třicetiletého poslance a místopředsedu Strany zelených jmenoval do funkce v den školské stávky kvůli rozpočtu školství na příští rok. Klaus popřál Liškovi úspěch ve zvládání velkého úkolu, na kterém si řada jeho předchůdců vylámala zuby. "Takové stávky to nevyřeší, vysvětlete jim to," řekl Klaus novému členovi kabinetu v souvislosti s protestem učitelů.

Úterní stávky učitelů se podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka zúčastnilo asi 128.000 pracovníků ze 7000 mateřských, základních a středních škol, což je více než polovina z asi 10.500 všech regionálních školských zařízení. Dobšík to oznámil na protestní akci na Maltézském náměstí v Praze. Školské odbory stávku vyhlásily poté, co neuspěly v jednání o navýšení rozpočtu na rok 2008 o tři miliardy korun, sněmovna jim zřejmě přidá jednu miliardu. Podle nového ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) stávka nezmění nic na tom, že odboráři požadované tři miliardy navíc na platy a pomůcky pro příští rok nezískají. Nabízí diskusi o systémovém a dlouhodobém řešení, které by podobným protestům do budoucna zabránilo. I premiér Mirek Topolánek (ODS) považuje stávku za zbytečnou.

Odboráři ve zdravotnictví oznámili, že ve středu vyhlásí stávkovou pohotovost, aby zabránili ministru zdravotnictví Tomáši Julínkovi (ODS) v jeho plánech. Julínek dal minulý týden jako senátor návrh na řešení přesčasové práce zdravotníků. Odboráři mu vytýkají, že je obešel. Mají vlastní návrh, na kterém se shodli se zaměstnavateli. Návrh poskytli ministerstvu práce a sociálních věcí, které zodpovídá za pracovní legislativu. "S návrhy ministra Julínka prodloužit zdravotníkům základní pracovní dobu o osm hodin týdně nesouhlasíme. Pan ministr je šidí o čtvrtinu odměny," řekl ČTK předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. Dodal, že pokud stávková pohotovost nebude znamenat dostatečný tlak na ministra, jsou odboráři ochotni přitvrdit.

Zaměstnanci Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) chtějí upozornit veřejnost na to, že budoucnost jejich zařízení je stále nejistá. Demonstrace, kterou uspořádali v půli listopadu před ministerstvem zdravotnictví, podle nich nepomohla. Ministr Tomáš Julínek (ODS) trvá na plánech spojit ústav s Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN). Šéfové obou zařízení zpracovávají analýzy. "Počínaje středou se začneme scházet každý den vždy v poledne na pár minut před ústavem. Budeme mít transparent, že je to za záchranu ÚHKT," řekla ČTK za petiční výbor zaměstnanců Jana Ryšavá. Pod peticí za záchranu ÚHKT je přes 5000 podpisů zaměstnanců, pacientů i občanů, které osud špičkového zařízení zajímá. Podle odborářů by spojením s VFN přišel ústav o mezinárodní akreditaci, kvalita péče o lidi s vážnými krevními chorobami by byla ohrožena. Předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví David Marx ČTK potvrdil, že akreditace automaticky zanikne, pokud se změní právní subjektivita.

Ministr již dříve řekl, že nebude problém akreditace doplnit. Kvůli protestům zaměstnanců a petiční akci odvolal ministr z postu ředitele profesora Pavla Klenera. Vytkl mu, že nezvládl situaci, protože nedokázal vysvětlit zaměstnancům a pacientům, že jim po sloučení obou zařízení nic nehrozí. Proti odvolání uznávaného onkologa se postavil rektor Karlovy univerzity, Česká lékařská komora, lékařské i zdravotnické odbory.

Brněnský soud rozhodl, že otec týraných chlapců Ondřeje a Jakuba z kuřimské kauzy Radek Coufal smí své syny navštěvovat v centru Klokánek. Informoval o tom dnes server iDnes.cz. Coufal o to usiloval od počátku případu. Chlapci se do Klokánku dostali před více než půl rokem, kdy policie našla mladšího Ondřeje nahého a svázaného v komoře domu v Kuřimi. Dle vyšetřovatelů týrali oba hochy od loňského léta jejich matka Klára Mauerová, teta Kateřina Mauerová, její bývalá kolegyně Hana Bašová a dva muži. Coufal podle policie o týrání nevěděl.

Prezident Václav Klaus pokládá za potřebné odlišit reálné problémy získávání energie od environmentalistických útoků na energetiku, hospodářství a současnou civilizaci. "To je naší povinností," zdůraznil Klaus na setkání s podnikateli, které v pražském Kaiserštejnském paláci uspořádala společnost Euronews. Klaus uvedl, že v určitém smyslu jsme všichni zelení, "protože racionální zacházení s přírodou a životním prostředím je prostě součástí našeho běžného uvažování - uvažování lidí, kteří dosáhli jistého blahobytu, jisté ekonomické úrovně a díky tomu se nemusí starat o ty nejzákladnější věci". "My v těchto kontextech ekonomických a civilizačních jsme všichni greens," uvedl prezident. Za "strašně důležité" pokládá odebrání tohoto tématu stranám zaměřeným na ekologii, což podle něho povede k vyprázdnění "zelených ideologií". Prezidenta "strašně zlobí takový ten boj proti výrobě elektrické energie", považuje to za dětinské. Podle něj je spíše šetření energií neodmyslitelnou součástí "lidské a ekonomické racionality". Za nesmyslné považuje Klaus nejrůznější dotace a subvence pro alternativní energie. Podpořil naopak výrobu energie v jaderných elektrárnách.

Klaus uvedl, že přežil také teplotní rozdíl mezi Prahou a nigerijským městem Lagosem, který navštívil minulý týden. Zatímco v Praze byla ráno teplota čtyři stupně pod nulou, večer v Lagosu bylo plus 33 stupňů Celsia. "Já jsem přežil teplotní rozdíl 37 stupňů ve zdraví. V celém světě se za století zvýšila průměrná teplota o 0,74 stupně Celsia a my jsme varováni před nedozírnými následky. Já jsem živý exemplář toho, že se 37 stupňů dá prostě přežít," dodal Klaus. Na výrok o teplotním rozdílu mezi Afrikou a středem Evropy v úterý zareagovalo Hnutí Duha. Pouhých několik stupňů průměrné globální teploty podle člena sdružení Vojtěcha Koteckého pro podnebí znamená dramatický výkyv, rozdíl mezi lokálními teplotami je něco úplně jiného. "Rozdíl globální průměrné teploty mezi dneškem a vrcholem poslední doby ledové činí minus čtyři až sedm stupňů Celsia. Dnešní Berlín, Varšavu, Londýn a New York tehdy pokrýval jeden až dva kilometry tlustý ledovec a na pražském Hradě byla studená, suchá tundra. Pokud exhalace skleníkových plynů porostou dosavadním tempem, do konce století stoupne teplota asi o plus dva až pět stupňů," konstatoval Kotecký.

Ministerstvo financí plánuje v roce 2008 vydat na domácím trhu střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v objemu 75,1 až 165 miliard korun. Vyplývá to ze strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2008. Materiál zveřejnilo na svých internetových stránkách ministerstvo financí. Celkově úřad počítá s tím, že by si vláda měla v příštím roce půjčit až 179,7 miliardy korun. Tato částka je tvořena plánovaným deficitem státního rozpočtu ve výši 70,8 miliardy korun, rezervou na sociálního zabezpečení deset miliard korun, financováním státních dluhopisů za 90 miliard korun, splátkami půjček od Evropské investiční banky ve výši 4,5 miliardy a pětimiliardovou rezervou na důchody. Zároveň bude část čistých potřeb vlády na financování ve výši 0,6 miliardy korun pokryta prostřednictvím snížení stavu na účtech státních finančních aktiv.

Česká republika nebude muset vyplatit japonské společnosti Nomura za údajné znehodnocení její investice do bývalé IPB více než sedm miliard korun. "Bude to v intervalu nula až sedm (miliard)," prohlásil v Poslanecké sněmovně ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a zdůraznil, že rozhodně nepůjde o desítky miliard. Pokud vše dobře dopadne, nebude podle něj muset česká strana dokonce platit nic. Kalousek tak na mimořádné schůzi sněmovny reagoval na vystoupení místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který vytkl vládě, že odmítá dohodu s Nomurou zveřejnit. Obvinil kabinet, že japonské bance slíbil dát údajně šest až sedm miliard korun, zatímco nyní v rozpočtu chybí 3,5 miliardy na školství.

Kalousek uvedl, že smlouvu o narovnání s Nomurou, kterou uzavřela první vláda Mirka Topolánka (ODS) loni na podzim, zatím zveřejnit nemůže, protože Nomura není jedinou soukromou zahraniční firmou, která požaduje po ČR peníze. "A nejenom Nomuře, ale i těm ostatním já už prostě nechci zaplatit ani korunu. Tak proč bych jim v tom měl pomáhat zveřejněnými informacemi?" prohlásil Kalousek před poslanci.