Zprávy | Z archivu rubriky

Další části území na okraji vojenského újezdu Brdy by se veřejnosti mohly otevřít v první třetině příštího roku. Podle náměstka ministryně obrany Martina Bartáka to vyplynulo ze středečního jednání mezi zástupci resortu a některými starosty obcí v brdském regionu. Otevírání prostoru veřejnosti však není úplnou novinkou. Již dříve vojáci otevřeli celkem 37 čtverečních kilometrů, na kterých turisté mohou o víkendech a svátcích využívat 45 kilometrů nových turistických tras a cyklotras. Ministerstvo chce také občanům umožnit lepší průjezd újezdem. Část obcí v Brdech chce jako kompenzaci za případné umístění americké radarové stanice mimo jiné navrácení historického majetku na území újezdu či možnost hospodařit v lesích v okrajových částech, které armáda bezprostředně nevyužívá.

Tvůrci nebezpečných počítačových programů se před letošními Vánoci zaměřili na uživatele, kteří nakupují přes internet. Během nakupování v internetových obchodech mohou lidé přijít o údaje o kreditních kartách nebo osobní data. Uvedla to antivirová firma Trend Micro. Lidé nakupující po síti často prohledávají internet pomocí oblíbených vyhledávačů, do nichž zadávají obvyklé fráze jako "vánoční dárky", "vánoční nakupování" a podobně. Ve výsledcích se ovšem mohou na prvních místech objevit odkazy, které povedou přímo na stránky obsahující škodlivé programy sloužící ke krádežím osobních dat. "Na vánoční sezonu se počítačoví zločinci připravují už od září a snaží se různými způsoby zlepšit pozice svých škodlivých stránek ve vyhledávačích," uvedl technický ředitel Trend Micro Raimund Genes.

Poslanecká sněmovna schválila ve středu večer vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Rozpočet počítá s celkovými výdaji 1,107 bilionu korun. Příjmy mají činit 1,037 bilionu, výsledný schodek by měl představovat téměř 71 miliard korun. Navržené příjmy rozpočtu poprvé překročily jeden bilion korun. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Senát o rozpočtu nejedná. Rozpočet podpořili všichni koaliční poslanci s výjimkou poslankyně Strany zelených Věry Jakubkové, která se hlasování nezúčastnila. Pro vládní návrh hlasovali také dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Opozice byla podle očekávání proti. Pro rozpočet hlasovalo 100 poslanců, proti bylo 97. Poslanci schválili návrh Melčáka a Pohanky, a přidali tak do školství 933 milionů korun. Proti tomu hlasovali jen dva poslanci. "Nerad komentuji, ale v tomto případě to byla nějaká národní fronta," podotkl předsedající Vojtěch Filip (KSČM). Naproti tomu neschválili sociálnědemokratický návrh, který měl školství přidat téměř tři miliardy korun.

Čeští chovatelé vepřů dostanou z Evropského fondu pro rozvoj venkova navíc dotace 90 milionů korun. Peníze získá 28 původně zamítnutých projektů, které jsou zaměřeny na zlepšení technologie chovu či modernizaci poroden. Investice do chovu prasat mají být zvýhodněny při získávání dalších dotací z fondu pro rozvoj venkova i v budoucnu. Prezident Agrární komory Jan Veleba dodatečné peníze přivítal. "Někteří čeští chovatelé vepřů budou své chovy kvůli nekonkurenceschopnosti rušit, ale je to jeden z kroků, který by mohl pomoci, aby se tento trend v krátké době zastavil," řekl Veleba. Problémy letos postihly chovatele prasat v celé EU, především kvůli prudkému růstu cen krmiv. Čeští producenti vepřového kvůli krizi v odvětví nedávno demonstrovali před ministerstvem zemědělství a požadovali od Gandaloviče neúspěšně dotace ve výši miliardy korun.

Vítězství bude znamenat jistý postup, remíza uchování chabé naděje a porážka takřka jistě vyřazení. Sparťanští fotbalisté mají před čtvrtečním posledním podzimním vystoupením v Poháru UEFA v Leverkusenu poměrně jasně rozdané karty. Zatímco domácí by měli i v případě porážky možnost opravy v příštím utkání, Sparta by mohla čtvrtfinálové cíle, které před hráče postavilo klubové vedení, téměř jistě pustit z hlavy. V tabulce skupiny E je Sparta na postupovém třetím místě o bod před Leverkusenem, který má ale zápas k dobru. Před týdnem sparťané sehráli proti Spartaku Moskva na svém hřišti vydařené utkání a jen nepřesná koncovka způsobila, že se musí bít o postup i v Leverkusenu. Spartě se nicméně v posledních letech zápasy na soupeřově půdě daří - zatímco doma nevyhrála od srpna 2004, venku je úspěšnější. Naposledy to potvrdila před nedávnem v Toulouse, kde v divoké přestřelce vyhrála 3:2.

Poslanecká sněmovna schválila plán zahraničních operací české armády v příštím roce. Čeští vojáci by měli dále působit například v Kosovu, Afghánistánu a v Iráku. Dolní komora podpořila i výrazné posílení české přítomnosti v Afghánistánu, proti kterému měla výhrady opoziční ČSSD. Od března by v jihoafghánské provincii Lógar Česko mělo mít vlastní provinční rekonstrukční tým. Celkem by v Afghánistánu mělo být až 415 Čechů. Proti současnému stavu by se tak počet českých vojáků v zemi zvětšil o více než sto lidí. V Iráku se má počet českých vojáků naopak snížit. Česká armáda ale zůstane na letišti v irácké Basře. Největší vojenský kontingent by stejně jako letos měli mít Češi na Balkáně. Má mít celkem až 555 osob. Ministerstvo obrany chce na zahraniční mise příští rok vyčlenit asi 3,5 procenta ze svého ročního rozpočtu. Celkem tak zahraniční mise mají stát asi 1,9 miliardy korun.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, který se bude věnovat zkoumání a zpřístupňování dokumentů z éry komunismu a nacismu, je téměř kompletní. Senát ve středu v tajných volbách obsadil šest ze sedmi míst v této radě, o posledním členovi rady rozhodne ve čtvrtek. K úspěšným kandidátům prezidenta a sněmovny odpoledne senátoři přiřadili Čestmíra Čejku z Konfederace politických vězňů, spolupracovníka Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Patrika Bendu a děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka, který jako kandidát sněmovny neuspěl. Největší podporu mezi senátory získala prezidentova kandidátka a předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová, která obdržela 55 hlasů. Úspěšní kandidáti sněmovny - rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala a exministr životního prostředí Ivan Dejmal - byli do rady zvoleni 46 a 40 hlasy.

Letecká společnost Lufthansa zahájila ve středu v Brně plný provoz mezinárodního centra pro předvzletovou přípravu letů. Brněnské středisko funguje od září loňského roku. Padesát operátorů centra bude ve spolupráci s posádkami letadel a pozemním personálem na letištích po celém světe plánovat optimální rozložení nákladů a cestujících pro asi 400 letů denně. Kromě Lufthansy budou středisko pro vyvažování letadel využívat také ostatní členové skupiny Star Alliance a další zákaznické společnosti, řekla ČTK mediální zástupkyně firmy Beata Bartošová. Brno je po tureckém Istanbulu a jihoafrickém Kapském Městě třetím světovým centrem pro předvzletovou přípravu letů společnosti Lufthansa a členů sdružení Star Alliance.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil ve středu stávkovou pohotovost kvůli přesčasům, vstoupilo do ní 40.000 členů svazu. Novinářům to řekl předseda Jiří Schlanger. Zdůraznil, že pacientů se stávková pohotovost nedotkne, zdravotníci budou normálně pracovat. Odboráři podle Schlangra nesouhlasí s řešením přesčasů, s nímž přišel ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Odboráři mají vlastní návrh, na kterém se shodli se zaměstnavateli. "Návrh ministra nevhodným a nespravedlivým způsobem mění pravidla pro přesčasovou práci ve zdravotnictví, ruší odměňování podle platových tarifů a zavádí smluvní mzdu," vysvětlil důvody protestu Schlanger. Pracovní dobu hodlá ministr zdravotníkům rozšířit o osm hodin na 48 hodin týdně. Dalších osm hodin by si mohli nasmlouvat jako přesčasy. Odboráři se obávají, že jim platy klesnou, když jim příjem nezaručí tabulky. Jako příklad uvádějí akciové společnosti, oproti státním nemocnicím jsou tam platy nižší. Julínek svůj návrh hájí tím, že odbory ho vyšachovaly z diskuse o úpravě pracovní doby. Nechtěly s ním prý jednat. Do technické novely se nepodařilo změny prosadit, proto ministr připravil z pozice senátora vlastní návrh. Chce jím zahájit diskusi.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov vyčetl Spojeným státům, že výrazně pozměnily své návrhy na spolupráci v protiraketové obraně. Washington podle Lavrova stáhl svou nabídku na stálé ruské inspekce v Česku a v Polsku, kde má být umístěna část amerického protiraketového deštníku. "Už se nehovoří o stálé přítomnosti ruských důstojníků na základnách v Česku a v Polsku. Už to mají být jen návštěvy," uvedl Lavrov podle agentury AFP. Podle ministra jde o vážný krok zpět oproti tomu, co bylo dříve řečeno. "Jsme upřímně rozčarováni," prohlásil a poukázal na to, že v návrzích se neobjevilo vůbec nic nového oproti dosavadní situaci.

Rusko odmítá americké plány vybudovat v Polsku sila s protiraketovými střelami a radar v České republice. Americkému ujišťování, že systém není namířen proti Rusku, ale proti eventuálním hrozbám ze zemí, jako je Írán, Moskva nevěří. Naopak tvrdí, že protiraketová obrana je hrozbou pro ruskou bezpečnost a porušuje strategickou rovnováhu v Evropě.