Zprávy | Z archivu rubriky

Poslanecká sněmovna schválila ve středu večer vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Rozpočet počítá s celkovými výdaji 1,107 bilionu korun. Příjmy mají činit 1,037 bilionu, výsledný schodek by měl představovat téměř 71 miliard korun. Navržené příjmy rozpočtu poprvé překročily jeden bilion korun. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Senát o rozpočtu nejedná. Rozpočet podpořili všichni koaliční poslanci s výjimkou poslankyně Strany zelených Věry Jakubkové, která se hlasování nezúčastnila. Pro vládní návrh hlasovali také dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Opozice byla podle očekávání proti. Pro rozpočet hlasovalo 100 poslanců, proti bylo 97. Poslanci schválili návrh Melčáka a Pohanky, a přidali tak do školství 933 milionů korun. Proti tomu hlasovali jen dva poslanci. "Nerad komentuji, ale v tomto případě to byla nějaká národní fronta," podotkl předsedající Vojtěch Filip (KSČM). Naproti tomu neschválili sociálnědemokratický návrh, který měl školství přidat téměř tři miliardy korun.

Vláda premiéra Mirka Topolánka pokračuje ve funkci. Kabinet ve středu ve sněmovně podle očekávání odolal opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry. ČSSD a KSČM nezískaly potřebných 101 poslaneckých hlasů. Pro nedůvěru bylo 97 komunistů a sociálních demokratů, proti hlasovalo 101 poslanců - všichni přítomní koaliční zákonodárci a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Hlasování se nezúčastnili nemocný poslanec ČSSD Petr Wolf a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), který byl z jednání omluven. Opozici se tedy v tomto roce nezdařil již druhý pokus o sesazení vlády. Pokoušela se o to již v červnu. Opozice i koalice využily rozpravu k bilancování téměř ročního působení Topolánkova kabinetu. Levice postupně kritizovala situaci téměř ve všech resortech. Na rozdíl od červnové schůze k nedůvěře ale tentokrát na opoziční výtky reagovali i premiér a ministři. Dosavadní výsledky kabinetu označili za úspěch. ČSSD zároveň vyčetli, že řadu problémů zdědili po její vládě.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil ve středu stávkovou pohotovost kvůli přesčasům, vstoupilo do ní 40.000 členů svazu. Novinářům to řekl předseda Jiří Schlanger. Zdůraznil, že pacientů se stávková pohotovost nedotkne, zdravotníci budou normálně pracovat. Odboráři podle Schlangra nesouhlasí s řešením přesčasů, s nímž přišel ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Odboráři mají vlastní návrh, na kterém se shodli se zaměstnavateli. "Návrh ministra nevhodným a nespravedlivým způsobem mění pravidla pro přesčasovou práci ve zdravotnictví, ruší odměňování podle platových tarifů a zavádí smluvní mzdu," vysvětlil důvody protestu Schlanger. Pracovní dobu hodlá ministr zdravotníkům rozšířit o osm hodin na 48 hodin týdně. Dalších osm hodin by si mohli nasmlouvat jako přesčasy. Odboráři se obávají, že jim platy klesnou, když jim příjem nezaručí tabulky. Jako příklad uvádějí akciové společnosti, oproti státním nemocnicím jsou tam platy nižší. Julínek svůj návrh hájí tím, že odbory ho vyšachovaly z diskuse o úpravě pracovní doby. Nechtěly s ním prý jednat. Do technické novely se nepodařilo změny prosadit, proto ministr připravil z pozice senátora vlastní návrh. Chce jím zahájit diskusi.

Pravidla pro cizince, kteří v Česku žádají o trvalý pobyt či o mezinárodní ochranu, se zpřísní. Počítá s tím novela cizineckého a azylového zákona, kterou ve středu schválil Senát. Právní norma souvisí se vstupem Česka do schengenského prostoru a s pádem hraničních kontrol 21. prosince. Snaží se mimo jiné bránit fingovaným sňatkům s cizinci ze zemí mimo EU. Takoví partneři českých občanů by již nedostávali trvalý pobyt v ČR automaticky, ale až po dvou letech života v Česku. Do té doby by v zemi pobývali s povolením přechodným. Cizinci žádající o víza budou muset podle novely nově odevzdat takzvané biometrické údaje - tedy například otisky prstů. Novinkou v zákoně je také povinnost složit při udílení povolení k trvalému pobytu zkoušku z českého jazyka. Také podmínka se netýká občanů zemí EU.

Nové pasy s otisky prstů se budou v Česku vydávat až od 1. dubna roku 2009. O odsunutí termínu rozhodla vláda. Původně měli nové cestovní doklady se strojově čitelnými údaji a s biometrickým údajem o otiscích prstů lidé dostávat už od 1. května 2008. Důvodem odkladu jsou ale problémy na straně Evropské unie, která přitom zavedení otisků prstů do cestovních dokladů nařídila. EU totiž dosud neschválila technickou specifikaci pro bezpečnostní mechanismy pro ochranu otisků prstů a přístup k nim. Nové pasy obsahující strojem čitelné informace a počítačový čip s biometrickými údaji vydávají obecní úřady již od 1. září 2006. Čip ale zatím obsahuje jen digitální fotografii.

Poslanecká sněmovna schválila plán zahraničních operací české armády v příštím roce. Čeští vojáci by měli dále působit například v Kosovu, Afghánistánu a v Iráku. Dolní komora podpořila i výrazné posílení české přítomnosti v Afghánistánu, proti kterému měla výhrady opoziční ČSSD. Od března by v jihoafghánské provincii Lógar Česko mělo mít vlastní provinční rekonstrukční tým. Celkem by v Afghánistánu mělo být až 415 Čechů. Proti současnému stavu by se tak počet českých vojáků v zemi zvětšil o více než sto lidí. V Iráku se má počet českých vojáků naopak snížit. Česká armáda ale zůstane na letišti v irácké Basře. Největší vojenský kontingent by stejně jako letos měli mít Češi na Balkáně. Má mít celkem až 555 osob. Ministerstvo obrany chce na zahraniční mise příští rok vyčlenit asi 3,5 procenta ze svého ročního rozpočtu. Celkem tak zahraniční mise mají stát asi 1,9 miliardy korun.

Zpráva amerických tajných služeb o íránském jaderném programu nebude mít vliv na postoj české vlády k jednáním o americkém radaru v Česku, uvedlo ve středu ministerstvo zahraničí. Zpráva podle amerických médií uvádí, že Írán přestal kvůli mezinárodnímu dohledu a tlaku pracovat na výrobě atomové bomby v roce 2003. Írán tak nebude mít ani do roku 2010 dost obohaceného uranu na případné pokračování ve vývoji jaderných zbraní. Bílý dům zároveň prohlašuje, že Írán i nadále zůstává vážnou hrozbou. Česká diplomacie podotýká, že zpráva se týká jaderného programu, nikoli programu vývoje raketových nosičů. Tento program nadále pokračuje, jak dokládá nedávný Íránem oznámený test balistické rakety na pevné palivo, uvedlo ministerstvo.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov vyčetl Spojeným státům, že výrazně pozměnily své návrhy na spolupráci v protiraketové obraně. Washington podle Lavrova stáhl svou nabídku na stálé ruské inspekce v Česku a v Polsku, kde má být umístěna část amerického protiraketového deštníku. "Už se nehovoří o stálé přítomnosti ruských důstojníků na základnách v Česku a v Polsku. Už to mají být jen návštěvy," uvedl Lavrov podle agentury AFP. Podle ministra jde o vážný krok zpět oproti tomu, co bylo dříve řečeno. "Jsme upřímně rozčarováni," prohlásil a poukázal na to, že v návrzích se neobjevilo vůbec nic nového oproti dosavadní situaci.

Rusko odmítá americké plány vybudovat v Polsku sila s protiraketovými střelami a radar v České republice. Americkému ujišťování, že systém není namířen proti Rusku, ale proti eventuálním hrozbám ze zemí, jako je Írán, Moskva nevěří. Naopak tvrdí, že protiraketová obrana je hrozbou pro ruskou bezpečnost a porušuje strategickou rovnováhu v Evropě.

Další části území na okraji vojenského újezdu Brdy by se veřejnosti mohly otevřít v první třetině příštího roku. Podle náměstka ministryně obrany Martina Bartáka to vyplynulo ze středečního jednání mezi zástupci resortu a některými starosty obcí v brdském regionu. Otevírání prostoru veřejnosti však není úplnou novinkou. Již dříve vojáci otevřeli celkem 37 čtverečních kilometrů, na kterých turisté mohou o víkendech a svátcích využívat 45 kilometrů nových turistických tras a cyklotras. Ministerstvo chce také občanům umožnit lepší průjezd újezdem. Část obcí v Brdech chce jako kompenzaci za případné umístění americké radarové stanice mimo jiné navrácení historického majetku na území újezdu či možnost hospodařit v lesích v okrajových částech, které armáda bezprostředně nevyužívá.

Sociální demokracie požaduje, aby leteckou záchrannou službu i nadále zajišťoval stát za pomoci policejních a armádních vrtulníků. Na tiskové konferenci ČSSD to řekl stínový ministr zdravotnictví David Rath. Jeho reakci vyvolalo slovo "smluvně" v legislativní předloze. Pokud by se letecká záchranná služba zajišťovala smluvně, hrozilo by, že se stane doménou soukromého sektoru, tvrdí Rath. Ozbrojené složky tuto pomoc podle něj vykonávají v rámci svého výcviku, takže to stát prakticky nic navíc nestojí. Kdyby leteckou záchrannou službu ovládl soukromý sektor, bude to stát další peníze a vojenští a policejní piloti by stejně museli v rámci výcviku nalétat určený počet hodin, argumentoval Rath. Letecká záchranná služba má v Česku deset stanovišť. V Praze, Brně a Hradci Králové ji zajišťuje policie, v Plzni armáda a v Českých Budějovicích, v Ústí nad Labem, Liberci, Jihlavě, Olomouci a Ostravě soukromníci. Podle předběžné dohody by nadále policie měla provozovat základnu jen v Praze, základny v Brně a Hradci Králové by měly zajišťovat soukromé firmy. K tomu je ale nutná změna zákona.