Zprávy | Z archivu rubriky

O přestávce páteční schůze Poslanecké sněmovny se nečekaně sešla vláda. Novináři se však nedozvěděli, o čem ministři zhruba hodinu jednali. Zasedání totiž bylo v takzvaném režimu "vyhrazeno". To znamená, že jeho účastníci nesmějí zveřejňovat žádné informace. Členové kabinetu jen prozradili, že v úterý má být vydáno krátké tiskové prohlášení. Kabinet se na uzavřeném jednání schází, pokud projednává například strategické privatizace, arbitráže, bezpečnostní situaci, informace tajných služeb, jmenování velvyslanců a další citlivé otázky. Takových jednání se zúčastňují výhradně jen členové vlády a o výsledcích buď neinformují vůbec, nebo jen obecně.

Volba prezidenta začne na Pražském hradě v pátek 8. února příštího roku. Předseda sněmovny Miloslav Vlček na tento den svolal společnou schůzi obou parlamentních komor. Volba prezidenta má podle ústavy nejvýše tři kola. V prvním by se stal hlavou státu kandidát, který by dostal nejméně 101 hlasů ve dvousetčlenné sněmovně a alespoň 41 hlasů v Senátu, který má 81 členů. Ve druhém kole by k vítězství stačil zisk nadpoloviční většiny hlasů přítomných zákonodárců v každé z komor. Ve třetím kole se již hlasy poslanců a senátorů sčítají a prezidentem by se stal ten, kdo by dostal nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů obou komor. Kdyby nikdo z kandidátů nedostal potřebný počet hlasů ani v jednom ze tří kol, volba by se musela opakovat s nově předloženými kandidáty. Při posledních volbách byl současný prezident Václav Klaus zvolen až ve třetím kole třetí volby.

Sociální demokraté rozhodnou o případné nominaci ekonoma Jana Švejnara na funkci prezidenta příští sobotu, kdy zasedne jejich širší vedení. Po zhruba hodinové schůzce se Švejnarem to v pátek uvedl šéf ČSSD Jiří Paroubek. Švejnar definitivně zváží, zda se bude ucházet o post prezidenta, po schůzkách, které ho čekají příští týden. Má ještě navštívit lidovecký senátorský klub a s největší pravděpodobnosti přijde i mezi komunistické poslance. Už příští týden bude nicméně sbírat podpisy zákonodárců potřebné pro podání kandidatury. Začal už také skládat tým nejbližších spolupracovníků. Švejnara navrhli zelení a podporuje ho sociální demokracie. Lidovci a komunisté svá stanoviska stále zvažují. Zatím jediným oficiálním kandidátem pro prezidentské volby v únoru příštího roku je nynější prezident Václav Klaus. Prezidentské křeslo bude obhajovat jako kandidát ODS.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg očekává, že dohodu o výstavbě amerického radaru v Česku uzavře Praha s Washingtonem začátkem příštího roku. Šéf české diplomacie to řekl v pátek v Bruselu na schůzce ministrů členských zemí NATO. Přesný termín, kdy by dohody mělo být dosaženo, ale neupřesnil. Spojené státy chtějí v Česku vybudovat radarovou část své plánované evropské protiraketové základny. V Polsku chtějí Američané v rámci této základny umístit desítku protiraketových střel.

První náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar v Bruselu kritizoval způsob, jakým Washington s Prahou komunikuje o širších aspektech amerických plánů na vybudování protiraketové základny v Česku a v Polsku. Uvedl to v souvislosti se zprávou amerických tajných služeb, podle níž Teherán přerušil vývoj jaderných zbraní v roce 2003. Podle Pojara má česká strana velmi často výhrady k tomu, jak s ní Spojené státy komunikují. "My jsme řekli, že chceme být informováni vždy včas o širších bezpečnostních souvislostech, nikoli pouze o věcech, které souvisejí s raketovými hrozbami, takže uvítáme, když budeme včas informováni o zprávách, jako byla tato," dodal náměstek.

Možnost, že by na plánované radarové části americké protiraketové základny v České republice mohli působit ruští experti, stále zůstává předmětem vyjednávání s Ruskem. V Bruselu to řekl náměstek americké ministryně zahraničí Daniel Fried. Současně ale dodal, že případnou dohodu v této věci by musela odsouhlasit Praha. Rusko se dosud řadí k hlavním kritikům amerického plánu umístit v Česku radarovou část základny a v Polsku desítku protiraketových střel. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přitom ve středu vyčetl Spojeným státům, že údajně změnily své návrhy na spolupráci v protiraketové obraně. Washington podle Lavrova už nemluví o stálé přítomnosti ruských důstojníků na základnách v Česku a v Polsku, nýbrž jen o návštěvách.

Sněmovna v pátek v závěrečném čtení podpořila novelu zákona o ochraně spotřebitele, která obchodníkům zakazuje klamavé a agresivní obchodní praktiky. Novela nyní půjde do Senátu, a pokud ten ji schválí, zamíří k podpisu prezidentovi. Novela obsahuje výčet zakázaných klamavých a agresivních praktik převzatý z příslušné evropské směrnice. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) jde o jedinou možnost, jak evropskou směrnici převést do zdejšího práva, aby se Česko vyhnulo případnému postihu Evropské komise. Jako příklad agresivní praktiky uvádí zákon situaci, kdy prodejce vytváří dojem, že zákazník nemůže odejít bez toho, aby danou věc či službu koupil. Prodejce také nebude smět vyhrožovat, že pokud si spotřebitel nabízenou věc nekoupí, ohrozí tak své podnikání, pracovní místo nebo existenci. Mezi agresivní praktiky ale nebude patřit doručování reklamních letáků a katalogů do poštovních schránek.

Dosavadní rozsah informování veřejnosti o průmyslovém znečištění zřejmě zůstane zachován. Počítá s tím vládní návrh zákona o registru znečišťujících látek, který v pátek sněmovna hladce schválila. Zákon musí ještě posoudit Senát a prezident republiky. Norma už neomezuje povinnost podniků pouze na evropské minimum na rozdíl od původní vládní předlohy, kterou na jaře stáhl ministr životního prostředí Martin Bursík (Strana zelených). Poslanci proti záměru předlohy nic nenamítali, ale vzhledem k tomu, že zákon nebude přijat dříve než v příštím roce, navrhli o rok prodloužit některé termíny pro splnění ohlašovací povinnosti provozovateli znečištění. Zatímco úniky a přenosy znečišťujících látek podle evropské směrnice budou muset nahlásit ministerstvu už za letošní rok, ohlášení úniků znečišťujících látek a jejich přenosů v odpadech by měli podle vládního nařízení poprvé splnit za rok 2008. Bursík s těmito změnami souhlasil.

Stát, respektive ministerstvo zdravotnictví, bude mít zřejmě přímo zákonem uloženo smluvní a finanční zajištění provozu letecké záchranné služby. Počítá s tím novela zákona o péči o zdraví lidu, kterou v pátek schválila sněmovna. Nyní ji posoudí Senát. Pro novelu až na výjimky nehlasovali sociální demokraté. Obávají se, že slovo "smluvně" v legislativní předloze otevírá cestu k tomu, aby se letecká záchranná služba stala doménou soukromého sektoru. ČSSD požaduje, aby ji stát i nadále zajišťoval za pomoci policejních a armádních vrtulníků. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) se závěry sociálních demokratů nesouhlasí. O provozovateli podle něj rozhoduje usnesení vlády z tohoto roku. Letecká záchranná služba má v Česku deset stanovišť. V Praze, Brně a Hradci Králové ji zajišťuje policie, v Plzni armáda a v Českých Budějovicích, v Ústí nad Labem, Liberci, Jihlavě, Olomouci a Ostravě soukromníci. Podle předběžné dohody by nadále policie měla provozovat základnu jen v Praze, základny v Brně a Hradci Králové by měly zajišťovat soukromé firmy.

Lovečtí psi zřejmě opět budou moci při výcviku přijít do kontaktu s lovenou zvěří. Dosud je liška ve cvičné noře od psa oddělena mřížkou, poslanci ale v rámci schvalování novely zákona na ochranu zvířat proti týrání podpořili ustanovení, které tuto mřížku v podstatě odstraňuje. Novelu nyní posoudí Senát. Dolní komora při hlasování odmítla mimo jiné návrhy poslance Strany zelených Přemysla Rabase, který chtěl, aby při rybolovu nebylo možné používat jako návnadu živou rybku, a navrhl rovněž omezit chov kožešinových zvířat na farmách. V závěrečném hlasování pak novelu podpořilo 149 ze 165 přítomných. Proti byli přítomní zelení a lidovec Pavel Severa, několik dalších zákonodárců se hlasování zdrželo.