Zprávy | Z archivu rubriky

V Ostravě druhým dnem pokračovalo neformální schůzka premiérů zemí takzvané visegrádské čtyřky. Setkání se vedle ČR, Slovenska, Maďarska a Polska tentokrát účastní také Slovinsko. To sice členem visegrádské čtyřky není, ale premiér Janez Janša byl na schůzku pozván, protože jeho země bude první novou členskou zemí EU, která se ujme předsednictví sedmadvacítky. Hlavními tématy ostravského jsou budoucnost Kosova a regionu západního Balkánu obecně, rozšíření schengenského prostoru, energetická bezpečnost i možnosti prohloubení spolupráce s Ukrajinou.

Setkání začalo v neděli v Rožnově pod Radhoštěm, kam kromě předsedy české vlády Mirka Topolánka dorazil i slovenský premiér Robert Fico, maďarský předseda vlády Ferenc Gyurcsány a premiér Slovinska Janez Janša. Ze zemí Visegrádu nepřijel pouze čerstvý šéf polské vlády Donald Tusk, který se zúčastní až jednání v Ostravě. Je možné, že Tusk s Topolánkem budou hovořit i o plánované americké protiraketové základně. Premiéři se naposledy setkali v červnu v Bratislavě. Mluvili tehdy například o evropské ústavě.

Budoucnost Kosova by podle premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Slovinska měla řešit Evropská unie. V úvahu by přitom měla brát i požadavky Srbska. Na otázky, týkající se osamostatnění jihosrbské provincie, ale nemají předsedové vlád Česka, Polska, Slovenska, Maďarska i Slovinska jednotný názor. Premiéři o tom informovali na tiskové konferenci v Ostravě, kde se naopak shodli na potřebě urychlit ratifikaci evropské smlouvy. Shodnout se na budoucnosti Kosova bude podle premiérů největší problém. "Nemáme úplně totožné pohledy, ale pozitivní je, že známe své názory, které budeme prezentovat při pátečním jednání Rady EU. Trváme na tom, že samostatnost Kosova musí být řízený proces a Srbsko nesmí stát stranou," řekl český premiér Mirek Topolánek. Jeho maďarský protějšek Ferenc Gyurcsány dodal, že osamostatnění Kosova nelze zadržet. "Pokud se poučíme z 20. století, pak bychom měli na Balkáně postoupit směrem ke klidu a prosperitě. Získání nezávislosti Kosova by se ale mělo odehrát za asistence EU, není to věc Ameriky. Pokud nejsme schopni prezentovat nějaké řešení v této otázce, pak nemá cenu hovořit o zahraniční politice," uvedl. Celý problém podle něj nebude uzavřen případnou nezávislostí Kosova. "Pravda je taková, že budeme muset dát odpovědi na dilemata celého Srbska. I to se musí cítit v klidu a bezpečně," dodal. Slovenský premiér Robert Fico varoval před názorovým rozdělením EU v otázce Kosova. Země Visegrádské skupiny se shodly na tom, že je potřeba urychlit proces ratifikace evropské smlouvy. Její schválení je jedním z hlavních cílů Slovinska jako budoucího předsedy Evropské unie v první polovině příštího roku, zdůraznil předseda slovinské vlády Janez Janša.

Země visegrádské skupiny chtějí urychlit ratifikaci reformní smlouvy Evropské unie. Slovinsko si přeje, aby byla ratifikace hotova do konce června. V Česku začne o evropské smlouvě jednat Poslanecká sněmovna a Senát na své první schůzi v novém roce, řekl předseda vlády Mirek Topolánek. Topolánek řekl, že česká vláda proces ratifikace brzdit nebude. Cílem V4 je také spolupracovat s pobaltskými zeměmi, takzvanou skupinou B3 - Lotyšskem, Estonskem a Litvou. Pro Bělorusy chce V4 snížit vízové poplatky do schengenského prostoru. Za formování východní dimenze sousedství by podle Tuska měla visegrádská skupina převzít větší zodpovědnost. "Týká se to nejen pobaltských zemí, ale i Ukrajiny," řekl. Podle Topolánka navážou státy V4 spolupráci s pobaltskými zeměmi v dalším pololetí a na některé zasedání přizvou Ukrajinu.

Jednání Česka se Spojenými státy o záměru vybudovat na českém území radar v rámci amerického protiraketového systému potrvá nejspíše do února. Řekl to český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru, který v pondělí zveřejnil slovenský deník Sme. "Jsou to složité věci, takže se možná (jednání) protáhnou do února. Musíme uzavřít čtyři smlouvy, s dvěma z nich potom budeme muset předstoupit před parlament, který je schválí, nebo ne," odpověděl šéf české diplomacie na otázku, kdy jednání s Američany o radaru skončí. Schwarzenberg potvrdil, že není pro rozhodování v této otázce formou referenda a vyjádřil naději, že plebiscit k radaru v Česku nebude. "Nejsem zásadní odpůrce referend. Pokud však referendum není zakotvené v ústavě, přistupuje se k němu vždy, když se parlament či vláda chce vyhnout vlastnímu rozhodnutí a odpovědnosti. Takové účelové referendum považuji za zničující pro demokracii i pro odpovědnost politiků. Referendum by také mělo odpovídat na základní otázky, například zda budeme členy NATO. Ale ne na detaily, zda radar bude v Brdech nebo Prčicích," vysvětlil ministr svůj postoj.

Česko může začít čerpat peníze z Evropské unie na výstavbu dopravní infrastruktury. Evropská komise totiž podle zdrojů ČTK schválila operační program Doprava, jež je jakýmsi plánem, jak finanční prostředky čerpat, a kam budou tyto peníze směřovat. Češi budou mít pro roky 2007 až 2013 k dispozici 5,77 miliardy eur, tedy až 150 miliard korun. Zda se jim podaří všechny peníze využít, záleží jen na nich. Peníze z evropské pokladny pomohou k výraznému navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude příští rok hospodařit s rekordní částkou 90,8 miliardy korun. Od státu sice fond dostane o 25 miliard korun méně než letos, pouze 45 miliard. Výrazně se ale zvýší právě příspěvek Evropské unie, který letos činil 11 miliard, příští rok se počítá s 32 miliardami. Největší částky poputují například na dostavbu dálnic D1 za Brnem a D8 do Ústí nad Labem nebo na nové železniční spojení pod pražským Vítkovem. Dostane se ale i na řadu dalších projektů, jejichž náklady se počítají v miliardách korun.

Přípravy na čerpání peněz z Evropské unie, které má Česká republika k dispozici pro roky 2007 až 2013, po mnoha problémech a prodlevách finišují. V úterý zástupci Evropské komise, české vlády a českých regionů podepíšou celkem devět operačních programů, jenž jsou jakýmsi návodem, jak peníze využívat. Další programy budou zanedlouho následovat. Podle dokumentů, o nichž jako první informovaly Lidové noviny, by Evropská komise měla do konce roku schválit další čtyři operační programy - OP Životní prostředí, Integrovaný OP, OP Technická pomoc a OP Praha konkurenceschopnost. Tyto čtyři programy do Česka mají přinést celkem sedm miliard eur, tedy 182 miliard korun. Problémy, jež celé schvalování provázely, ovšem neustaly. Například operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který má českým vysokým školám, výzkumným ústavům a podobně zajistit až 54 miliard korun, bude schválen nejdříve v březnu příštího roku. Právě kvůli váznoucí přípravě tohoto programu před časem odstoupila ministryně školství Dana Kuchtová. Výzkum a vývoj pro inovace by se mohl stát nejpozději schváleným programem v rámci unie. Problémy mají ale i ostatní programy. Jako jeden z nejhůře připravených bývá mezi zaměstnanci Evropské komise označován operační program Technická pomoc, který má zajistit samotné čerpání, například peníze pro úředníky. Program z pera ministerstva pro místní rozvoj se schválení do konce letošního roku nejspíš dočká, ale neobejde se to bez některých úprav. ČTK má k dispozici takzvaný poziční dokument k OP Technická pomoc, kde komise Česku vytýká počet úředníků, kteří se mají s čerpáním potýkat. Je jich celkem 2100 a na jejich platy by z unie mělo směřovat zhruba 100 milionů eur, tedy 2,6 miliardy korun. "Plánovaný počet zaměstnanců považujeme za přehnaný," uvedla komise.

Celkem zhruba 10,5 miliardy korun budou moci získat žadatelé prostřednictvím pražských operačních programů Adaptabilita a Konkurenceschopnost. Z částky bude hradit 85 procent Evropská unie, zbytek připadne na stát a na město. První žádosti o dotace budou moci zájemci předkládat od 8. ledna, řekla primátorova náměstkyně Markéta Reedová. Operační program Adaptabilita byl již Evropskou komisí schválen a je v něm v nynějším rozpočtovém období unie do roku 2013 vyčleněno 3,4 miliardy korun. Z programu Konkurenceschopnost budou moci žadatelé vyčerpat 7,1 miliardy korun, uvedla ředitelka magistrátního odboru evropských fondů Patricie Ferulíková. Komise už k programu nemá žádné připomínky, měl by být schválen do konce roku, podotkla Reedová.

Nové rozpočtové období unie přineslo několik novinek. "Například na řadu projektů mohou žadatelé dostat dotaci hned po schválení žádosti, nikoli až zpětně, jako tomu bylo doposud," řekla Reedová. V minulém rozpočtovém období unie 2004 až 2006 byly a ještě jsou propláceny zpětně investiční projekty. Celková částka není prý není nikterak závratná a Praha podle Reedové nebude mít problém s jejím vyčerpáním. Naopak na všechny zájemce se s největší pravděpodobností nedostane. "Projektů bude převis," soudí náměstkyně. Pro příští rok je pro žadatele vyčleněno 2,5 miliardy korun, částka zahrnuje i letošní rok.

Pražští policisté prověřují podle serveru Aktualne.cz podezření z finančních a daňových machinací ve firmě vicepremiéra a předsedy zelených Martina Bursíka Ecoconsulting. Společnost se věnuje správě a pronájmu rodinných nemovitostí. Bursík prohlásil, že je ochoten spolupracovat se všemi orgány, které budou záležitost prošetřovat. Případ dostalo na stůl jedno z obvodních policejních ředitelství v Praze, které je nyní předalo hospodářské kriminálce celopražské policie. Kriminalisté z obvodu v přípise pro své "nadřízené" kolegy podezření vůči Bursíkovi vidí jako vážné, píše Aktualne.cz. Šéf celopražské hospodářské kriminálky Jiří Tauber ale případ nevidí tak černě. "V tuto chvíli opravdu nelze říci, zda vůbec někdo spáchal trestný čin či nikoli. Musíme prověřit všechny dostupné informace, a teprve potom rozhodneme, jak dál postupovat," sdělil serveru. Bursíka, který v sobotu odcestoval na konferenci OSN na indonéský ostrov Bali, čeká podle serveru výslech na policii. V prohlášení pro tisk, které zaslal Bursíkův tajemník Samuel Kašpar, ministr uvádí, že v případě pochybností by finanční úřad zahájil daňovou kontrolu a nepodával by anonymní trestní oznámení. Uvedl také, že veškeré příjmy z pronájmů jsou řádně zdaněny. Příjmy z regulovaných nájmů podléhají dani z příjmu fyzických osob, příjmy z neregulovaných nájmů zdaňuje správcovská firma Ecoconsulting. O podezření, že Bursík s bratrem Jiřím podnikají osm let bez patřičného živnostenského oprávnění referoval i deník Blesk. Informace o prošetřování anonymního trestního oznámení se objevily krátce potom, co zelení pohrozili odchodem z vlády v případě, že se do kabinetu vrátí šéf lidovců Jiří Čunek. Ten podle nejmenší koaliční strany nemá po sérii různě závažných kauz důvěru veřejnosti.

Meziroční inflace vystoupila v listopadu na pět z říjnových čtyř procent. Oznámil to Český statistický úřad s tím, že jde o nejvyšší meziroční nárůst od srpna 2001. Proti předchozímu měsíci se ceny zvýšily o 0,9 procenta. Na zrychlení se podílely nejvíce potraviny a nealkoholické nápoje. Ekonomové zvýšení inflace očekávali, avšak mírnější. I když inflace vystoupala poměrně vysoko, má stále ještě podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka vrchol před sebou. Na začátku příštího roku by měla překonat hranici šesti procent. "Rychlý růst ekonomiky, klesající nezaměstnanost a inflace vysoko nad inflačním cílem (České národní banky) představují velmi silnou motivaci ke zvyšování úrokových sazeb. Jenže je tu nepříjemná komplikace v podobě velmi silného kurzu koruny," uvedl. Koruna na zveřejněná data o inflaci reagovala posílením vůči euru na nový rekord 26,065 Kč/EUR. Pokud podle Marka tlak na posilování kurzu koruny poleví, nemá ČNB důvod váhat s dalším utahováním měnové politiky. Sazby by tak opět mohly růst již v lednu.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti předchozímu průměru byla v listopadu 2,5 procenta, což je o 0,3 procentního bodu více než v říjnu. Za meziměsíčním růstem inflace stály převážně ceny potravin a nealkoholických nápojů, jejichž zvýšení o čtyři procenta představuje největší meziměsíční cenový skok od ledna 1993. Největší vliv mělo podle ČSÚ zvýšení cen pekárenských výrobků a obilovin o 11,3 procenta, z toho běžného pečiva o 24,6 procenta a chleba o 16,2 procenta.

Míra nezaměstnanosti v listopadu klesla na 5,6 procenta z říjnových 5,8 procenta. Oznámilo to ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde o nejnižší údaj za posledních devět let. Ekonomové odhadovali pokles na 5,7 procenta. Úřady evidovaly ke konci letošního listopadu 341.438 lidí bez práce, tedy o 7404 osob méně ve srovnání s předchozím měsícem. Z nich mohlo do zaměstnání bezprostředně nastoupit 312.558 osob, což je o 8082 méně než na konci října. "Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je počet dosažitelných uchazečů nižší o 87.486 osob," uvedlo ministerstvo.