Zprávy | Z archivu rubriky


Budoucnost Kosova by podle premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Slovinska měla řešit Evropská unie. V úvahu by přitom měla brát i požadavky Srbska. Na otázky, týkající se osamostatnění jihosrbské provincie, ale nemají předsedové vlád Česka, Polska, Slovenska, Maďarska i Slovinska jednotný názor. Premiéři o tom informovali na tiskové konferenci v Ostravě, kde se naopak shodli na potřebě urychlit ratifikaci evropské smlouvy. Shodnout se na budoucnosti Kosova bude podle premiérů největší problém. "Nemáme úplně totožné pohledy, ale pozitivní je, že známe své názory, které budeme prezentovat při pátečním jednání Rady EU. Trváme na tom, že samostatnost Kosova musí být řízený proces a Srbsko nesmí stát stranou," řekl český premiér Mirek Topolánek. Jeho maďarský protějšek Ferenc Gyurcsány dodal, že osamostatnění Kosova nelze zadržet. "Pokud se poučíme z 20. století, pak bychom měli na Balkáně postoupit směrem ke klidu a prosperitě. Získání nezávislosti Kosova by se ale mělo odehrát za asistence EU, není to věc Ameriky. Pokud nejsme schopni prezentovat nějaké řešení v této otázce, pak nemá cenu hovořit o zahraniční politice," uvedl. Celý problém podle něj nebude uzavřen případnou nezávislostí Kosova. "Pravda je taková, že budeme muset dát odpovědi na dilemata celého Srbska. I to se musí cítit v klidu a bezpečně," dodal. Slovenský premiér Robert Fico varoval před názorovým rozdělením EU v otázce Kosova. Země Visegrádské skupiny se shodly na tom, že je potřeba urychlit proces ratifikace evropské smlouvy. Její schválení je jedním z hlavních cílů Slovinska jako budoucího předsedy Evropské unie v první polovině příštího roku, zdůraznil předseda slovinské vlády Janez Janša.

Přípravy na čerpání peněz z Evropské unie, které má Česká republika k dispozici pro roky 2007 až 2013, po mnoha problémech a prodlevách finišují. V úterý zástupci Evropské komise, české vlády a českých regionů podepíšou celkem devět operačních programů, jenž jsou jakýmsi návodem, jak peníze využívat. Další programy budou zanedlouho následovat. Podle dokumentů, o nichž jako první informovaly Lidové noviny, by Evropská komise měla do konce roku schválit další čtyři operační programy - OP Životní prostředí, Integrovaný OP, OP Technická pomoc a OP Praha konkurenceschopnost. Tyto čtyři programy do Česka mají přinést celkem sedm miliard eur, tedy 182 miliard korun. Problémy, jež celé schvalování provázely, ovšem neustaly. Například operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který má českým vysokým školám, výzkumným ústavům a podobně zajistit až 54 miliard korun, bude schválen nejdříve v březnu příštího roku. Právě kvůli váznoucí přípravě tohoto programu před časem odstoupila ministryně školství Dana Kuchtová. Výzkum a vývoj pro inovace by se mohl stát nejpozději schváleným programem v rámci unie. Problémy mají ale i ostatní programy. Jako jeden z nejhůře připravených bývá mezi zaměstnanci Evropské komise označován operační program Technická pomoc, který má zajistit samotné čerpání, například peníze pro úředníky. Program z pera ministerstva pro místní rozvoj se schválení do konce letošního roku nejspíš dočká, ale neobejde se to bez některých úprav. ČTK má k dispozici takzvaný poziční dokument k OP Technická pomoc, kde komise Česku vytýká počet úředníků, kteří se mají s čerpáním potýkat. Je jich celkem 2100 a na jejich platy by z unie mělo směřovat zhruba 100 milionů eur, tedy 2,6 miliardy korun. "Plánovaný počet zaměstnanců považujeme za přehnaný," uvedla komise.

Pražští policisté prověřují podle serveru Aktualne.cz podezření z finančních a daňových machinací ve firmě vicepremiéra a předsedy zelených Martina Bursíka Ecoconsulting. Společnost se věnuje správě a pronájmu rodinných nemovitostí. Bursík prohlásil, že je ochoten spolupracovat se všemi orgány, které budou záležitost prošetřovat. Případ dostalo na stůl jedno z obvodních policejních ředitelství v Praze, které je nyní předalo hospodářské kriminálce celopražské policie. Kriminalisté z obvodu v přípise pro své "nadřízené" kolegy podezření vůči Bursíkovi vidí jako vážné, píše Aktualne.cz. Šéf celopražské hospodářské kriminálky Jiří Tauber ale případ nevidí tak černě. "V tuto chvíli opravdu nelze říci, zda vůbec někdo spáchal trestný čin či nikoli. Musíme prověřit všechny dostupné informace, a teprve potom rozhodneme, jak dál postupovat," sdělil serveru. Bursíka, který v sobotu odcestoval na konferenci OSN na indonéský ostrov Bali, čeká podle serveru výslech na policii. V prohlášení pro tisk, které zaslal Bursíkův tajemník Samuel Kašpar, ministr uvádí, že v případě pochybností by finanční úřad zahájil daňovou kontrolu a nepodával by anonymní trestní oznámení. Uvedl také, že veškeré příjmy z pronájmů jsou řádně zdaněny. Příjmy z regulovaných nájmů podléhají dani z příjmu fyzických osob, příjmy z neregulovaných nájmů zdaňuje správcovská firma Ecoconsulting. O podezření, že Bursík s bratrem Jiřím podnikají osm let bez patřičného živnostenského oprávnění referoval i deník Blesk. Informace o prošetřování anonymního trestního oznámení se objevily krátce potom, co zelení pohrozili odchodem z vlády v případě, že se do kabinetu vrátí šéf lidovců Jiří Čunek. Ten podle nejmenší koaliční strany nemá po sérii různě závažných kauz důvěru veřejnosti.

Meziroční inflace vystoupila v listopadu na pět z říjnových čtyř procent. Oznámil to Český statistický úřad s tím, že jde o nejvyšší meziroční nárůst od srpna 2001. Proti předchozímu měsíci se ceny zvýšily o 0,9 procenta. Na zrychlení se podílely nejvíce potraviny a nealkoholické nápoje. Ekonomové zvýšení inflace očekávali, avšak mírnější. I když inflace vystoupala poměrně vysoko, má stále ještě podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka vrchol před sebou. Na začátku příštího roku by měla překonat hranici šesti procent. "Rychlý růst ekonomiky, klesající nezaměstnanost a inflace vysoko nad inflačním cílem (České národní banky) představují velmi silnou motivaci ke zvyšování úrokových sazeb. Jenže je tu nepříjemná komplikace v podobě velmi silného kurzu koruny," uvedl. Koruna na zveřejněná data o inflaci reagovala posílením vůči euru na nový rekord 26,065 Kč/EUR. Pokud podle Marka tlak na posilování kurzu koruny poleví, nemá ČNB důvod váhat s dalším utahováním měnové politiky. Sazby by tak opět mohly růst již v lednu.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti předchozímu průměru byla v listopadu 2,5 procenta, což je o 0,3 procentního bodu více než v říjnu. Za meziměsíčním růstem inflace stály převážně ceny potravin a nealkoholických nápojů, jejichž zvýšení o čtyři procenta představuje největší meziměsíční cenový skok od ledna 1993. Největší vliv mělo podle ČSÚ zvýšení cen pekárenských výrobků a obilovin o 11,3 procenta, z toho běžného pečiva o 24,6 procenta a chleba o 16,2 procenta.