Zprávy | Z archivu rubriky

Premiéři takzvané visegrádské čtyřky a Slovinska nemají jednotný názor na otázky týkající se Kosova, jehož předáci hrozí jednostranným vyhlášením nezávislosti na Bělehradu. Shodli se pouze na tom, že budoucnost této jihosrbské provincie by měla řešit Evropská unie. V úvahu by přitom měla brát i požadavky Srbska. Premiéři Česka, Polska, Slovenska, Maďarska i Slovinska o tom informovali na pondělní tiskové konferenci v Ostravě, kde se naopak shodli na potřebě urychlit ratifikaci evropské smlouvy. Shodnout se na budoucnosti Kosova bude podle premiérů V4 a Slovinska největší problém. "Nemáme úplně totožné pohledy, ale pozitivní je, že známe své názory, které budeme prezentovat při pátečním jednání Rady EU. Trváme na tom, že samostatnost Kosova musí být řízený proces a Srbsko nesmí stát stranou," řekl český premiér Mirek Topolánek.

Na pultech znojemských knihkupectví je ode dneška ojedinělá kniha Hanse Zuckriegla Znojemská okurka. Publikace podrobně popisuje vše, co je s touto vyhlášenou delikatesou spojeno. Nepojednává jen o její historii a způsobech zpracování, ale obsahuje také lidové písně a básně o znojemských okurkách nebo dokonce pověsti, které jsou s nimi spojeny. Knížku vydalo s pomocí Jihomoravského kraje sdružení Znojemské okurky, které si klade za cíl šířit slávu okurek. "Je to první souhrnná publikace o znojemských okurkách, která v České republice vyšla. Autorovi musel sběr podkladů pro její sepsání trvat 15 let. Pokud by si s ním v minulosti nedal takovou práci, dnes už by takováto data nebyl schopen získat," řekl ČTK člen sdružení Znojemské okurky Zbyšek Dřevojan. Autor nově vydané publikace, který před lety zemřel, patřil k německým obyvatelům jižní Moravy, kteří byli po druhé světové válce z Československa odsunuti. Celou jeho knihou se vine jako nit stesk po domově a láska k této krajině, doplnil Dřevojan. Zuckriegl, narozený ve Vrbovci u Znojma, by podle něj nesouhlasil se svým pojmenováním Sudetský Němec, ale německy mluvící Jihomoravan. Knihu o znojemských okurkách vydal vlastním nákladem v roce 1990 ve Vídni. Nyní se na jejím překladu a vydání ve Znojmě domluvili členové "okurkového" spolku s jeho potomky.

Ministři české vlády dnes se zástupci Evropské komise podepsali celkem devět operačních programů, z nichž Česko může získat v příštích letech 14 miliard eur (přibližně 365 miliard korun). Jde zhruba o polovinu celkové částky, kterou může Česko z Bruselu získat v letech 2007 až 2013. Přibližně 125 miliard korun půjde ze sedmi operačních programů do regionů. České firmy budou moci získat kolem 100 miliard korun z programu Podnikání a inovace. Nejvíce peněz, až 150 miliard, bude směřovat do dopravy. Program Doprava je největším operačním programem a představuje až 22 procent prostředků, které ČR může v příštích letech z evropských fondů obdržet. Tyto peníze výrazně navýší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude příští rok hospodařit s rekordní částkou 90,8 miliardy korun. Peníze z tohoto programu jsou určené především na rozvoj dálniční a železniční sítě.

Do konce letošního roku má Evropská komise schválit ještě další čtyři operační programy - Integrovaný OP, Životní prostředí, Technická pomoc a Praha konkurenceschopnost. Z těchto čtyř programů by mělo jít do Česka přibližně 182 miliard korun. S problémy se potýká schvalování programu Výzkum a vývoj pro inovace, kvůli potížím v jeho přípravě odstoupila ministryně Dana Kuchtová. Schválen bude nejdříve v březnu příštího roku.

V dosavadním čerpání peněz z fondů EU patří doposud ČR v rámci nově přijatých zemí mezi nejméně úspěšné. Mezi trojkou posledních je s Kyprem a Lotyšskem. Do konce letošního roku má podle údajů ministerstva pro místní rozvoj vyčerpat z rozpočtového období 2004 až 2006 přibližně teprve polovinu ze 40 miliard korun, které má na tyto roky přidělené. Podle Ministerstva pro místní rozvoj však Česko o žádné prostředky z tohoto období nepřijde. Musí ale během příštího roku, ve kterém může podle pravidel EU naposledy peníze za období 2004-2006 získat, vyčerpat přibližně stejný objem prostředků, jako za poslední čtyři roky dohromady.

Ve dnech, kdy se současný český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dožívá významného životního jubilea, se dostává na knihkupecké pulty životopis tohoto muže. Sestavila ho mladá rakouská novinářka a spisovatelka Barbara Tóthová. Kniha, kterou vydává nakladatelství Torst, má téměř 300 stran, je doplněna rozsáhlou fotografickou přílohou a doslovem Martina C. Putny. V portrétu diplomata a pravděpodobně nejznámějšího potomka české šlechty autorka sledovala prvních 11 let jeho života v Čechách, dramatický odchod do exilu v Rakousku roku 1948, první krůčky v politice, nevšední rodinný život, působení v Mezinárodním helsinském výboru i politické angažmá po boku Václava Havla v 90. letech. Kniha ale zachycuje více než jen život Karla Schwarzenberga. Autorka, vystudovaná historička, shromáždila mnoho historického materiálu o životě rodu Schwarzenbergů po dobu několika staletí, zachytila nezaměnitelné rodové tradice a hodnoty. Velkou pozornost věnuje schwarzenberskému hospodaření, vazbám rodu na Čechy, Rakousko, Německo i Švýcarsko.

Čeští politici poletí do Lisabonu na podpis nové smlouvy EU sami ve svém letadle a nenapodobí své protějšky ze zemí Beneluxu, kteří budou z ekologických důvodů sdílet jeden stroj. O něčem podobném uvažovali i Češi s dalšími státy, ale nakonec podle vicepremiéra Alexandra Vondry dospěli k tomu, že by šlo jen o demonstrativní akci bez reálných dopadů. Unijní státníky přitom nečeká jen přesun do Lisabonu 13. prosince, ale navíc i následný přelet do Bruselu, kde se o den později koná summit EU. Těchto cest si už několik týdnů velmi kriticky všímají nejen ekologové, kteří upozorňují na dopady leteckých přesunů na životní prostředí, ale také množství novinářů. "My si samozřejmě myslíme, že by bylo daleko účelnější nedělit to na Lisabon a Brusel a udělat to v jednom místě," prohlásil také vicepremiér. Dodal však, že Portugalci, kteří nyní EU předsedají, velmi touží po tom, aby se nová smlouva jmenovala lisabonská.

Fotbalová liga má za sebou podzimní část ročníku a zatím potvrzuje odhady, že bude hodně vyrovnaná. Na předních pozicích tomu výrazně pomohl vzestup Slavie, v níž se stejně jako v řadě dalších týmů stále více prosazují mladí hráči, v dolních patrech jsou zase na vině slabší hráčské kádry. Český fotbal se v posledních letech začal vydávat cestou omlazování kádrů trochu z nouze. Ekonomika klubům zavelela spoléhat stále více na vlastní odchovance a paradoxně na tom nejvíce vydělala Slavia, která se až do podzimního vstupu do Ligy mistrů potýkala s finančními závazky z nedávné minulosti. A tak i díky mladíkům červenobílí míří za titulem, který by korunoval přelomovou sezonu s první účastí v Lize mistrů a dostavbou nového stadionu. Slávisté ale vládnou lize i díky selhání soupeřů, především pak mistrovské Sparty. Věčný konkurent se tradičně špatně vyrovnával s neúspěchem v kvalifikaci Ligy mistrů, zůstal na půli cesty v Poháru UEFA a v lize doplatil především na disciplinární hříchy, po kterých sparťané rozhodili sami sebe. Pětibodová ztráta ale v případě Sparty nemusí ještě nic znamenat, pokud se jí znovu během zimy nerozpadne kádr, což by zejména v případě odchodů Kadlece a Pospěcha bylo citelné. Zatímco u Sparty byly výkony a bodové zisky zklamáním, v případě třetích Teplic je tomu naopak. Trenér Vlastislav Mareček sice svůj boj s nemocí prohrál, ale vytvořil základ týmu, který nyní vybrušuje reprezentační asistent Petr Rada k radosti klubového vedení. Týmy na dalších místech se nevyhnuly větším krizím, po nichž se dokonce v zákulisí spekulovalo o pevnosti trenérských křesel. Platilo to pro Brno i Ostravu, které mohou ještě reálně pomýšlet na to, že na jaře zasáhnou do bojů o druhé místo. V obou případech stejně jako v případě Teplic je sympatické, že se v týmech výrazně prosazují mladíci, především pak generace ze stříbrné dvacítky z letního MS. Vedle Teplic je největším překvapením podzimu Plzeň, přestože ani ona se nerozjížděla nijak výtečně. Série výher v závěru sezony ji ale vynesla do míst, o nichž ještě před časem Západočeši mohli jen snít. Podobnost s Teplicemi však není čistě náhodná: tým sází na mladé hráče a pevnou trenérskou ruku zkušeného Stanislava Levého.

Meziroční inflace vystoupila v listopadu na pět z říjnových čtyř procent. Oznámil to Český statistický úřad s tím, že jde o nejvyšší meziroční nárůst od srpna 2001. Na zrychlení se podílely nejvíce potraviny a nealkoholické nápoje. Ekonomové zvýšení inflace očekávali, avšak mírnější. I když inflace vystoupala poměrně vysoko, má stále ještě podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka vrchol před sebou. Na začátku příštího roku by měla překonat hranici šesti procent. "Rychlý růst ekonomiky, klesající nezaměstnanost a inflace vysoko nad inflačním cílem (České národní banky) představují velmi silnou motivaci ke zvyšování úrokových sazeb. Jenže je tu nepříjemná komplikace v podobě velmi silného kurzu koruny," uvedl. Koruna na zveřejněná data o inflaci reagovala posílením vůči euru na nový rekord 26,065 Kč/EUR. Pokud podle Marka tlak na posilování kurzu koruny poleví, nemá ČNB důvod váhat s dalším utahováním měnové politiky. Sazby by tak opět mohly růst již v lednu.

Do pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit přibyl v úterý další vánoční exponát - keramický betlém umístěný do padesátilitrového demižonu. Pochází z dílny výtvarnice Miloslavy Vašíčkové z Třeštiny u Mohelnice. Vyrobit se ho podařilo až na šestý pokus, řekl novinářům jeden ze správců České databanky rekordů a kuriozit Luboš Rafaj. Betlému dominuje kostel z vesničky Police, kde se autorka narodila, nechybí třeštinský kostel, zámek v Úsově nebo kaplička ve Stavenicích. V demižonu je celkem 51 postaviček. Vašíčková do betléma umístila i svého dědečka, rodiče, syna a čtyři vnoučata. Vešla se do něj také keramická dílna, kde netradiční betlém vznikal, smečka psů rasy čivava, o kterou autorka pečuje, a další zvířátka. Betlém je složený ze tří částí. Spodní byla vypálená v peci samostatně a zbylé dvě už pospolu. Vnější části s domy a postavami jsou glazované. V hrdle demižonu je osvětlení. Nápad vznikl před čtyřmi roky, realizovat ho ale nebylo jednoduché. Prvním složitým úkolem bylo demižon rozříznout. Pomohli skláři z Rapotína. Na betlému potom výtvarnice pracovala asi tisíc hodin, ani jedna postavička se nezrodila za denního světla. Z betlémů Vašíčkové se těší lidé nejen v Česku, ale také ve Švýcarsku nebo v Norsku.

Vláda se rozhodla k 10. prosinci vypovědět smlouvu s firmou Steyr o nákupu transportérů Pandur. Novinářům to dnes oznámila ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Uvedla, že uvedená firma neplnila své závazky vyplývající ze smlouvy. "Řešení je možná na první pohled velmi radikální, ale my jsme přesvědčeni, že je správné," dodala. Z vyjádření zástupců ministerstva vyplývá, že úřad nepředpokládá, že by rozhodnutí vlády vyvolalo arbitráž mezi českým státem a Steyrem. Sankce podle nich naopak hrozí firmě Steyr.

Původně měla tato společnost prvních 17 transportérů Pandur Česku předat již do konce listopadu, dodávka se však zpozdila. Další kolo kontrolních zkoušek, které mělo ověřit, zda rakouská společnost u transportérů odstranila některé nedostatky, mělo začít příští rok v březnu. Firma však již 17 přislíbených vozidel vyrobila. V současnosti jsou umístěna ve vídeňském sídle společnosti. Armáda také podle dřívějšího vyjádření představitelů firmy měla transportéry převzít v polovině příštího roku. Ministerstvo již dříve uvedlo, že transportéry při dřívějších kontrolních zkouškách nevyhověly ve 24 z 93 smluvních bodů. Armáda proto kvůli nedodržení lhůty začala uplatňovat finanční sankce vyplývající ze smlouvy.

Nákup obrněných transportérů patří k největším zakázkám v historii české armády. Zbrojovka Steyr jich měla pro vojsko vyrobit 199. Hodnota kontraktu se po dřívějším nevyužití opce na dalších 35 transportérů pohybovala na úrovni 20,8 miliardy korun.

Města a obce mohou podle zákona rozhodovat o tom, kde zakážou, či povolí umístění loterijních videoterminálů. Podle europoslankyně Jany Hybáškové (SNK ED) to vyplývá z posudku soudního znalce, který dokázal, že tento typ automatů má všechny znaky výherního hracího přístroje. Hrací automaty přitom obce mohou regulovat. Videoterminály, které jsou podle Hybáškové pouze nebezpečnější verzí automatů na mince, ale povoluje ministerstvo financí. Ministerstvo financí si podle Hybáškové zákon vyložilo účelově a ignoruje nebezpečí, které videoterminály představují. "Počínání ministerstva financí je krajně nestandardní a pochybné a ve svém důsledku napomáhá prohloubení nebezpečnosti hazardního průmyslu," uvedla. Podle právníka Stanislava Polčáka začnou některá města na základě vyjádření soudního znalce vydávat vyhlášky, kterými videoterminály z některých míst "vytlačí". Sdružení měst a obcí, které vystupuje proti hazardu, se již dříve chystalo kvůli sporu o regulaci sázkových terminálů podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Podle Polčáka ale nyní sdružení změní strategii, začne zákon vykládat podle svého a videoterminály omezovat. Česko je podle Hybáškové rájem hazardu, což má negativní dopady na společnost včetně praní špinavých peněz.