Zprávy | Z archivu rubriky


Ministři české vlády dnes se zástupci Evropské komise podepsali celkem devět operačních programů, z nichž Česko může získat v příštích letech 14 miliard eur (přibližně 365 miliard korun). Jde zhruba o polovinu celkové částky, kterou může Česko z Bruselu získat v letech 2007 až 2013. Přibližně 125 miliard korun půjde ze sedmi operačních programů do regionů. České firmy budou moci získat kolem 100 miliard korun z programu Podnikání a inovace. Nejvíce peněz, až 150 miliard, bude směřovat do dopravy. Program Doprava je největším operačním programem a představuje až 22 procent prostředků, které ČR může v příštích letech z evropských fondů obdržet. Tyto peníze výrazně navýší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude příští rok hospodařit s rekordní částkou 90,8 miliardy korun. Peníze z tohoto programu jsou určené především na rozvoj dálniční a železniční sítě.

Do konce letošního roku má Evropská komise schválit ještě další čtyři operační programy - Integrovaný OP, Životní prostředí, Technická pomoc a Praha konkurenceschopnost. Z těchto čtyř programů by mělo jít do Česka přibližně 182 miliard korun. S problémy se potýká schvalování programu Výzkum a vývoj pro inovace, kvůli potížím v jeho přípravě odstoupila ministryně Dana Kuchtová. Schválen bude nejdříve v březnu příštího roku.

V dosavadním čerpání peněz z fondů EU patří doposud ČR v rámci nově přijatých zemí mezi nejméně úspěšné. Mezi trojkou posledních je s Kyprem a Lotyšskem. Do konce letošního roku má podle údajů ministerstva pro místní rozvoj vyčerpat z rozpočtového období 2004 až 2006 přibližně teprve polovinu ze 40 miliard korun, které má na tyto roky přidělené. Podle Ministerstva pro místní rozvoj však Česko o žádné prostředky z tohoto období nepřijde. Musí ale během příštího roku, ve kterém může podle pravidel EU naposledy peníze za období 2004-2006 získat, vyčerpat přibližně stejný objem prostředků, jako za poslední čtyři roky dohromady.

Fotbalová liga má za sebou podzimní část ročníku a zatím potvrzuje odhady, že bude hodně vyrovnaná. Na předních pozicích tomu výrazně pomohl vzestup Slavie, v níž se stejně jako v řadě dalších týmů stále více prosazují mladí hráči, v dolních patrech jsou zase na vině slabší hráčské kádry. Český fotbal se v posledních letech začal vydávat cestou omlazování kádrů trochu z nouze. Ekonomika klubům zavelela spoléhat stále více na vlastní odchovance a paradoxně na tom nejvíce vydělala Slavia, která se až do podzimního vstupu do Ligy mistrů potýkala s finančními závazky z nedávné minulosti. A tak i díky mladíkům červenobílí míří za titulem, který by korunoval přelomovou sezonu s první účastí v Lize mistrů a dostavbou nového stadionu. Slávisté ale vládnou lize i díky selhání soupeřů, především pak mistrovské Sparty. Věčný konkurent se tradičně špatně vyrovnával s neúspěchem v kvalifikaci Ligy mistrů, zůstal na půli cesty v Poháru UEFA a v lize doplatil především na disciplinární hříchy, po kterých sparťané rozhodili sami sebe. Pětibodová ztráta ale v případě Sparty nemusí ještě nic znamenat, pokud se jí znovu během zimy nerozpadne kádr, což by zejména v případě odchodů Kadlece a Pospěcha bylo citelné. Zatímco u Sparty byly výkony a bodové zisky zklamáním, v případě třetích Teplic je tomu naopak. Trenér Vlastislav Mareček sice svůj boj s nemocí prohrál, ale vytvořil základ týmu, který nyní vybrušuje reprezentační asistent Petr Rada k radosti klubového vedení. Týmy na dalších místech se nevyhnuly větším krizím, po nichž se dokonce v zákulisí spekulovalo o pevnosti trenérských křesel. Platilo to pro Brno i Ostravu, které mohou ještě reálně pomýšlet na to, že na jaře zasáhnou do bojů o druhé místo. V obou případech stejně jako v případě Teplic je sympatické, že se v týmech výrazně prosazují mladíci, především pak generace ze stříbrné dvacítky z letního MS. Vedle Teplic je největším překvapením podzimu Plzeň, přestože ani ona se nerozjížděla nijak výtečně. Série výher v závěru sezony ji ale vynesla do míst, o nichž ještě před časem Západočeši mohli jen snít. Podobnost s Teplicemi však není čistě náhodná: tým sází na mladé hráče a pevnou trenérskou ruku zkušeného Stanislava Levého.

Vláda se rozhodla k 10. prosinci vypovědět smlouvu s firmou Steyr o nákupu transportérů Pandur. Novinářům to dnes oznámila ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Uvedla, že uvedená firma neplnila své závazky vyplývající ze smlouvy. "Řešení je možná na první pohled velmi radikální, ale my jsme přesvědčeni, že je správné," dodala. Z vyjádření zástupců ministerstva vyplývá, že úřad nepředpokládá, že by rozhodnutí vlády vyvolalo arbitráž mezi českým státem a Steyrem. Sankce podle nich naopak hrozí firmě Steyr.

Původně měla tato společnost prvních 17 transportérů Pandur Česku předat již do konce listopadu, dodávka se však zpozdila. Další kolo kontrolních zkoušek, které mělo ověřit, zda rakouská společnost u transportérů odstranila některé nedostatky, mělo začít příští rok v březnu. Firma však již 17 přislíbených vozidel vyrobila. V současnosti jsou umístěna ve vídeňském sídle společnosti. Armáda také podle dřívějšího vyjádření představitelů firmy měla transportéry převzít v polovině příštího roku. Ministerstvo již dříve uvedlo, že transportéry při dřívějších kontrolních zkouškách nevyhověly ve 24 z 93 smluvních bodů. Armáda proto kvůli nedodržení lhůty začala uplatňovat finanční sankce vyplývající ze smlouvy.

Nákup obrněných transportérů patří k největším zakázkám v historii české armády. Zbrojovka Steyr jich měla pro vojsko vyrobit 199. Hodnota kontraktu se po dřívějším nevyužití opce na dalších 35 transportérů pohybovala na úrovni 20,8 miliardy korun.