Zprávy | Z archivu rubriky


Expozice nazvaná Václav Havel - český mýtus je od pondělí k vidění v pražské Hergetově cihelně. Jejím cílem je představit dramatika, bývalého disidenta a exprezidenta od narození po současnost. Má také přiblížit události a dobu, v níž žil a pracoval a která jej formovala. "Scénografického pojetí" se ujal architekt Bořek Šípek. "Název pochází od docenta (Martina C.), který dělal libreto k expozici. A je samozřejmě myšlen napůl ironicky," řekl Havel novinářům. Výstava nabízí mimo jiné několik videoprojekcí. K vidění je zde například také reprodukce interiéru Havlovy chalupy na Hrádečku či prezidentského stolu a knihovny, jak byly uspořádány na Pražském hradě v době, kdy stál Havel v čele státu. Díky expozici se tak stal Havel "sousedem" Franze Kafky. Právě v areálu Hergetovy cihelny se totiž nachází také muzeum tohoto pražského německy píšícího autora.

Výstava je jedním z počinů Knihovny Václava Havla. V Hergetově cihelně by měla být k vidění do doby, než se knihovna přestěhuje do svého stálého sídla, nejspíš v centru Prahy. "O sídle knihovny se teprve jedná. Máme docela dobrý tip. Může ale trvat několik let, než bude dotyčný palác či dům zrekonstruován," řekl Havel před nedávnem v rozhovoru pro ČTK. Knihovnu Václava Havla založili v roce 2004 Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. "Knihovna by měla skrze archiválie se mnou související vypovídat cosi o dějinách naší země, Evropy a světa za posledních 50 let. Opírat se o jakési paralelní jiné zdroje, než mají ostatní historické instituce," uvedl Havel. Knihovna by měla sloužit ke studiu, bádání, ale také klubové činnosti. Měla by poskytnout prostor pro debaty například o aktuálních politických tématech či důležitých dějinných momentech.

Fotbalová liga má za sebou podzimní část ročníku a zatím potvrzuje odhady, že bude hodně vyrovnaná. Na předních pozicích tomu výrazně pomohl vzestup Slavie, v níž se stejně jako v řadě dalších týmů stále více prosazují mladí hráči, v dolních patrech jsou zase na vině slabší hráčské kádry. Český fotbal se v posledních letech začal vydávat cestou omlazování kádrů trochu z nouze. Ekonomika klubům zavelela spoléhat stále více na vlastní odchovance a paradoxně na tom nejvíce vydělala Slavia, která se až do podzimního vstupu do Ligy mistrů potýkala s finančními závazky z nedávné minulosti. A tak i díky mladíkům červenobílí míří za titulem, který by korunoval přelomovou sezonu s první účastí v Lize mistrů a dostavbou nového stadionu. Slávisté ale vládnou lize i díky selhání soupeřů, především pak mistrovské Sparty. Věčný konkurent se tradičně špatně vyrovnával s neúspěchem v kvalifikaci Ligy mistrů, zůstal na půli cesty v Poháru UEFA a v lize doplatil především na disciplinární hříchy, po kterých sparťané rozhodili sami sebe. Pětibodová ztráta ale v případě Sparty nemusí ještě nic znamenat, pokud se jí znovu během zimy nerozpadne kádr, což by zejména v případě odchodů Kadlece a Pospěcha bylo citelné. Zatímco u Sparty byly výkony a bodové zisky zklamáním, v případě třetích Teplic je tomu naopak. Trenér Vlastislav Mareček sice svůj boj s nemocí prohrál, ale vytvořil základ týmu, který nyní vybrušuje reprezentační asistent Petr Rada k radosti klubového vedení. Týmy na dalších místech se nevyhnuly větším krizím, po nichž se dokonce v zákulisí spekulovalo o pevnosti trenérských křesel. Platilo to pro Brno i Ostravu, které mohou ještě reálně pomýšlet na to, že na jaře zasáhnou do bojů o druhé místo. V obou případech stejně jako v případě Teplic je sympatické, že se v týmech výrazně prosazují mladíci, především pak generace ze stříbrné dvacítky z letního MS. Vedle Teplic je největším překvapením podzimu Plzeň, přestože ani ona se nerozjížděla nijak výtečně. Série výher v závěru sezony ji ale vynesla do míst, o nichž ještě před časem Západočeši mohli jen snít. Podobnost s Teplicemi však není čistě náhodná: tým sází na mladé hráče a pevnou trenérskou ruku zkušeného Stanislava Levého.

Budoucnost Kosova by podle premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Slovinska měla řešit Evropská unie. V úvahu by přitom měla brát i požadavky Srbska. Na otázky, týkající se osamostatnění jihosrbské provincie, ale nemají předsedové vlád Česka, Polska, Slovenska, Maďarska i Slovinska jednotný názor. Premiéři o tom informovali na tiskové konferenci v Ostravě, kde se naopak shodli na potřebě urychlit ratifikaci evropské smlouvy. Shodnout se na budoucnosti Kosova bude podle premiérů největší problém. "Nemáme úplně totožné pohledy, ale pozitivní je, že známe své názory, které budeme prezentovat při pátečním jednání Rady EU. Trváme na tom, že samostatnost Kosova musí být řízený proces a Srbsko nesmí stát stranou," řekl český premiér Mirek Topolánek. Jeho maďarský protějšek Ferenc Gyurcsány dodal, že osamostatnění Kosova nelze zadržet. "Pokud se poučíme z 20. století, pak bychom měli na Balkáně postoupit směrem ke klidu a prosperitě. Získání nezávislosti Kosova by se ale mělo odehrát za asistence EU, není to věc Ameriky. Pokud nejsme schopni prezentovat nějaké řešení v této otázce, pak nemá cenu hovořit o zahraniční politice," uvedl. Celý problém podle něj nebude uzavřen případnou nezávislostí Kosova. "Pravda je taková, že budeme muset dát odpovědi na dilemata celého Srbska. I to se musí cítit v klidu a bezpečně," dodal. Slovenský premiér Robert Fico varoval před názorovým rozdělením EU v otázce Kosova. Země Visegrádské skupiny se shodly na tom, že je potřeba urychlit proces ratifikace evropské smlouvy. Její schválení je jedním z hlavních cílů Slovinska jako budoucího předsedy Evropské unie v první polovině příštího roku, zdůraznil předseda slovinské vlády Janez Janša.