Zprávy | Z archivu rubriky

Váhání ekonoma Jana Švejnara, zda se má ucházet o prezidentskou funkci, podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha nahrává Václavu Klausovi, který je favoritem ODS. Řešením by byla nominace někdejšího ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, řekl dnes ČTK Škromach. O podpoře Švejnarovi bude rozhodovat v sobotu Ústřední výkonný výbor ČSSD, který je nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy. Šéf ČSSD Jiří Paroubek na dnešní tiskové konferenci řekl, že je rozhodnut stranickým orgánům předložit návrh, aby se Švejnar stal i kandidátem sociální demokracie. "Škromach má možnost prosazovat svůj názor. O těch názorech se bude hlasovat, no a ten většinový názor získá víc hlasů a ten budeme pak prosazovat. Předpokládám, že pak všichni budeme hlasovat pro to, na čem se shodneme," uvedl Paroubek. Klause, který odmítl televizní konfrontaci se Švejnarem, Paroubek vyzval, aby svůj postoj přehodnotil. "Já to chápu. Nestačil by na něj. Je to zbabělost," uvedl šéf opoziční ČSSD a dodal, že by měl nynější prezident vyhovět 83 procentům občanů, kteří si takové debaty přejí. Bude-li mít Klaus zájem přijít do sociálnědemokratických parlamentních frakcí, ČSSD mu to umožní, dodal.

Vláda dnes schválila dohodu se švýcarskou bankou UBS o způsobu navrácení 500 milionů korun, které před dvěma lety zmizely z České konsolidační agentury. Banka státu na základě smlouvy vrátí 420 milionů korun. Zbytek peněz až do 558,5 milionu včetně úroků a náhrady škod bude stát společně s bankou vymáhat na Miloši Skořepovi, který se na převodu peněz podílel. Po zasedání vlády to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. "Úsilí bylo úspěšné, těch 420 milionů získáváme v podstatě bezprostředně," řekl Kalousek. Do sedmi dnů od účinnosti dohody banka vrátí 404 miliony, po odblokování účtu dalších 16 milionů. Podle dohody stát přesunul zbytek pohledávky na švýcarskou banku, která bude peníze vymáhat. "Co bude vymoženo, bude rozdělováno poměrem 1:1, pro českou stranu až do výše 558,5 milionu," řekl Kalousek.

Půlmiliarda zmizela z účtu dceřiné firmy ČKA, společnosti Galileo Real, před více než dvěma lety. Manažer Galilea Jan Šik dal k vyvedení peněz písemný souhlas, později to odůvodnil tím, že je chtěl v zahraničí zhodnotit. UBS, která je jednou z největších bank na světě, dlouho odmítala stamiliony do Česka vrátit. Agentura proto banku loni v červnu zažalovala u soudu v Curychu.

Zástupci rakouské firmy Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeuge (SSF), která měla být dodavatelem obrněných transportérů Pandur II pro českou armádu, budou ve čtvrtek odpoledne ve 14:00 SEČ jednat v Praze na českém ministerstvu obrany. Oznámil to dnes podle rakouské agentury APA mluvčí firmy ve Vídni. Předmětem jednání bude samozřejmě zakázka za více než 20 miliard korun, kterou v úterý vypověděla ministryně obrany Vlasta Parkanová. SSF se ale podle prohlášení mluvčího pro APA této zakázky "nehodlá jen tak lehko vzdát". Otázkou zůstává, zda zástupci firmy pojedou do Prahy s podporou rakouské vlády, dodává APA. Rakouský ministr obrany Norbert Darabos dnes před zasedáním vlády ve Vídni uvedl, že ztráta zakázky na dodávky pandurů do Česka by byla pro rakouský podnik těžkou ranou. Zvláště politováníhodná by podle něj byla případná ztráta asi 500 pracovních míst ve firmě SSF.

Česká armáda podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) potřebuje nové transportéry. Předseda vlády dnes naznačil, že jejich počet a typ se ale může lišit od dohody s rakouskou firmou Steyr, která měla vojákům dodat 199 osmikolových obrněných vozidel. Kvůli nedodržení podmínek kabinet dvacetimiliardovou zakázku jednostranně vypověděl. "To, že transportéry potřebujeme, je evidentní. To, že skladba může být jiná, to věděli podle mě i ti, kteří to schvalovali před námi," řekl Topolánek novinářům po dnešním zasedání vlády. Také poslanci sněmovního výboru pro obranu předpokládají, že nyní čeká politiky i vojáky nové kolo diskusí o tom, kolik a jakých transportérů vlastně česká armáda potřebuje.

Vojsko chtělo nedodané kolové obrněné transportéry Pandur využívat nejen pro výcvik v Česku ale také pro nasazení v zahraničních armádních misích, například v Iráku nebo v Afghánistánu. ČTK to dnes řekl náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Ministryně obrany Vlasta Parkanová v úterý oznámila, že vláda se rozhodla odstoupit od smlouvy s firmou Steyr, která měla armádě dodat 199 transportérů Pandur za více než 20 miliard korun. Picek uvedl, že armáda má v současnosti většinou pasové transportéry. "Těch kolových transportérů už tolik nejezdí," řekl ČTK Picek. Doplnil, že armáda bude pracovat s technikou, kterou má v současnosti k dispozici. Na začátku roku měli vojáci celkem 580 bojových vozidel, mezi něž patří pásové i kolové stroje. Zastaralé transportéry OT-64 jezdily dříve například v Kosovu. Podle Picka se počet armádní techniky řídí poptávkou vojenských útvarů. "Podle toho se (před třemi lety) spočítala potřeba a vyšlo toto číslo (199)," řekl. V zahraničních misích česká armáda může podle Picka kromě transportérů využívat i lehká obrněná vozidla nebo terénní vozidla Land Rover, které se například od transportérů liší v pancéřování. Úkoly vojska v jednotlivých misích jsou však podle něj různé. Armáda by proto měla být schopná přizpůsobit se odlišným podmínkám a mít možnost volby, jakou techniku nasadí.

Finská firma Patria údajně projevila zájem znovu jednat o dodávce transportérů pro českou armádu. Poté co v úterý česká ministryně obrany Vlasta Parkanová oznámila vypovězení dodávky 119 obrněných transportérů značky Pandur od rakouské společnosti Steyr, dnes manažer Patrie Jorma Wiitakorpi podle agentury APA prohlásil, že finská firma má velký zájem jednání obnovit. "Nejprve počkáme na další krok. (Češi) ještě neřekli, zda vypíšou nové výběrové řízení ve stejném rozsahu, nebo zda změní velikost či pravidla zakázky," citovala Wiitakorpiho finská tisková agentura STT.

Několik desítek politiků, umělců, akademiků a dalších signatářů dnes vyzvalo občany, aby až do rozhodnutí Ústavního soudu neplatili regulační poplatky ve zdravotnictví. Zákon, který je od ledna příštího roku zavádí, je podle nich "hanebný a protiústavní". Premiér Mirek Topolánek k tomu poznamenal, že nikdo nemůže porušovat zákon. "V Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Vyzýváme proto občany, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu poplatky odmítali platit," uvádí se v prohlášení, jež ČTK poskytl jeden z nich, novinář Alexandr Kramer.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt k tomu řekl, že podle ústavy je bezplatnost omezena dvěma faktory: systémem veřejného zdravotního pojištění a podmínkami, které stanoví zákon. Když nebudeme regulovat a dobře hospodařit, za pár let nebudeme schopni zajistit bezplatnou péči všem, zdůraznil. Ústavní soud má na stole opoziční stížnost na reformu financí, a tedy i na poplatky. Zda o ní rozhodne ještě letos, není jasné, řekl ČTK mluvčí soudu Michal Spáčil. Soudci podle něj zatím nerozhodli ani o přednostním projednání.

Nemocenská se od ledna výrazně změní. Lidé za první tři dny nemoci nebudou dostávat dávky vůbec. V prvních dvou měsících stonání pak budou nižší než dosud. Na odvodech pojistného zas ušetří lidé, kteří vydělají měsíčně přes 86.240 korun. Kvůli stanovení stropu totiž zaplatí méně. Na tiskové konferenci to dnes řekly představitelky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud lidé začali dávky pobírat letos a v příštím roce budou pokračovat, budou je dál dostávat podle letošních pravidel. Dosud dostávali nemocní v prvních třech dnech nemoci či karantény čtvrtinu z takzvaného denního vyměřovacího základu. Poté měli nárok na 69 procent základu. Nyní zůstanou v prvních třech dnech nemoci či karantény bez dávek. Pak do konce prvního měsíce stonání obdrží 60 procent z vyměřovacího základu. Od 31. do 60. dne nemoci jim připadne 66 procent základu, poté 72 procent.

Změny jsou součástí vládní reformy. Jejich cílem je snížit schodek státního rozpočtu a ušetřit. Ministr práce Petr Nečas (ODS) již dříve uvedl, že si od úprav slibuje méně nemocnosti a zneužívání dávek. Podle údajů ministerstva práce je v ČR výrazně vyšší míra nemocnosti než v ostatních zemích EU, a to i ve srovnání s podobnými státy jako Slovensko či Polsko. Podle studií je přitom zdravotní stav Čechů a Češek lepší než u těchto sousedů.

Pro pacienty se od ledna u zubaře nemění nic kromě poplatku 30 korun za běžné ošetření a 90 korun za pohotovost. Dosavadní péči jim nadále budou ve stejném rozsahu hradit zdravotní pojišťovny. Novinářům to dnes řekl prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Podle něj to pacienti zřejmě nevědí, protože v zubních ordinacích je nyní nával pacientů, kteří chtějí stihnout ošetření ještě do konce roku. "Téma třicetikorunových poplatků se stalo důvodem, aby pacienti stáli fronty na ošetření," řekl Pekárek a s trochou ironie lidem poradil, ať si nechají do zásoby vyvrtat všechny zuby, aby příští rok k zubaři nemuseli. Pekárek uvedl, že podrobný přehled situací, za jakých se u zubaře regulační poplatek hradí, najdou lidé na informačním letáku. Vydala ho stomatologická komora a poskytne ho všem zhruba 7000 zubařům jako přílohu komorového časopisu. Leták by měli zubaři vyvěsit v čekárně.

Mzdy v příštím roce zřejmě porostou v průměru téměř o osm procent, což by po odečtení inflace znamenalo reálný růst zhruba o tři procenta. Na odhadu se shodli odborníci i zástupci zaměstnavatelů a odborářů. Odbory minimálně osmiprocentní růst mezd požadují, zaměstnavatelé by jej raději viděli o něco nižší. Více by se měly zvyšovat mzdy v soukromé sféře. Nominální růst mezd za celou ekonomiku dosáhne příští rok podle odhadu 7,8 procenta, a nebude se tak téměř lišit od letošního, řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Hospodářská komora očekává růst mezd téměř o osm procent, ale měl by činit maximálně sedm procent, uvedl prezident komory Jaromír Drábek. Cílem Českomoravské komory odborových svazů je, aby v ČR vzrostly v roce 2008 nominální mzda a platy minimálně o osm procent, upozornila mluvčí odborů Jana Kašparová s tím, že tento cíl vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů pro kolektivní vyjednávání.