Zprávy | Z archivu rubriky

Ekonom Jan Švejnar oficiálně oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. Jeho nominaci už podepsalo deset senátorů z frakcí ČSSD, KDU-ČSL, Klubu otevřené demokracie a klubu SNK, chybí mezi nimi zástupci ODS a KSČM. Návrh předložili senátní volební komisi krátce poté, co Švejnar oznámil své rozhodnutí kandidovat. O funkci se utká 8. února příštího roku s Václavem Klausem, který jako favorit ODS usiluje o znovuzvolení. Rozhovory s politickými stranami prý Švejnara přesvědčily o tom, že může získat mezi zákonodárci silnou podporu.

Švejnar prohlásil, že prezidentskou funkci vnímá jako službu veřejnosti. "Chci být prezidentem sjednocujícím, ne polarizujícím, chci být prezidentem všech občanů této země," uvedl. Pokud jej parlament zvolí do čela státu, hodlá hájit národní zájmy a současně prosazovat proevropský postoj. Tyto dva principy podle něj nestojí proti sobě, ale jdou "ruku v ruce". Švejnar se narodil 2. října 1953 v Praze. V roce 1970 opustil ještě před maturitou Československo a odjel do zahraničí. Studoval ekonomii v USA na Cornellově a později Princetonské univerzitě. V roce 1987 se usídlil v Pittsburghu, o rok později se stal profesorem tamní univerzity. Do Československa se vrátil v roce 1990 jako člen mise Světové banky.

Prezident Václav Klaus oznámení kandidatury Jana Švejnara na funkci hlavy státu uvítal a prohlásil, že prezidentská volba nyní dostává jasnější obrysy, což bylo třeba. Zároveň odmítl možnost televizních debat se svým protikandidátem; takový duel by podle Klause byl na místě, kdyby se konaly přímé prezidentské volby. Na Švejnarovo prohlášení, že by chtěl být prezidentem sjednocujícím, nikoli polarizujícím, Klaus reagoval slovy: "Úlohou prezidenta je být prezidentem všech občanů, snažit se nebýt stranickým prezidentem. Pevně věřím, že právě o to jsem se celých pět let snažil, a dokazují to i průzkumy veřejného mínění. Stejně tak to dokazují stanoviska některých politických stran, které si dříve myslely, že s tím Klausem to bude velmi složité. Ale ukazuje se, že i postoje voličů dnešních opozičních stran něco vypovídají o tom, jak hodnotí mé prezidentství."

Předsednictvo sociální demokracie v pátek podpořilo prezidentskou kandidaturu ekonoma Jana Švejnara. Po zasedání to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Konečné rozhodnutí bude na stranickém ústředním výkonném výboru, který zasedne v sobotu. Pětapadesátiletý Švejnar se příští rok v únoru utká v boji o Hrad se současným prezidentem Václavem Klausem. Klaus je kandidátem ODS a pro volbu hlavy státu zůstává favoritem. Předsednictvo nejsilnější opoziční strany vyzvalo své poslance, aby Klause nevolili. Pro Švejnarovu podporu údajně hlasovala drtivá většina členů předsednictva ČSSD, jeden se zdržel. Pro druhé usnesení, kterým byli socialističtí zákonodárci vyzváni, aby nevolili Klause, ale Švejnara, prý zvedli ruku všichni.

Postoj KDU-ČSL k únorové volbě prezidenta zůstává nejednoznačný. Celostátní konference strany v pátek k této otázce nepřijala žádné usnesení, návrhy rezolucí o podpoře obou kandidátů - Václava Klause i Jana Švejnara - neprošly. Předseda strany Jiří Čunek řekl, že jedním z důvodů byl fakt, že Klaus ještě nebyl u lidoveckých senátorů. Navíc mnozí zákonodárci na konferenci chyběli. Čunek potvrdil odhad, že příznivci Klause i Švejnara jsou mezi voliteli KDU-ČSL rozděleni zhruba půl na půl. "Pokud se nedokážeme shodnout, tak nebudeme hrát komedii," uvedl Čunek. Celostátní konference také podle očekávání rozhodla, že dubnový sjezd zůstane programový, a nezmění se tedy na volební.

Spojené státy od začátku příštího roku celosvětově zvyšují poplatky za zpracování víza ze 100 na 131 dolarů. Vzhledem k tomu, že aktuální kurz je 18 korun za americký dolar, budou muset Češi před cestou do USA zaplatit asi 2358 korun. ČTK o tom informovalo americké velvyslanectví v Praze. Ambasáda uvedla, že vízový poplatek se naposledy zvyšoval v roce 2002. Od té doby podle velvyslanectví v procesu udělování víz přibyla řada bezpečnostních prvků, které zvýšily náklady. Pro Česko je výhodou to, že koruna k dolaru během posledních měsíců zpevňovala.

Velvyslanectví letos pro žadatele zavedlo některá ulehčení vízového procesu. Zájemci si například od 1. června mohou sjednat datum pohovoru na velvyslanectví po internetu. Nový systém nahradil telefonickou linku, přes níž žadatelé museli například i posílat formuláře faxem. Systém schůzek on-line má podle ambasády žadatelům o víza ušetřit čas a peníze.

Spory ohledně registrace tradičních specialit mezi Českem, Slovenskem a Polskem má pomoci řešit mezinárodní expertní skupina. Na jejím vzniku se dohodli ministři zemědělství těchto zemí na zasedání v Českém Krumlově. Komise, kde by neměli chybět například zástupci českých zpracovatelů, se poprvé sejde příští rok, řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Závěry, případně i společné žádosti, pak Česko předloží Evropské komisi. Některé nové členské země si podaly žádost o registraci výrobků, které jsou obvyklé i v sousedních zemích. Slováci a Poláci tak chtějí získat ochranu loveckého salámu, kabanosu, spišských párků či špekáčků. Pokud by Brusel známky skutečně udělil a čeští producenti by je chtěli nadále používat, museli by se při výrobě držet přesně stanoveného postupu, jinak by název nemohli používat. Česko zatím žádnou žádost o registraci tradičního názvu výrobku nepodala, má již ale schválenu ochranu zeměpisného označení pro 12 výrobků. Evropská komise jednání o žádostech sousedních zemí podle Ganadloviče dosud nezahájila.

Předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů se stala Naděžda Kavalírová. Rada ji do svého čela zvolila na svém ustavujícím zasedání, informoval sekretariát vládního zmocněnce pro organizační přípravu vzniku ústavu. Kavalírovou, která vede Konfederaci politických vězňů, do rady nominoval prezident Václav Klaus. Místopředsedou rady byl zvolen exministr životního prostředí Ivan Dejmal, kterého nominovala sněmovna na podnět Strany zelených. Příští zasedání rady se uskuteční už 18. prosince. Rada má na něm projednat mimo jiné organizační řád ústavu, jeho koncepci vedení a jmenování jeho ředitele. Jediným kandidátem je podle dostupných informací vládní zmocněnec Pavel Žáček, současný ředitel archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra.

Státní dluh České republiky stoupl ke konci září na 842,7 miliardy korun. Za devět měsíců letošního roku se tak zvýšil o 40,2 miliardy korun. Od června se ovšem snížil o 13,4 miliardy korun. Ministerstvo financí tak potvrdilo své údaje o státním dluhu z počátku října. Na každého Čecha připadá dluh přes 84.000 korun. Za celý loňský rok se stát zadlužil o více než 111 miliard korun. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především kumulací schodků státního rozpočtu.

Evropská investiční banka (EIB) poskytne České republice úvěr až 34 miliard korun na spolufinancování projektů z Operačního programu Doprava. Návrh zákona o přijetí úvěru ve středu schválila vláda, informovalo v pátek ministerstvo financí. Půjčka by se měla čerpat v letech 2008 až 2010 se splatností 40 let ode dne podpisu smlouvy o úvěru. Úvěr od EIB bude krýt národní podíl u projektů financovaných z OP Doprava. Umožní čerpání peněz z fondů EU na projekty dopravní infrastruktury. Podle návrhu banky se v rámci tohoto úvěru předpokládá podpis tří smluv. První z nich, která zajišťuje půjčku 14 miliard korun, v pátek podepsal ministr financí Miroslav Kalousek.

Novou blokádu česko-rakouské hranice, i když jen částečnou, ohlásili rakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín z hornorakouské organizace Atomstopp. V prohlášení uvádějí, že 18. prosince mezi 13:00 a 14:00 SEČ bude "obtížně průjezdný" hraniční přechod Wullowitz/Dolní Dvořiště, protože jeden jízdní pruh bude zablokován. Protiatomoví aktivisté v uvedeném termínu uspořádají nedaleko přechodu tiskovou konferenci "o očekáváních, která spojují s politikou vlád obou zemí", uvádí se dále v prohlášení. Tisková konference se uskuteční den po třetí schůzce česko-rakouské meziparlamentní komise pro otázky bezpečnosti Temelína. Aktivisté schůzce už předem předpovídají nezdar, přestože předchozí dvě zasedání přinesla podle názoru obou zúčastněných stran jednoznačný pokrok. Ten však rakouští odpůrci Temelína popírají a tvrdí, že komise "selhala": Česká republika podle nich nebyla schopna předložit důkazy o splnění takzvaných ujednání z Melku a neuznala mezinárodněprávní závaznost těchto ujednání.