Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda možná nestačí do voleb v roce 2010 provést důchodovou reformu tak, jak si ji naplánovala. Nečas to řekl ČTK. Kabinet chtěl do roku 2010 změnit parametry systému, mezi něž patří prodloužení věku odchodu do důchodu na 65 let či povinné doby pojištění z 25 na 35 let. Kromě dalších úprav chtěl umožnit i takzvaný opt-out, tedy přesměrování části odvodů do fondů. Jednání komise parlamentních stran, která měla připravit politickou dohodu, uvízla na mrtvém bodě.

O změnách penzí jedná od léta nová komise stran. Podle Nečase má širší politická shoda zajistit to, aby se penze neměnily s každou vládou. Vyjednavači se z 12 okruhů neshodli na čtyřech klíčových - na prodloužení povinné doby pojištění z 25 na 35 let, na věku 65 let, na vyřazení studia z náhradních dob pojištění a na změně invalidních penzí. Nečas uvedl, že opoziční ČSSD předložil alternativní návrhy. Vedení ČSSD se v sobotu usneslo na tom, že by strana podpořila růst věku až po roce 2035, a to za určitých podmínek. Lidé z namáhavých profesí by pak měli mít šanci jít do penze od 55 let. Strana by snížila i věk pro předčasný důchod, a to o pět let před řádnou penzí. Nyní jsou to tři roky. ČSSD má výhrady i k opt-outu. Její vedení doporučuje dál jednat jen tehdy, pokud se vládní strany zavážou, že do zavedení eura nebudou možnost vyvázat část odvodů do fondů navrhovat.

Nečas považuje postoj socialistů za "výsledek vítězství radikálního, uřvaného, populistického křídla" ve straně. Podle něj za návrhy může být "mocenský kalkul". Podle posledních průzkumů by nyní volby vyhrála ČSSD. Ministr je přesvědčen o tom, že úpravy penzí by musela provést jakákoliv vláda. Pokud se opozice na reformě nebude podílet, vina za nepopulární kroky prý padne na hlavu současného kabinetu.

Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákoníku práce, která má napomoci liberalizaci pracovního trhu a odstranit nejasnosti a nepřesnosti platné úpravy. Novela, která vychází z dohody vlády se zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, začne platit počátkem příštího roku. Mladiství zaměstnanci například budou moci podle novely pracovat obvyklých 40 hodin týdně a osm hodin denně, zatímco dosud mohli pracovat nejvýše 30 hodin týdně při šestihodinové denní pracovní době. Novela také ruší třeba podmínku souhlasu všech zaměstnanců se zavedením flexibilního využívání konta pracovní doby. Tato podmínka způsobovala hlavně u velkých podniků značné administrativní potíže.

Nemocnice nepřesvědčily v pondělí ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), aby změnil vyhlášku o úhradách péče v roce 2008. Chtějí více peněz. Ministr ČTK řekl, že vyhlášku vydá beze změn. Nemocnice hrozí, že budou muset omezit péči, některé prý možná zaniknou. Podle Julínka ale dostanou nemocnice dost peněz, vyhláška jim dává možnost dohodnout si i větší nárůst příjmů. Ministr byl hostem pondělního shromáždění Asociace českých a moravských nemocnic. V Česku je zhruba 200 nemocnic, spotřebují polovinu z dvousetmiliardového rozpočtu zdravotnictví.

Soukromá Česko-německá horská nemocnice Krkonoše ve Vrchlabí na Trutnovsku nebude od 1. ledna vybírat poplatky od osob do 18 let věku. Vybírání poplatků nemocnice považuje za asociální a v rozporu s dobrými mravy. ČTK to řekl ředitel nemocnice Vladimír Dryml. Dryml je kandidátem ČSSD pro senátní volby na Hradecku v příštím roce a hodlá za ČSSD, která se zavedením poplatků nesouhlasí, kandidovat i do krajského zastupitelstva. "Nemocnice odmítá vydělávat na novorozencích a dětech tímto nemravným způsobem," uvedl Dryml, který byl dříve náměstkem ministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD). Vybírání poplatků je podle něj proti západoevropským právním normám, kultuře a tradicím. Osoby do 18 let věku nebudou ve vrchlabské nemocnici platit poplatek 60 korun za den v nemocnici, 30 korun za ošetření v nemocniční ambulanci a 90 korun za využití nemocniční pohotovosti. "Nemocnice nemá zájem, aby zabránila přílivu pacientů a znemožnila dětem přístup k lékařské péči," řekl Dryml. Dodal, že "dobře vedená nemocnice nemůže na nevybírání poplatků prodělat". Nemocnici za opakované a soustavné porušení povinnosti výběru poplatků hrozí od zdravotní pojišťovny udělení pokuty až do výše 50.000 korun, uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém Návodu na použití českého zdravotnictví v roce 2008. Dryml tvrdí, že smlouvy jeho nemocnice s pojišťovnami placení poplatků a pokuty neobsahují. "Jsme jako nemocnice s německým kapitálem připraveni se v této věci soudit u evropských soudů pro ochranu svých podnikatelských aktivit," řekl Dryml.

Svaz pacientů vyzval lidi, aby proti regulačním poplatkům protestovali formou občanské neposlušnosti. Na rozdíl od opozičních politiků, kteří vyzvali občany k neplacení, svaz lidi od placení neodrazuje. Vyzývá je, aby se na to řádně připravili. Lidé by podle svazu měli mít v zásobě padesátníky a další drobné mince, aby částku lékaři či lékárníkovi "nasypali". Každý občan by si měl pořídit podle rady svazu Cikrtovo zdravotnické prasátko a Julínkovu zdravotnickou peněženku. Prasátko pojmenované po mluvčím ministerstva Tomáši Cikrtovi by sloužilo na sběr drobných a peněženka označená jménem ministra Tomáše Julínka (ODS) na papírové peníze. Nejlépe je podle Svazu pacientů ukládat do ní pětitisícové bankovky a nechat na zdravotnících, aby je při placení rozměnili. Za každou platbu radí svaz požadovat vydání účetního dokladu. Jen tak si člověk bude moci kontrolovat, zda už nedosáhl ročního limitu 5000 korun. Nad tento limit mu zdravotní pojišťovna musí vrátit třicetikorunové poplatky, které dal u lékaře, za položku na receptu a doplatky na léky, ale jen v nejlevnější variantě daného přípravku. Platby za den v nemocnici a pohotovost se do limitu nepočítají. "Nemáš-li s sebou dostatek drobných, navrhni a rozhodně trvej na splátkovém kalendáři třeba na tři roky; rozhodně řekni: Ne, já nemám drobné a ještě musím dětem koupit jídlo," radí Svaz pacientů na letáku nazvaném Jak protestovat proti poplatkům.

Energetická společnost ČEZ oznámí ve čtvrtek po jednání dozorčí rady společnosti nové akvizice. ČTK to v pondělí bez bližších údajů sdělil mluvčí firmy Ladislav Kříž. "Chystáme oznámení významných akvizic," řekl Kříž, konkrétnější ale být nechtěl. Firma tak zřejmě potvrdí odkup balíku akcií maďarské firmy MOL a vyjádří se k dohodě s akcionáři Mostecké uhelné společnosti. Objem obou transakcí se pohybuje kolem 50 miliard Kč. ČEZ je nejziskovější tuzemskou firmou. Vedení společnosti čeká, že letos stoupne čistý zisk o téměř 44 procent na 41,4 miliardy korun.

Předseda Strany zelených a vicepremiér Martin Bursík chce zveřejnit rozhodnutí, kterým žalobkyně konstatovala, že jeho policejní prověřování kvůli údajným daňovým únikům bylo neodůvodněné. Řekl to řekl v pondělí novinářům po návratu z indonéského ostrova Bali, kde se účastnil konference o změnách klimatu. Bursík rovněž oznámil, že policii požádá, aby mu vysvětlila, jak je možné, že informace o případu, kterým se policie zabývala na základě anonymního udání, hned unikly do médií. Na sdělovací prostředky se vicepremiér chce obrátit s žádostí, aby rozhodnutí státního zastupitelství zveřejnily na obdobném místě a v obdobném rozsahu, v jakém předtím o podezření referovala. "Já jsem si přečetl v těch médiích takové blbosti, s prominutím," řekl Bursík.

Informace o prošetřování anonymního trestního oznámení se objevily krátce potom, co zelení pohrozili odchodem z vlády v případě, že se do kabinetu vrátí šéf lidovců Jiří ČunekPolicie prošetřovala podezření, že v Bursíkově firmě Ecoconsulting docházelo k finančním a daňovým machinacím.

Vicepremiér Martin Bursík (SZ) považuje za jeden z nejdůležitějších výsledků jednání konference OSN o změnách klimatu na indonéském ostrově Bali rezoluci, která ocenila závěry Mezivládního panelu pro změny klimatu. Na tiskové konferenci po návratu z Bali uvedl, že politici se shodli na tom, že jde o nejsolidnější základ debat o změnách klimatu, což je vzkaz pro Pražský hrad. Dotkl se tak skeptických názorů prezidenta Václava Klause na práci panelu.

Nová bojová zařízení, která brzy začnou využívat ruská strategická vojska, budou schopna překonat každý systém protiraketové obrany, a to včetně těch teprve budovaných. Prohlásil to podle agentury ITAR-TASS velitel ruských strategických raketových vojsk Nikolaj Solovcov. Zopakoval, že ruské rakety mohou být namířeny na cíle, jimiž by byly prvky zamýšleného amerického protiraketového systému v ČR i Polsku. Moskva v pondělí také vyzkoušela novou mezikontinentální balistickou střelu. Raketa odstartovala z atomové ponorky třídy Tula ruské Severomořské flotily plující v Barentsově moři a hlavice neidentifikované střely dopadla do prostoru polygonu na Kamčatce, oznámila agentura ITAR-TASS. Solovcovovy výroky jsou dalším z vyjádření vrcholných představitelů ruské armády, kteří v poslední době obnovili své veřejné výhrady proti americkým plánům na vybudování prvků jejich protiraketového deštníku v ČR a Polsku.

Představitelé ministerstva obrany budou podle důvěryhodných zdrojů ČTK v úterý opět jednat se zástupci rakouské firmy Steyr o osudu zrušeného nákupu transportérů Pandur pro českou armádu. Od více než dvacetimiliardové zakázky česká vláda ustoupila kvůli tomu, že Steyr podle ministerstva obrany neplnil závazky vyplývající ze smlouvy - nestihl transportéry dodat včas. Rakouská zbrojovka Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeuge se však podle všeho nehodlá zakázky na 199 transportérů snadno vzdát. Rakouská média naznačují, že přijít o kontrakt za více než 20 miliard korun by mohlo znamenat konec firmy. Podle nedávných informací pražského zpravodaje rakouského deníku Die Presse Hanse-Jörga Schmidta důvody k vypovězení smlouvy se Steyrem jsou spíše záminkou. Opoždění dodávek transportérů mělo být způsobeno především tím, že česká strana přicházela se stále novými požadavky na jejich vybavení. Podle něj pravděpodobnější než nová dohoda s rakouskou firmou je to, že čeští vyjednávači v čele s Bartákem budou chtít ze smlouvy skutečně jednostranně vystoupit a velký kontrakt rozdělit na menší. Tyto jednotlivé zakázky by pak byly přiděleny různým zbrojařským firmám. Problém je pouze v tom, jak obejít evropské kontrolní mechanismy, napsal Die Presse.