Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika je ve vztahu k rozpočtu EU doposud čistým příjemcem; za rozpočtové období 2004 až 2006 odvedlo Česko do konce prvního pololetí letošního roku do evropské pokladny 94 miliard korun a získalo z ní 112,3 miliardy. Uvedlo to ministerstvo pro místní rozvoj na základě údajů ministerstva financí. "Zatím to však není přebytek příliš velký," řekl náměstek MMR pro evropské záležitosti Daniel Toušek. Česká republika patřila v minulém rozpočtovém období mezi země s nejhoršími výsledky čerpání evropských peněz. Mezi nově přijatými zeměmi do EU byla spolu Kyprem a Lotyšskem na posledních třech místech. Podle Touška byla hlavní příčinou tohoto stavu zvolená metoda financování, kdy projekty se hradily až po jejich uskutečnění. V příštím rozpočtovém období se má důraz přesunout na průběžné financování, které by mělo zamezit zpoždění v přísunu peněz. "To, že Česká republika zvolila financování ex-post, to je po ukončení projektů, významnou měrou zatěžuje veřejné rozpočty, respektive privátní sektor," doplnil náměstek.

Podle odborníka na strukturální fondy Petra Pažouta ze společnosti Optimus Consult & Invest to však není jediný zdroj potíží při čerpání v minulém rozpočtovém období. "Významnější problém ovšem představuje například pozdní vyhlašování výzev do některých operačních programů nebo nezájem konečných uživatelů o některá opatření," řekl ČTK.

Odborný podklad pro obhajobu České republiky k žalobě majitelů domů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku je zpracován kvalitně a vláda by jej už neměla měnit, řekl předseda Sdružení nájemníků ČR (SON) Stanislav Křeček. Žaloba, v níž majitelé domů požadují po českém státu kvůli regulaci nájemného až 50 miliard korun, podle něj nebude úspěšná. Minulý týden v Hospodářských novinách ministerstvo spravedlnosti k obhajobě státu uvedlo, že nejde o konečnou verzi; tu teprve musí do konce roku schválit kabinet. "Je to 200stránková zpráva, do konce roku má být odeslána. Domníváme se, že by vláda neměla váhat a v podobě, v jaké to odborné skupiny zpracovaly, zprávu odeslat," řekl Křeček. Vláda by podle něj přehodnocením zprávy z ideologických důvodů mohla oslabit postavení České republiky před soudem. Materiál zpracoval vládní zmocněnec pro zastupování státu u štrasburského soudu Vít Schorm. Lidé, kteří Česko žalují, podle jeho zprávy v některých případech zkreslili hrubě údaje o hospodaření svého domu, mají pochybné plné moci a majetek získali dobrovolně i se závazky.

Soud před projednáním vybral čtyři pilotní modelové případy podle způsobu nabytí domu. Jeden z vybraných stěžovatelů však zemřel, další vzali svou stížnost zpět. Podle Křečka jsou stížnosti značně problematické, postavení České republiky je tak podle něj velmi dobré. Místopředseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR Libor Dellin si to ale nemyslí. "Naprostá většina argumentů, které tam uplatňuje doktor Schorm, je námi jednoduše vyvratitelná," uvedl. Předpokládá, že soud vybere náhradní případy, a jeho rozhodování se tak protáhne.