Zprávy | Z archivu rubriky

Balík reformních změn, který prosadila vláda Mirka Topolánka, začne platit od 1. ledna 2008. Ústavní soud (ÚS) totiž nestihne do konce roku projednat návrh na zrušení reformního zákona, který podali poslanci ČSSD. Všichni soudci se tento čtvrtek sešli nad návrhem a došli k závěru, že k rozhodnutí potřebují více času. Na to, že soud nestihne návrh projednat, upozornil už minulý týden jeho předseda Pavel Rychetský. Reforma veřejných financí má více než 100 stran a mění se jí přesně 50 různých zákonů. Podle Rychetského je naivní si myslet, že tak zásadní materiál stihne soud projednat během jednoho nebo dvou týdnů. Znamená to, že reforma vstoupí v platnost. Lidé tak například začnou od ledna platit poplatky u lékařů. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek je rozhodnutím soudu zklamaný. Někteří opoziční poslanci a umělci vyzvali občany, aby poplatky ve zdravotnictví po Novém roce neplatili.

Na česko-slovenské a česko-rakouské hranici byly ve čtvrtek večer zahájeny oslavy vstupu České republiky do schengenského prostoru. Slavnosti začaly na česko-slovenské hranici ve Starém Hrozenkově, kde v roce 2005 vznikl poslední hraniční přechod. Ministři vnitra ČR a Slovenska Ivan Langer a Robert Kaliňák tam symbolicky přeřízli hraniční závoru. Oslavy pokračovaly v Mikulově na česko-rakouské hranice. Zde se Langer setkal s rakouským ministrem vnitra Güntherem Platterem. Hlavní oslavy vstupu České republiky do schengenského prostoru se uskuteční v pátek na česko-polsko-německém trojzemí. Na hraniční přechody Žitava - Friedensstrasse - Hrádek nad Nisou kromě českého premiéra Mirka Topolánka dorazí i německá kancléřka Angela Merkelová, šéf polské vlády Donald Tusk a předseda Evropské komise José Barroso. Rozšíření schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol uvnitř EU vstoupí v platnost 21. prosince.

Několik posledních hodin před rozšířením schengenského prostoru kritizoval otevření hranic odborový svaz německých policistů (GdP). Předseda GdP Konrad Freiberg označil zrušení kontrol na hranicích s východními sousedy za nezodpovědné. "Poukazujeme na to, že to má i své důsledky, a považujeme toto předčasné otevření hranic za nezodpovědné z toho důvodu, že nebyla přijata bezpečnostní opatření, která byla dříve dohodnuta," řekl Freiberg rozhlasové stanici WDR 5. Podle něj nebyl včas dokončen modernizovaný pátrací systém, který ministři vnitra ještě před rokem požadovali. Také nebyla právně vyřešena možnost pronásledování zločinců přes hranice a komunikace s českými a polskými kolegy, neboť policisté na obou stranách hranice používají odlišné komunikační systémy. Z východních hranic Německa bude podle Freiberga staženo na 2000 policistů, takže například zloděje, kteří dosud byli odchyceni na hranici, už nikdo nezastaví. Rozšíření schengenské zóny považuje za politické rozhodnutí, které odsunulo stranou bezpečnostní otázky. Podle něj v blízkosti hranic vzroste počet krádeží a vloupání a zesílí obchod s lidmi i ilegální zaměstnávání.

Česká republika by měla přijmout jednotnou měnu euro co nejdříve, jak to bude možné, tedy v roce 2012. Myslí si to ekonom a prezidentský kandidát Jan Švejnar. Česká ekonomika je podle něj velmi otevřená, podniky vyvážejí hlavně do zemí eurozóny a výkyvy kurzu jsou největším rizikem hospodářství. Ekonomika je na rychlé přijetí eura kromě schodku veřejných financí připravena. Dobrou zkušeností je prý Slovinsko, které vstoupilo do eurozóny 1. ledna 2007. Jeho ekonomika přitom byla na přijetí eura připravena přibližně stejně jako ta česká. Švejnar očekává v příštím roce v České republice značné zpomalení tempa růstu HDP, země se prý bude potýkat se zvýšenou inflací. Centrální banka může utáhnout měnovou politiku, čímž zabrání vyšší inflaci, ale omezí růst ekonomiky. Zpomalení světového hospodářství by se ekonomika v Česku mohla bránit tím, že přiláká více zahraničních investic a zvýší kvalifikaci pracovníků.

Dvojí občanství prezidentského kandidáta Jana Švejnara vidí předseda KSČM Vojtěch Filip jako problém. Ve středečním Pressklubu rozhlasové stanice Frekvence 1 řekl, že by se Švejnar měl amerického občanství vzdát. Tím by mu zůstalo jen občanství české. "Bylo by to nanejvýš vhodné. Pokud má být prezident skutečným zastáncem zájmů České republiky v zahraničí, tak dvojí občanství je problém," řekl s odkazem na velké pravomoci prezidenta v zahraniční politice. Podle Filipa dává český státní občan větší garanci, že zastává zájmy Česka. "Tady je navíc to druhé občanství neevropské. V tomto ohledu jsou zájmy České republiky i Evropské unie jak v části ekonomické, tak zahraničně-politické často odlišné od zájmu Spojených států amerických," uvedl. Komunisté podle svého předsedy stále nejsou rozhodnuti, jestli budou volit současného prezidenta a kandidáta ODS Václava Klause nebo Švejnara, kterého podporují zelení, sociální demokraté a část zákonodárců KDU-ČSL. Stanovili si pro kandidáta na prezidenta pět podmínek. "Naše podmínky zatím nesplňuje ani jeden," řekl Filip.

Počátkem prosince zřetelně vzrostla nespokojenost občanů s aktuální politickou situací a s činností vlády, parlamentu i prezidenta republiky. Zjistil to průzkum agentury STEM. Se současnou politickou situací je určitě nespokojeno 38 procent a spíše nespokojeno 46 procent lidí. Určitě spokojeno je jen jedno procento a spíše spokojeno 15 procent. Spokojenost je podle STEM významně podmíněna věkem, nejvyšším dokončeným vzděláním, politickou orientací, stranickými preferencemi a majetkovou situací občanů. Více spokojeni jsou lidé do 29 let věku a občané s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Spokojenější jsou i ti, jejichž materiální standard je na vysoké úrovni.

Vláda by mohla v lednu příštího roku schvalovat zákon o parametrických změnách systému penzí. Mezi tyto změny patří prodloužení důchodového věku na 65 let či povinné doby pojištění z 25 na 35 let. Ještě v lednu by pak návrh mohl jít do sněmovny. Bude to prosazovat vládní ODS, potvrdil ministr práce a místopředseda ODS Petr Nečas. O přesném postupu podle něj rozhodne vedení koalice. Takzvaná K9 by se měla sejít nejspíš začátkem ledna. Vláda rozdělila reformu penzí do tří etap. Parametrické změny současného systému obsahuje první z nich. Upravuje je návrh zákona, který je již rok hotov. Shodu na podobě parametrů hledá od léta komise pěti parlamentních stran, jednání ale prakticky zkrachovalo. Podle Nečase se na reformě penzí nechce dohodnout sociální demokracie, která nechce nést odpovědnost za nutný, i když nepopulární krok. Nečas však chce i nadále všechny plánované reformní kroky s opozicí konzultovat a hledat shodu. Také vedení ČSSD ve svém usnesení tvrdí, že parametrické změny jsou nutné a chce o nich jednat. Přípravu reformy kritizoval člen komise za KSČM Miroslav Opálka. Podle něj o parametrických úpravách chtějí jednat i komunisté.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek udělil devět milostí. Podle mluvčího Hradu Petra Hájka ho k tomu ve většině případů vedly humanitární důvody. Prezident například odložil zbytek trestu matce tří dětí, která v sebeobraně pobodala svého manžela. Zbytek trestu z rodinných důvodů prominul i podnikatelce, která nezaplatila za zboží, které odebrala. Její patnáctiletý syn má před složitou operací. Dvěma cizincům prezident prominul tresty vyhoštění. Negramotné zlodějce s šestiletou dcerou, která byla na dobu trestu umístěna v dětském domově, odpustil zbytek odnětí svobody na pět let a Vietnamci rovněž zbytek trestu, který dostal za rvačku s jiným mužem asijského původu. Klaus dosud udělil od svého zvolení na Hrad v roce 2003 kolem dvou stovek milostí. Klausův předchůdce Václav Havel udělil celkem 1948 individuálních milostí a vyhlásil tři amnestie.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhl kárné řízení s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou. Řekla to mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Důvodem je téměř čtyřicetimilionová pokuta, kterou Nejvyššímu soudu uložil finanční úřad, a její zatajení před ministerstvem. Oficiálně byl návrh na zahájení kárného řízení podán kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy. Finanční úřad v Brně uložil 11. června platební výměr, podle kterého musel soud zaplatit odvody a penále téměř 40 milionů korun. Soud totiž opakovaně pochybil při investiční výstavbě v letech 2003 a 2004. Brožová označila postup ministerstva za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Tvrdí, že chyba soudu byla pouze administrativní. V podobných případech podle ní ministerstvo financí postihy uložené finančními úřady promíjí.

Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) nemá důkazy o tom, že by existovaly kopie tajných dokumentů, které příslušník zpravodajské služby na přelomu let 2003 a 2004 vynesl z BIS. Tak zní jeden z výsledků šetření komise, který je obsažený ve veřejné části závěrečné zprávy. Tajné informace se podle komise zřejmě nedostaly ani ke třetím osobám. "Možnosti takového zjištění a zkoumání jsou však ze strany komise velmi omezené," uvádí se ve zprávě. Zpráva potvrzuje dřívější spekulace o způsobu, jakým informace z BIS unikly. Podle poslanců si vysoce postavený příslušník služby načerno zkopíroval část databáze ekonomického odboru na kompaktní disky, které si pak uložil do trezoru. To se odehrálo před červnem 2003, tedy za bývalého vedení služby. Příslušník posléze opustil BIS kvůli bezpečnostní nezpůsobilosti. Podle informací ČTK mu služba kvůli podezřelým kontaktům odebrala bezpečnostní prověrku. CD zůstalo v trezoru a muž odešel pracovat nejdříve do soukromého sektoru, poté byl přijat k jiné zpravodajské službě. Podle zdroje ČTK je touto osobou bývalý ředitel ekonomického odboru BIS Martin U., který údajně nastoupil k civilní rozvědce.