Zprávy | Z archivu rubriky

Takzvaný schengenský prostor zahrnuje od pátku 24 zemí - lidé mohou bez hraničních kontrol cestovat od Estonska po Portugalsko. Mezi devíti novými členskými státy EU, jež do prostoru vstoupily, je i Česká republika. Hlavní oslavy v Česku se konaly na česko-polsko-německém pomezí u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Zúčastnili se jich mimo jiné šéfové vlád ČR, Německa a Polska a také předseda Evropské komise José Barroso.

Oslavy v Trojzemí začaly hned po půlnoci. Starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta se starostou města Bogatyně přeřízli a odstranili železné zátarasy z mostku přes hraniční Oldřichovský potok, které dělily obce Oldřichov na hranicích a Kopaczow. Ráno německá kancléřka Angela Merkelová spolu s premiérem polské vlády Donaldem Tuskem otevřeli německo-polskou hranici na silničním přechodu Žitava - Friedensstrasse-Porajów. Poté se politici přesunuli na polsko-českou hranici, jen kousek od místa, kde se v květnu 2004 konala největší lidová slavnost k rozšíření EU. Tusk a český premiér Mirek Topolánek tam symbolicky přeřízli dřevěnou maketu hraniční závory.

Podle českého premiéra dosáhlo Česko vstupem do schengenského prostoru rovnoprávnosti. Barroso zdůraznil, že unie není jen konstrukcí pro politiky a diplomaty, ale díky rozšíření schengenského prostoru z ní mají užitek i všichni Evropané. Merkelová připomněla, že otevření hranic lidé dlouho očekávali. Podle ní je dobré hlavně pro děti, které budou brát jako samozřejmost to, o čem jejich rodiče jen snili.

Se svým slovenským protějškem Robertem Ficem se Topolánek při oslavě na někdejším česko-slovenském hraničním přechodu Hodonín-Holíč shodl, že střežená hranice mezi Českem a Slovenskem, byla uměle vytvořená, nechtěná, zbytečná a mnozí občané obou zemí ji vnitřně nikdy nepřijali. Vstup Česka do schengenského prostoru se slavil podél celých hranic. V Českém Jiřetíně na Mostecku byla slavnostně přestřižena páska a přeříznuta železná brána na bývalém hraničním přechodu. Podobně vypadaly oslavy i na jiných místech. Hymnou Evropské unie, známou skladbou Óda na radost, vyvrcholily dnes na přechodu s Německem ve Strážném na Prachaticku. Slavnosti se zúčastnil i zde Topolánek a také předseda bavorské vlády Günther Beckstein.

Rozšíření takzvaného schengenského prostoru komentuje veškerý evropský tisk. Zatímco některé deníky tuto událost hodnotí jako definitivní odstranění železné opony, která Evropu rozdělovala od skončení druhé světové války, jiné připomínají přetrvávající obavy občanů starých zemí "Schengenu" z nárůstu kriminality a nekontrolovatelného přílivu uprchlíků z nových států zóny.

Téměř tři čtvrti miliardy eur (zhruba 19,62 miliardy korun) dá Evropská unie České republice a regionům s ní sousedícím na operační programy týkající se přeshraniční spolupráce v letech 2007 až 2013. Nejvyšší částka z evropských fondů je určena na spolupráci ČR s Polskem, která činí 219,4 milionu eur (zhruba 5,8 miliardy korun). Vyplývá to z informací, které zveřejnila Evropská komise. Peníze budou mimo jiné určené na zlepšování dopravní dostupnosti a životního prostředí a k podpoře cestovního ruchu.

Kilogramovou zlatou medaili ke vstupu České republiky do schengenského prostoru se chystají vyrazit v mincovně v Jablonci nad Nisou. Autorem předlohy je jeden z našich nejlepších sochařů-medailérů Jiří Harcuba. Nyní vrcholí přípravy předloh, samotná ražba proběhne na počátku příštího roku. Medaile bude stát zhruba 700 000 korun. Na rozdíl od minulosti, kdy se zlatých kilovek vyrobilo vždy 50, je tentokrát emise dvojnásobná. Podle obchodního náměstka České mincovny Libora Křapky je přesto už nyní ze 60 procent vyprodaná. Kromě toho mincovna připravila také ražbu menších zlatých a stříbrných medailí k Schengenu, jejichž autory jsou Jiří Dostál a Luboš Charvát. Jablonecká mincovna vydala první zlatou medaili o hmotnosti jednoho kilogramu předloni, u příležitosti prvního výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Pět desítek medailí bylo okamžitě rozebráno. Letos firma vydala kilovou medaili k 50. výročí podepsání římských dohod, jež byly základem vzniku Evropské unie.

Obliba prezidentského kandidáta Jana Švejnara stoupá. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala agentura STEM pro Českou televizi. Podle 34 procent dotázaných by byl lepší hlavou státu současný prezident Václav Klaus, stejný podíl lidí by ale na Hradě raději viděl ekonoma Švejnara. Zbylým 32 procentům je to jedno. "Švejnar je nejvíc přijatelný pro lidi staršího věku. To je trochu překvapivé, protože přece jenom to jsou lidé konzervativnější," uvedla v ČT Věra Haberlová ze společnosti STEM. Dodala, že Klausovi možná klesla popularita kvůli neochotě zúčastnit se televizní politické debaty se Švejnarem. V listopadovém průzkumu agentury Median ještě téměř polovina respondentů uvedla, že Švejnara vůbec nezná. Za prezidenta ho tehdy chtělo 15 procent lidí, Klause si přálo 62 procent.

Prezident Václav Klaus uznává, že česká veřejnost má právo znát osobnost a názory kandidátů na funkci hlavy státu. Nestačí k tomu podle něj však jen pár desítek minut televizní debaty. Svého kandidáta by měla televizním divákům představit sociální demokracie. Klaus v tomto smyslu odpověděl na dopis šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, který ho vyzval, aby se zúčastnil debaty s kandidátem na prezidentský úřad Janem Švejnarem. Podle Klause by měla ČSSD sama objasnit, proč právě Švejnar je jejím kandidátem na funkci hlavy státu, přiblížit jeho názory a rozptýlil různé pochybnosti, které se o něm a jeho vztahu k naší zemi v médiích šíří. "Nepochybně by to pomohlo serióznosti debat o nadcházející prezidentské volbě více, než snahy udělat z ní umělou mediální show," napsal Klaus v dopise. Lidé by podle nynějšího prezidenta měli kandidáta na nejvyšší ústavní funkci znát na základě jeho dlouhodobě známých postojů, na základě jeho práce pro zemi a aktivního veřejného působení, které jej na funkci prezidenta opravňuje kandidovat.

Církve nejspíš od státu dostanou 267 miliard korun jako odškodnění za majetek, který jim stát v minulosti zabavil, píše sobotní Mladá fronta Dnes (MfD). Zástupci koalice a církví se minulý týden shodli na finanční náhradě 83 miliard, které však stát nemůže vyplatit jednorázově. Podle ministra financí Miroslava Kalouska by to ohrozilo státní rozpočet. Suma se proto bude vyplácet postupně, a bude se tedy úročit, upozornilo už v pátek deník Právo. "Půjde o 267 miliard korun vyplacených během 60 let," řekl MfD Kalousek. Částka 83 miliard podle něj bude úročena sazbou 4,85 procenta ročně. Podle místopředsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové, která se jednání vládní komise s církvemi účastnila, nikoho nenapadlo hned spočítat, že by se celková částka mohla o tolik zvýšit. "Můj odhad je, že přibližně čtvrtina našich poslanců (z ODS) s tím bude mít problém," řekla Němcová. Lidovci ale podle MfD očekávají, že občanští demokraté odškodnění církví podpoří, jinak by to prý mohlo mít dopad i na prezidentskou volbu.

Většina občanů České republiky si myslí, že poválečné dekrety tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše by měly platit i nadále. Množství zastánců tohoto názoru však v posledních pěti letech trvale klesá. Postupně se snižuje i množství lidí, kteří považují za spravedlivý poválečný odsun Němců z Československa. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se uskutečnil v první polovině listopadu. To, že by dekrety měly platit nadále, si v listopadu myslelo 52 procent lidí. Přesně před rokem jich bylo 53 procent, v březnu 2002 pak 67 procent. O tom, že by dekrety měly být zrušeny, bylo v listopadu přesvědčeno 11 procent občanů, před rokem to bylo 13 procent. Jako Benešovy dekrety jsou označovány výnosy prezidenta z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Některé z nich se týkaly vyvlastnění a zbavení občanských práv příslušníků německé a maďarské národnostní menšiny. O tom, že poválečný odsun sudetských Němců z tehdejšího Československa byl spravedlivý, byla letos v listopadu přesvědčena menšina - 48 procent lidí. Loni to bylo 50 procent, o rok dříve 56 procent a v roce 2002 pak 60 procent.

Česká rada pro oběti nacismu dala i letos peníze na sociální, výzkumné a vzdělávací projekty. Podpořila přes sedm desítek návrhů, mezi úspěšné žadatele rozdělila kolem osmi milionů korun. Nejvíce peněz, necelých 1,3 milionu korun, dostala pražská židovská obec na domov sociální péče na pražském Hagiboru. Peníze směřovaly do projektů v programech budoucnost, péče a obnova. Na své akce je obdrží především židovské obce po celém Česku, které se starají o seniory. Česká rada pro oběti nacismu vznikla na základě česko - rakouské dohody o odškodnění obětí otrockých a nucených prací v době nacismu. Zastupuje zájmy obětí nacismu, zajišťovala odškodnění a realizuje různé projekty. Zřizovatelem tohoto nadačního fondu jsou Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, Federace židovských obcí v ČR a Svaz nuceně nasazených československých občanů za druhé světové války v Německu a v ostatních okupovaných zemích. Bližší informace lze získat na www.crpon.cz.

První blok jihočeské jaderné elektrárny Temelín přestal v sobotu časně ráno dodávat elektřinu. Energetici jej odstavili kvůli plánované zkoušce řídících tyčí, které zastavují štěpnou reakci. Pravidelné testy tyčí, takzvaných klastrů, provedou technici během víkendu. Elektřinu začne blok znovu vyrábět na Štědrý den. ČTK o tom informoval mluvčí elektrárny Marek Sviták. Během víkendu technici ze společnosti Škoda Power dovyváží i turbínu bloku po nedávné výměně vysokotlakého dílu. Druhého bloku se odstávka nedotkne, vyrábí dál bez omezení.

Temelín letos vyrobí méně elektřiny, než bylo v plánu. Do rozvodné sítě dodá asi 12,3 terawatthodin (TWh), což je o procento méně oproti původním předpokladům. Důvodem je prodloužení všech tří palivových odstávek o 24 dní. Loni elektrárna vyprodukovala 12 TWh proudu. Příští rok má Temelín vyrobit 13,6 TWh elektrické energie, což by bylo nejvíce od roku 2000, kdy byl spuštěn jeho první blok. Temelín je největším zdrojem elektřiny v Česku, jeho výkon je 2000 megawattů. Pokrývá tak plných 15 procent celoroční domácí spotřeby.

V pátek večer zemřela členka činohry Národního divadla v Praze Věra Galatíková. Devětašedesátiletá herečka podlehla rakovině. ČTK o tom informoval mluvčí činohry české první scény Tomáš Staněk. Galatíková ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí ve filmu a televizních a divadelních inscenacích. Hrála mimo jiné ve Vláčilově Údolí včel, Jasného filmu Všichni dobří rodáci, Brabcově Kytici a výraznou roli vytvořila v televizním snímku Počítání oveček. Divákům se vryla do paměti i skvělým dabingem, když například propůjčila hlas Francouzce Annie Girardotové, s níž se několikrát setkala osobně. "Byla mi blízká i jako herečka," komentovala to v jednom z rozhovorů. Za celoživotní mistrovství v dabingu v roce 2000 získala Galatíková Cenu Františka Filipovského. O pět let dříve převzala cenu Thálie.

"Věra Galatíková byla vynikající herečkou, která prošla řadou výborných scén. Vytvořila spoustu podstatných divadelních, filmových i televizních rolí a myslím, že díky tomu měla množství příznivců a obdivovatelů," řekl ČTK umělecký šéf Národního divadla v Praze Michal Dočekal. Pracovně se s ní však setkal až v době, kdy už měla vážné zdravotní problémy. "Poznal jsem ji ještě jako student na DAMU a pak v Národním divadle - osobně i lidsky. Byla to cenná osobnost, jejíž odchod je velmi bolestný," dodal Dočekal a ocenil její statečný zápas s těžkou nemocí.