Zprávy | Z archivu rubriky


Takzvaný schengenský prostor zahrnuje od pátku 24 zemí - lidé mohou bez hraničních kontrol cestovat od Estonska po Portugalsko. Mezi devíti novými členskými státy EU, jež do prostoru vstoupily, je i Česká republika. Hlavní oslavy v Česku se konaly na česko-polsko-německém pomezí u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Zúčastnili se jich mimo jiné šéfové vlád ČR, Německa a Polska a také předseda Evropské komise José Barroso.

Oslavy v Trojzemí začaly hned po půlnoci. Starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta se starostou města Bogatyně přeřízli a odstranili železné zátarasy z mostku přes hraniční Oldřichovský potok, které dělily obce Oldřichov na hranicích a Kopaczow. Ráno německá kancléřka Angela Merkelová spolu s premiérem polské vlády Donaldem Tuskem otevřeli německo-polskou hranici na silničním přechodu Žitava - Friedensstrasse-Porajów. Poté se politici přesunuli na polsko-českou hranici, jen kousek od místa, kde se v květnu 2004 konala největší lidová slavnost k rozšíření EU. Tusk a český premiér Mirek Topolánek tam symbolicky přeřízli dřevěnou maketu hraniční závory.

Podle českého premiéra dosáhlo Česko vstupem do schengenského prostoru rovnoprávnosti. Barroso zdůraznil, že unie není jen konstrukcí pro politiky a diplomaty, ale díky rozšíření schengenského prostoru z ní mají užitek i všichni Evropané. Merkelová připomněla, že otevření hranic lidé dlouho očekávali. Podle ní je dobré hlavně pro děti, které budou brát jako samozřejmost to, o čem jejich rodiče jen snili.

Se svým slovenským protějškem Robertem Ficem se Topolánek při oslavě na někdejším česko-slovenském hraničním přechodu Hodonín-Holíč shodl, že střežená hranice mezi Českem a Slovenskem, byla uměle vytvořená, nechtěná, zbytečná a mnozí občané obou zemí ji vnitřně nikdy nepřijali. Vstup Česka do schengenského prostoru se slavil podél celých hranic. V Českém Jiřetíně na Mostecku byla slavnostně přestřižena páska a přeříznuta železná brána na bývalém hraničním přechodu. Podobně vypadaly oslavy i na jiných místech. Hymnou Evropské unie, známou skladbou Óda na radost, vyvrcholily dnes na přechodu s Německem ve Strážném na Prachaticku. Slavnosti se zúčastnil i zde Topolánek a také předseda bavorské vlády Günther Beckstein.

Rozšíření takzvaného schengenského prostoru komentuje veškerý evropský tisk. Zatímco některé deníky tuto událost hodnotí jako definitivní odstranění železné opony, která Evropu rozdělovala od skončení druhé světové války, jiné připomínají přetrvávající obavy občanů starých zemí "Schengenu" z nárůstu kriminality a nekontrolovatelného přílivu uprchlíků z nových států zóny.

V pátek večer zemřela členka činohry Národního divadla v Praze Věra Galatíková. Devětašedesátiletá herečka podlehla rakovině. ČTK o tom informoval mluvčí činohry české první scény Tomáš Staněk. Galatíková ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí ve filmu a televizních a divadelních inscenacích. Hrála mimo jiné ve Vláčilově Údolí včel, Jasného filmu Všichni dobří rodáci, Brabcově Kytici a výraznou roli vytvořila v televizním snímku Počítání oveček. Divákům se vryla do paměti i skvělým dabingem, když například propůjčila hlas Francouzce Annie Girardotové, s níž se několikrát setkala osobně. "Byla mi blízká i jako herečka," komentovala to v jednom z rozhovorů. Za celoživotní mistrovství v dabingu v roce 2000 získala Galatíková Cenu Františka Filipovského. O pět let dříve převzala cenu Thálie.

"Věra Galatíková byla vynikající herečkou, která prošla řadou výborných scén. Vytvořila spoustu podstatných divadelních, filmových i televizních rolí a myslím, že díky tomu měla množství příznivců a obdivovatelů," řekl ČTK umělecký šéf Národního divadla v Praze Michal Dočekal. Pracovně se s ní však setkal až v době, kdy už měla vážné zdravotní problémy. "Poznal jsem ji ještě jako student na DAMU a pak v Národním divadle - osobně i lidsky. Byla to cenná osobnost, jejíž odchod je velmi bolestný," dodal Dočekal a ocenil její statečný zápas s těžkou nemocí.