Zprávy | Z archivu rubriky

Česká rada pro oběti nacismu dala i letos peníze na sociální, výzkumné a vzdělávací projekty. Podpořila přes sedm desítek návrhů, mezi úspěšné žadatele rozdělila kolem osmi milionů korun. Nejvíce peněz, necelých 1,3 milionu korun, dostala pražská židovská obec na domov sociální péče na pražském Hagiboru. Peníze směřovaly do projektů v programech budoucnost, péče a obnova. Na své akce je obdrží především židovské obce po celém Česku, které se starají o seniory. Česká rada pro oběti nacismu vznikla na základě česko - rakouské dohody o odškodnění obětí otrockých a nucených prací v době nacismu. Zastupuje zájmy obětí nacismu, zajišťovala odškodnění a realizuje různé projekty. Zřizovatelem tohoto nadačního fondu jsou Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, Federace židovských obcí v ČR a Svaz nuceně nasazených československých občanů za druhé světové války v Německu a v ostatních okupovaných zemích. Bližší informace lze získat na www.crpon.cz.

Prezident Václav Klaus uznává, že česká veřejnost má právo znát osobnost a názory kandidátů na funkci hlavy státu. Nestačí k tomu podle něj však jen pár desítek minut televizní debaty. Svého kandidáta by měla televizním divákům představit sociální demokracie. Klaus v tomto smyslu odpověděl na dopis šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, který ho vyzval, aby se zúčastnil debaty s kandidátem na prezidentský úřad Janem Švejnarem. Podle Klause by měla ČSSD sama objasnit, proč právě Švejnar je jejím kandidátem na funkci hlavy státu, přiblížit jeho názory a rozptýlil různé pochybnosti, které se o něm a jeho vztahu k naší zemi v médiích šíří. "Nepochybně by to pomohlo serióznosti debat o nadcházející prezidentské volbě více, než snahy udělat z ní umělou mediální show," napsal Klaus v dopise. Lidé by podle nynějšího prezidenta měli kandidáta na nejvyšší ústavní funkci znát na základě jeho dlouhodobě známých postojů, na základě jeho práce pro zemi a aktivního veřejného působení, které jej na funkci prezidenta opravňuje kandidovat.

Do katedrály svatého Víta přinesli čeští skauti plamen Betlémského světla. Světlo od nich společně převzali kardinál Miloslav Vlk, manželka prezidenta Livia Klausová a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Vlastní svíčku si od skautské lucerny připálila i řada Pražanů. Skauty v katedrále jako první přivítal kardinál Vlk. Při předání zazpíval skautský pěvecký sbor Canuta. "Betlémské světlo je nádherným moderním zvykem. Představuje pozitivní hodnoty, šířit světlo tudíž znamená rozšiřovat prostor pro dobro," řekl Vlk. "Betlémské světlo má dva významy - vnější a vnitřní. Vnější znamená, že si zapalujeme svíčky. Ten druhý je důležitější, protože je to plamínek, který si neseme uvnitř," uvedla Klausová. V sobotu plamen skauti rozvezou vlakem do všech koutů České republiky. Pražané si mohou Betlémské světlo v následujících dnech připálit v katedrále svatého Víta, na Staroměstském náměstí, v ústředí skautů na Senovážném náměstí, v Městské knihovně hlavního města Prahy na Mariánském náměstí, v budově Českého rozhlasu, na vánočních trzích ve Vršovicích nebo od 23. prosince od 15:00 v Písecké bráně.

Betlémské světlo bylo minulou sobotu ve Vídni předáno skautským delegacím z celé Evropy. Skauti tento novodobý symbol Vánoc dopravují do mnoha evropských zemí. Pro skauty je Betlémské světlo symbolem míru a přátelství. Novodobá vánoční tradice vznikla v Rakousku, odkud se rozšířila do 25 zemí světa. Letos se slaví už pojedenadvacáté. Do České republiky se tradice poprvé dostala v prosinci 1989.

Téměř tři čtvrti miliardy eur (zhruba 19,62 miliardy korun) dá Evropská unie České republice a regionům s ní sousedícím na operační programy týkající se přeshraniční spolupráce v letech 2007 až 2013. Nejvyšší částka z evropských fondů je určena na spolupráci ČR s Polskem, která činí 219,4 milionu eur (zhruba 5,8 miliardy korun). Vyplývá to z informací, které zveřejnila Evropská komise. Peníze budou mimo jiné určené na zlepšování dopravní dostupnosti a životního prostředí a k podpoře cestovního ruchu.

V pátek večer zemřela členka činohry Národního divadla v Praze Věra Galatíková. Devětašedesátiletá herečka podlehla rakovině. ČTK o tom informoval mluvčí činohry české první scény Tomáš Staněk. Galatíková ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí ve filmu a televizních a divadelních inscenacích. Hrála mimo jiné ve Vláčilově Údolí včel, Jasného filmu Všichni dobří rodáci, Brabcově Kytici a výraznou roli vytvořila v televizním snímku Počítání oveček. Divákům se vryla do paměti i skvělým dabingem, když například propůjčila hlas Francouzce Annie Girardotové, s níž se několikrát setkala osobně. "Byla mi blízká i jako herečka," komentovala to v jednom z rozhovorů. Za celoživotní mistrovství v dabingu v roce 2000 získala Galatíková Cenu Františka Filipovského. O pět let dříve převzala cenu Thálie.

"Věra Galatíková byla vynikající herečkou, která prošla řadou výborných scén. Vytvořila spoustu podstatných divadelních, filmových i televizních rolí a myslím, že díky tomu měla množství příznivců a obdivovatelů," řekl ČTK umělecký šéf Národního divadla v Praze Michal Dočekal. Pracovně se s ní však setkal až v době, kdy už měla vážné zdravotní problémy. "Poznal jsem ji ještě jako student na DAMU a pak v Národním divadle - osobně i lidsky. Byla to cenná osobnost, jejíž odchod je velmi bolestný," dodal Dočekal a ocenil její statečný zápas s těžkou nemocí.

Většina občanů České republiky si myslí, že poválečné dekrety tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše by měly platit i nadále. Množství zastánců tohoto názoru však v posledních pěti letech trvale klesá. Postupně se snižuje i množství lidí, kteří považují za spravedlivý poválečný odsun Němců z Československa. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se uskutečnil v první polovině listopadu. To, že by dekrety měly platit nadále, si v listopadu myslelo 52 procent lidí. Přesně před rokem jich bylo 53 procent, v březnu 2002 pak 67 procent. O tom, že by dekrety měly být zrušeny, bylo v listopadu přesvědčeno 11 procent občanů, před rokem to bylo 13 procent. Jako Benešovy dekrety jsou označovány výnosy prezidenta z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Některé z nich se týkaly vyvlastnění a zbavení občanských práv příslušníků německé a maďarské národnostní menšiny. O tom, že poválečný odsun sudetských Němců z tehdejšího Československa byl spravedlivý, byla letos v listopadu přesvědčena menšina - 48 procent lidí. Loni to bylo 50 procent, o rok dříve 56 procent a v roce 2002 pak 60 procent.

Čtyři vězni z věznice v Ostravě-Heřmanicích stráví Vánoce doma. Mimořádnou kázeňskou odměnu - přerušení trestu - jim komise udělila za vzorné chování. Stejnou možnost dostala i desítka odsouzených z ostravské vazební věznice. Pro zbývající odsouzené, stejně tak i pro obyvatele ostravské vazební věznice, je připravena sváteční atmosféra. I k Vánocům za mřížemi totiž neodmyslitelně patří bramborový salát a nazdobený stromek. Chybět ale nebude ani šachový turnaj či novoroční turnaj v šipkách. "Štědrý den v rodinném kruhu stráví dva odsouzení z ubytovny s dozorem a dva odsouzení z přísnějšího režimu. Na Silvestra mimo zdi věznice se zatím těší dva dozoroví věznění," uvedl mluvčí heřmanické věznice Vlastimil Nohejl. I strava během Štědrého dne bude pro ně sváteční. "K snídani dostanou kakao, vánočku a ovoce. Poobědvají krupicovou kaši a dostanou balíček. Večeře začne hrachovou polévkou, hlavním chodem bude smažený vepřový řízek s bramborovým salátem," řekl ČTK vedoucí oddělení logistiky Zdeněk Beneš. Nyní je ve Vazební věznici Ostrava 470 vězněných osob. Z toho je 270 mužů ve výkonu vazby a 200 dalších si za zdmi odpykává soudem udělené tresty. Ve věznici v Ostravě-Heřmanicích, která svým režimem patří k přísnějším, nyní pobývá 728 odsouzených.

Obliba prezidentského kandidáta Jana Švejnara stoupá. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala agentura STEM pro Českou televizi. Podle 34 procent dotázaných by byl lepší hlavou státu současný prezident Václav Klaus, stejný podíl lidí by ale na Hradě raději viděl ekonoma Švejnara. Zbylým 32 procentům je to jedno. "Švejnar je nejvíc přijatelný pro lidi staršího věku. To je trochu překvapivé, protože přece jenom to jsou lidé konzervativnější," uvedla v ČT Věra Haberlová ze společnosti STEM. Dodala, že Klausovi možná klesla popularita kvůli neochotě zúčastnit se televizní politické debaty se Švejnarem. V listopadovém průzkumu agentury Median ještě téměř polovina respondentů uvedla, že Švejnara vůbec nezná. Za prezidenta ho tehdy chtělo 15 procent lidí, Klause si přálo 62 procent.

Ovace ve stoje sklidila mezzosopranistka Dagmar Pecková, která zazpívala v doprovodu Pražských komorních filharmoniků (PKF) ve Velkém sále pražského Žofína. Pod taktovkou Vojtěcha Spurného představila hudbu starých mistrů George Friedricha Händela, Christophera Willibalda Glucka a Josepha Haydna. Po dlouhotrvajícím potlesku Pecková s ansámblem zopakovala dramaticky interpretovanou Haydnovu koncertní árii Scena di Berenice.

Šestačtyřicetiletá Pecková žije ve Freiburgu s manželem, německým hudebníkem Klausem Schiesserem. Je matkou jedenáctiletého syna Theodora a šestileté dcery Dorothey. V Německu vystupovala už od počátku své kariéry. Po angažmá v Saské státní opeře v Drážďanech byla několik let členkou ansámblu berlínské Německé státní opery. Její hlas již slyšelo publikum newyorské Carnegie Hall i londýnské Wigmore Hall, koncertovala kupříkladu i v Paříži, Amsterodamu, Strasbourgu, Lausanne a Tel Avivu.

Dirigent Vojtěch Spurný, který je považovaný za znalce klasicistní a barokní hudby, se při koncertu představil jako dirigent, klavírista a cembalista. Své hudební nadání mimo jiné prokázal, když při několika skladbách dirigoval a zároveň hrál na nástroj. Během Haydnova klavírního koncertu dokonce vtipně improvizoval s melodiemi písní Skákal pes přes oves a Jedna, dvě, Honza jde.

Takzvaný schengenský prostor zahrnuje od pátku 24 zemí - lidé mohou bez hraničních kontrol cestovat od Estonska po Portugalsko. Mezi devíti novými členskými státy EU, jež do prostoru vstoupily, je i Česká republika. Hlavní oslavy v Česku se konaly na česko-polsko-německém pomezí u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Zúčastnili se jich mimo jiné šéfové vlád ČR, Německa a Polska a také předseda Evropské komise José Barroso.

Oslavy v Trojzemí začaly hned po půlnoci. Starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta se starostou města Bogatyně přeřízli a odstranili železné zátarasy z mostku přes hraniční Oldřichovský potok, které dělily obce Oldřichov na hranicích a Kopaczow. Ráno německá kancléřka Angela Merkelová spolu s premiérem polské vlády Donaldem Tuskem otevřeli německo-polskou hranici na silničním přechodu Žitava - Friedensstrasse-Porajów. Poté se politici přesunuli na polsko-českou hranici, jen kousek od místa, kde se v květnu 2004 konala největší lidová slavnost k rozšíření EU. Tusk a český premiér Mirek Topolánek tam symbolicky přeřízli dřevěnou maketu hraniční závory.

Podle českého premiéra dosáhlo Česko vstupem do schengenského prostoru rovnoprávnosti. Barroso zdůraznil, že unie není jen konstrukcí pro politiky a diplomaty, ale díky rozšíření schengenského prostoru z ní mají užitek i všichni Evropané. Merkelová připomněla, že otevření hranic lidé dlouho očekávali. Podle ní je dobré hlavně pro děti, které budou brát jako samozřejmost to, o čem jejich rodiče jen snili.

Se svým slovenským protějškem Robertem Ficem se Topolánek při oslavě na někdejším česko-slovenském hraničním přechodu Hodonín-Holíč shodl, že střežená hranice mezi Českem a Slovenskem, byla uměle vytvořená, nechtěná, zbytečná a mnozí občané obou zemí ji vnitřně nikdy nepřijali. Vstup Česka do schengenského prostoru se slavil podél celých hranic. V Českém Jiřetíně na Mostecku byla slavnostně přestřižena páska a přeříznuta železná brána na bývalém hraničním přechodu. Podobně vypadaly oslavy i na jiných místech. Hymnou Evropské unie, známou skladbou Óda na radost, vyvrcholily dnes na přechodu s Německem ve Strážném na Prachaticku. Slavnosti se zúčastnil i zde Topolánek a také předseda bavorské vlády Günther Beckstein.

Rozšíření takzvaného schengenského prostoru komentuje veškerý evropský tisk. Zatímco některé deníky tuto událost hodnotí jako definitivní odstranění železné opony, která Evropu rozdělovala od skončení druhé světové války, jiné připomínají přetrvávající obavy občanů starých zemí "Schengenu" z nárůstu kriminality a nekontrolovatelného přílivu uprchlíků z nových států zóny.